RC web
hlavní
aktuality 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001-2000
hangár
rubriky
RC kombat slowflyer letadla dílna
ostatní
akrobacie kmitočty programy plánky
kontakt
odkazy
logo ACES logo EPA logo WW1+ logo RC mania
vyhledávání
25.4.2009 - BITVA O POHÁR BLADES SQUADRON

Když se koncem roku 2008 sestavoval kalendář soutěží EPA 2009 objevila se mezi dvěma akcemi začátkem dubna a polovinou května mezera. Spolu s hlavním tahounem této kategorie Pavlem Petráškem jsme se rozhodli ji vyplnit a protože jsme oba z jedné squadrony (ano, jsme jak malí kluci, seskupujeme do skupin - squadron – většinou regionálně abychom se navzájem hecovali nejen jako jednotlivci, ale i jako party) vznikl nápad uspořádat akci kde bychom, obrazně řečeno, vyzvali ostatní squadrony na souboj nazvaný „Bitva o pohár Blades Squadron“. Za hlavní cenu, kromě trofejí za první tři místa, byl vybrán velký pohár jenž získá právě Sq. s nejvyšším celkovým ziskem bodů. Za místo konání bylo po dohodě s majitelem vybráno modelářské letiště RC ModelPark v podhůří Krušných hor u obce Suché u Teplic. Letiště na ploše cca 8ha má asfaltovou vzletovou dráhu 120x20m, ochrannou síť oddělující letovou plochu od zázemí s objektem bytu správce, klubovnou, malým hangárem a místnostmi pro příležitostné ubytování až osmi osob. Díky nadšení majitelů se letiště neustále rozvíjí a časem přibudou také chatky s dalšími ubytovacími kapacitami. Areál ModelParku je velmi podobný dobře známému znojemskému Modelcity.
A tak se v sobotu 25. dubna na parkoviště areálu začali sjíždět modeláři takřka z celé republiky. K nemilému překvapení pořadatelů bohužel v počtu menším než očekávaném. Z čtrnácti účastníků měly nejpočetnější zastoupení naše Blades Sq. a hradecká 69. stíhací Sq. Druhou a poslední nepříjemností byl ve slunečném dni s modrou oblohou silný vítr vanoucí šikmo proti budoucí pilotní linii.

EPA

Po registraci pilotů a krátkém briefingu se začalo soutěžit. Do maratonu tří kol a finále bylo čtrnáct bojovníků rozděleno vždy do dvou heatů (skupin) po sedmi. Hned v prvních letech nebyla nouze o seky. Dva seky za let jsou už takřka běžné, několika pilotům se povedlo přidat ještě pár a tak jejich modely ověšené stuhami přistávali s třemi až pěti seky. Došlo k několika drobným kolizím bez fatálních následků. Druhé kolo bylo trochu destruktivnější, množství srážek (killů) se zvýšilo a méně se sekalo. Po necelé minutě letu o svou P-40 přišel Pavel Hofschnaidr po srážce s Mustangem Radka Brunnera (oba bohužel z pořádající Blades Sq.). Mě srážka se squadronním kolegou Pavlem Petráškem po jednom seku a třech minutách boje stála zcela nového Mustanga. Nováček, dvanáctiletý Viktor Opp si vybral svou porci smůly a do boje vůbec neodstartoval kvůli stávkujícímu motoru.
Všeobecně nepříliš povedené druhé kolo vystřídalo třetí, které kromě dalšího přídělu seků ukázalo také dva dvoumotorové stroje. Pavel Hofschnaidr letěl s P-38 Lightning. Postavil ji spíše jako stroj pro testování pohonu dvoumotoráku z výřezů křídel na P-40 a tak nevyužívá dovoleného rozpětí až 1m, model má rozpětí jen 85cm (tzn. pravidly dané maximum pro jednomotorový stroj). Já po odepsání Mustanga nachystal ke startu německého Dorniera Do-335. Model o rozpětí 1m (tzn. maximum pro dvoumotorový stroj) má oba motory funkční. Dornier nijak nevyniká obratností ani rychlostí, ale 1m rozpětí je pro získávání stuh dobrým nástrojem. Zajímavý je také zvuk dvou motorů. Zmiňovanou porci seků korunoval Zdeněk Hron (69. stíhací Sq.) pěti ulovenými stuhami se záložním starším Fiatem G-55 kterého nasadil po škození nového Fiata při nešetrném přistání už v prvním letu.
Po odlétaných třech kolech a společném obědě se spočítaly výsledky, které určily sedm finalistů. Skladba pilotů dávala tušit nejen bitvu o první tři místa, ale také bitvu o trofej nejcennější – Pohár Blades Sq. Do finále se probojovali tři piloti 69. stíhací Sq. a tři piloti Blades Sq. Rozdíl v součtu bodů byl jen 60 (opravdu málo). Sedmým pilotem byl jediný zástupce Okurky Sq. (oblast úrodného moravského kraje) Helmut Herman.
Ihned po startu se „pokusil“ o výsledku souboje squadron předčasně rozhodnout Karel Drye (69. stíhací Sq.) když při špatném startu svůj model rozbil a už se mu jej nepodařilo opravit. Vše se zdálo být jasné, jenže za chvíli měl trable se svou KingCobrou (vypadlý nebo poškozený servokabel křidélkového serva) Pavel Petrášek a poslal jí za safety line (tzn. -200b). Naštěstí při té smůle ulovil dva seky a tak tu nepříjemnou penalizaci alespoň „smazal“. Seky přibývaly na Fiatu Zdeňka Hrona i na mém Dornieru. Naopak trápení si vybírali Filip Rygl (69. stíhací Sq.) a Pavel Hofschnaidr (Blades Sq.) kteří navíc strávili spoustu času na zemi opravami modelů. Zkrátka jak to dopadlo v boji squadron to po dolétání nebylo vůbec jasné. V jednotlivcích se mnoho nezměnilo. Jen Pavel Petrášek se hlavně díky překročení safety line propadl na páté místo a jeho předfinálovou čtvrtou příčku zaujmul Helmut Herman. A jak že to tedy celé dopadlo? V souboji o hlavní pohár zvítězila naše Blades Squadron (4862b) před 69. stíhací Sq. (4500b). V soutěži jednotlivců viz. tabulka:

pořadí pilot bodů seků
1 Dvořák Pavel 2010 15
2 Hron Zdeněk 1786 13
3 Rygl Filip 1342 9
4 Herman Helmut 1328 8
5 Petrášek Pavel 1210 9
6 Drye Karel 889 5
7 Hofschnaidr Pavel 862 5
8 Kuncl Jiří 657 3
9 Chromý Jakub 517 2
10 Rygl Tomáš 483 2
11 Kohout Václav 418 1
12 Brunner Radek 263 1
13 Ludvík Zdeněk 156 1
14 Opp Viktor 133 2

Samozřejmě mi vítězství vybojované i přes drobné zdravotní obtíže (nějaká hnusná rýma a bolehlav) na domácí půdě udělalo velikou radost. Navíc dvoumotorový Dornier dokázal ulovit dost stuh. Ale stejně mě potěšil také Zdeněk Hron, kterému se vloni moc nedařilo a dvanáctiletý Filip Rygl, kterému od loňska lehce zhrubl hlas a jeho pilotní umění se neustále lepší. Jediný zástupce východní části naší země Helmut H. tentokrát dosáhl jen na „bramboru“. O trápení Pavla P. se servokabelem už jsem psal. Jeho pilotní umění bohužel dost často degradují drobné technické závady (např. vloni to byla několikrát vypadlá baterie z modelu v průběhu letu). Pěkné lety se smolným „zazděním“ modelu ve finále předváděl Karel Drye. U Pavla Hofschnaidra doufám, že už konečně postaví Lightninga s metrovým rozpětím. Jirka Kuncl snad příště přiveze více plzeňských pilotů Fatal Error stejně jako Vašek Kohout hradeckých Looser Sq. Radek Brunner sice nic nerozbil ale také toho moc nenasekal. Příležitostného bojovníka Zdeňka Ludvíka zklamal motor nebo regulátor v jeho staré Lavočce a třetí kolo vůbec nenastoupil. A nakonec jsem rád, že se objevil nový dvanáctiletý pilot, Viktor Opp nad kterým má dohled již zmíněný Pavel H.

WW1+

Po skončení EPA následovala soutěž WW1+ tzn. letecké souboje modelů inspirovaných obdobím první světové války – dvou a víceplošníků. Na první letošní akci ve znojemském Modelcity se nás, prvoválečníků, sešlo devět a tak jsem se na soutěž v Suché v očekávání podobného počtu pilotů posílených zejména o modeláře z Plzně docela těšil. O to větším pak bylo zklamání z reálně přihlášených čtyř pilotů a jedné pilotky – ano, poprvé se soutěže WW1+ zúčastnila žena. Na druhou stranu to dávalo možnost s létáním nijak moc nepospíchat a spíše si lety pohodově užívat. A to se i stalo. Počet pilotů dal přesně jeden heat. To mi ovšem hodně zkomplikovalo situaci protože .......... ona pilotka je mou drahou polovičkou a zrovna moc nalétáno nemá a v ostrém souboji vůbec nic, navíc ten vítr ...... takže jsem jí chtěl být při letu oporou. V prvním letu za mě zaskočil kolega modelář a tak nás odstartovalo všech pět. Sledujíc ve vzduchu spíš svou manželku Blanku jsem ze začátku letu s Albatrosem při nízkém letu a prudším poryvu větru prašil o zem abych po návratu do vzduchu během asi pěti vteřin poslal nešikovně k zemi dva soupeře – Pavla H. a Pavla P. Abych potvrdil pověst největšího padoucha tohoto kola ještě jsem usekl stuhu manželce létající s novým Rolandem C2. Druhé kolo jsem vynechal a mechanikoval. Pavel H. odstoupil pro trable s motorem. Let tří dvouplošníků byl ve znamení souboje mezi Pavlem P. a Helmutem H. když Blanka udatně bojovala se silným větrem vanoucím šikmo proti pilotní linii, ale několikrát se ocitla za bezpečnostní linií. Do třetího kola jsme se vystřídali a letělo se v pánském obsazení. Helmut zapomněl po předchozím letu vyměnit baterii a jeho let netrval ani minutu. Pavlovi P. to „nějak neletělo“ a tak jsem si na něm ulovil dva seky. Finále jsme odlétali také tři pánové a svorně jsme si z něj odnášeli všichni po dvou secích. V závěrečném zúčtování dopadlo pořadí následovně:

pořadí pilot bodů seků
1 Herman Helmut 1282 4
2 Dvořák Pavel 1115 5
3 Petrášek Pavel 1060 3
4 Dvořáková Blanka 240 0
5 Hofschnaidr Pavel 64 1

První tři byli oceněni trofejemi. Čtvrtá Blanka Dvořáková byla oceněna trofejí také a sice jako TOP GIRL, což je v letošním ročníku jedna z nových vyhlášených disciplín.
K modelům: S.E.5 Pavla H. z produkce firmy FreeAir, můj Albatros prototypový upravený výrobek od FreeAiru, ostatní vlastní výroby - SPAD VII Pavla P., ROLAND C2 Blanky D. a PFALZ DIII Helmuta H. Nabídka modelů FreeAiru čítá v současnosti pět různých strojů. Popisu modelů se celkem podrobně věnoval Vladimír Plichtav časopisu RCRevue 4/2009. Bohužel z nějakých důvodů není rozpětí těchto modelů pravidly požadovaných 1000mm a více resp. 900mm a více u tří a víceplošníků. Pro letošní rok lze s těmito modely soutěžně létat vyjma Nieuporta, který je už opravdu malý. V článku V. Plichty i na webu výrobce je chybně uváděna kategorie „ACES Kombat WWI“, správný název je „RC Aircombat WW1+“.

Závěrem tedy poděkování všem kdo se podíleli na pořádání akce a také pilotům kteří do větrné soboty přijeli poměřit své síly. Příští akce (jen EPA spolu s ACES) je na dálném východě kdesi u Nového Jičína.

Několik obrázků z akce:

Text byl původně určen pro modelářský časopis, ale protože k otištění by došlo až v červnu zakotvil tady.
© RC web
Design PAD | CSS&code by JK