Stavba T-45 od číňana.
Ne, ne, nejde o tank jak by to podle názvu mohlo vypadat. Jedná se o model amerického proudového letadla T-45 Goshawk. T-45 Goshawk je verzí letounu Hawk Mk.60, který je plně schopný operovat z letadlových lodí. Letoun byl vyvinut pro americké námořnictvo (US Navy) a námořní pěchotu (USMC) jako proudový cvičný letoun. Toliko na úvod.
Ačkoli na dmychadlové modely mám dlouhodobě názor, že je to minimálně divné a moc to žere nedávno jsem se potkal na letišti s kolegou modelářem, který z auta vytáhl poměrně pohlednou stíhačku s pohonem elektrodmychadlem. Kromě toho, že model pěkně vypadal tak i velmi obstojně létal. Řekl jsem si, že po tom neustálém létání s kombatovými modely by právě tohle mohlo být éro se kterým si půjdu zalétat i jen tak. Jak to říci srozumitelněji. S kombatovými éry je létání fajn. Jsou obratná, poslušná, ale ledabylé poletování bez boje za chvíli omrzí. Zkrátka když nelovím stuhy z dalších modelů není to ono. A od tohoto modelu jsem si sliboval, že mě na čas zabaví. Už jen proto, že jsem nikdy nic takového neměl. Pár slov s majitelem modelu abych zjistil, že model pochází z čínského internetového obchodu HobbyKing. Pak ještě několik informací k motorizaci a ukazuje se, že má model osazený motorem na čtyřčlánkovou baterii LiPol i když výrobce doporučuje k pohonu motor s baterií tříčlánkovou. A proč ten čtyřčlánek? Vybavení prý pochází z jiného modelu, jehož život už skončil. Tak proč ho nepoužít, že?
Šup do Číny, alespoň formou internetové návštěvy uvedeného obchodu. V Číně se vyrábí tento model ve třech velikostech. Já si vybral střední s rozpětím křídla 780mm. Malá verze byla moc malá a ta velká zase moc velká – na tu bych nevystačil se zásobami baterií, které mám z kombatu EPA. Chci použít tříčlánky LiPol 1300mAh, určitě spojené vždy dva paralelně.
Po kratším zkoumání se ukázalo, že bude cenově výhodnější a i nejspíš i jednodušší objednat model ze skladu v Německu. Ze skladu v Číně je sice samotná stavebnice levnější, ale poštovné je dvojnásobné a navíc se dá očekávat, že zásilku díky velikosti a ceně stopnou celníci a následná komunikace s poštou ve věci zastoupení při celním řízení není zadarmo. Takže 41$ model (jen díly, bez elektroniky), 16,5$ poštovné. Objednáno v pátek. Další týden ve středu telefon že mi to vezou. Škoda, že jsem nenašel nikoho kdo by si T-45 objednal se mnou, pro dvě stavebnice by totiž poštovné bylo pořád stejné.
Koukám do krabice. Všechny díly bezpečně upevněny v tvarovaném polystyrénovém loži. Jednotlivé hlavní díly modelu jsou vypěněny a slepeny z materiálu EPO. Je to takový trochu gumovější polystyren. Asi se nejedná o EPP (expandovaný polypropylen). Když jsem v jednom dílu propaloval drážku trafopáječkou smrad je spíš polystyrénový. Zase ale při stříknutí kousku materiálu barvou ve spreji, která běžně polystyren leptá, se povrch nemění. Při bližším prozkoumání dílů vidím, že ten můj asi lepil nějaký patlal. Lepidlo je sem tam i na povrchu. Díly jsou nastříkané barvou. Provedení má velké rezervy, na druhou stranu uvědomuji si původ díla a jeho cenu. Navíc nejsem maketář. Součástí stavebnice je také podvozek, kontaktní lepidlo (které velmi obstojně lepí) a drobná bižuterie v podobě šroubků, pák kormidel a dokonce vč. šroubováku pro připevnění křídla a krytu dmychadla.
Díly podvozku rovnou odkládám bokem. Letící stíhačka s vysunutým podvozkem vypadá divně, navíc bez podvozku bude model lehčí. Jak jsem se přesvědčil u kamaráda přistání do krátce posečené trávy nečiní obtíže.
| Základní parametry: | |
| rozpětí | 790mm |
| délka | 880mm |
| hmotnost letová | 651g (s baterií) |
| ovládané funkce | křidélka, výškovka, směrovka, motor |
| serva | 4x HXT500 |
| přijímač | ProfiSexta 35MHz |
| regulátor | Dynam70 + UBEC Turnigy 3A |
| baterie | LiPol 3S2P1300mAh (Turnigy Nanotech, Hyperion) |
| motor | Turnigy P2627L EDF 4200rpm/V |
| vrtule | dmychadlo 64mm, 5-list |
OK, jdeme stavět.
Model je deklarován jako náhradní díly, takže ani neobsahuje návod. Nevadí, nějaké zkušenosti s pěnovými modely mám a nečekám zásadní záludnosti.
Sice ještě nemám motor, ale i tak se dá model začít kompletovat. Začínám křídlem. Už na letišti při pozorování kamarádova modelu jsem si řekl, že na křidélka dám serva rozhodně dvě. Jednak kvůli možnosti přesného doladění diferenciace, ale také proto, že bych chtěl zkusit křidélka ve funkci klapek. Křídlo z krabice je už částečně zkompletované. Jsou osazeny torzní náhony křidélek (umím si představit i provedení s menšími vůlemi) a stačilo by jen přišroubovat servo. Dokonce v příslušenství modelu je i plastová páka serva. Jenže já chci serva dvě. Lože serva je z plastu. Pěkné, ale pro jedno servo „velikosti“ 9g. Jde ven. Zvětšuji otvor pro osazení dvou serv „velikosti“ 5g (HXT500). Tahle serva nejsou žádný zázrak, ale jsou spolehlivá a odolná jak jsem si už mnohokrát ověřil v kombatových modelech EPA. Osazená táhla s podivnými vaklajícími plastovými vidličkami rovnou vyhazuji a nahrazuji je táhlem z hliníkového drátu 1,6mm. Na páky serv dávám tzv. variabilní koncovky. Nemám je rád, raději bych měl táhlo „napevno“, ale pro pozdější doladění klapek a výchylek se možnost větší změny délky táhla může hodit. Serva do lože v křídle lepím UHUPorem. Tady je hotovo.
Trup, co se ovládání týče, je připraven pro osazení serva příďového podvozku (nevyužiji) a pro osazení serva VOP. Servo VOP má být v zadní části pod kabinou. Náhon dvou samostatných kormidel VOP je řešen dvěma samostatnými ocel. strunami prům. 0,8mm vedenými v plastových trubkách. Táhla se pohybují velmi ztuha. To je dané jednak tvarováním vodících trubek, které jsou na konci trupu vyvedeny obloukem malého poloměru ke kormidům a také tím, že číňan zřejmě střihal táhla ze struny v návinu takže je celá struna prohnutá do oblouku. Strunu 0,8 nahrazuji strunou 0,5. Sice se projevuje mírná vůle daná pohybem struny v oblouku ve větším otvoru, ale rozhodně je to lepší jak tuhé táhlo u kterého malé servo těžko zajistí návrat kormidla vždy do neutrálu.
Po shlédnutí letového projevu kamarádovo stíhačky jsem se navíc rozhodl pro ovládání směrovky. Při podrobnějším ohledání trupu je vidět, že s tím výrobce nejspíš už počítal. V zadní části trupu u směrovky je ve výlisku už proveden kanálek pro osazení táhla. Protažení třetí trubky pro táhlo SOP vyžaduje trochu trpělivosti a obratnosti, ale daří se. Je jasné, že ani v trupu vlepené plastové lože pro 9g servo VOP nevyužiji a odstraňuji ho. Řeším jak nyní dvě serva do trupu připevnit. Vítězí asi nejjednodušší řešení a sice že je přilepím k vnitřním bokům trupu. Pod plastovým ložem byla ještě vlepena překližková destička, tu nechávám, bude sloužit jako opora pro serva zespodu. Přeci jen váhám zda u tak malého modelu má ovládání směrovky smysl a nakonec uznávám, že asi ne. Trubičku lanovodu v trupu nechám pokud bych snad později chtěl servo doplnit. Vlepuji tedy UHUPorem 5g servo výškovky na vnitřní bok. S takovou velikostí ovládané plochy a navíc při mnohem lehčím chodu táhla si tohle servo hravě poradí.
Z internetového obchodu konečně dorazily další komponenty – dmychadlo, motory a plastové figurky pilotů. Dmychadlo sice ve stavebnici bylo, jenže bez unašeče, kterým bych vrtuli dmychadla připevnil na hřídel motoru. Stavebnicová vrtule byla určena pro nějaký mě neznámý typ unašeče, který bych musel nechat vyrobit. Zvolil jsem trochu pohodlnější a možná i levnější variantu koupě nového dmychadla GWS kde je kleštinový unašeč součástí balení. Komponenty nachystány takže jsem začal na elektroinstalaci. Doma jsem měl historický regulátor Dynam 70A (bez BEC). Předpokládaný odběr motoru měl být do 30A takže by jistě stačil regulátor menší, ale když jsem se tak koukal po vhodném typu zjistil jsem, že hmotnostní úspora na menším regulátoru bude minimální a navíc, víme dobře jak to s těmi parametry regulátorů je, že? Regulátor je umístěn ve hřbetu modelu, kousek před dmychadlem. Tlusté kablíky regulátoru jsem nahradil menšími, k baterii jsem dal delší kablíky. Regulátor jsem opět zasrmštil do průhledné bužírky a v ploše chladiče jsem bužírku odřízl. Protože regulátor nemá BEC přiletoval jsem ke konektorům ještě kablík pro připojení externího UBEC. Celou sestavu regl+kabely jsem zasunul do hřbetu a připojil motor dmychadla (žádné konektory, pěkně přiletovat natvrdo). Tady se asi hodí zmínit se o motorizaci. Už v úvodu jsem zmínil uvažovaný pohon dvěma tříčlánky LiPol 1300mAh, tzn. 3S2P1300mAh. Pro tuto baterii jsem koupil dva motory lišící se ot./V, jeden má 4200ot./V, druhý 4300ot./V. Samozřejmě zásadní rozdíl je také v odběru. Zatímco první by měl z baterie brát 22,7A (z plně nabité baterie bere na zemi až 26A) druhý by měl brát až 36A (reálný odběr zatím nezměřen). Prozatím jsem osadil méně výkonný motor. I tak pro mě jako člověka dmychadel neznalého budí na plný výkon točící se dmychadlo patřičný respekt, jak se říká „je to hukot“. Dva trojčlánky jsou umístěny za sebou, jeden je zasunut do prostoru pod servo a přijímač, druhý je umístěn na výrobcem určené místo kde je v trupu osazena překližková destička s páskem suchého zipu. Pod destičku jsem vložil UBEC, je konektorem připojen ke kablíkům regulátoru, které se připojují k baterii. Původně jsem chtěl UBEC na kablíky rovnou přiletovat, ale musel bych letovat přímo na modelu protože sestavu regl+kabely+UBEC bych hřbetem modelu neprotáhl. A letovat v polystyrenu se mi moc nechtělo. Na závěr instalace pohonu ještě řeším přístup vzduchu k regulátoru. Přes kabinu se tam nedostane, skrze nasávání vzduchu k dmychadlu také asi ne. Naštěstí na hřbetu trupu za kabinou jsou dva kryty nasávání. Odlepuji je, vydlabábám, do trupu vrtám trubkou šikmý otvor o průměru 10mm a krytky lepím zpět. Zda to bude k něčemu dobré nevím, ale rozhodně to nebude horší.
První kompletní sestavení modelu ukázalo, že s těžištěm mi to nevyšlo, je příliš vpředu. Bohužel v modelu není moc veliký prostor pro přesouvání vybavení tak nezbude než přidat trochu zátěže v ocasní části. Nabízí se také možnost udělat nový kryt kabiny, který jednak není moc pěkný a navíc je těžký. Moje představa o modelu s celkovou hmotností do 600g také vzala za své. Nebudu sice osazovat podvozek, ale holt baterie s kapacitou 2,6Ah je o dost více než doporučovaná 1,5Ah a také motor mám trochu výkonnější / těžší. Výrobce uvádí hmotnost hotového modelu cca 610g, já budu rád když se vejdu do 640g .... a to jsem chtěl do kabiny piloty, mám je, hmotnost obou dohromady 7g :( V návalu zoufalství preparuji z čumáku plastový výlisek pro upevnění příďového kola, úspora 1,7g :) Kdybych udělal kabinu ze smršťovačky asi bych dokázal stáhnout dalších cca 5g.
Optimismus mi dodává jen vědomí, že podle recenzí s doporučeným osazením tohle éro moc svižně nelétá.
Osazuji VOP. Parádně zapadá do osazení v trupu. Ale tedy ta geometrie náhonu a použité páky to je čiré zoufalství. Namísto dodaných mohutných plastových pák dávám subtilnější. Namísto dodaných variabilních stavitelných koncovek dávám menší. Při té příležitosti v místním železářství kupuji červíky M3x4 v nerezu (jiné s plochým koncem neměli) v množství větším než malém a dělám si tak zásobu na dalších 20 let, cena 0,60Kč/kus. Upravuji vedení lanovodu tak aby se při každém vychýlení kormidla nemusel drát ohnout za roh a koncovka vykloubit. Páky lepím, jak jinak, UHUPorem.
Vlepení SOP do lůžka v trupu je pohodová záležitost. Znovu koukám na směrovku zda by si přeci jen nezasloužila odříznout kormidlo, ale odolávám.
Jen lehce bodově lepím průhledný kryt kabiny na základovou odnímatelnou část. Pořád si říkám, že by to do kabiny chtělo ty piloty, ale kvůli hmotnosti je nedávám. Kdybych udělal překryt kabiny nový mohl bych ušetřit tak 5g, kryt z tlustého průhledného plastu váží 11g.
Znovu kontroluji elektroinstalaci, doplňuji šroubky na páky serv a model skládám abych ho vyvážil. Ouha, je mi zle! Do nejzadnější části trupu doplňuji celkem 12g zátěže než se model ustálí ve vodorovné poloze podepřen v místě vyznačeného těžiště. Chválím výrobce, že na křídlo v místě těžiště nalepil značky. Digitální váha ukazuje váhu modelu připraveného k letu 655g. Výrobce, pravda s poněkud slabším vybavením, ale zase s podvozkem, udává hmotnost cca 610g. Nejásám a smiřuji se s možností že letové vlastnosti budou stát asi za houby.
A je to, hotovo. Základní nastavení vysílače jsem udělal již při stavbě takže teď už jen kontroluji drobnosti – neutrály kormidel a velikosti výchylek. Jediná zrada spočívá v reverzovaném kanálu plynu (nastavení z předchozího modelu) a tak chvíli řeším proč regulátor jen pípá a „nereguluje“.
Na letišti oslovuji kolegu, který má bohaté zkušenosti s dmychadlovými modely, aby mi Goshawka hodil. Fouká mírný vítr, svítí slunce, tráva na krátko posečená – ideální. Hop, kolega model nehodil nejšťastněji, přetáčí se na záda. Naštěstí hodil dost velkou silou takže v pohodě model obracím křidélky do normální polohy (později se přihlížející ptali jak jsem to udělal). Dmychadlo řve, éro letí .... a velmi svižně. Několik průletů a zkouším co si nechá líbit, aneb kdy pro ztrátu rychlosti spadne. Pád se nekoná, Goshawk se nechá vydojit neskutečně, nikam nepadá, jen téměř při zastavení sklopí čumák a jde k zemi. Ještě zkouším klapky (křidélka ve funkci klapek). Zpomalení modelu je viditelné, oproti mým dosavadním zkušenostem ale po vychýlení klapek dolů musím přitáhnout. Ještě pár výkrutů a čas pro bezpečný let uplynul. Přistávám po čtyřech minutách spokojený. Při dalších třech letech zkouším ladit diferenciaci křidélek abych skončil na poměru cca 2:1 (nahoru:dolu) i když s výkruty nejsem úplně spokojen. Upravuji velikost výchylky kormidla VOP, zvětšuji ji až do stavu, kdy se model při prudkém přitažení utrhává. Do VOP mixuji trošku klapek.
Po čtyřech minutách letu takřka na plný plyn dobíjím do baterie 806mAh, to je dobré, mohu let prodloužit, ale přes 5min na plný plyn to stejně nebude.
Znovu přemýšlím nad směrovkou. Zatáčky jen naklopením a výškovkou jsou takové jaké prostě bývají. V plné rychlosti musí model točit s křídlem prakticky kolmo k zemi. Tu směrovku by to chtělo.
Zálet v Suché 29.8. 2012
Slunce mizí za obzor. Balím a přemýšlím jak se zbavit těch 12g dovážení. Snadno realizovatelná úprava je asi jen jediná. Přesunout UBEC z prostoru čumáku pod baterií někam dozadu k dmychadlu resp. regulátoru.
30.8. Rozebírám elektroinstalaci a přeletovávám kablíky. UBEC se přestěhoval k regulátoru čímž se povedlo eliminovat první část závaží v ocase. Nakonec mi to nedalo a udělal jsem i novou kabinu z průhledné smršťovací fólie. Kopyto je vybroušeno z extrudovaného polystyrénu. Hmotnost původního překrytu 11g, nového 3,8g. Takže došlo i na piloty. Naznačení rámu kabiny je z bílé samolepící fólie.
Hmotnost po úpravách je 642g tzn. cca 13g úspora. Zbývá ještě model polepit samolepkami, ale to až po dalším prolétnutí.
1.9. Venku je hnusně, mokro a fouká vítr. Pořád mi vrtá v hlavě zda nezkusit tu směrovku. Musel bych odříznout kormidlo. Co když bude k ničemu? Budu mít směrovku rozřezanou ...
Ha, udělám klapku provizorní bez zásahu do směrovky. Odstranění bude snadné, nic se nebude řezat, brousit, barvit. Z depronu tl. 3mm řežu klapku, v místě pantu ji brousím do klínu. Přidělávám páku s nasazenou variabilní koncovkou. Klapku lepím UHUPorem naneseným na hranu klínu k SOP. Trubka pro vedení táhla v trupu už je. Servo umísťuji zhruba do těžiště nad křídlo. Je tam ve spodku hřbetu už od výrobce větší otvor, asi pro přístup k regulátoru. Servo lepím UHUPorem. Zkompletováno, práce na 15min. Úprava přidala 9g. Takže se zase blížím ke hmotnosti z prvních letů, co se dá dělat. Odpoledne se trochu vyčasilo tak honem na letiště. Je tam i kolega s druhou T-45 (vlastně první, druhou mám já) tak alespoň vyzkoušíme rozdíl mezi pohonem 4S a 3S a společný let. První let letím sám a zkouším směrovku. Ale jo, je poznat, že na modelu je. Zatáčky se dají létat přirozenější. Výborně se hodí při přistání s bočním větrem. Upřímně, pokud někdo směrovku vyloženě nepotřebuje nebo nevyužije tak je její řízení na tomhle modelu zbytečné.
Druhý let letíme společně. Rychlostně jsme na tom podobně, spíš stejně. Ale třeba v horní části přemetu dochází mému modelu dech, kolegovu nikoli. Zkoumám co že to má za pohon - motor nevím, ale baterie je "jen" 4S 1600mAh. Moje je 3S2P1300mAh takže vlastně 3S2600mAh a letový čas máme stejný. Holt Ohmův zákon je neúprosný.
2.9. Další den si na lětiště beru Bellancu a znovu Goshawka. Zvětšuji výchylku směrovky a pokouším se o nožový let. Dá se, model je v nožáku i celkem stabilní (rozuměj nemusí se moc páčkovat) ale narozen pro takový režim letu asi nebyl. Výchylka kormidla SOP je na můj vkus už celkem velká a stejně se model v noži neudrží dlouho, klesá. Jestli tedy směrovku nakonec přeci jen udělám definitivně ovládanou zatím nevím.
Fotky a video:
