To jsem tuhle jeden víkend sobotu vyloženě proflákal. A když to vypadalo, že v podobném duchu proběhne i neděle vzepnul jsem se a jako obvykle se sám sebe zeptal: "Co budeme dneska dělat?"
Z předchozího týdne jsem měl v hlavě malý "shockoidní" model od RC Factory. Tak jsem zavolal místnímu prodejci zda nemá stavebnici na krámě. A když byla odpověď že nikoli nezbylo než z webu postahovat pár podkladů, nakreslit výkres, vytisknout na A4, poslepovat, z historických zásob vytáhnout desku epp tl. cca 7,5mm, tvary podle papírových šablon přenést na desku a vyřezal. Neřešil jsem všelijaké stavbu usnadňující zámečky, jen základní tvary. Závěsy kormidel jsou vytvořeny vypálením materiálu trafopájkou smyčkou ve tvaru "V" ohnutou z měděného drátu. Vypálení je provedeno mezi dvěma kovovými pravítky přiloženými na opracovávaný díl.
Po vyřezání jsem víceméně stejným postupem jaký je zachycen na videu ze stavby jednoho z modelů RC Factory poslepoval i svůj model. Namísto nosníku křídla jsem použil dva pásky uhlíku 3x1 nalepené naplocho shora a zdola přibližně ve čtvrtině hloubky křídla. Většina dílů je lepena UHUPORem. Jen uhlíkové výztuky jsou přilepeny vteřiňákem. Nemám vteřiňák pro lepení epp moc rád. Epp vteřiňák nacucne a po vytvrdnutí lepidla se epp stane křehčím a více náchylným k poškození. Při lepení UHUPORem spoje zůstávají pružné.
Vteřiňákem jsou přilepeny rohové výztuhy mezi vodorovnou a svislou částí trupu a také sklotextitové díly uchycení motoru. Motor je přišroubován do sklotextitových destiček zalepených do vodorovné a svislé části trupu ve vzdálenosti cca 8mm od předku (dle délky šroubů). Vyosení motoru se pak dělá snadno jen dotažením šroubu, epp se stlačí.
Táhla jsou z uhlíkových tyček vedených ve sloupcích ze zbytku vnější duše lanovodu. Na výrobu sloupků, resp. navrtání otvorů pro vedení táhla v bowdenu, jsem si udělal jednoduchý přípravek z MDF desky. Do desky jsem vyvrtal dvě na sebe kolmé otvory. Jeden o průměru stejném jako vnější průměr bowdenu, druhý o průměru 1mm. 1mm je vyvrtán kolmo na první otvor. Do otvoru pro bowden zasunu kus bowdenu, vyvrtám otvor 1mm, bowden vytáhnu, osměřím požadovanou délku, bowden odříznu a mám hotový sloupek. Výroba přípravku se může zdát zbytečná, ale těch sloupků bylo potřeba asi 8 (nakonec jsem použil jen 6) a vrtat všechny otvory jen tak v ruce se mi nechtělo. Táhla jsou na koncích zakončena drátěnými koncovkami ohnutými do tvaru "Z", kocovky jsou na táhla upevněna smršťovací bužírkou a následně zalitím řídkým vteřinovým lepidlem. Páky kormidel jsou ze sklotextitu. Na servu křidélek je páka zvětšena přilepením větší sklotextitové páky. Protože je potřeba řešit diferenciaci křidélek není páka rovná. Táhla křidélek by měla být kolmá na spojnici osy serva a otvoru v páce ve kterém je nasazeno táhlo.
Vybavení modelu je víceméně klasické haloletecké viz. tabulka níže. Přijímač je zasunut pod diagonální výztuhu trupu a zajištěn proti vysunutí kouskem uhlíkové tyčky zapíchnuté do epp.
Model je hotov, baterie je pro první lety přilepena jen papírovou lepící páskou. Následovalo "zavisení". Oproti klasickým depronovým shockům je Edge neklidnější, ale řídit se dá celkem dobře.
9.12. konečně proběhl zálet v hale. Oproti poloze vyčtené z podkladů na RC Factory jsem musel těžiště posunout více dopředu. Model měl pořád tendenci stoupat jak v normálním letu tak v letu na zádech. A jak že to létá? O dost jinak než depronový shock. To ale není překvapení. Depronový model je trochu lehčí ale hlavně povrch je hladký. U Edge je povrch všech dílů "chlupatý", tak to u epp prostě je. To má za následek výrazné zpomalování modelu při ubrání plynu. S tím je potřeba počítat a zvyknout si na to. Zkrátka chce to létat více na rychlosti. Venku jsem Edge nezkoušel, je už zima a poslední dobou i dost větrno. Je možné, že venku bude létání zábavnější než v hale. Tedy ono se s modelem dá vyblbnout i v hale, ale na depronového shocka to prostě nemá.
... a protože na létání venku mám jiné modely nabízím tento model ke koupi. Cena dohodou, možno vč. serv.

Fotky: