RC web
hlavní
aktuality 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001-2000
hangár
rubriky
RC kombat slowflyer letadla dílna
ostatní
akrobacie kmitočty programy plánky
kontakt
odkazy
logo ACES logo EPA logo WW1+ logo RC mania
vyhledávání
13.6.2009 - EUROCUP ACES - RECHLIN - NĚMECKO

Letos jsem začal ACES sezónu s tím, že už konečně obrazím také nějaké zahraniční eurocupové soutěže, třeba i na úkor domácích. Do Rakouska to mám docela daleko, ale Německý Rechlin už byl rozumně v dosahu (cca 420km). Vloni tam česká výprava slušně zazářila tak jsem si říkal, že i letos by to mohlo být dobré. Nakonec jsme z Čech jeli v šesti - Paťas, Rampa, Riky, Soptík, Ruda Klouček a já.

PÁTEK

Jak jsme se blížili k cíli cesty přišla hláška od Rudy, který byl na místě už od rána, že na letišti nikdo není protože jsou všichni v přístavu a za chvíli vyjedou na vyhlídkovou plavbu po místním jezeře. Trochu jsme přišlápli plynový pedál a vyrazili k přístavu. Celé osazenstvo parníčku na nás počkalo a tak jsme rychle přestoupili a v nepříliš příznivém počasí vypluli. Plavba byla v takovém ... no jak to napsat ... německém duchu. Její součástí byl i malý raut (až později jsme se dozvěděli, že placený navíc nad cenu jízdného). Jízda mohla trvat tak hodinu. Po návratu do přístaviště většina osazenstva pokračovala v zábavě, ale na nás už toho bylo až až a vyrazili jsme na letiště což podle navigace nebylo obtížné. Ruda s karavanem už měl vybrané místo tak jsme poblíž postavili se Sopťou stan a celá naše tlupa začala noční grilování které se protáhlo až do návratu německých kolegů kombatářů z lodi. Povídalo se a jedlo se a klábosilo se ...
Nutno dodat, že letiště není přímo v Rechlinu ale kousek jižněji u obce Lärz a jedná se o legendární testovací letiště německé Luftwaffe vybudované za druhé světové války. Koncem roku 1944 se zde zkoušely též tzv. tajné zbraně Luftwaffe, např. Reichenberg R-I ale i ME262.

SOBOTA

Ráno se mnohým nechtělo příliš vstávat. A vlastně ani moc nebylo kam. Němci organizaci nijak zvlášť nehrotili. Po deváté hodině se otevřel hangár který sloužil jako zázemí akce. Bylo zde občerstvení, lavice na posezení i část vyhrazená pro přípravu a skladování modelů. Briefing byl asi kolem desáté. První zajímavostí organizace soutěže bylo to, že hned na začátku se soutěžící rozdělí do heatů. Heaty ve kterých každý startuje jsou napsány na kartě závodníka takže ví přesně kdy poletí a je jen jeho starostí aby byl na startu včas. Chybí u nás známé členění na kola. Nevím jestli kola němci mají a jen je nijak nerozlišují nebo je prostě úplně vypustili a drží jen to, že každý musí letět třikrát (na této akci čtyřikrát) + finále pro sedm nejlepších ze základní části.

Rosničkáři hlásili sice na víkend celkem příznivé počasí, ale ono se jim asi vážně nedá moc věřit. Celý den bylo trochu pod mrakem a hlavně foukal velmi nepříjemný a silný boční vítr což se bezpochyby odrazilo na výsledcích resp. počtu seků.

Startuji hned v prvním heatu a celkem se daří. Soupeři zle dotírají. Pár jich to s dotěrností přehnalo a po střetu s mou Nakajimou končí v zemi. Dolétávám s pootočeným křídlem (upevněným na trupu gumou). Z našich pilotů září Rampa, se třemi seky je to vůbec nejlepší výsledek tohoto kola. Ruda a Paťas začínaji soutěž nešťastně killy. Ve druhém kole si vybírám dnešní příděl destrukcí a mizím v blízkých břízkách. Paťas i Ruda si trochu spravují náladu každý dvěma seky, Paťas nejlepším skóre tohoto kola. Ve třetím kole napravuji pokažený předchozí let čtyřmi seky, nejlepším výkonem kola. Rampa ulovil tři zářezy, Ruda dva. Ve čtvrtém kole se sráží Riky s Paťasem, ach jo. Já letím ve společném heatu se Soptíkem a Jürgenem Feldhausem. Proč je zmiňuji? Po pár minutách se nám další soupeři posráželi a zbyli jsme právě my tři. Soptík má dlouhou stuhu, ale Jürgen je větší výzva. Točíme se na malém prostoru nízko nad zemí. Jürgen manévruje jak o život a nedaří se mi ho osekat. Asi po minutě jeho manévrování končí zápichem modelu do země. Zbývá Soptík. Létá vysoko a daleko a nedbá mého pokřikování: "Pojď blíž nebo tě trefím". Honím ho ve stratosféře a konečně sekám. Jsme jen dva a stuhy žádné. Po přistání za mnou rozzářený Soptík (tři seky, nejlepší výkon kola) přišel že prý jsem mu rozbil letadýlko (zásek do trupu vrtulí pod výškovkou). Na to že jsem ho vyzýval ať létá blíž reaguje že prý to neslyšel a že nevěděl že jsme poslední ve vzduchu spolu zrovna my dva. Let se povedl i Rudovi se třemi seky. Karty, které měli závodníci pořád u sebe, pořadatel vybral, spočítal výsledky a určil sedm finalistů. Kromě Rikyho jsme v něm všichni, ještě se dvěma němci. Body finalistů jsou hodně podobné takže bude o co bojovat. Smolíka pacholíka si krátce po prvním seku vybírá Rampa poté co se srazil s mou Nakajimou, Rampa končí, já letím dál. Ovšem to je tak jediné co jsem předvedl. Po dvou secích ulovili Ruda, Paťas a jeden z němců. Soptík s druhým němcem dali jeden sek. Výsledek je jasný, i po smolném začátku zvítězil Ruda Klouček a druhý je Pavel Petrášek. Poprvé za svou kariéru je v ACES "na bedně". Rampovi dost uškodila srážka se mnou a tak obsadil třetí místo. Ostatní viz. tabulka.
pořadí pilot bodů seků
1 Klouček Rudolf (CZ) 1558  
2 Petrášek Pavel (CZ) 1487  
3 Skotnica Jakub (CZ) 1433  
4 Mario Boenigk (DEU) 1385  
5 Dvořák Pavel (CZ) 1366  
6 Svída Patrik (CZ) 1245  
7 Rüdiger Kühn (DEU) 1240  
8 Jürgen Richter (DEU) 904  
9 Rainer Handt (DEU) 843  
10 Andreas Tiedeken (DEU) 837  
11 Jürgen Feldhaus (DEU) 832  
12 Mattias Widén (SWE) 795  
13 Georg Brümmer (DEU) 767  
14 Daniel Lux (DEU) 743  
15 Staffan Lenard (SWE) 715  
16 Dietmar Kleinitz (DEU) 659  
17 Mats Ejnar (SWE) 646  
18 Křížala Richard (CZ) 646  
19 Timo Starkloff (DEU) 592  
20 Greger Olovsson (SWE) 531  
21 Peter Müller (DEU) 453  
22 Fritz Panzer (DEU) 441  
23 Tobias Heiser (DEU) 387  
24 Enrico Vierke (DEU) 384  
25 Daniel Zettervall (SWE) 316  
26 Hans-Jörg Naschke (DEU) 311  
27 Stefan Wenske (DEU) 91  
28 Heinrich Hacker (DEU) 57  

 

Večer po soutěži Polovina naší výpravy odjela, já se Sopťou a Rudou jsme ještě zůstali protože na neděli byla plánována soutěž v letu kolem pylonů. Polétali jsme s EPA modely spolu s Danielem Luxem, který měl pěkně udělaného MIGa 3 vč. správného lomení křídel do U. Létání ukončil západ slunce spojený s amputací horní směrovky mého Dorniera Soptíkovo KingCobrou. Nutno dodat, že naše létání s EPA stroji u němců a dalších přihlížejících vyvolalo zájem. Škoda, že jsem zrovna neměl více modelů na soutěž která u nás měla být další víkend, odjížděl bych se skladnějšími Eury. Na sobotní večer byla naplánována pilot party. Tak jsme usedli za připravené stoly a vyčkávali věcí příštích. Ovšem co se dál dělo jsme opravdu nečekali. Celá show se zvrhla v jakési nepříliš povedené karaoke majitele hangáru kterého do elektropianinových melodií doprovázel na elektrickou kytaru nezajímavý zrzek. Protože němčina mi opravdu mnoho neříká a svérázné podání německých lidovek už vůbec ne ukončili jsme tuto část programu a odebrali se k spánku.

NEDĚLE

Ranní procitnutí bylo časné, ovšem poněkud zbytečné. Chvíli jsem se snažil v orosené trávě najít včerejší ztracenou směrovku. Zpola promočen jsem si raději od nějakého spáče půjčil kolo a křížem krážem projížděl předpokládaná místa dopadů. Neúspěšně. Kromě mě nikde nikdo takže raději po krátké obhlídce venkovních exponátů (trosek) místního leteckého muzea zase do spacáku. Opakované procitnutí už bylo trochu úspěšnější. Nebyl jsem sám. Po včerejším zřejmě divokém mejdanu pomalu vylézaly postavy ze svých příbytků. Pán klíče od hangáru ovšem nikoli. Naše představa, že rychle odlétáme pylony a co nejdříve vyrazíme k domovu pomalu ztrácela na reálnosti. Hangár se všemi modely byl otevřen až někdy v půl jedenácté. Pylony se začaly létat okolo jedenácté. Soutěž byla velmi podobná známé F3D. Použité modely mohly být pouze letadla ACES ovšem bez limitace vrtule a otáček. Na to jsme se Soptíkem nebyli připraveni takže naše modely létaly bez úprav. Letělo se na dva lety po třech minutách (tedy nikoli jako v F3D na 10 kol). Hodnotil se počet oblétnutých kol z obou letů. Samostatně se ještě letěly pylony dvoumotoráků. V prvním rozletu jsem hned na začátek vzdálený pylon dvakrát seknul. Odhad vzdálenosti se mi opravdu nepovedl a prostě jsem nevěřil pomocníkovi který oblet pylonu signalizoval. Pak už jsem mu raději věřil. Dopadlo to dle následující tabulky. První let s odečtem seknutých pylonů + druhý let s odečtem seknutých pylonů = celkový počet odlétaných okruhů. Nutno dodat, že těch 20 okruhů prvního závodníka je nesmysl protože jsme jeho let sledovali a počítali, měl 17 kol. Nezdá se mi ani druhý let Daniela Luxe. Počty okruhů počítali pomocníci protože piloti to fakt nestíhali tak se možná pomocnící lehce přepočítali (tedy u toho prvního případu ne možná ale na 100%). Soptík na druhý let vyměnil vrtuli a na rychlosti se to výrazně projevilo.
pořadí pilot obletů
1 Georg Brüm.(Germany) 16-0 + 20-0 = 36
2 Daniel Lux(Germany) 14-0 + 19-0 = 33
3 Pavel Dvořák(Czech rep.) 15-2 + 15-0 = 28
4 Rainer Han.(Germany) 14-0 + 14-0 = 28
5 Rüdiger Küh.(Germany) 14-0 + 13-0 = 27
6 Peter Mül.(Germany) 13-1 + 14-0 = 26
7 Pavel Petrášek(Czech rep.) 10-0 + 12-0 = 22
8 Jürgen Rich.(Germany) 10-1 + 12-0 = 21
9 Tobias Heis.(Germany) 12-3 + 13-2 = 20
10 Mats Ejn.(Sweden) 12-0 + 0-0 = 12
11 Staffan Len.(Sweden) 11-0 + 0-0 = 11
12 Fritz Pan.(Germany) 10-0 + 0-0 = 10
13 Greger Olov.(Sweden) 10-1 + 0-0 = 9
14 Mario Boen.(Germany) 1-0 + 0-0 = 1

Létání pylonů se ještě střídalo s létáním soutěže WWI a celé se to trochu vleklo. Soptík se rozhodl, že poměří síly s německými soupeři se svým EPP Spadem což je sice stroj kategorie RC Aircombat WWI+ ale při doplnění jednoho packu baterek do paralelního zapojení a výměně vrtule za větší létá přeci jen trochu rychleji a tak se s ním teoreticky klasická WWI létat dá. Jenže SPAD po loňské soutěžní sezóně toho má za sebou už opravdu hodně a tak spíš než lovení stuh soupeřů to byl boj o nezazdění modelu ... k čemuž nakonec stejně došlo.

Okolo páté po rozdání cen za pylony a WWI jsme se rozloučili a vyrazili zpět do Čech. Před Berlínem to dopravně nevypadalo moc dobře a tak jsme kus cesty jeli mimo dálnici po městečkách a vesnicích. Cesta ubíhala a za chvíli jsme za Drážďany přejeli hranici. Pro mě to bylo skoro doma, Sopťas ještě musel pár kilometrů popojet.

Jak to shrnout? Pěkná akce pořadatelsky velice slušně zvládnutá prošpikovaná duchem východního německa.

Několik obrázků z akce (prvních 13 převzatých z německého diskuzního fora rc-network.de):

Další fotky od Paťase

© RC web
Design PAD | CSS&code by JK