Pavel Dvořák
1.kolo
Start v pohodě. Koukám kde co lítá ... asi v polovině soupeři nikde, všichni,
až na Jardu Marténka, se poroučeli k zemi. Chvíli dumám jestli se do kamaráda
opencombatáře pustit. Pustit! Chvíli ho honím ale Jarda uniká. Nakonec jsem
ho trefil, zřejmě do křídla. Můj Ki-61 je špatně řiditelný tak přistávám do
přiléhlého obilného pole. Modelu se nic moc nestalo. Ohnutou výškovku z dutinkového
polypropylenu vyztužuji vlepením drátu do výpletu kola do jedné z dutinek. Prasklinu
před ocasními plochami jsem opravil trochou vteřiňáku. Při kontrolním letu ale
model zlobí a opět nouzově přistávám. Nakonec měním přijímač a je po problémech.
Zřejmě po té ráně není zcela v pořádku.
2.kolo
Snažím se seknout jak se dá. Bohužel štěstí je dneska asi někde úplně jinde
a tak alespoň zůstávám ve vzduchu do konce letu a obajuji celou stuhu.
3.kolo
Před startem se snažím uplatit rozhodčího za zápis nějakých seků. Směje se.
Štěstí, zdá se, si ke mně konečně našlo cestu. Po chvíli letu dávám první sek.
Potom malý ťukec se soupeřem bez následků. Další sek. Konec heatu. Jásám a jdu
na přistání.
Ten ťukec zas tak bez následků nebyl. V koncovém oblouku křídla mám zaseknutou
dýhu z potahu křídla poláka Tomasze Zalewského (viz. fotka). Ale na modelu jsou
kromě dvou hlášených seků tři stuhy. Takže i bez úplatku zapisuje rozhodčí do
mé karty tři seky. Vlastní stuhu se mi bohužel obhájit nepodařilo.
finále
Adrenalin teče proudem. Startuji a hledám koho trefit. Ani nevím komu jsem sebral
křídlem stuhu. Najednou rána a můj Ki-61 opět klesá. Tentokrát na druhou stranu
letiště do kukuřičného pole. Přidělený rozhodčí hlásil čas 50s. Kukuřice je
naštěstí ještě nízká a tak nalezení modelu podle červené stuhy není těžké. Každý
bod za čas strávený ve vzduchu dobrý (za 3s je jeden bod) a tak jsem pospíchal
k modelu. Neradostný pohled. Nejmenší závadou byla přelomená vrtule, horší byl
rozsekaný konec jedné poloviny křídla a jedno chybějící křidélko. Rychle jsem
se vrátil na startoviště s cílem dostat se za každou cenu do vzduchu a získat
drahocenné body za čas. Po rychlé opravě jsem asi minutu a půl před koncem letu
začal startovat. Motor nechtěl naskočit. Po minutě jsem toho nechal. Nakonec
jsem si všiml, že nebylo zapnuté žhavení. Později po soutěži jsem se dozvěděl,
že mě ze vzduchu sundal Jirka Senohrábek ml. Se smíšenými pocity jsem pozoroval
jak přistávají poslední piloti.