Znáte to, potřebujete stříknout (nabarvit) nějakou drobnost, nedej Bože něco většího. Protřepete barvu ve spreji, na stůl dáte noviny, otevřete okna aby ten smrad šel rychle ven a tsssssss .... stříkéééj. Necháte barvu nebo lak zavadnout či zaschnout a ještě jednu vrstvu, tsssssss. Nabarveno, za chvíli i vyvětráno. Jenže přejedete dlaní po stole co byl přeci od místa stříkání tak daleko a dlaň dostane odstín použité barvy. Že by ten barevný prach byl na podlaze? Přejedete dlaní po podlaze a .... je tam. Takže nezbyde než poctivě barevný prach vysát vysavačem a ještě lépe i setřít vlhkým hadrem. To se ta práce protáhla, co?

Majitelé dílen a garáží kde zašpinění všeho možného barevným prachem nevadí věc řešit nemusí. Ale my ostatní, kteří jsme se na takovou vymoženost (zatím) nezmohli, zahradu před barákem také nemáme a při stříkání na balkonu sousedi nad náma nadávají si musíme nějak poradit.

Nedávno jsem stříkal nová křídla na soubojové Nakajimy. S radostí jsem využil nabídky známého z truhlářské dílny kde mají jednoduchý lakovací box. Na šest křídel shora zelených a zdola šedých to bylo ideální, jeden den šedivá a druhý den zelená. Stříkal jsem dvousložkovými polyuretanovými barvami.

Jenže jezdit s každou hloupostí do lakovny, kde se navíc také musí pracovat, to není úplně ono. A tak mě napadlo, že si do své panelákové pracovny udělám něco co by problém s prachem z barev a laků vyřešilo nebo alespoň výrazně omezilo.

Nápády jsem našel u kolegů kitařů. Ti pro barvení svých výtvorů používají malé lakovací boxy, kde mají v horní části umístěnu obyčejnou kuchyňskou digestoř ze které odvádějí "špatný" vzduch např. flexi potrubím oknem ven.

Moje díla bývají trochu větší než kity v měřítku 1:72 - 1:32. Náhodou soused vyhazoval krabici od jakéhosi rotopedu s na pohled ideální velikostí ... cca 45x55x120cm. Digestoř jsem žádnou neměl a tak jsem zkusil štěstí na sběrném dvoře, bohužel neúspěšně. Při opakované návštěvě za pár dnů už to na úspěch vypadalo, prý že tam někde u lednic by jedna digestoř být měla, ale nebyla. Zřejmě ji už někdo "uklidil". Našel jsem ale malý ruční vysavač, od pohledu chudinka i když na 220V a s udaným výkonem 900W. Na první pokusy tedy musím vystačit s ním. Po rozebrání se ukázalo, že vysavač ještě nikdy neběžel, stačilo jen doplnit síťovou šňůru, která byla ustřižena. Napojení na lakovací box (rozuměj onu krabici od rotopedu) jsem vyřešil redukcí z PET láhve nalepenou na vysavač elektrikářskou izolačkou. Do krabice je PET díl vsazen jen do těsného otvoru. Víko krabice, co je u vysavače, je ohnuto tak aby se v zadní části boxu vytvořila širší štěrbina kudy by měl jít vzduch následně nasávaný vysavačem. Ještě jsem potřeboval vyřešit odvod vzduchu, který vysavačem projde. Vysavač má pro takové využití naprosto nevhodný tvar. Nakonec jsem na něj jen narazil krabici podlouhlého tvaru, kterou jsem vyvedl ven z okna. Ještě musím dodat, že vysavač jsem k síti připojil přes regulátor. Ne snad že bych chtěl omezovat jeho i tak nepříliš vysoký výkon, ale na plný výkon byl hodně hlučný.

A jak to celé funguje? Tak funguje to. První testy s tmavou barvou ve spreji ukázaly, že vysavač nasaje celkem velké množství barevného prachu.

Takže došlo na první reálné využití. Pro nové kombatové ACES Nakajimy a též pro opravu jedné starší jsem potřeboval nové ocasní plochy. Ty jsou z coroplastu tl. 3mm. První jsem tedy stříknul základ na plasty (bez něj na coroplastu opravdu barvy nedrží). Ukázalo se, že můj box rozhodně nemá sílu na odtah veškérého znehodnoceného vzduchu. Aneb zápachu laku jsem se odsáváním nezbavil. Následoval nástřik barevným sprejem ve dvou tenkých vrstvách. Tady se ukázalo, že spreje jsou asi to nejhorší na stříkání co lze použít. Rozstřikování barvy spolu s její konzistencí je asi nějak optimalizováno aby byl výsledek použitelný pro široké masy. Bohužel vedlejším projevem je velké množství právě toho barevného prachu, který se šíří do okolí. Nejhorší chvíle nastávaly pokud jsem stříkal déle bez přestávky. To už evidentně vysavač nestíhal a vzduch se vířil v boxu a prach se dral ven. Stačilo chvíli počkat až část prachu sedla na dno boxu a zbytek odsál vysavač.
Na nabarvený povrch po aplikaci doplňků ze samolepící folie šla pak poslední vrstva krycího laku, která zajišťuje jednak fixaci doplňků, ale hlavně odolnost povrchu proti metylalkoholovému palivu. Používám dvoukomponentní autolak, který po namíchání a naředění stříkám obyčejnou čínskou pistolkou, takovou lepší fixírkou. Vzduch mi dává kompresor s možností nastavení optimálního tlaku redukčním ventilem. Při práci s fixírkou už se tolik prachu netvořilo.

Hodnocení: Box tak jak jsem jej výše popsal mě stál asi dvě hodiny práce s nulovými finančními náklady. V tomto smyslu mohu konstatovat, že zařízení splnilo svůj účel. Malé množství barevného prachu se do místnosti sice stejně dostalo, takže jsem ho musel z podlahy setřít. Ovšem ve srovnání s excesem (zpětně váhám zda jsem byl zcela při smyslech), kdy jsem kdysi stříkal model na EPA kombat bez jakýchkoli opatření se to nedá srovnat. Zkrátka pokud bych se na to nepatrné množství barevného prachu vybodnul nic by se nestalo.

Tady by se dala ukončit první etapa tvoření. Další je spojena s pořízením digestoře jako náhrady za vysavač. Na Aukru jsem doslova za pusu koupil novou nikdy nepoužitou digestoř. Podle technických údajů žádná sláva, jen cca 180m2/hod odsátého vzduchu.
Digestoř byla vyrobena bez odtahu "do komína". Je vybavena axiálním ventilátorem. Digestoř jsem rozebral, vysypal jsem aktivní uhlí z filtrační kazety, odstranil světýlko a jal se konat první pokusy. Digestoř jsem osadil na svislo do původní kartonové krabice, kterou jsem trochu prořezal a naohýbal s myšlenkou, že bych otvor, kde bylo původně světlo, využil pro odtah vzduchu z podlahy boxu. Podlahu boxu jsem zatím ale nijak neřešil.

Po sobotní soutěži EPA kombatu v Mančicích (28.4.) zase bylo co opravovat a tak jsem hned mohl box vyzkoušet. První spuštění a zjištění, že ventilátor je tichý, bohužel s tím bezpochyby souvisí i fakt, že proud vzuchu, který z něj vycházel byl poněkud mdlé razance. Stříkání barevnými spreji potvrdilo obavu, že výkon odtahu vzduchu 180m3/hod je prakticky nepoužitelný. Ve srovnání s výše popsaným vysavačem to byla jednoduše tragédie.

Takže nyní pátrám zda by se slabý ventilátor dal nahradit něčím výkonnějším.

Zatím se potvrzuje známá pravda, že se špatnými prostředky se dá dosáhnout špatných výsledků.

Uplynulo několik dní a mě se naskytla možnost získat použité ventilátory, které byly dříve využity k odtahu vzduchu z umýváren. Tři kusy, průměr 250mm, notně zaprášené a špinavé. Po "odbahnění" a vyzkoušení zda vůbec fungují jsem je nainstaloval do krabice. Pěkně tři vedle sebe do zadní stěny boxu. Sice by bylo lepší kdybych odtahoval vzduch i ze dna krabice, ale nevymyslel jsem jak to jednoduše realizovat. Pospojování a připojení šňůry s vidlicí (se zemněním) bylo místy trochu chirurgickou záležitostí, ale zdařilo se. Zapojení do sítě a ventilátory se točí, bezva. Jako filtraci jsem použil vatelín v gramáži cca 100g/m2 (cena 35Kč/m2). Dal jsem ho na vstup i na výstup do/z ventilátoru. Primárně mi jde o zachycení prachu, který se šíří do prostoru při stříkání ať už barev nebo průhledného laku. Neřeším odvod zápachu.
Ventilátory mají dostatečný výkon jak na odsávání barevného prachu při stříkání barevnými spreji tak pro odvod prachu při stříkání fixírkou (airbrush). Nevýhodou stávajícího řešení je, že ventilátory vyfouknou jen vzduch z boxu ven. Nemám na ventilátorech žádné sběrné potrubí, které bych vyvedl někam ven. Zatím tedy musím otevřít okno a postavit do něj box, ventilátory foukají vzduch přímo ven. V létě to není problém, pokud zrovna neprší. Při horším počasí ale stříkat nelze. I když ..... vatelínové filtry jsou docela účinné a zachytí takřka všechen barevný prach takže by se asi v nouzi dalo stříkat i bez odvodu vzduchu ven z místnosti.

Fotky (na prvních dvou původní podoba boxu s odsáváním malým vysavačem, na ostatních po instalaci ventilátorů, mezifáze s digestoří nestála za fotku):