RC web
hlavní
aktuality 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001-2000
hangár
rubriky
RC kombat slowflyer letadla dílna
ostatní
akrobacie kmitočty programy plánky
kontakt
odkazy
logo ACES logo EPA logo WW1+ logo RC mania
vyhledávání
ROTO malý epp akrobat na SPEED300

Dostala se mi do ruky stavebnice ROTO od Telinku ve verzi ECO (tedy bez motoru a méně předpracovaná ovšem výrazně levnější - krabicová verze cca 2500Kč, ECO cca 1500Kč).

První dojem je zvláštní - poměr cena a obsah stavebnice není podle mne nejideálnější, zkrátka platí že za "módní" a "nedostupné" věci se platí.

Recenze v podání Davida Kyjovského byla prezentována v časopisu RCModely 5/2002 a elektronicky na RCMANII (vřele doporučuji, na obrázcích v recenzi si ujasníte dost detailů které z návodu k modelu nejsou zcela zřejmé).
Ve stavebnici Davidova modelu byly i smrkové lišty, v mé stavebnici ne ... po dotazu na výrobce jsem zjistil, že prý díky inovacím (?) nejsou lišty potřeba.
Použitý epp má měrnou hmotnost 30g/dm3.

Dále se zaměřím na vlastní postřehy, které v návodu ani v recenzi nejsou.

Heslovitě:

  • Tkaná lepící páska TESA19mm se dá nahradit obdobnými lepícími páskami jiných výrobců, k dostání např. v Globusu - hledejte univerzální pásku (s textilní výztuhou). Dá se koupit v různých šířkách (19, 38, 50mm), délkách (2.7, 50m) a barvách (bílá, stříbrná, černá).
  • V návodu je doporučováno slepení polovin trupu (vlepení sklolaminátové páteře) vteřinovým lepidlem, nebo chemoprénem, nebo epoxy ... zvolil jsem vteřiňák. Zdaleka to ale není nejrychlejší protože lepidlo se v epp nemá kam odpařovat takže je nutné do vytvrdnutí lepidla díly dobře zajistit (zatížením, omotáním gumou apod.) tak aby byl trup rovný. Poloviny křídla jsem slepil také vteřiňákem. Kořenové části obou polovin křídla jsou naštěstí správně seříznuty do požadovaného vzepětí takže stačí nanést na styčné plochy lepidlo - poloviny sesadit - případně provizorně sešpendlit a shora i zdola přelepit izolepou (použil jsem skelnou pásku s vlákny orientovanými kolmo na spoj) - izolepu je potřeba co nejvíce napnout aby na sebe poloviny křídla co nejlépe dosedly - po vytvrdnutí lepidla se izolepa sloupne.
  • V epp je vhodné otvory vyřezávat ostrým nožem s tvarem čepele podle potřeby (s výhodou užijete čepel ve tvaru rovného dláta), trafopájka je podle mě méně přesná a na vyřezávání otvorů pro serva a regulátor nevhodná - materiál se taví. Trafopájku ale určitě použijte na vypálení drážek pro lanovody - stačí obyčejné pájecí očko (žádný speciální tvar jak je uvedeno v návodu), ocel. pravítko a jistá ruka - a na vyřezání otvoru pro baterii (tady na přesnosti tolik nezáleží).
  • Při nastavování a ohýbání táhel k VOP a SOP jsem obě kormidla k trupu provizorně přilepil oboustranně lepící páskou a izolepou, páky jsem oboustrannou lepící páskou přilepil ke kormidlům. Až po definitivním naohýbání a předběžném nastavením výchylek serv jsem bowdeny zalepil do trupu. Oproti návodu mám táhla VOP a SOP na servech umístěna v prostředním otvoru (serva Graupner C141), na straně pák: VOP - 2. otvor od "pantu" (malý), SOP - 1. otvor od "pantu" (malý) ... v pákách jsou dvě velikosti otvorů - průměr 0,8 a 1,5. Na táhlech ohýbám koncovky do "Z" a ne jak je v návodu do "U".
  • Na přijímač je vhodné přilepit pásek skelné pásky aby se dal z otvoru v trupu vytáhnout - viz obrázek dole (otvor pro baterie).
  • Náhon křidélek - pokud uděláte náhon křidélek podle návodu budete mít obrácenou diferenciaci (výchylka dolu větší než nahoru). Je to dáno tím, že táhla od serva vedou ke křidélkům šikmo. Správné diferenciace dosáhnete změnou umístění táhel na výstupní páce (kotoučku) serva. Bohužel u serv HS55 nejsou kotoučky a rozteče na křížové páce nejsou stejné (v kolmých směrech) a výchylky obou křidélek nejsou úplně stejné, "šikovným" natočením páky se dá tato nepříjemnost částečně eliminovat. Na kotoučku by neměl být žádný problém protože otvory se dají vyvrtat podle potřeby. Otázka je jestli má obrácená diferenciace vliv na letové vlastnosti?
  • Po zkušenostech kamaráda jsem motorové lože ze sklolaminátové desky nezalepil do trupu "celoplošně" ale jen bodově. Spoj je pevný dost a pokud se lože poškodí (kamarádovi se ulomila jedna patka) mělo by jít snadno vypreparovat. Nezapomeňte převodovku přilepit skelnou páskou k loži a trupu - tak moc jsem pospíchal létat, že jsem převodovku nepřilepil a v jednom letu mi vycestovala dopředu - přívodní vodiče k motoru se smotaly a vrtule se zapletla do podvozku (rozmotal jsem, přelepil a létal dál).
  • A ještě lepší řešení připevnění mot. lože do trupu - nelepit. Výřez je natolik těsný že po přilepení motoru k trupu (aby nevypadl) v něm mot. lože dostatečně drží a případná výměna je pak jen otázkou okamžiku (pokud máte samozřejmě náhradní lože)
  • První start modelu se mi moc nepovedl. Tak na 3/4 plynu jsem model lehce hodil a ten se zhroutil k zemi. Model nemá téměř žádný kluz takže je potřeba startovat na plný plyn a rychlým hodem. Při přistání je nutné model držet na vyšší rychlosti a nepřetáhnout jej - jinak spadne.
  • Zalétávání jako takové se nekoná. Model letí napoprvé. Stejně se dají doladit jen výchylky kormidel - nastavení motoru se jednoduše změnit nedá (možná by bylo vhodné motor více potlačit).
  • Na první létání jsem se vybavil bateriemi 7xNiCd350 (2 sady), 7xNiCd270 (1 sada) a LiIon 2x1250 (2 sady). Žádné z uvedených baterií nejsou zrovna nejvhodnější, ale měl jsem je doma. Na ověření letových vlastností před koupí vhodnějších baterií bohatě stačily. Se 7-článkem 350tek je doba letu na plný plyn cca 3 minuty, s 270tkami je to trochu méně. 350 je sice málo, ale během 20ti minut se dají nabít takže jsem si docela zalétal. S bateriemi LiIon se akrobatit nedá, ale na obyčejné poletuchování stačí. Pro delší polétání jsem si pořídil pack průmyslových NiMh8x720. Tyto baterie umožní let cca 6min. Bohužel až později jsem se od samotného J. Řešátka (výrobce stavebnice) dozvěděl že tyto batetie nejsou vhodné protože jejich kvalita je velmi proměnlivá, doporučil 7 až 8 článků NiCd600.
  • Model vcelku zvládá běžné akrobatické obraty - normální a obrácený přemet, výkrut atd. Nožový let je potřeba letět ve větší rychlosti (tedy určitě ne proti větru). Delší visení modelu se mi se stávajícími bateriemi nepodařilo (i při použití doporučené "vhodnější" vrtule Graupner), s 8-článkem NiCd600 by to prý mělo jít.
  • Po zalétání jsem model nabarvil stříkacími fixami na textil. Vzhledu ve vzduchu to jistě prospělo.
  • Závěrečné subjektivní hodnocení - model je fajn, ale opět jsem se přesvědčil že elektro ve srovnatelné cenové hladině na spalovací motor zatím nestačí. Večer doma jsem vytáhl motor Junior2 a modelu by docela slušel. Určitě by se zvýšila rychlost a výkonnost ale bohužel o cca 100g také hmotnost a to už je na tak malý model moc. Třeba zkusím postavit něco podobného jen trochu většího a pak se uvidí 8-).

Úprava převodovky
Převodovka ve stavebníci je sice dobrá ale má jednu velkou nectnost - při létání se utáhne nebo naopak povolí. Důsledek je jasný - buď upadne vrtule nebo hodně rychle dojdou baterie :-). Příčinou je šroubek, který zajišťuje osičku v ložiskách převodovky. Náprava je vcelku jednoduchá. Původní krátký šroubek se nahradí delším. Délka šroubku (M3) se upraví tak aby po úplném dotažení zůstala mezi zadním ložiskem převodovky a položkou pod šroubkem vůle. Klidně i 0,5mm. Princip je patrný z obrázku.

Obrázky modelu

otvor pro přijímač v trupu
serva v trupu
diferenciace křidélek
zalepené servo SOP
otvor pro baterii
táhla ocasních ploch
upevnění motoru
celkově zezadu
... a zepředu

tip: pokud kliknete na obrázek zobrazí se vám v nově otevřeném okně, pokud toto okno necháte otevřené a kliknete na jiný obrázek zobrazí se vám ve stejném okně.
© RC web
Design PAD | CSS&code by JK