Začalo to tak, že se na mě obrátil kamarád s prosbou, že: "Když jsem prý ten modelář určitě mu dokážu vyrobit několik dřevěných figurek ke hře Carcassonne co se mu kdesi poztrácelo". Hru Carcassonne snad znáte, pokud ne doporučuji shlédnout server www.hrajeme.cz. Jde o docela zábavnou stolní hru pro několik hráčů. Velmi jednoduše řečeno - základem je sestavování měst a cest z kartiček a jejich obsazování vlastními figurkami. Za umístěné figurky se získávají body.
Originální figurky jsou dřevěné, barevně nalakované. Je-li hra kompletní včetně dvou rozšíření jsou celkem čtyři typy figurek. Protože kamarádovi chybělo figurek více zamítnul jsem možnost tvořit (řezat a brousit) každou novou jednotlivě. Nabízelo se udělat nějakou formičku, nejlépe na celou sadu figurek, a nové figurky odlít. Představu jsem začal realizovat nákupem Lukoprenu 1522, který mi byl doporučen na zhotovení formy jako nejvhodnější.
Zhotovení formy:
        Po získávání informací na internetu jsem upustil od původně plánované 
        separace jednotlivých figurek. Výrobu formy jsem zahájil slepením ohrádky 
        z balzových lišt (vnitřní velikost ohrádky 10x7,5x1,3cm). Lišty jsem na 
        vnitřní straně polepil průhlednou izolepou aby šly později lépe oddělit 
        od lukoprenu, ale asi to není nutné. Protože figurky jsou dřevěné a tedy 
        zcela jistě by při zalití lukoprenem plavaly bylo nutné je nějak připevnit 
        k podkladu. Balzovou ohrádku jsem jednoduše z jedné strany polepil průhlednou 
        izolepou (lepivou stranou směrem do ohrádky). Takto připravenou ohrádku 
        jsem položil na podkladní skleněnou desku, nasázel figurky na svá místa 
        a nakonec jsem z druhé strany izolepu k figurkám ještě prstem přihladil.
Odlití lukoprenu:
        Lukopren jsem namíchal dle návodu. Po rozmíchání jsem s kelímkem chvíli 
        poklepával abych dostal pryč vzduchové bublinky. Zalil jsem menším množstvím 
        lukoprenu formu a párátkem jsem se snažil dostat lukopren do všech koutů 
        mezi figurkami a podkladní vrstvou z izolepy. Následně jsem chtěl vylít 
        zbytek formy lukoprenem, který ale mezitím jaksi ztuhnul a už se mu moc 
        nechtělo téci. Namatlal jsem ho do formy s jasnou předtuchou, že výsledek 
        nebude kvůli vzduchovým bublinám stát za nic. Nakonec jsem na lukoprenem 
        zaplněný rámeček položil tabuli skla aby byla horní strana rovná a hladká. 
        Po vytvrzení lukoprenu se ukázalo, že obava z bublin byla zcela na místě 
        a forma byla prakticky nepoužitelná. Na takto zmršené formě jsem si alespoň 
        mohl ověřit postup při následném odlívání vlastních figurek. Ale zpět 
        k formě. Udělal jsem nový rámeček, znovu rozmíchal lukopren, ale tentokrát 
        jsem se už nesnažil z rozmíchané směsi vypudit bubliny a rovnou jsem ji 
        nalil do rámečku. Všechny kouty mezi figurkami a podkladní deskou jsem 
        znovu co nejrychleji projel párátkem a rámeček doplnil lukoprenem. Nakonec 
        následovalo zakrytí skleněnou deskou. Po vytvrzení lukoprenu se ukázalo, 
        že takový postup je asi správný protože forma byla podstatně kvalitnější 
        a téměř bez vady.
Odlívání figurek:
        Měl jsem větší zásoby Dentacrylu a tak jsem se pro odlití rozhodl využít 
        právě tento materiál. Po mnoha pokusech s různými poměry rozpouštědla 
        a prášku jsem došel k názoru, že to zrovna nejvhodnější hmota není. Po 
        rozmíchání a nalití do formy totiž Dentacryl docela rychle tuhne (špatně 
        teče) a tak jsem se nedokázal zbavit vzduchových kapes v rozích figurek. 
        Navíc při míchání se do směsi asi dostane opravdu hodně vzduchových bublinek 
        a tak při tuhnutí směs podstatně zmenšuje svůj objem. Ve výsledku to znamená 
        díru přesně uprostřed figurky. Navíc Dentacryl výrazně smrdí takže zhotovené 
        odlitky je nutné nechat odvětrat a aby toho nebylo málo způsobuje nabobtnávání 
        lukoprenu takže po několika odlitích se forma viditelně zvětšila, samozřejmě 
        také pěkně smrděla. Jediná výhoda byla v možnosti efektního probarvení 
        prachem z barevných kříd - barvy byly jasné až zářivé. 
        Jako asi vhodnější jsem pro další pokusy s odlíváním zvolil obyčejný epoxy 
        1200 (371). Postup je prakticky stejný jako u Dentacrylu jen je na vše 
        mnohem více času. Epoxyd jsem před odlíváním trochu zahřál aby lépe tekl. 
        Nejdříve jsem zalil figurky asi do poloviny a pošťoural všechny kouty 
        párátkem. Následovalo zaplnění formy a přelití tak aby se při přitlačení 
        krycího skla nějaký epoxyd vytlačil. Sklo je nutno pokládat šikmo z jedné 
        strany aby mohla pryskyřice odtékat a hlavně aby se do ní nezatlačily 
        vzduchové bubliny. Nakonec jsem krycí sklo zatížil hrncem s vodou a nechal 
        epoxyd vytvrdnout. Výsledek je téměř dokonalý, přesněji řečeno tak dokonalý 
        jak dokonalá je forma. Na finální odlitky se "okopírovala" i 
        dřevěná struktura původních figurek. Sklo je nutno separovat protože epoxyd 
        na něm opravdu výtečně drží. Stalo se mi, že na špatně separovaném místě 
        (nebo spíš na nenaseparovaném) držela figurka tak moc že se mi ji násilím 
        podařilo odloupnout i s kusem skla (kupodivu bez zničení vlastní figurky. 
        Na probarvení epoxydu jsem opět použil prach z barevných kříd. Barvy bohužel 
        nejsou tak jasné jako u Dentacrylu.
|  | 
| hotová lukoprenová forma, zakulacenost formy je způsobena jednak optikou fotoaparátu ale také působením dentacrylu | 
|  | 
| odlitek z epoxydu probarveného černým prachem z barevné křídy | 
|  | 
| hotové sady figurek - v popředí z čistého epoxydu bez probarvení | 
|  | 
| zmentky z Dentacrylu | 


