RC web
hlavní
aktuality 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001-2000
hangár
rubriky
RC kombat slowflyer letadla dílna
ostatní
akrobacie kmitočty programy plánky
kontakt
odkazy
logo ACES logo EPA logo WW1+ logo RC mania
vyhledávání
2. SOUTĚŽ V OPENCOMBATU

Druhá soutěž v OpenCombatu je za námi. Pořádali jsme ji my - tedy tepličtí kombatáři (Pavel Dvořák - snad si mohu dovolit přivlastnit si největší podíl na zorganizování, Miloslav Novák, Tomáš Novák a Zdeněk Ludvík) 8.9. od 13.00 hodin na "Srbičáku" za Teplicemi. Počasí nám v rozporu s předpověďmi počasí vyšlo výtečně - slunečno a jen chvílemi silnější vítr. Hned na úvod musím poděkovat hlavně členům RMK Krupka za zapůjčení čísel pro závodníky a pásek pro vymezení prostoru pro diváky a pilotních linií, kamarádovi Jožovi Cerovskému který za firmu Expert&Partner věnoval ceny a velmi dobře se zhostil úlohy hlavního rozhodčího soutěže a také Zdeňkovi Čermákovi, který chtěl sice původně létat, ale model Commanche nestačil dokončit (jak jsme kolektivně konstatovali - vyflákl se na to) a tak se chopil megafonu a soutěž v součinnosti se mnou a hlavním rozhodčím organizoval (vyhlašoval rozlosování závodníků do jednotlivých kol resp. heatů, hlásil začátky soutěžních letů atd.).

Kromě soutěže v OpenCombatu byla vyhlášena také soutěž "TIP NA VÍTĚŽE" pro diváky kterých se sešlo kolem 40-50. Pravidlo bylo jednoduché - během prvních dvou kol zkusit tipnout vítěze a počet získaných bodů - to proto aby bylo možné jednoduše určit jediného vítěze. Zvítězil Zdeněk Vácha, jenž kromě správného jména tipnul naprosto přesně i počet bodů - ne nadarmo je profesorem matematiky na Teplickém gymnáziu :-).

Soutěžilo celkem 10 soutěžících, kromě výše jmenovaných létali z Teplic ještě Petr Ludvík a z Prahy David Kyjovský, Václav Janko, Boris Guič, Ivan Janovic a Tomáš Ciniburk (konečně přišel s normálním letadlem a ne se samokřídlem jako minule).
Za sebe musím napsat, že jsem se hodně obával nových modelů pražských pilotů. Davidův model jsem znal z předchozí soutěže a tak jsem čekal od ostatních něco podobného - moc jsem se nespletl. Docela překvapením byl nový stroj Václava tvarově inspirovaný snad Spitfirem (?), ale na OpenCombat podle mě až moc konstrukčně (tvarově) složitý. Nové modely hodně podobné Davidovo Toxicu předvedli Boris Guič a Tomáš Ciniburk. Pro všechny tyto modely jsou charakteristická štíhlejší křídla a nízká hmotnost - pro srovnání Davidův stroj váží 800g, můj 1300g!. Ukázalo se ale, že vyšší rychlost není zákonitě výhodou. Václav zvolil zajímavou taktiku - v modelu má malou nádrž do které se nevejde palivo na 5min soutěžního letu (!), možná proto čtyřikrát ze šesti letů nebodoval za nepřetržitý let.

Ještě během zalétávacích letů před soutěží David havaroval se svým strojem Toxic - nalomil trup a zlomil motorové lože. Pro závod použil trup ze záložního modelu s motorem o obsahu 2ccm a křídla z Toxica, v průběhu dalších přestávek mezi koly vyměnil 2ccm za 2,5ccm z havarovaného trupu. Později se ukázalo, že výměna motorů nebyla úplně nejlěpší volba protože při havárii se trochu ohnula palivová jehla a David nedokázal motor pořádně naladit, prakticky 100% výkon předvedl až v posledních dvou letech.

K samotné soutěži. Rozhodli jsme se pro systém šesti kol po dvou heatech - celkem se tedy mělo letět 12 soutěžních letů (heatů) ve kterých se měl alespoň jednou potkat každý s každým. Rozdělení jsem vymýšlel večer před soutěží a věřte, že úplně snadné to není. Protože do poslední chvíle nebylo jasné kolik soutěžících vlastně bude připravil jsem i rozdělení pro až 15 závodníků - tady už se mi podmínku letu každý s každým dodržet nepodařilo (dva piloti by se nepotkali). Později jsem při brouzdání po internetu narazil na zajímavý program Matrix, který automaticky generuje rozdělení pilotů do kol a heatů.
Po čtvrtém kole zbylo jen 6 pilotů a tak se letělo dohromady v jednom heatu. Do posledního letu nastoupilo už jen 5 pilotů (k velkému zármutku tepličáků v poměru 1xTeplice, 4xPraha) - tento let byl zároveň považován za finále.

Soutěž začala bez velkých překvapení. Boris seknul dvakrát, David, Venca, Míla a já jednou. Zdeněk Ludvík má pořád problémy s motory a tak svůj model ani model syna Petra nedokázal pořádně naladit. Když už to vypadalo že konečně naladil potkal se ve vzduchu s Davidem a přistál s poškozeným náhonem výškovky. Ve druhém letu jsem kupodivu seknul jen já. Asi proto, že více pilotů nedokázalo odletět celý let a tudíž bylo málo stuh na sekání. Ve třetím kole jsem opět seknul jen já (dvakrát) - pomohla i ztracená stuha těsně po startu takže jsem měl obratnější model. Ve čtvrtém kole skončily naděje pro Mílu (snad závada na přijímači), pro Tomáše C. (toho jsem uhnal tak, že při nízkém průletu nad zemí neodhadnul výšku a v plné rychlosti přistál), pro Tomáše N. (závada na palivové soustavě) a pro Zdeňka, který alespoň dokázal ukořistit svůj historicky první soutěžní sek. Jednou se povedlo seknou Borisovi a Davidovi.
V tuto chvíli zbylo šest pilotů schopných dalších letů a jak jsem napsal v úvodu letěli jsme společně. Tento let byl na seky nejplodnější - celkem 7 (David čtyři, já tři). Pěkný byl moment kdy mi za mnou letící David seknul stuhu, ale protože byl rychlejší a dostal se přede mne vzápětí jsem mu sek oplatil - celá akce trvala tak 2s. V tomto letu jsem měl model ověšený třemi stuhami soupeřů na křídlech a k tomu čtyřmetrový zbytek své - model byl hodně špatně řiditelný, navíc jsem byl jediný komu bylo co sekat a tak jsem volil taktiku nízkých letů. Bohužel při jednom úhybném manévru jsem překročil bezpečnostní linii a byl jsem napomenut. Stejné napomenutí dostal chvíli přede mnou Václav. Do šestého (finálového) letu jsme nastoupili v pěti protože soutěž skončila pro Petra Ludvíka (jak jinak než kvůli problémům s motorem). Tento let byl trochu náročnější na nervy protože v něm šlo skutečně o vše, navíc za tepličáky jsem nastoupil sám a cíl pražské smečky byl jediný - sestřelit neboli kill. Ivan, nyní už se záložním Borisovo modelem protože svůj rozbil, zvolil hodně diskutabilní taktiku pokud možno se nezapojovat do bojů resp. nestát se cílem a uhájit stuhu. V letu jsme spolu s Václavem opět přelétli bezpečnostní linii a dostali jsme postih -100b. Davidovi ani Václavovi se nepodařilo odlétnout celých 5min a bez seknutí předčasně přistáli takže tento let vypadal asi následovně: Ivan létá v kruzích těsně nad zemí a já s Borisem se honíme. Boris jednou seknul, ale ke konci letu mu nešel dobře motor a byl velmi pomalý, povedlo se mi ho dvakrát seknout a přitom uhájit vlastní stuhu. Ivan stuhu také uchránil a po zaznění sirény k ukončení boje spokojeně přistál. Už nebylo kam se hnát, ale v nádrži zbývalo dost paliva tak jsme s Borisem bez jakýchkoli dohod přeměnili zbytek letu v prestižní záležitost - na život a na smrt. Boris byl v nevýhodě kvůli malému výkonu motoru, bohužel během asi dvou minut než došlo palivo se mi ho nepodařilo zasáhnout a ani on nic nepředvedl takže se žádný kill nekonal.
Výsledky soutěže jsou zřejmé z tabulky, pro zájemce je k dispozici tabulka v Excelu se všemi výpočty.

Soutěž skončila vyhlášením výsledků a předáním cen.

VÝSLEDKOVÁ LISTINA
2.soutěž
OPENCOMBAT V TEPLICÍCH DNE 8.9. 2002
pořadí
jméno
město
seků
bodů
start.č.
1
Pavel Dvořák
Teplice
9
1480
18
2
David Kyjovský
Praha
6
1210
12
3
Ivan Janovic
Praha
1
880
14
4
Boris Guič
Praha
4
820
13
5
Miloslav Novák
Teplice
1
520
17
6
Václav Janko
Praha
1
505
15
7
Zdeněk Ludvík
Teplice
1
440
19
8
Tomáš Ciniburk
Praha
0
360
20
9
Petr Ludvík
Teplice
0
290
11
10
Tomáš Novák
Teplice
0
240
16

David ještě předvedl svého nově potaženého (původně červeno-černý, dnes stříbrno-světlemodrý) epp akrobata na motor ThunderTiger GP- 42 (6,9). Model vzhledem k hmotnosti 1600g dokáže v Davidovo rukách pěkné kousky jako je třeba visení, Elevator nebo Waterfall.

Nakonec se velmi diskutovalo o současných pravidlech - především o bodech za stuhu (snaha bodové ohodnocení snížit) a je-li možné považovat stuhu za uhájenou pokud pilot nedokáže zaletět bez přistání celý let. Prakticky se může stát, že pilot kterému dělá problémy seknout radši vzlétne a bude jen létat tak aby nebylo snadné jej zasáhnout - pokud by létal ve výšce se snahou vyhnout se souboji bude to posouzeno jako vyhýbání se souboji s náležitou penalizací, pokud ale zvolí taktiku nízkého letu penalizaci se vyhne - extrémem je možnost vzlétnout a hned přistát, sice přijde o 20 bodů za nepřetržitý let, ale 100 za stuhu a 20 za včasný start má jistých. Tato taktika dokonale vyšla Ivanovi Janovicovi, který ačkoli dokázal seknout jen jednou skončil třetí o šedesát bodů před Borisem (4 seky). O pravidlech se budeme asi ještě dohadovat.

Ještě ke koncepci modelů. Pražští kombatáři předvedli rychlé modely. Z povídání o vývoji modelů vyplynulo, že jsou trochu méně stabilní. Navíc nejsou dořešeny některé konstrukční detaily. Např. Boris měl na svém modelu problém s náhonem křidélek která se nevracela přesně do neutrálu (epp je holt "gumový"). Sice mě velmi potěšilo že jsem soutěž vyhrál, ale na druhou stranu teď nevím jakým směrem se dát. Před soutěží jsem si byl téměř jist že zkusím postavit lehčí model se štíhlým křídlem pokud možno aby připomínal skutečné letadlo z 2.SV. A proč 2.SV? O prázdninách jsem se byl podívat na MS Aircombat v Žamberku a povrchová úprava některých modelů (špatná) mě přiměla k myšlence zkusit použít epp a zúčastnit se soutěže v aircombatu. Vyhovět tvarově některé z mnoha možných předloh by neměl být problém a ani povrchová úprava samolepící paskou by neměla být problémem. Životnost současných aircombatových konstrukcí (kompozity, klasická konstrukce, křídlo s polystyrénovým jádrem a dýhovým potahem atd.) není vysoká. Když jsem se třetí den MS procházel depem a prohlížel si modely závodníků většina modelů byla odložena do krabic nebo pod auto ve stavu půlka křídla, trup bez čumáku apod. I drobná závada jako je useknutí konce křídla a zničení křidélka je u takových modelů problém. U modelu z epp by spousta poškození vůbec nenastala a když - byla by velmi snadno opravitelná.

teplická squadrona - zprava: Tomáš N., Míla, Pavel, vlevo Zdeňkův červený stroj
celkový pohled na startoviště: vpředu Tomáš C., v zelené helmě Václav, modré trenky patří Ivanovi, cigáro si zapaluje Boris a za ním v jedné řadě teplická squadrona (Tomáš N., Míla a Pavel)
2. kolo, 2. heat (D.Kyjovský, I.Janovic, T.Novák, P.Dvořák, T.Ciniburk)
4.kolo, 1.heat - souboj D.Kyjovského (útočí) a P.Dvořáka (uniká, na modelu tři stuhy)
soustředění při letu
i to se někdy stane - asi uklepaný výfuk po finálovém letu, vlevo dole má oblíbená taška od vietnamců kam se vejde úplně všechno včetně modelu a rádia
 
Václav Janko alias Béda Trávníček
 

Pro představu výsledky z první soutěže v Praze:

VÝSLEDKOVÁ LISTINA
1.soutěž
OPENCOMBAT V PRAZE DNE 13.7. 2002
pořadí
jméno
město
seků
bodů
1
David Kyjovský
Praha
6 1080
2
Boris Guič
Praha
4 810
3
Pavel Dvořák
Teplice
4 790
4
Venca Janko
Praha
0 420
5
Zdeněk Ludvík
Teplice
0 280
6
Petr Ludvík
Teplice
0 160
7
Aleš Hercok
Praha
0 140
8
Tomáš Ciniburk
Praha
0 0

Takže stav po dvou soutěžích:

VÝSLEDKOVÁ LISTINA
PO DVOU SOUTĚŽÍCH
pořadí
jméno
město
seků
bodů
1
David Kyjovský
Praha
12
2290
2
Pavel Dvořák
Teplice
13
2270
3
Boris Guič
Praha
8
1630
4
Václav Janko
Praha
1
925
5
Ivan Janovic
Praha
1
880
6
Zdeněk Ludvík
Teplice
1
720
7
Miloslav Novák
Teplice
1
520
8
Petr Ludvík
Teplice
0
450
9
Tomáš Ciniburk
Praha
0
360
10
Tomáš Novák
Teplice
0
240
11
Aleš Hercok
Praha
0
140

Na závěr uvedu, že chystáme nové stroje. Držíme se osvědčené koncepce hornoplošníku, ale ve spolupráci s aircombatáři má křídlo nové profily a modely by měly být celkově lehčí a rychlejší. Jak se to podaří uvidíme na příští soutěži.
Pokud jste dočetli až sem děkuji za trpělivost a na dalších závodech (řada je na pražských kombatářích) se těším na shledanou.

Pavel Dvořák (PAD)

© RC web
Design PAD | CSS&code by JK