Úvodem:
Dne 31.5.2003 proběhla v Teplicích na Srbíčáku čtvrtá soutěž v OpenCombatu
pořádaná teplickými kombatáři (realizační tým jmenovitě: Pavel Dvořák,
Zdeněk Ludvík, Miloslav Novák a Tomáš Novák). Ředitele soutěže dělal kamarád
Jožo Cerovský, který věnoval spoustu hodnotných cen (paměťovou kartu pro
notebook, kompas, sadu golfových míčků, luxusní zapalovač, trička a další
drobnosti - cenu dostal každý účastník soutěže). Společně s mou manželkou
(děkuji jí za trpělivost nejen při závodech ale hlavně po docela dlouhou
dobu příprav před závody) se ujal také zpracování výsledků a celé administrativy
vůbec. Losování rozdělení pilotů do heatů jednotlivých kol a zpracování
výsledků probíhalo na notebooku s využitím pomocí programů Matrix a Excel.
Průběžné výsledky byly po každém kole zapisovány na startovní tabuli takže
každý měl možnost dozvědět se své aktuální umístění.
Zúčastnilo se celkem 16 pilotů z Teplic, Prahy, Brna, Blanska a Mělníka.
Soutěž jsem chtěl tentokrát společensky trochu povznést takže kromě propagace
v místních rádiích, novinách a výlepových plochách Domu kultury jsem zajistil
dva sudy piva včetně nezbytného chlazení a agregátu na výrobu 220V (na
letové ploše bohužel přípojku 220V nemáme).
Jak už to bývá začátek soutěže se nám trochu posunul a diváci, kterých snad díky propagaci přišlo hodně, začínali být netrpěliví. Po úvodním briefingu kde jsem zopakoval pravidla a seznámil soutěžící s plánovaným průběhem závodu, byl v 13.45 konečně vyhlášen první signál - příprava pro piloty prvního heatu prvního kola. Od této chvíle už běžel závod jako po drátkách. Celkem rychle se odlétaly heaty prvních dvou kol. Pak začalo bohužel pršet. Déšť vyhnal z letové plochy všechny diváky. Naštěstí se mi podařilo přemluvit alespoň piloty aby hodinu posečkali - u nás totiž déšť "chodí po horách" takže jsem si byl jist, že se za chvíli vyčasí. Skutečně po asi 45-60ti minutách déšť ustal - chvilkami se objevilo i sluníčko - a mohli jsme, bohužel už bez diváků, pokračovat.
V prvních dvou kolech používané krepové stuhy jsem jako pořadatel do dalších kol nahradil "švédskými" (používanými pro ACES combat) - krepové jsou ve vlhkém prostředí nepoužitelné. "Švédské" se sice hůře sekají, ale mokro ani vlhko jim nevadí.
Letělo se na šest kol. První dvě kola po třech heatech, další čtyři po dvou heatech protože několik pilotů odpadlo. Před soutěží jsem si rozlosování připravil v programu Matrix, ale protože bylo použitelné jen pro první dvě kola tak přímo na letišti jsem k rozlosování do posledních čtyř kol použil v excelu dříve vytvořené schéma. Startovní čísla soutěžících byla losována aby se právě při použití schémat zabránilo situaci že se bude opakovat obsazení letů stejnými soutěžícími jako na předchozích soutěžích. Rozlosování bylo také vedeno snahou aby se v průběhu šesti kol pokud možno alespoň jednou potkal každý s každým. Vzhledem k množství soutěžících, kolidujícím dvěma kanálům a také postupným odstupováním soutěžích se nakonec každý s každým nepotkal. Na kvalitu soubojů to ale rozhodně nemělo vliv.
Průběh soutěže:
Už v průběhu prvních letů bylo možno vysledovat kdo bude aspirovat na
přední pozice. Ale kombat je disciplína velmi zrádná, stačí malé zaváhání
nebo selhání techniky a iluze jsou pryč. Na sluncem zalité obloze předváděli
piloti pěkné souboje.
V prvním kole vynikl hlavně Boris Guič se čtyřmi(!) seky. Dobře zalétli
také V.Janko a T.Ciniburk. Po jednom seku dalo několik dalších pilotů.
Druhé kolo bylo na seky chudší, dva dal jen D.Kyjovský, o to více bylo
havárií. Soutěž opustil T.Ciniburk, ještě před kolizí stačil dát jeden
sek. S koncem druhého kola začalo poprchávat a pohled do dáli nevěstil
nic dobrého. Déšť postupně sílil, diváci odjeli a piloti se schovali pod
"organizační" stan. Modely skončily povětšinou schovány pod
auty. J.Martének s R.Zezulou schování modelů neřešili a nechali je na
dešti - modelům samotným voda nevadí a jak se později ukázalo RC vybavení
je do nich zřejmě vodotěsně zalepené. Po necelé hodince kterou jsme strávili
klábosením nejen o modelařině začal déšť slábnout. O.Eremiáš netrpělivě
obcházel stan a lákal další nadšence k létání. Když jsme i my ostatní
zjistili, že stan zvuk deště zesiluje a ve skutečnosti už vlastně téměř
neprší vystěhovali jsme opět modely, rádia, palivo a další nezbytnosti
a pokračovali v soutěži. Před zahájením třetího kola testoval V.Janko
svého eppfira a jako na potvoru s ním trochu bouchnul o zem. Závada by
byla zřejmě opravitelná, ale nahlodán deštěm a touhou objevit se na oslavě
narozenin kamaráda v Praze nádobíčko uklidil a odjel směrem ku Praze.
Druhý den byl viděn na soutěži hydroplánů v Českých Budějovicích. Po dešti
zjistil konečně Z.Čermák (Hankey) v čem je problém jeho modelu - upadlý
kondenzátor v přijímači - a se soutěží se také rozloučil, nikoli však
s občerstvením v podobě Zlatopramenu11°. Pomohl nám s organizací dalších
letů. Takže do třetího kola postupuje 13 pilotů. Počet heatů redukujeme
na dva v každém kole (6+7 pilotů). Třetí kolo proběhlo vcelku poklidně.
Nejvíce seků - jen dva - zaznamenal M.Novák (Milhaus). Po jednom přidalo
pár dalších pilotů - já si jednou seknul také, nenapadlo by mne že je
to můj poslední sek. Ve čtvrtém kole bylo k vidění mnoho pěkných soubojů.
Asi nejen mne překvapil třemi seky nováček seriálu v OpenCombatu O.Eremiáš.
Jeho stříbrný Panic byl po celou dobu soutěže určitě nejrychlejším modelem
a v tomto kole rychlost bohatě zúročil. Jenže rychlost není vše, občas
je dobré mít i trochu štěstí. To Ondru opustilo a po srážce s jiným modelem
ulomil křídlo (jako jediný má model nerozebíratelný). Normálního člověka
by taková smůla asi složila, Ondru ne. Od Borise si půjčil šroubovák,
narval ho do zlomené uhlíkové trubky v křídle, vše zalil vteřiňákem a
v pohodě odstartoval do dalších kol. Čtvrté kolo bylo posledním pro J.Karáska
staršího. Po dešti ho začalo zlobit RC vybavení. Problémem byl zřejmě
krystal - jestli poškozený nárazem nebo vodou těžko říct. Každopádně už
do předchozího letu jsem Jirkovi půjčil své poslední motorové lože s tím,
že až jej budu potřebovat tak mi ho vrátí. Jako na potvoru jsem ve čtvrtém
kole lože zničil, jenže Jirka půjčené lože také takže se zdálo že v soutěži
končím. Naštěstí mi na poslední chvíli nabídl své náhradní lože J.Martének
(shodou okolností lože ze stavebnice kterou jsem mu prodal) a v soutěži
jsem tak mohl pokračovat - ještě jednou díky. Páté kolo proběhlo za účasti
dvanácti pilotů. V čele průběžného pořadí se nebezpečně hromadili kombatáři
z Prahy. Za pořádající teplický tým jsme se s Milhausem choulili kolem
čtvrtého až pátého místa. Páté kolo i přes pěkné souboje bylo chudé na
seky - bodoval jen J.Martének. Rozhodující šesté kolo mělo rozhodnout
a tak mezi piloty panovala mírná nervozita. Dva seky dal Milhaus a J.Martének,
po jedné stuze utrhli B.Guič a R.Zezula. D.Kyjovský potupně nebodoval
za nepřetržitý let. Já se se stávkujícím motorem zmítal na pádové rychlosti
nad zemí - radši jsem volil taktiku nízkých průletů se snahou ubránit
stuhu než riskovat přistání, doladění motoru, nový start a nutnost alespoň
jednou seknout abych dohnal ztrátu bodů za stuhu v důsledku přerušení
letu. Milhaus si dvěma seky hodně pomohl (dostal se přede mne, sakra)
ale na stupně vítězů to nestačilo.
Pořadí je zřejmé z tabulky. Stupně vítězů obsadili pražští kombatáři.
Letos podruhé se na prvním místě umístil Boris Guič, na druhém místě nováček
Ondra Eremiáš a na třetím David Kyjovský. Na čtvrté místo se seky v posledních
kolech probojoval Jarda Martének. Díky za páté Milhausovo místo. Já skončil
potupně až sedmý. Než na pilotní neumění tentokrát u Milhause a u sebe
svalím vinu na techniku. Je asi načase rozloučit se rok a půl starými
motory MVVS2,5 které toho mají zatraceně hodně za sebou. Není nic horšího
než když vám začne motor v průběhu letu stávkovat a neodevzdává požadovaný
výkon, nemůžete dělat prakticky nic než se jen snažit uhájit stuhu nebo
riskovat přistání a nejisté doladění motoru.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| Poznámka: kolonka "soutěží" udává kolika závodů se soutěžící účastnili |
Letošní soutěž byla druhá v pořadí a její výsledky se započítaly do
průběžného hodnocení celého letošního seriálu. Doufám, že se nám podaří
odlétnout ještě alespoň dvě soutěže. V průběžném hodnocení je na prvním
místě nekompromisně Boris Guič. I přes neúspěch v této soutěži jsme spolu
s Milhausem na třetím resp. druhém místě. David Kyjovský dost ztratil
na dubnové soutěži v Praze a tak je až čtvrtý.
Po ukončení soutěžního létání David Kyjovský opět vzlétnul se svým epp
funflyerem na motor 6,5. Za předvedené kousky byl několikrát odměněn potleskem
přihlížejících. Při přistání zlomil vrtuli a tak model zabalil do auta.
Já očistil kombata a vrhnul se na přípravu nového epp akrobata REEPP.
Celkem bez nervů jsem ho složil a poprvé nastartoval motor. Brněnská "osmička",
kterou jsem doma jen prostříknul konkorem, chytla na druhé protočení!
Za chvíli sice zdechla protože palivová jehla nebyla nastavena optimálně,
ale motoru se ujal ladič Boris Guič a po chvíli motor spolehlivě seřídil.
V rámci záběhu jsme nechali na bohatou směs motor vyběhnout 1/4 litru
paliva. Nádrž jsem dotankoval, následovala kontrola velikosti a smyslu
výchylek kormidel a hurá na první start. Travnatá letová plocha neumožňuje
vzlet ze země takže Boris REEPPa do premiérového letu spolehlivě a elegantně
hodil. REEPP letěl naprosto vzorně. S trochu rozklepanými prsty jsem nic
světoborného nepřevedl. Po chvíli letu upadl tlumič - snad klasická nemoc
těchto motorů. V pohodě jsem přistál a tlumič znovu přišrouboval. Pro
další let jsem model půjčil Davidovi Kyjovskému. Celkem bez váhání po
krátkém vodorovném letu přešel do visu, bohužel opět upadl výfuk. Nyní
jsem pro připevnění výfuku použil delší šrouby s imbusovou hlavou a pérové
podložky, snad to bude dostatečné. Upadávající výfuk je jinak zatím jedinou
chybičkou modelu. O modelu samotném budete mít určitě možnost přečíst
si samostatný článek.
Je asi 18.45 a kromě brňáků a naší party všichni odjeli k domovům. Milhaus,
Tomáš Novák a Zdeněk Ludvík dali ještě pár letů za soumraku. Do země zapíchali
stonky rákosu a snažili se je posekat. Několikrát sekli, ale začalo se
stmívat. Uklidili jsme modely, rozdělali oheň a zasedli k nedopitému sudu
piva. Agregát na výrobu 220V spokojeně vrněl a chladil lahodný mok. Za
doprovodu kytary jsme zaskřehotali pár profláklých písniček od Chinaski,
s harmonikou kolem krku jsem zahrál známou melodii z filmu Tenkrát na
západě a radši jsme přestali. Poslední těla se odebrala ke spánku kolem
třetí hodiny ranní.
Akci jsme ukončili v neděli ráno kolem 9.00 :-)
|
|
 |
| vyvalte sudy ... | pohoda mezi koly - vpředu David, vedle Ondra | patláma, patláma, aby se líp sekalo |
|
|
 |
| Venca opravuje drobného poškození eppfira | moraváci nasadili stylové helmy | Zdeňkův startovací taneční rituál |
|
|
 |
| ani David Kyjovský se nevyhnul opravám | start do heatu | Milhaus útočí - oba modely jsou Ataky |
|
|
 |
| Milhaus opět v akci, model uprostřed je asi můj - všechno Ataky | Ondrův Panic po killu v pátém kole | měl jsem sobecky radost, ale Ondra model do šestého kola opravil |
|
|
 |
| sběr modelů z bitevního pole | příprava mého nového akrobata REEPP - ladění funglovky MVVS 8 | poslední kontrola před startem |
 |
 |
 |
| perfektní odhoz v podání Borise Guiče - Harapes by měl radost | druhý den ráno | některým se noční prožitky po probuzení připomněly |
 |
| ... a s tímhle japoncem vám ukážu zač je toho kombat (materiál tradičně bílý epp 30g/dm3, trup je nahrubo vybroušen, nejsou seříznuty konce křídla do oblouku) |
Závěr:
Za pořadatele si myslím, že se soutěž, i přes krátkou "dešťovou přestávku",
hodně povedla. Subjektivně za sebe ale zatruchlím, že mě, coby soutěžícímu,
se moc nepovedla :-(, ale není všem sekům a killům konec.
K mému potěšení převládaly modely ATAK ze stavebnice kterou vyrábím. Pražští
piloti létali téměř bez výjimky s modely vlastní konstrukce. Zdeněk Čermák
z Mělníka létal s Commanchem.
Jestli vás OpenCombat oslovil neváhejte ani chvíli. Dejte dohromady nějaký
brus ať už ze stavebnice nebo vlastní konstrukci. Stačí kus epp a jednoduché
rádio. Neváhejte se zeptat kohokoli kolem kombatu - třeba přes redakci
RCmodelů (Václav Janko
je přeci šefredaktor), přes RCMÁNII
(David Kyjovský), přes diskuzní fórum Modelcentra nebo přímo na mne přes
email nebo www formulář. Kombatáři, i když soupeři, jsou kamarádští a
rádi pomohou radou či skutkem.