Jaroslav Martének

Že jedu do Turnova na mistrovství republiky jsem vůbec netušil a aspoň jsem se zbytečně nestresoval z toho, že budu létat na bezvýznamné místní soutěži. Moje letadlo a výbava jsou dimenzované pro soutěže v řídkých atmosférách neobydlených planet či komet s malou gravitací a vysokou teplotou. Závody jsem odlétal "nic moc". To proto, že mi při odbavení po přistání v Bajkonuru zabavili plazmonukleární pohon mého Ataka i kompletního autopilota - miniaturního syntetického hominida systému P.A.D. Vynikající, můžu je doporučit, prodávají je pašeráci hospodě "Na konci vesmíru".

1. kolo
Kolo jsem odlétal v 3 heatu. Z opencombatových letadel se mnou startoval pouze Pavel Dvořák. Ostatní klasické scalecombatové brusy. Je pravda, že po cca 2 minutách všichni popadali a zůstali jsme jen dva, Pavel a já, my a EPP. Pavlovy řeči o tom, že přemýšlel, než zaútočil na kamaráda se nezakládají na pravdě. Využil rychlosti svého letadla a okamžitě šel po mě. A to ještě zákeřně zezadu (had PAD). Ani jsem si nevšiml, že mi namísto do stuhy narazil do křídla. Sám šel k zemi a až potom, co vyhrabal "kikinu" z kukuřice začal přemýšlet o tom, jestli je správné útočit na kamarády. Můj Atak létal dál, i když se křídlo zavěšené na gumách vysunulo cca 80 mm mimo osu letadla a ještě se oproti ose zkroutilo cca o 15°. Po přistání jsem navíc zjistil, že mám křídlo v polovině až po nosník přeseknuté a zkroucené do negativu. Letadlo jsem udržel ve vzduch, i když mělo nepatrnou tendenci padat do pravé zatáčky. Cca minutu jsem létal úplně sám. Pak se do mě po pokusu o druhý start pustil Lukáš Kraus. Nesekl mě. Podařilo se mi na něho i několikrát zaútočit. To spíš pro pobavení diváctva, protože moje letadlo dělalo s rozhozeným, křídlem neuvěřitelné obraty ve stylu Rampa Mc Kvak. Let považuji za můj nejlepší v celé soutěži, protože jsem jako jediný v heatu odlétal celý letový čas, uhájil jsem stuhu a hlavně, nakřápnuté letadlo jsem udržel ve vzduchu. A že se mi třásla kolena (ono to s tím mým létáním není tak slavné jak píšu...).

2. kolo
Letěl jsem jako jediný opencombat v heatu. I v tomto kole se startovní pole po dvou minutách zúžilo na tři stroje. Létal jsem s Danem Pékem a ještě snad s Krausem Stanislavem? Někoho jsem sekl, i když abych pravdu řekl sek jsem neviděl, Jirka Karásek (toho času můj mechanik, střídali jsme se), taky ne. Viděl ho rozhodčí a potom ho potvrzoval i Dan Pék. Takže to "všichni" viděli jen já ne. Neměl jsem z něho ani tu správnou radost.

3. kolo
Ostuda. Honili jsme se po obloze s jedním z balzových Pirátů s řevem "třísky budou lítat po všech koutech". Pirát nejenže mrštně vyhýbal pokusům o útok. Při jednom náletu jsem ho předletěl tak blbě, že jsem mu nacpal svoji stuhu přímo do vrtule. Oba jsme po nepodařeném útoku uhnuli do stejné zatáčky skončilo to Pirátským sekem. Budiž mu přáno, byl prostě lepší. V posledním kole jsem tedy nedal žádný sek, přišel jsem o stuhu, a jediné body byly za vteřiny strávené ve vzduchu. Aspoň něco. Ono když se podívám na to kolik strojů nedolétalo heat…

Závody jsem odlétal s motorem před rozpadem. Létám ho už třetí sezónu. Má problémy při startováním a nedrží seřízení. Před každým letem ho musím doladit a trochu obohatit, takže startuji stylem plně naložený bombardér mezi stíhačky. Motor se rozběhne až po cca 1 minutě letu, a to ještě nepravidelně. Pokud se zadaří zorganizovat další skvělou soutěž jako byla ve Všeni, tak půjdu určitě do nového. Škoda jen, že po soutěži začalo pršet. Ale holt organizátoři nejsou z té party co "poroučí větru dešti". I tak se akce vydařila. Všem kteří ještě váhají: "zkuste to!"