Na začátku tohoto článku stálo rozhodnutí: napsat či nenapsat? Nakonec pár slov za sebe píšu ...
Na akci Slowflyer 2005 byly upoutávky na internetu i v časopise RC Modely docela dlouho, navíc byl počet přihlášených do jednotlivýc kategorií omezený a tak se dalo čekat, že se sejde spousta dobrých pilotů. Účast přislíbili kromě našich také zahraniční haloletci zvučných jmen.
V sobotu ráno 26.2. 2005 v hale Na Zeleném Pruhu v Praze vše vypuklo. Začaly tréninkové lety. Byla spousta času na pokec s kamarády haloletci z jiných částí republiky. S přibývajícím časem bylo čím dál tím jasnější, že se počet "inzerovaných" zahraničních účastníků a es smrsknul jen na dva němce. Tím velmi utrpěla kategorie F3AI-A kde měla většina zahraničních pilotů startovat. Takže nakonec startovní pole F3AI-A tvořilo 9 pilotů (jeden němec) a F3AI-B pilotů 17 (také jeden němec).
Vzhledem k nízké účasti pilotů musel organizátor přepracovat časový harmonogram akce. No a to byl podle mého zdroj všelijakých organizačních zádrhelů, které k dobré náladě soutěžících moc nepřispěly. Možná ještě horší to ale bylo pro diváky kteří nemohli tušit co je vůbec čeká. Nemůžu si odpustit komentář ke kvalitě komentátora nedělního soutěžního dne. I když prý do mikrofonu mluvil zadarmo tak to neomlouvá jeho projev, který se dá popsat jedním slovem - otřesné!!! Prosím, takhle již nikdy více, to bych snad akceptoval i zvýšení startovného na zaplacení někoho kdo nebude plácat nesmysly. Neodbornost, pletení jmen závodníků (Petr Chyška byl během neděle přejmenován na Chýšku či Hyšku, Lukáš Krevňák se - při vyhlašování výsledků! - změnil na Zdenka ....), motání názvů kategorií (např. z F3AI-A se stala nejen mně neznámá kategorie F3A1), pletení jmen sponzorů (např. z FreeAir a Formoplast se stala sloučenina FreeAirForModels ... a kdyby jen jednou). Být divákem v hledišti, který ne zcela tuší co se v hale přesně koná, tak z komentáře se to rozhodně nedozvím. Dost.
V kategorii B, tedy dle předepsaných obratů té jednodušší, startovalo
pár nových tváří i tradičních účastníků předchozích ročníků Slowflyeru.
Za tradiční spíše ve smyslu létání akrobacie bych si dovolil považovat
Ciniburka, Potenského, Šimáčka, Špatného a sebe. Bylo i pár pilotů, kteří
z tradičních poletuch přešli na akrobaty - Michalovič, Bušek. K novým
tvářím patřili např. nejmladší účastník akce Bláha (který pod vedením
taťky D.Kyjovského zle zatápěl starším borcům) nebo odhaduji tak 13-ti
letý Dan Hrachovec, který velmi úspěšně létá s velkými akrobaty a i v
hale umí.
Startovní pole kategorie A bylo zaplněno ostřílenými haloletci známých
jmen - Sedláček, Kyjovský, Guič, Krevňák, ale také loni neznámými a dnes
velmi dobrými piloty - nemůžu neuvést jméno Petr Chyška.
Začalo se dvěma koly kategorií F3AI-A a B. První soutěžní lety byly pro
většinu pilotů seznamovací s halou takže na předvedených výkonech to bylo
trochu znát. Někteří soutěžící samozřejmě předvedli perfektní výkony hned
na začátku.
Poté se letěl trénink aeromuzikálů. To je kategorie, kterou se bodovači
podle mého ještě budou muset naučit hodnotit. Jinak si nedokážu vysvětlit
bodová ohodnocení jednotlivých sestav. Vypadalo to, že nejvíce bodů je
za dobře zalétnuté "známé" obraty (tedy běžné obraty předepsané
pravidly). Všelijaké v hale obtížné prvky jako rychlé či pomalé výkruty
do kruhu, plynulé nebo na doby dle hudby, nožové lety s půlvýkruty opět
na doby dle hudby apod. byly hodnoceny méně.
V sobotu se ještě stihlo odlétat jedno kolo F3AI-A. Do večera pak následovalo
volné létání (každý pilot měl k dispozici 4min letového času).
Nedělní ráno začalo opět krátkými tréninkovými lety. Na programu bylo
zbývající třetí kolo F3AI-B, tři kola finále F3AI-A (původně se uvažovalo
jen s jedním finálovým letem pro určitý počet nejlepších pilotů ze základní
části, ale vzhledem k počtu soutěžících letěli finále všichni a na tři
kola) a tři kola aeromuzikálů.
Popisovat průběh jednotlivých letů nemá smysl. Někomu se dařilo více,
někomu méně. Obecně se dá konstatovat, že úroveň létání halové akrobacie
šla hodně nahoru, na můj vkus až moc. Bylo pár výjimek kdy piloti v kategorii
B měli s letem svých strojů problémy, ale jistě to bylo také trochu nervozitou.
Čas od času mezi soutěžními koly jednotlivých kategorií probíhalo propagační létání. Zcela jistě to měl být prostor pro předvádění modelů a výrobků modelářských firem. Chudé. Létání se ZoomBi od Hackera a Infernem od Formoplastu. Dan Šimáček (ŠiMi model) poletuchoval s plackou v designu a velikosti kopacího míče (zajímavá byla palubní RC výbava, celková hmotnost někde okolo 35g). V neděli odpoledne se objevilo konečně něco zajímavého - miniaturní shock EXTRA o rozpětí 330mm a hmotnosti 22g s plně proporcionálním řízením všech funkcí (tuším snad kromě směrovky). Škoda že FreeAir nevyužil prostor a nepředváděl halové kombaty kterých má v nabídce přehršel - piloti by se jistě našli, spousta účastníků kombaty létala nebo létá. Zajímavostí byl také akrobat Blade XL vyráběný FreeAirem a pilotovaný Jakubem Rampou Skotnicku. Model o rozpětí 1400mm a hmotnosti okolo 1400g byl na halu trochu přerostlý takže většina letu byla v harrieru, Rampa v prostorové nouzi předvedl ještě pár výkrutů a hlavně visení.
Největší atrakci předvedli oba němci ke konci akce. Naplánovali si navzájem se ve vzduchu srazit a tak de facto pro pobavení diváků zničit své modely. Chvíli se honili a jeden druhého ne a ne trefit. Nakonec se srážka povedla, modely skončily na palubovce. Shock Alexe byl dále letuschopný, Maxmilianvo modelu chyběla půlka křídla, resp. visela jen na uhlíkových výztuhách. Max polovinu definitivně utrhl a pokračoval v letu. Jen zablokovaná směrovka mu nedovolila pořádně letět. Po pádu na zem směrovku upravil a následně pokračoval v letu ... no, v letu, zmítal se ve vzduchu asi tak jako se zmítá letadlo s jen polovinou křídla. Honička pokračovala. Nakonec Alex se svým shockem praštil o zem a definitivně jej pohřbil. Ve chvíli kdy svůj model sbíral kolem něho proletěl Max, Alex ho nekompromisně sundal ze vzduchu rukou a následoval kopanec. Výsledkem byly dva zničené modely. Show to ale byla znamenitá.
Soutěž skončila okolo třetí hodiny odpolední vyhlášením výsledků, předáním diplomů, pohárů a věcných cen. Diplomy s poháry obdrželi soutěžící kteří se umístili na prvních třech místech. Byla udělena také cena za nejmladšího účastníka (Jan Bláha) a za nejlepšího účastníka z ČR (Jan Sedláček - trochu mi uniklo za co to vlastně bylo). Věcné ceny byly ve formě tomboly. Každý soutěžící si vytáhl číslo, které reprezentovalo tašku s na první pohled známým (stavebnice Inferna se holt do tašky nevejde, nebo neznámým obsahem (servo, přijímač, motor, ...) + nějaké reklamní předměty (triko, čepice, prospekty). I pilot z konce výsledkové listiny se tak mohl stát majitelem hodnotné ceny. Nutno uznat, že díky sponzorům byl obsah snad všech tašek hodnotný. Jen pro představu co jsem tak zahlédl - nejmenší motory AXI, střídavé motory polského sponzora (jeden se ocitl také v mé igelitce, takže jak se projeví určitě někde napíšu), servo Waipoint, přijímač Penta, vrtulník Hornet, dvouplošník Inferno, samokřídlo Swift a další.
| pořadí | F3AI-A - finále: | F3AI-B: | Aeromusical: |
| 1. | Jan Sedláček (1998) | Tomáš Ciniburk (1995) | David Kyjovský (2000) |
| 2. | Petr Chyška (1997) | Pavel Dvořák (1943) | Alexander Loske (1809) |
| 3. | David Kyjovský (1994) | Jan Špatný (1916) | Boris Guič (1787) |
| 4 | Boris Guič (1924) | Daniel Hrachovec (1882) | Daniel Hrachovec (1758) |
| 5 | Lukáš Krevňák (1804) | Václav Maroušek (1877) | Jan Plevný (1757) |
| 6 | Aleš Zapletal (1769) | Dan Šimáček (1842) | Aleš Zapletal (1714) |
| 7 | Jan Plevný (1476) | Petr Michalovič (1839) | Lukáš Krevňák (1695) |
| 8 | Maxmilian Speckmaier (1298) | Jan Bláha (1780) | Zdeněk Petlák (1553) |
| 9 | Zdeněk Petlák (1287) | Alexandr Loske (1673) | Zdenek Singer (1282) |
| 10 | Jiří Potenský (1667) | Maxmilian Speckmaier (1078) | |
| 11 | Zdenek Singer (1567) | ||
| 12 | Václav Řípa (1501) | ||
| 13 | Leszek Pienkowski (1376) | ||
| 14 | Václav Novotný (1338) | ||
| 15 | Luboš Komberec (1282) | ||
| 16 | Ladislav Bušek (1209) | ||
| 17 | Václav Komberec (548) | ||
| Hodnoty v závorce udávají součet bodů ze dvou lepších
kol V kategorii F3AI-A se létala také základní část, zde je uvedeno jen finále. |
|||
A co závěrem? I přes svoje rozhořčení z komentátora napsané výše musím
organizátora akce redakci časopisu RC MODELY (pro mne zosobněného Václavem
Jankem) samozřejmě s podporou dalších spřízněných duší pochválit jak i
přes nutnou improvizaci po oba dva dny pořádání zvládali. Po celou dobu
trvání soutěže jsem nezaznamenal výraznější projevy nespokojenosti od
soutěžících. Rušení také žádné.
Povedlo se mi obsadit druhé místo v kategorii F3AI-B a tak, mimo jiné
abych nebyl za sraba, zkusím pro příště kategorii F3AI-A. Obdobně se vyjádřil
T. Ciniburk který "béčko" vyhrál.
Těším se na to, až 15-ti letý Petr Chyška - teprve rok létající, pro tentokrát
druhý, vyhraje a ukáže mazákům záda. Hmm, ne že bych byl mazákem, ale
to je ukáže asi i mě.
Možná by stálo za zvážení jestli nezměnit název akce, i když by se tak
opticky narušila historie podniku.