Další z povedených haloleteckých akcí je za námi. V sobotu ráno 14.1. 2006 v hale Na Zeleném Pruhu v Praze začala soutěž v halovém létání pod názvem SLOWFLYER 2006. Kromě tradičních a dalších tuzemských účastníků dorazili dva soutěžící z Litvy a dva z Německa. Na akcích jako je tato je lepší být než si o nich číst takže velmi stručně:
Sešlo se celkem 37 soutěžících v pěti kategoriích - akrobacie kategorie F3P a F3AI-B, aeromuzical, parkur a let okolo pylonů. Mnoho soutěžících startovalo ve více kategoriích. Jen v případě F3P (tzv. průběžná sestava) a F3AI-B (trochu jednodušší akrobatická sestava) nebylo možné soutěžit v obou. Zvláštností byl Karel Hacker sponzorující kategorii pylonů, který startoval pouze v této kategorii a shodou okolností nedokončil ani jeden let a jestli se nepletu tak de facto ani jedno kolo.
I přes poměrně velké množství účastníků měl průběh soutěže plynulý spád.
Alespoň z mého pohledu když jsem soutěžil ve všech čtyřech kategoriích.
Soutěž začala kategorií F3AI-B (22 pilotů), následovaly lety F3P (12 pilotů),
parkur, pylony, aeromuzikály a druhé kolo obou akrobatických kategorií.
Mezi jednotlivými disciplínami byly krátké přestávky vyplněné letovými
ukázkami sponzorů případně rarit. Po pravdě řečeno až na vírníky Petra
Michaloviče a Aero s Extrou Dana Šimáčka toho ke koukání moc nebylo, výrobci
modelů vhodných do haly, kterých u nás rozhodně není málo, možnost předvádění
nevyužili.
Akci komentoval stejně jako vloni především Jan Janovský ... slíbil jsem,
že už ho nechám být takže jen konstatování - vloni to bylo horší.
Sobotní soutěžní den skončil někdy okolo 18,00. Někteří soutěžící ještě
v hale zůstali do cca 20,00 a ladili modely na další den - přesně tento
čas je optimální pro vyzkoušení modelů soupeřů (pokud vám ho půjčí), poklábosení
o nastavení a zkrátka pro získávání poznatků a fines použitelných při
stavě nových, lepších modelů. Nemohu nezmínit jak toto poletování bylo
užitečné pro Tomáše Ciniburka který konečně poznal, že jeho model (slušně
řečeno) za moc nestojí. Já s vydatnou pomocí Lukáše Krevňáka vyladil vyosení
a těžiště na svém muzikálovém modelu atd. atd.
Druhý soutěžní den začal opět akrobacií kategorií F3AI-B a F3P (poslední, třetí kolo), následovalo druhé kolo aeromuzikálu, po něm parkur a poslední letová disciplína soutěže - třetí kolo aeromuzikálu. Volné chvíle mezi jednotlivými disciplínami stejně jako v sobotu vyplňovalo poletování ať samotných soutěžících nebo vírníků Petra Michaloviče kterému se podařilo opravit v sobotu zničený velký vírník a konečně předvedl několik pohledných letů.
Soutěž skončila okolo třetí hodiny odpolední vyhlášením výsledků, předáním diplomů (v každé kategorii od pátého místa výše), pohárů (umístění na bedně) a věcných cen. Věcné ceny obdržel každý účastník formou tomboly. Každý soutěžící si vytáhl číslo, které reprezentovalo tašku s na první pohled identifikovatelným (stavebnice modelů letadel se celá v tašce neskryla), nebo neznámým obsahem (servo, přijímač, motor, regulátor apod.) + nějaké reklamní předměty (triko, prospekty). Díky tombole neměly ceny vazbu na umístění, každopádně hodnota všech cen byla vyšší než hodnota startovného - pro informaci: startovné pro akrobacii kategorií F3P a F3AI-B + aeromuzikál činilo 300Kč, parkur 100Kč, let okolo pylonů 100Kč. Nutno dodat, že v ceně startovného bylo i malé občerstvení po oba dny.
| pořadí | F3P | F3AI-B | Aeromuzical |
| 1. | Petr Chyška (2000) | Marek Plichta (2000) | Aleš Zapletal (2000) |
| 2. | David Kyjovský (1904) | Tomáš Dvořák (1977) | David Kyjovský (1973) |
| 3. | Jan Špatný (1885) | Petr Hulík (1942) | Jan Špatný (1956) |
| 4 | Aleš Zapletal (1884) | Jan Bláha (1925) | Donatas Pauzuolis (1952) |
| 5 | Donatas Pauzuolis (1884) | Marek Bouška (1886) | Pavel Dvořák (1902) |
| 6 | Lukáš Krevňák (1839) | Jakub Špatný (1801) | Marek Plichta (1858) |
| 7 | Jan Sedláček (1826) | Jiří Potenský (1790) | Lukáš Krevňák (1857) |
| 8 | Pavel Dvořák (1817) | Petr Michalovič (1770) | Zdeněk Petlák (1719) |
| 9 | Boris Guič (1799) | Václav Řípa (1763) | Boris Guič (1434) |
| 10 | Tomáš Ciniburk (1636) | Alex Loske (1727) | Alex Loske (1168) |
| 11 | Zdeněk Singer (1633) | Luboš Komberec (1690) | |
| 12 | Zdeněk Petlák (1627) | Ondřej Rubeš (1627) | |
| 13 | Petlák junior (1619) | ||
| 14 | Petr Hrubeš (1581) | ||
| 15 | Ota Svojše (1569) | ||
| 16 | Robert Wild (1565) | ||
| 17 | Martin Kout (1527) | ||
| 18 | Tomáš Klickanič (1524) | ||
| 19 | Václav Komberec (1295) | ||
| 20 | Miloslav Malásek (1262) | ||
| 21 | Luboš Chvátal (1137) | ||
| 22 | Karolis Manelis (1120) | ||
| Hodnoty v závorce udávají součet bodů ze dvou lepších kol | |||
| pořadí | pylony | parkur |
| 1. | Tomáš Ciniburk (49,2) | Jan Špatný (34+27) 61 |
| 2. | Lukáš Krevňák (53,8) | Tomáš Ciniburk (36+34) 70 |
| 3. | Jan Sedláček (50,4) | Petr Chyška (42+41) 83 |
| 4 | Petr Hulík (58) | Tomáš Dvořák (57+28) 85 |
| 5 | Zdeněk Petlák (65,7) | Donatas Pauzuolis (56+29) 85 |
| 6 | Jan Špatný (72) | Jan Sedláček (60+33) 93 |
| 7 | Petr Michalovič (77) | Pavel Dvořák (60+42) 102 |
| 8 | David Kyjovský (89,7)* | Jan Bláha (60+43) 103 |
| 9 | Pavel Dvořák (90)* | Zdeněk Petlák (60+43) 103 |
| 10 | Václav Bláha, Boris Guič, Luboš Chvátal, Alex Loske, Karel Hacker (120)** | Martin Kout (60+47) 107 |
| 11 | Zdeněk Singer (60+49) 109 | |
| 12 | Karolis Manelis (60+51) 111 | |
| 13 | Lukáš Krevňák (54+63) 117 | |
| 14 | Alex Loske (60+59) 119 | |
| 15 | Marek Plichta (60+79) 139 | |
| 16 | David Kyjovský (60+81) 141 | |
| 17 | Václav Řípa (60+87) 147 | |
| 18 | Boris Guič (60+119) 179 | |
| 19 | Miloslav Malásek, Tomáš Klickanič, Luboš Komberec, Václav Komberec, Ondřej Rubeš, Luboš Chvátal (60+120) | |
| 20 | ||
| 21 | ||
| 22 | ||
| 23 | ||
| 24 | ||
| Pylony se letěly na pět okruhů okolo pylonů ve třech
kolech, první tři po základní části letěli finále na 10 okruhů ve
kterém rozhodovalo pořadí při dolétnutí, čas se neměřil - hodnoty
v závorce udávají součet časů ze dvou lepších kol základní části,
pokud soutěžící nedokončil let zapsal čas 60s. Počet hvězdiček za
časem udává že soutěžící let nedokončil a zapsal tedy 60. Parkur se letěl na dvě kola - hodnoty v závorce udávají čas v obou kolech. V prvním kole byl pracovní čas (tedy čas ve kterém musel soutěžící let dokončit) 60s, ve druhém byl pracovní čas prodloužen na 120s (v prvním kole se ukázalo, že 60s je málo). |
||
Zajímavosti:
1. konstrukce modelů - v akrobatických kategoriích jednoznačně
převládly dvouplošníky, pouze Luboš Chvátal létal s jednoplochem a to
spíš jen proto, že se na soutěž nijak zvlášť nepřipravoval. Křídla a ocasní
plochy jednoznačně z depronu (extrudovaný polystyren) tl.3mm. Na modelech
Litevců byl použit materiál stejný ale tl. cca 2-2,5mm - řekl bych, že
i při menší tloušťce byla hmotnost obdobná. U trupů je už konstrukce různorodější.
Do módy se zase po období prostorových trupu vracejí trupy ploché s vyztužením
v místě podélné osy trupu torzní skříní. Ploché trupy byly jak z desek
epp tl. 6-8mm tak z depronu tl.3mm. Vyztužení torzní skříní u trupů z
epp ve tvaru komolého kužele, u trupů z depronu ve tvaru trubky čtvercového
a kruhového průřezu. V obou případech jsou většinou poloviny torzní skříně
lepeny z boku na trup. U jednoplošných modelů, které soutěžící používali
především na aeromuzikály, řešených převážně jako "shock flyery"
bylo vyztužení trupu díky křížové konstrukci řešeno tradičně - tedy vlepením
výztuhy zespodu mezi svislou a vodorovnou část trupu čímž se vytvoří torzní
skříň trojúhelníkového průřezu. Na svém muzikálovém modelu jsem zkusil
vyztužit trup obdobně jako bylo popsáno výše u dvouplošníků ale s tím,
že tato výztuha je mohutnější - půdorysně větší. Díky této konstrukci
jsem si dovolil vynechat pro shocky tradiční vzpěry z uhlíkových drátů
které zajišťují pevnost křídla jak v průhybu tak v krutu.
2. "podpůrné prostředky v aeromuzikálu" - využití podpůrných
prostředků je jedním z hodnocených kritérií v předváděné aeromuzikálové
sestavě. Poslední dobou mi v hlavě vrtá otázka jak dosáhnout co nejvyšších
známek? Tentokrát se kromě tradičních mylarových stuh upevněných na směrovce
nebo na koncích křídel objevily další novinky. Honza Špatný využil pestré
nabídky vánočních ozdob a namísto stuhy měl na koncích křídla a na směrovce
lesklé barevné třásně. Marek Plichta vymyslel systém rozbalení stuhy za
letu a při přechodu do rychlejší části sestavy také její odhození. Já
vyladil použití dýmovnice. Dýmovnici zapaluji ke konci letu spirálou z
odporového drátu žhavenou samostatným stejnosměrným regulátorem připojeným
na 5. kanál. Pod vlivem ohlasu ostatních kolegů modelářů jsem v druhém
a třetím kole přidal "nálož" a kouřová stopa byla dost výrazná.
Přiznávám, že od bodovačů jsem čekal větší ocenění. Aleš Zapletal jako
jediný použil pohon se stavitelným úhlem náběhu listů za letu, který umožňuje
dělat s modelem věci v pravdě netušené - couvání, visení modelu čumákem
dolu apod.. Bylo vidět, že se touto vychytávkou pořád sžívá a tak dva
ze tří letů zakončil ránou do parket, druhý let krátce po startu, třetí
až téměř ke konci sestavy. Zdá se ale, že minimálně dva bodovače ze tří
tento "podpůrný prostředek" zaujal nejvíce.
3. zajímavosti v aeromuzikálu - dalšími divácky bezesporu atraktivními
prvky bylo řízení modelu s vysílačem za zády v podání litevce Donatase
Pauzuolise, který na konec sestavy navíc předváděl přeskok modelu jak
v normální poloze tak v nožovém letu. Já se snažil zaujmout průletem v
nožovém modelu za zády bez sledování modelu. Další extravagance si nevybavuji.
4. bodování - jednoduše shrnuto "piloti chybují, bodovači
bodují, piloti se diví co bodovač vidí", víc to nemá cenu pitvat,
když to nejde změřit stopkami nebo zvážit tak to tak asi bude vždy.
5. co ne všichni vědí - tak toho se stalo taky dost. a)
Zásadní diskuze okolo velikosti výchylek kormidel s ohledem na umístění
páky na kormidle mezi Jirkou Potenským a Davidem Kyjovským - došlo na
skicování a přihlížení davu ostatních modelářů. b) Petr Chyška
získal na závodech ve Francii od místních borců přezdívku Piere Šiška,
nedalo moc přemlouvání a před odjezdem na soutěž jsem připravil šablonu
podle které jsme Petrovi chtěli jeho novou přezdívku stříknout na spodní
křídlo jeho akrobatického speciálu. Nakonec nechtíc Petra psychicky zničit
na stříkání nedošlo, ale zkusili jsme si to nanečisto a máme záznam na
videu formou skryté kamery. c) Po loňské soutěži jsem si říkal,
že by bylo škoda nevyužít bazénu hned vedle plochy kde se létalo pro regeneraci
... takže s Amerlockem a Zdennym jsme se v sobotu po soutěžním programu
do bazénu vydali - moc dobré i když bazén je pojat více sportovně a nezbytnou
součástí výbavy je koupací čepice, která je k zapůjčení u šatnářek. Z
bazénu zase zpět na plochu a následovalo ladění a poletování až do osmé
večerní. d) Při zmiňovaném poletování a ladění byl na place i Tomáš
Ciniburk. Dělá mu krapet problém výkrut ve visu. Půjčil si muzikálový
brus Amerlocka aby krátce po visu, který řídil prakticky jednou rukou
(plyn, křidélka), pronesl památnou větu: "hoši, vy mě se..te".
Přistál a šel vymýšlet nové, lepší letadlo. e) Dlouhá chvíle se
dá krátit třeba hrou pexesa na "letadlové lodi" (letadlová loď
je překážka z parkuru, jedná se o desku cca 0,8x3m umístěnou 1m nad zemí
- na ní se přistávalo na závěr letu parkuru) - doporučuji zvolit motivy
pexesa které jsou těžko zapamatovatelné a špatně se určuje co že to na
obrázku vůbec je. Amerlockovo pexeso z hlubin oceánu tuto podmínku bezezbytku
splnilo.
 |
| letka modelů soutěžících |
 |
| bezesporu jeden z akčních momentů soutěže - diskuze Jirky Potenského (vlevo) s Davidem Kyjovským (vpravo) o vlivu přesazení páky kormidla vůči ose otáčení na diferenciaci. Kdo vyhrál neprozradím. |
 |
| Poháristé - aneb sběrači pohárů za první, druhá a třetí místa v
jednotlivých kategoriích. Zleva: Tomáš Dvořák, Tomáš Ciniburk, Honza Špatný (3 poháry!), Aleš Zapletal, Lukáš Krevňák, Petr Chyška, Marek Plichta, David Kyjovský, Petr Hulík, Honza Sedláček |
Závěrem poděkování organizátorům a sponzorům akce a za rok v počtu soutěžících stejném či vyšším nashledanou. Další akce by měla být někdy v polovině dubna v Kladně - pořádá Hacker Model.