V sobotu 19.6.2004 v Srbicích u Teplic jsem ve spolupráci s dalšími teplickými
kombatáři uspořádal letošní první soutěž v opencombatu. Zúčastnilo se
celkem dvanáct soutěžících z Teplic, Brna a Prahy. Chyběla početná skupina
pražských kombatářů (D.Kyjovský, B.Guič, T.Ciniburk a další), kteří si
pro letošek stanovili jiné modelářské priority mezi kterými si kombat
jednoduše nenašel místo. Je to škoda především kvůli tomu, že někteří
z nich uměli dobře zalétat, např. B.Guič vyhrál loni prakticky vše co
se dalo, a byla tak slabší konkurence. Účast přislíbili také dva piloti
známí z aircombatu - Kobra (Pepa Synáč) a Fík (Jirka Krapf). Ani ti nakonec
dorazili z úžasného důvodu - Pepa musel stavět chlívek pro kozy které
mu zrovna měli přivézt. Ale i tak se sjela pilotní esa nepřehlédnutelných
kvalit.
Soutěž jsem naplánoval se zhruba dvouměsíčním předstihem a po celou dobu
až do dne konání jsem měl velké obavy o počasí. Letošní jaro skutečně
nepatřilo k nejteplejším ale rozhodně patřilo k těm velmi deštivým. Tyto
obavy se nakonec ukázaly jako docela oprávněné. Naštěstí kombatové stroje
i piloti snesou ledacos takže jediným problémem by mohl být silný déšť.
Sobotní ráno bylo jak vymalované, zalité sluncem. Kolem jedenácté se začalo
kazit a od dvanácti začalo pršet. Naštěstí vítr dešťové mraky rychle odvál
po hřebenech hor pryč a chvíli před druhou hodinou mohla vypuknout vlastní
soutěž. Proběhl rychlý briefing pro upřesnění pravidel. Soutěž byla zorganizována
na šest kol po dvou heatech.
Někteří soutěžící provedli zkušební lety a po chvíli vyhlásil ředitel
soutěže, kamarád Jožo Cerovský, přípravný čas pro první heat prvního
kola. První heat měl rychlý spád. Dal jsem rychlý sek. Bohužel po
asi dvou minutách mi zdechnul motor. Na vině bylo zřejmě špatné vyladění
po změně paliva. Z původního 80/20 methyl/ricinový olej jsem přešel na
80/15/5 methyl/aditivovaný ricinový olej/nitromethan (toto palivo mi poslal
Vašek Sádlo z firmy Savex na vyzkoušení, sice jsem s ním odlétal celou
soutěž, ale na závěry je to málo, každopádně tohle palivo motorům chutná
a zlepšení výkonu motoru je znát). Do dalších letů jsem přidal tři zoubky
na palivové jehle a vše bylo v pořádku. Ale zpět k bojům. Zpočátku byl
pohled na boje zajímavý jenže od poloviny heatu už byly ve vzduchu snad
jen dva modely. Druhý heat prvního kola se nesl v podobném duchu. Tomáš
Novák bojoval se stávkujícím motorem díky kterému se model sotva plazil
- do dalšího kola vyměnil svíčku a najednou bylo vše v pořádku. Ondra
Eremiáš pročesával svým Panicem 2 oblohu křížem krážem. Panic byl bezesporu
nejrychlejším modelem dne. Tak v polovině letového času se Ondrův model
srazil s Atakem Jirky Karáska staršího. Na první pohled bylo jasné, že
Jirkův Atak dopadl hůře. K zemi padal trup, křídlo a bystré oko postřehlo
pád baterií. Ondra šel s modelem také k zemi, ale alespoň trochu řízeně.
Výsledkem tohoto střetu bylo na Panicovi poškozené servo motoru (pro další
lety Ondra táhlo zafixoval v nastavení na plný plyn). Jirkův Atak dopadl
podstatně hůře. Další dvě kola musel pro opravování vynechat. V tomto
heatu se jeden sek povedl Ondrovi a jeden Jardovi Marténkovi.
V druhém kole, prvním heatu startoval opět Ondra s narychlo opraveným
táhlem poškozeným v killu z předchozího kola a jako jediný dal další sek.
V tomto heatu poprvé létalo do konce letového času více modelů takže bylo
na co koukat. Zajímavé bylo pozorovat Panica útočícího na dnes už skoro
historického kombata Coyote Tomáše Nováka. Ačkoli byl Coyote o hodně pomalejší
podařilo se mu uhájit stuhu. Jestli se nepletu tak Ondra seknul stuhu
z Ataka2 Jardy M. V druhém heatu měl startovat Zdeněk Ludvík který bohužel
nepřekročil svůj stín a opět potvrdil, že na soutěžích se mu nedaří. Při
přistání v předchozím kole se mu ulomila motorová přepážka, upadlo táhlo
a model se mu o přestávce mezi koly nepovedlo dobře opravit. Do heatu
sice odstartoval, ale téměř okamžitě zase přistál pro problémy s motorem.
K letu také nenastoupil Jirka Senohrábek ml. s pěknou epp BF109, kterou
v prvním kole bohužel zapíchnul do země. Tento heat byl bez seků i když
se ředitel soutěže Jožo C. rozčiloval a všem závodníkům hlasitě vyhrožoval
udělením trestných bodů za pasivitu. Když jsem se později kouknul do zápisů
tak skutečně některým soutěžícím jedno napomenutí udělil. Dokonce i mě
- kamarád. Jenže asi naštěstí nevěděl, že na to aby se postih projevil
bodovou ztrátou musí být napomenutí alespoň dvě a více. Každopádně tento
heat rozhodně pasivně neprobíhal, jen se holt nedařilo sekat.
V třetím kole se začal projevovat úbytek závodníků. V prvním heatu
nastoupili jen čtyři. Navíc Zdeněk L. pozdě odstartoval a letěl jen krátce.
Seknout se podařilo jen Jirkovi K. ml. Já jsem startoval ve druhém heatu
a určil jsem si jediný cíl - za každou cenu seknout Tomáše N. což se mi
bohužel nepodařilo. Alespoň jednou jsem seknul někoho jiného. V průběhu
celého závodu jsem vždycky seknul krátce po startu. Delší útočení nepřinášelo
další drahocené seky. Můj sek byl v heatu opět jediný.
Do prvního heatu čtvrtého kola se podařilo Jirkovi K. st. opravit
poškozeného Ataka. Zdeněk L. zapůjčil své baterie namísto původních, které
se po killu v prvním kole stále nepodařilo najít. Toto kolo se stalo konečnou
stanicí pro Jana Bejdu. Svého Ataka zapíchnul dost krutě do země. Oprava
sice nebude složitá, ale v polních podmínkách by byla obtížná. Jediný
sek heatu dal Jarda M. Druhý heat byl velmi vyrovnaný. I přes to se podařil
jen jeden sek, který jsem dal opět krátce po startu tuším na stuze Jardy
Siegla.
První heat páteho kola proběhl za účasti pěti pilotů. Zdeněk po
problémech s Atakem v předchozích kolech nachystal nového Corsaira. Bohužel
ho neměl ještě v ruce a prakticky ani neodstartoval. Takže se létalo ve
čtyřech. Já jsem odstartoval bohužel po časovém limitu kvůli problémům
se startem motoru, pomohla výměna svíčky. Holt je nutno po každém letu
svíčku kontrolovat. I s výměnou svíčky jsem odstartoval tak 3-5 sekund
po zahájení boje, ale na to se nikdo neptá - body za nepřetržitý let a
tedy i případně uhájenou stuhu byly fuč. Naštěstí se mi podařilo jednou
seknout. Byl to zase jediný sek celého heatu. Navíc jsem se v touze po
získání stuhy Jirky K. st. pár vteřin před koncem heatu s jeho modelem
srazil. Následoval ne zrovna optimismus dodávající pád. Jirka dolétal
s uraženým tlumičem. Po skončení letu a ohledání modelu následovaly opravy.
Upadlé křidélko, nalomená polovina křídla - naštěstí smrkové nosníky praskly
tak šikovně, že se daly dobře slepit vteřiňákem. Za své vzala samozřejmě
také vrtule. Na opravu jsem měl prakticky dva heaty takže času dost. Do
druhého heatu byl jasným favoritem Ondra E. Roli favorita potvrdil sice
jen jedním sekem, ale s uhájenou stuhou to zaručovalo dost bodů, jejichž
zisk s blížícím se koncem závodu nabýval na důležitosti. Znovu to byl
jediný sek heatu.
Pro šesté kolo bylo jasno - bude se rozhodovat o vítězi. V prvním
heatu letěl Jirka K. ml. s ambicemi na třetí místo. Přišel sice o stuhu
ale i tak díky dostatečnému bodovému náskoku z předchozích kol třetí místo
uhájil. Premiérový sek si dal Tomáš Senohrábek, další sek přidal Jarda
M. Do posledního heatu jsem stačil opravit z předchozího kola poškozeného
Tonyho (Ki-61). Bodový rozdíl mezi Ondrou a mnou byl minimální, každé
zaváhání se vymstí, vyhrát může jen jeden, ten lepší … Všichni odstartovali
v pohodě. Krátce po startu jsem dal sek tuším na Jardovi S. Pak se nedařilo
seknout Tomáše N. Hlavně si hlídat Ondru neustále rychle křižujícího oblohou.
Konečně se poprvé podařilo seknout Jardovi S. Asi v polovině mě Ondra
seknul, naštěstí trefil stuhu, kterou jsem měl na křídle z předchozího
seku. Takže se mi povedlo uhájit vlastní stuhu. V konečném zúčtování byl
mezi prvním a druhým místem rozdíl pouhopouhých 30 bodů. Ondra sám prozradil,
že hledal kde by těch pár bodů nahnal, kontroloval mi stuhu jestli skutečně
není o kousek kratší - stačilo by 3,5m. Nebyla a tak vše dopadlo jak můžete
vidět z tabulky.
Věřte, že mám velkou radost z vítězství. Navíc jsem konečně přelétal Ondru.
Velkou radost, ale v bojích starost, jsem měl z kluků z Brna - z Jardy
M. a Radka Z. - nebezpečná konkurence. Jsem také rád, že soutěží se zdárně
probil Tomáš N., který měl ve všech předchozích soutěžích nějaké problémy
ať už s motorem nebo s modelem a tentokrát poprvé odlétal všechna kola.
Naopak mě mrzí smůla smůlovatá která na soutěžích provází Zdenka L. I
tentokrát rozbil co se dalo, ani jednou si neseknul a konečné pořadí tomu
odpovídá.
Na třetím místě se umístil Jirka Karásek mladší (podle mě velké překvapení),
na druhém místě Ondra Eremiáš a na prvním místě Pavel Dvořák (tedy já).
Myslím, že umístění i na dalších místech celkem odpovídá předvedeným výkonům.
Trochu zklamaný může být asi Jarda Martének, který i přes tři seknutí
skončil čtvrtý za Jirkou s jedním sekem a jen těsně před Radkem Zezulou,
který neseknul ani jednou. Holt takový je opencombat a systému bodování
je třeba případně přizpůsobit taktiku boje.
Hodnotné ceny v podobě nerezové placatice, bund, kožených diářů, nerezových
termosek atd. dodal ředitel Jožo Cerovský. Navíc každý ze soutěžících
dostal "sedmičku" vína z moravských sklepů - Muller Thurgau
2003 (vinařství Josef Řehák, neprodejný vzorek, letošní vítěz v soutěži
360 vzorků), první tři pak lahůdku - Ryzlink Vlašský (archivní, pozdní
sběr, ročník 1997).
V průběhu soutěžních letů probíhaly také soutěže pro diváky. Princip jednoduchý
- tip na vítěze každého heatu. Odměnou pro správně tipující byly drobné
ceny jako reklamní kalkulačky, podložky pod myš, promo CD Harry Potter
atd.
Ještě ke stuhám. Už od začátku jsem ani neuvažoval o krepových stuhách a rovnou jsem zvolil stuhy "švédské". Vzhledem k deštivému počasí by krepové stuhy ani nebylo možné použít. Jediným problémem u "švédských" stuh zůstává jejich pevnost. Nelze je prakticky seknout jinak než vrtulí, kdy ale hrozí namotání stuhy do motoru a následně jeho zastavení, nebo náběžkou křídla polepenou smirkovým papírem. Pokud se stuha dostane na křídlo s takto upravenou náběžkou je pravděpodobnost seku odhadem 90%. Na pevnost stuh asi doplatil právě druhý Ondra E. když v prvních dvou kolech měl stuhu na křídle, ta se ale svezla a zůstala nepoškozena. Ovšem polepení náběžky smirkovým papírem je věc všeobecně známá takže si za to může sám.
Po skončení soutěže jsme do večera létali s dalšími modely. Zdeněk Ludvík a já jsme poletovali s epp shocky Puzzle. Když se nabíjely baterie připravil jsem k letu většího akrobata REEPP na motor MVVS 8ccm. V porovnání s malými halovými shocky mi ale létání s tímto akrobatem nepřináší uspokojení a tak nevím … jednoduše mě ten velký akrobat nebaví. Radek Z. létal s epp samokřídlem Sagita vybaveným zpřevodovaným motorem SPEED300 a baterií ze tří článků LiPol. Tato pohonná jednotka nebo spíš tříčlánek má na svědomí velmi brutální letový projev. Začalo se stmívat. Rozdělali jsme oheň, načepovali dalších pár piv Zlatopramenu. Oheň ani tma mému Puzzle nevadí a tak jsem létal dokud byly baterie. Debaty u ohně na témata prostá až jednoduchá či záludná a politická a také samozřejmě modelářská jsme ukončili asi k druhé hodně ranní v neděli. Letovou plochu jsme opustili okolo desáté hodiny v neděli - náročný víkend.
Za pořadatele myslím, že se soutěž povedla. Jen by snad mohlo být více soutěžících. I od diváků i samotných soutěžících byly příznivé ohlasy tak snad se sobotní den povedl. Tak snad zas na další kombatové soutěži. Teď jsem si vzpomněl - Ondra E. měl zajímavý nápad: létat bez ohledu na počasí a další vlivy. Jednoduše je stanoveno datum a čas konání soutěže a kdo se bojí nemůže vyhrát. Dovolil bych si pro takovou soutěž použít název "Total combat". Jen jestli by se našlo dost bláznů kteří by to takového podniku šli?
Takže zatím ... good luck.
|
O soutěži se podrobně rozepsal také Jarda Martének, který přijel společně s Radkem Zezulou od Brna. Byla by škoda nechat si dlouhý čtivý text pro sebe. Některé věci se sice opakují - vždyť píše o stejné akci :-) Jo, text je necenzurovaný i když sem tam by se něco upravit dalo, zkrátka neberte vše vážně. Do Teplic jsme s Radkem Zezulou dorazili kolem 11 hod. po 4 hodinách 330 km dlouhé cesty z Blanska a Brna. Po zkušenostech z minulého roku jsme nakoupili jídlo na celý den a vyrazili na letiště do Srbic. Letiště tam mají parádní. Veliká rovná louka, žádné překážky, silnice daleko, stavby daleko, žádné dráty vysokého napětí, prostě paráda. Už v 11:30 bylo připraveno zázemí pro soutěž, tj. stany, židličky, stolečky, bezpečnostní linie, generátor, chlaďák, sud 11° Zlatopramenu, pivo v plechu, Semtex v plechu, již vyplněné diplomy pro vítěze z Teplic a ostatní důležité propriety. Mimochodem Pavel nám sliboval, že se soutěže jako držáky slunečníků, zúčastní i koťátka z poslední tel. reklamy na pivo Zlatopramen. Však to znáte z F1. Pak to v zájmu zachování rodinného klidu "zapomněl" domluvit. I když, co je špatného na držení slunečníků? V 11:30 jsme rozbalili svačiny od manželek. Ženatí ví, že předchozí věta je ze soudku sci-fi. Pravda, jsme ženatí už tři roky, svačinky vydržely cca první 3 měsíce po sňatku, takže jsme zbaštili "paštičky" ze supermarketu. A ty nás pak v neděli "opravdu protáhly". Cesta zpět byla zajímavá. Po "paštičkové" snídani jsme s Radkem dali dohromady nejlepší letadla ve střední Evropě. Začaly seřizovací lety. Létalo nám to ohromně. Tedy pokud se ještě nesoutěžilo. Všichni tepličtí piloti už byli na místě a přidali se k nám. Postupně přijeli i Pražáci, Honza Bejda, chlapáci Senohrábkovi, že jich bylo, a Ondra Eremiáš. A ti za to můžou! Přijeli a začalo pršet. Taky se dost ochladilo. Schovali nás pod stany. Zdeněk Ludvík z pořádajícího teamu, skalní letec, nabízel k pití etylén glykol, prý jako prevence proti podchlazení. Po chvíli přemlouvání jsme vypili chutnější nápoj - Radkovu slivovici. Ta obsahovala etylén glykolu jen 30 %, ale ujala se. Zvlášť ředitel soutěže Jožo Cerovský si ji pochvaloval. Jen jsem si všiml, že si slivovici pod stolem "řezal" kapkou ředidla do polyuretanových nátěrových hmot. Zajímavá kombinace. No jo, kluk z velkoměsta. Déšť naštěstí přešel cca po hodině a půl. Zůstalo zataženo, občas silný nárazový vítr, který v průběhu soutěže měnil směr. To combatovým letadlům nevadí. Pilotům už trochu ano, třeba mně. Kolem půl druhé proběhl předstartovní briefing a začalo se létat na ostro. A skočila sranda. Létalo se na šest kol po dvou heatech. A letošní teplické závody byly opravdu kruté. V v obou heatech prvního kola to popadalo jak mouchy. Bylo několik kolizí, kusy letadel létaly na všechny strany, trupy se disciplinovaně motorem napřed pozapíchaly do rozmoklé louky. Závodníci mužně potlačovali žal z poškození svých mazlíků. Diváci řvali nadšením. V každém heatu zůstaly ve vzduchu až do konce letu jen dva až tři stroje z původních šesti. Až jsme si s Radkem říkali, jestli měla tak dlouhá cesta smysl, protože ve dvou létáme i doma. Ani jednoho z nás kolize na štěstí nepostihla. Nejhůř dopadl jeden ze Senohrábkových synů a Honza Bejda z Prahy. Ten už těžkou havárii nerozchodil, i když se zarputile snažil poslepovat trup a vyčistit motor. Závody pro něho skončily právě pro potíže s motorem, EPP samozřejmě vydrželo. Škoda. Na soutěže jezdí pravidelně, takže si nás určitě vychutná příště. Senohrábkovi rozštípali přední část trupu na kusy, ale protože stavěli moderní převratnou EPP technologií, nebyl to až takový problém. Dvě deci vteřiňáku, klubo skelné pásky a do 15 minut byli připraveni k dalším startům. I u nich ovšem začaly potíže s motorem a ovládáním letadel. Po jednom seku měli Ondra Eremiáš, Pavel Dvořák a já. V druhém kole už byli piloti po opravách opatrnější, aspoň ti co měli s čím létat, protože čtyři piloti buď neměli s čím startovat, nebo odstartovali pozdě a let ani nedokončili. Následky kolizí z předchozího kola. To ke škodě všech zúčastněných, protože méně letadel znamená méně šancí na seky. Přesto mi kdosi ze soupeřů usekl část koncového oblouku křídla. A to jsem se v prvním kole choval slušně. Radek těžce havaroval při pokusu o únik nízkým průletem. Letiště se najednou záhadným způsobem vzdulo směrem vzhůru přímo před Radkovým letadlem. Kolizi se nedalo zabránit. O záhadě už informoval Ericha von Däniken. Velká ztráta našeho teamu. Škody naštěstí nebyly nijak fatální. Vyčistit motor a šlo se zase létat. Do dalšího kola po opravách s lehkým zpožděním nastoupil. V druhém kole sekal jen Ondra Eremiáš. Ve třetím kole soutěžící ožili. Sekal Pavel Dvořák a Jirka Karásek jr. Se slivovicí a točeným pivem se jim vrátila odvaha a bojovný duch. Měl jsem za letu dvě dost tvrdé kolize, ale heat jsem dolétal. A to i přesto, že jsem měl křídlo po nárazu do soupeře vykloněné cca 20° od podélné osy. Po přistání jsem navíc zjistil, že křídlo visí pouze na dvou gumách z původních čtyř a ty zbývající navíc držely jen na jedné straně trupu. Ve čtvrtém kole se soutěž zlomila do druhé poloviny. Soutěžící přidali na agresivitě, takže do pátého kola startovní pole zase trochu prořídlo. Sekali Pavel Dvořák a já. Soupeřova stuha se mi zamotala do vrtule a následkem toho mi chcípl motor. Dost foukalo, takže jsem zkusil udržovat letadlo v kluzu po způsobu plachtění na svahu. Mám sice dobře našponovanou izolačku, ale minutu a půl do konce kola jsem to ve vzduchu neudržel. Zkoušel jsem to i silou vůle, jak to znáte z Hong-Kongských kung-fu filmů. Marný boj. Díky tomu jsem ztratil body za nepřetržitý let a uhájenou stuhu. Budu se to muset naučit sekat jen křídlem. V pátém kole sekali Pavel Dvořák a Ondra Eremiáš. V šestém kole Tomáš Senohrábek, Jarda Siegl, Pavel Dvořák, Ondra Eremiáš a já. Znovu jsem seknul tak, že jsem namotal stuhu na vrtuli a pod unašeč, takže kolo jsem zase nedolétal. Celá soutěž se odlétala za poměrně špatného počasí, to je vidět i z připojených fotek. Ale dalo se to vydržet, nejsme přece z cukru, ne? Létalo se na tzv. "švédské" stuhy. Ty jsou oproti krepovému papíru podstatně odolnější a hůř se sekají. Byla spousta rádoby seků. Soupeřova stuha se pouze sklouzla po měkké EPP náběžce útočníka, kterou popálila, neškubla se a soupeře pořádně naštvala, protože rádoby seky se do skóre nepočítají. Stalo se to Radkovi, mě a počítám i ostatním. Mě to postihlo i přesto, že jsem náběžné hrany opatřil "šmirglpapírem". 80ka hrubost je asi moc jemná. Příště dám tak 40ku. A chce to taky nějaký lepší škubací grif. Na druhou stranu jsou stuhy odolné, takže se netrhají vlastním odporem a seky jsou pak skutečně regulérní seky. Nelze pak podvádět hlášením seků, kdy stuha odpadne jen proto, že se pilotovi letadla v obraně třesou ruce a kolena. Výhoda je taky v tom, že se netrhají ve vlhkém počasí. Pak přišlo vyhlášení vítězů, rozdaly se ceny a začalo létání pro diváky. Jako cenu útěchy pro nejvzdálenější účastníky jsme s Radkem dostali 4 x 11° Zlatopramen v plechu. Z Pavla jsme vymámili výřezy na jeho Puzzle-Shock z EPP, dokonce jsme si s ním zalétali, takže maximální spokojenost. Po dolétání jsme se Zdeňkem Ludvíkem nalámali několik suchých stromů v nedalekém lesíku, rozdělali oheň a zasedli k diskusím nejen na téma co dál s kategorií opencombatu. Stejně jsme nic nevyřešili. Soutěžících v kategorii bohužel ubývá. Je to škoda, protože společné soutěžní létání v opencombatu není jen o závodění a adrenalinu. Při soutěži se perfektně odreagujete, protože rychlost letadel i samotné soutěže nedovolí myslet na cokoli jiného, takže jakékoli starosti musí chtě nechtě stranou. Druhá výhoda je, že se v opencombatu schází výborná partička, takže soutěž je současně příjemné kamarádské setkání. Závěrem se teplickým pořadatelům patří poděkovat za uspořádání celého pohodového víkendu. Těšíme se na další a doporučujeme účast i těm, kteří do dneška váhali. Moravští zájemci o společné létání se mohou ozvat na připojený email. |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 |
 |
 |
| Tomáš N. balí na akci | ředitel soutěže ve "výpočetním centru" | ve chvílích nepřízně počasí |
|
|
 |
| ... pojďte se napít ... | pár diváků bylo také | na linii pilotů - zleva Dvořák, Siegel, Karásek ml., Karásek st., Zezula |
|
|
 |
| Pavel D. se Zdenkem L. na linii pilotů | boje před Radkem Zezulou | líté boje nad Srbičákem - v popředí červený Tony Hien Jardy Siegla |
|
|
 |
| návrat z boje, Ki-61 | epp BF109E Jirky Senohrábka ml. | konverze ATAKa Jardy Marténka |
 |
 |
 |
| moje Ki-61 po killu v pátem kole | problémy se tradičně nevyhnuly ani Zdenkovi | Zdenkův nový Corsair, ani ten mu v bojích nepřinesl štěstí |
 |
 |
 |
| mimo soutěž prohnal scalecombatového mezka Jirka Senohrábek st. | příprava cen, sehnutý Jarda M. vytahuje lahve vína, které věnoval na ceny | vyhlášení vítězů - zleva Karásek ml. (3), Dvořák (1), Eremiáš (2) |
 |
 |
 |
| podvečerní pohoda - Radek a Jarda M. se samokřídly | letiště "jako po boji" | Zdeněk ulovil klacík na oheň |
 |
 |
 |
| ... čímž se řádně unavil | noční opékání buřtů | podvečer bez kombatu - epp shockflyer Puzzle |
 |
||
| Puzzle v "termice" nad ohněm |