Německý halový mág Martin Müller létal minulou sezónu v kategorii F3P a aeromuzikálech s novým modelem Manta. Na modelu je několik nových prvků (osově výškově symetrický trup s velkou plochou v místě křídla a výrazným zmenšením plochy u ocasních ploch, plošky všeobecně známé pod názvem SFG ale na křidélkách a navíc vyosené vůči ose trupu, náhon křidélek nití přes kladku, zvětšení tloušťky náběžky křídla a výškovky druhotně vhodné i jako vyztužení /v náběžce křídla už není uhlík/ atd.) pro které jsem se rozhodl model také zkusit.
Výkres se mi sehnat nepovedlo takže jsem ho nakreslil podle dostupných fotografií (už vím o jedné chybě která se ukázala při stavbě prototypu - osa otáčení směrovky bude nejspíš až kousek za osou otáčení výškovky - tak jak je model postaven je možná výchylka sop jen asi 40st.
Následovala povrchová úprava lihovými Agamami. Nástřik ruskou pistolí Aerograf nedopadl úplně podle představ. Hmotnost modelu před nástřikem 48g, barva +cca 2g..
Týden od prvního říznutí do climaporu je model hotový. Stavba samotná netrvala tak dlouho, ale jako obvykle jsem u toho hodně přemýšlel jak si co nejvíc ušetřit práci. A kromě toho jsem stihnul postavit mini pylona Miss America a kamarádovi osadit RC vybavením ARU od Potenského. První obouchání absolvoval model doma, pak venku za docela silného větru (takže lítání k ničemu) a nakonec večer v hale, kde se dalo konečně smysluplněji létat. Baterie ještě byla jen provizorně uchycena izolepu pro nalezení její optimální polohy. Bohužel vyšla hloupě až kousek za těžiště. Nebudu popisovat jak je Manta úžasná - prostě je. Na přesnou sice v tuto chvíli ještě není protože model není vyvážen kolem všech os ale létá přesně a ladně. Třeba výlet z přemetu je bez tradičního prosednutí typického pro jednoplochy. Parádní je také vis respektive výkruty ve visu. Snad díky svislým ploškám na křidélkách se model ve výkrutech ve visu sám stabilizuje takže pokud se nad zemí model správně usadí a roztočí je na čase nechat odpočinout levou ruku a třeba s ní mávat potenciálním divákům. Stabilita je taková, že stále bez levé ruky jen přidáním otáček se dá ve výkrutech stoupat ... a ubráním klesat ... a stoupat, kdybych neviděl nevěřím.
Druhý den (25.6. 2006) jsem dodělal kolečka (předtím byl model jen na podvozkových nohách bez kol a jejich osiček) a vyřešil umístění a upevnění baterie. Hloupěji už asi umístěná být nemůže - shora, těsně před uhlíkovou výztuhou odtokovky křídla. Jsem zvědav za jak dlouho se vyříznutí kusu diagonální výztuhy trupu zrovna v tomto místě projeví. Vzniklý otvor jsem alespoň vyztužil vylepením epp. Toto umístění baterie je ale výhodné z hlediska vyvážení modelu kolem všech os a celkem jednoduše můžu střídat baterie 2x640 (velikost 9x35x62mm) a 2x360
(velikost 6x35x55) - 640 dávám na délku, 360 na výšku. Určitě šlo baterii umístit i lépe, třeba do těžiště, ale to za cenu přeorganizování RC vybavení (serv vop a sop) a stejně bych se nevyhnul nutnosti umístit baterii nahoře (nad vodorovnou páteří trupu) a bylo by nutno vykuchat diagonální výztuhy trupu. Jak jen to ten Müller udělal, že má všechno RC vybavení dole. Baterie je u jeho modelu hned na čumáku trupu - mám jediné vysvětlení - používá podstatně lehčí motor a možná i lehčí baterie. Koneckonců jeho letová hmotnost je 120g, můj model má s
baterií 2x360 145g
Když už mám model pokupě nedalo mi to a zase jsem pokoušel štěstěnu v obýváku. Z předchozího dne je už myslím dobře vyosen motor takže tentokrát bylo ran o nábytek méně.
K novinkám. Co mě fakt dostalo jsou náhony nití. Na ocasní plochy je to klasika, ale nahánět nití i křidélka jsem u nás ještě neviděl. Princip je jednoduchý. Němečtí modeláři používají dva způsoby náhonu, které se liší umístěním ovládací páky na křidélku a následně počtem "kladek" přes které je tažena nit k servu. Zvolil jsem podle mne jednodušší variantu s ovládacími pákami křidélek blízko u trupu. Nit je pak vedena následovně: levá strana páky serva - spodní část páky levého křidélka - horní část páky levého křidélka - "kladka" v čumáku trupu - horní část páky pravého křidélka - dolní část páky pravého křidélka - pravá část páky serva. Pro úplnost doplním, že u druhého způsobu náhonu je páka křidélka zhruba uprostřed jeho délky a nit je vedena přes celkem 4 "kladky". Použil jsem rybářskou nit "na vláčení" protože kevlarovou se mi nepodařilo sehnat. Podle paní, co mi šňůru prodávala, ani tento materiál nemá žádnou průtažnost. Nicméně climapor, ze kterého je celý model postaven, je krapet teplotně závislý tak bylo potřeba řešit možnost napínání resp. povolování nitě. Inspiroval mě článek v RC Modelech ve kterém Petr Chyška psal o mistrovství v Německu. V jedné krátké větě zmínil, že někteří z německých pilotů napínají nitě na šroubek zašroubovaný přímo do páky serva. Obrázek sice nebyl, ale princip stačil. Použil jsem mosazné šroubky M1,5x6mm a nutno dodat, že to funguje výtečně.
Z létání (29.6. 2006) ... Objevil se první nedostatek. Vedení nití přes otvory ve sklotextitových pákách kormidel nebyl úplně nejlepší nápad. Hrany otvorů ve sklotextitu jsou ostré a nit se o ně přeřízla. Ostatně čekal jsem to jen byla otázka kdy se tak stane. Páky byly původně navrženy pro navlečení smršťovací bužírky přes kterou měla nit pokračovat k páce serva, ale když jsem model sestavoval říkal jsem si, že bez smršťovaček budou páky elegantnější. Takže bude následovat "přepletení" všech náhonů - na modelu je něco přes 4m nitě (tedy montážně, včetně velkých přesahu při vyplétání).
| Základní parametry: | |
| rozpětí | 800mm |
| délka (bez motoru s vrtulí) | 805mm |
| hmotnost (bez baterií) | 120g |
| ovládané funkce | křidélka, výškovka, směrovka, motor |
| motor | XTRM 300 |
| baterie | LiPol 2x360mAh (24g), 2x640mAh (35g) |
| serva | 3x GWS Pico |
| regulátor | MGM TMM 0710 - 3L |
| přijímač | MZK Penta |
 |
| předloha - model Martina Müllera |
 |
| vyřezáno poslepováno |
 |
| kruhové díry ve vodorovné páteři jsou vykrouženy přípravkem sestávajícím z pásu tenkého hliníkového plechu namotaného na velký monočlánek |
 |
 |
| světlé místo pod kabinou je kapsa pro baterii |
 |
 |
| náhon křidélek nitěmi |
 |
 |
| všechna elektronika je jen na jedné straně, na druhé straně je baterie |
 |
 |
 |
| náhon vop a sop |
 |
| detail ovládací páky kormidla, nit je provlečena skrz otvory v páce a pak skrz kormidlo na druhou stranu páky, po seštelování je nit lehce přilepena k páce - je to špatné řešení, nit se o hrany otvoru v páce předře |
 |
| upravené vedení nitě na páce kormidla, nit je napínána přes pružnou smršťovací bužírku takže by se snad neměla předřít, hrany sklotextitové páky jsou v místě vyvedení nitě zaobleny, nit je otvorem ve spodní části páky provlečena dvakrát pro zajištění ve správné poloze - pak již není nutné ji k páce lepit |
 |
| sice krapet těžší ale osvědčené uchycení motoru na tři body - u modelu na přesnou spolu s použitím lehčího motoru bych volil jiné uchycení motoru - vlepení do sklotextitové motorové přepážky |
 |
| kladka náhonu křidélek z poškozené CDrom mechaniky |
 |
| serva vop a sop, všude napínací šroubek nitě M1,5x6 |
 |
| trochu rozmáznutý detail šroubku, páka sestává z uhlíkové tyčky připevněné na páku serva smršťovací bužírkou, nit je také držena smršťovací bužírkou (je to trochu humpolácké řešení, už mám v hlavě lepší a navíc se dvěma šroubky pro nezávislé vypínání nitě na obou stranách náhonu) |
 |
| .... a už visí .... (pozornější si všimnou antény vysílače vpravo dole) |
 |
| ... kdyby snad někomu dělalo problémy pochopit způsob náhonu křidélek tak tady je schema ... |
 |
| letové foto z aeromuzikálu v Týně nad Vltavou |
 |
| letové foto z aeromuzikálu v Týně nad Vltavou - zažehnuto kouření |