Nedávno, když jsem se akorát chystal k odjezdu na letiště, přišel za mnou jedenáctiletý synek a že by jel se mnou a že mu mám vzít něco na létání. Vzhledem k tomu, že prakticky nikdy s ničím pořádně nelétal musel jsem se hodně zamyslet co tedy s sebou vzít. Výběr padnul na historického slowflyera "Černá mrcha", který je snad starší než synek. Vznikl pro potřeby slowflyerovských soutěží, ovšem v době těsně před nástupem EPP a deskového polystyrénu. Takže soutěžně letěl jen na jedné akci. Sice jsem ho později upgradoval na pohon střídavým motorem a párkrát s ním i letěl, ale jinak nuda. Takže bereme tuhle poletuchu.
Synek létá pod mým dohledem, hrabu mu do rukou (ne, nemám ho na kabelu) a chvíli létá, ale párkrát lepíme upadlý podvozek či motor. No, není to zrovna školní éro.
| Základní parametry: | |
| rozpětí | 1040mm |
| délka | 845mm |
| hmotnost s baterií | 415g (z toho baterie 100g) |
| ovládané funkce | výškovka, směrovka, motor |
| serva | 2x VS6 |
| přijímač | Schulze 35MHz (ze šuplíku) |
| motor | střídavý HCS 23/8/12 |
| vrtule | GWS 9/5 |
| plošné zatížení | plocha křídla 30,3dm2, plocha vop 9dm2, plocha trupu 4,3dm2 .... celkem 43,6dm2 ... tzn. 9,5g/dm2, při započtení jen křídla 13,7g/dm2 |
Takže co s tím? Dumal jsem co mu pořídit. Motorové samokřídlo mi pro začátek přišlo příliš ostré, bez motoru to zase chce svah. I vzpomněl jsem si na Potenského polystyrénový hornoplošník a vydal se touto cestou. Nebudu napínat, ostatně název článku hovoří za vše. Volba padla na línou včelu alias Lazy Bee. Prolezl jsem internet abych našel nějaký výkresek a fotky. Nemohl jsem minout Free Bee od Freeairu a ta mi byla asi největší inspirací. Výkres jsem našel oscanovaný z RCRevue. Stavební materiál byl jasný - EPP v deskách různých tloušťek. Oscanovaný výkres jsem v cadu zvětšil na rozpětí dle Freeairáckého letadla, tzn. 1071mm, obkreslil základní tvary, nakreslil základní konstrukci a dořešil pár detailů. S výkresem jsem se moc nepáral s tím, že se vše bude řešit při stavbě. EPP je tvárné :)
Na papír jsem vytisknul obrys trupu, tvary ocasních ploch, tvar oblouku uší křídla a po vyříznutí byly hotové šablony pro přenesení tvarů na desky EPP. Ostatní rozměry jsem odměřoval přímo z výkresu. Šablony bkresleny fixem, díly vyřezány nožem ...
Křídlo:
Křídlo má profil klenuté desky. Model od Freeairu má křídlo bezpochyby vyříznuté s profilem. Mě se řezat nechtělo tak jsem vzal rovnou desku tl. 10mm, nakreslil na ní rozvinutý tvar (protože horní strana profilu je o dost delší než půdorysný průmět křídla :) ) a pro snadné ohnutí jsem po délce desku prořezal do cca 3/4 tloušťky trafopájkou s okem z ocel. drátu tl. 0,8. Použití oceli namísto měděného drátu má jednoduchý důvod - ocel se tolik nerozpálí a řez je tenčí. Centroplán a obě uši jsou vyřezány zvlášť a po jednom jsou v ruce naohýbány do potřebného profilu. Aby byl profil alespoň trochu podobný tomu na výkresu vyřezal jsem z desek EPP tl. 10mm několik žeber a při ohýbání desky jsem je přikládal ke spodní straně desky aby byl tvar přibližně stejný jako má žebro. Prohnutí desky jsem zajistill tavným lepidlem naneseným bodově (body po cca 6cm) do zářezů v desce. Ještě před ohýbáním centroplánu jsem vlepil výztuhy z uhlíkové kulatiny 1mm, 2x shora, 2x zdola. Uši jsem udělal na jeden zátah, aneb lepidlo do všech zářezů a potom ohnout. Centroplán jsem pak ohýbal odpředu - lepidlo do prvního zářezu - ohnout - počkat na vytuhnutí lepidla, a další zářez ... Výsledkem byly tři díly s prohnutím jaké jsem potřeboval. Tvar centroplánu jsem zajistil vlepením čtyř žeber - dvě na kraje, dvě ke středu do místa kde bude křídlo sedět na trupu. K lepení jsem použil opět tavné lepidlo.. A vlastně ještě jedno položebro jsem vlepil doprostřed centroplánu. Centroplán i uši jsem sbrousil do úkosu a opět tavným lepidlem slepil dohromady. Tavné lepidlo je sice těžší než třeba vteřiňák nebo oblíbený UHU Por, ale těmito lepidly bych si při ohýbání křídla nevystačil a hlavně tavné lepidlo odpouští i hrubší nepřesnosti :) (ne že bych se jich dopouštěl). Dokončení křídla spočívá v zaoblení obvodové hrany a nalepení výztuh proti otlačení vázací gumou. Výztuhy jsou z překližky tl. asi 1mm. Hotovo.
Ocasní plochy:
Rovné desky vyřezané z EPP tl. 10mm. U výškovky proříznut pant trafopájkou s tvarovaným okem opět z ocelového drátu. A protože jsem místy pant propálil moc tak jsem ho shora po celé délce přelepil papírovo textilní páskou Omnipor, samozřejmě po předchozím potření styčné plochy tenkou vrstvou UHU Poru. Ovládací páky se vlepí až při kompletaci. Hotovo
Trup:
Na tomto modelu nejsložitější část :). Celý trup je lepen UHU Porem. Vteřiňák jsem jen občas použil pro bodové zajištění lepených dílů. Mezi bočnice z desky EPP tl. 7,5mm (prostě jsem takovou desku měl) jsou
vlepeny přepážky. Šířku trupu jsem volil pocitově - 75mm, takže šířka přepážek je 60mm. Přepážky jsou také tl. 7,5mm. Vpředu jsem dolepil "motorovou" přepážku z EPP tl. 10mm. Její tvar (zaoblení) je udělané od oka, zhruba je to půlkruh. Polopřepážku na druhém konci zakulacené horní části čumáku jsem udělal také tl. 10mm a to opět od oka zhruba ve tvaru elipsy. K bokům a na horní části těchto kulatých přepážek jsem nalepil potah z desky EPP tl. cca 4mm. Než jsem díl potahu vyříznul z EPP udělal jsem si pokusný střih z obyčejného papíru. Vyšší dívčí byla odladit tvar potahu přední části zakulacené kabiny. Opět jsem nejdříve vyrobil střih z papíru a když seděl následovalo vyříznutí z desky EPP tl. 4mm. Mezi přepážku a zakulacený potah kabiny jsem ještě vlepil žebro tl. 10mm, které jednak zajišťuje prohnutý tvar kabiny a také slouží pro vlepení předního poutacího kolíku křídla z uhlíkové kulatiny 2mm. Zadní poutací kolík je také z uhlíkové tyčky 2mm a je vsunutý do zesílení trupu z topolové překližky tl. 3mm nalepeného zevnitř bočnic. Dále následoval horní potah zadní části trupu, opět tl. 4mm. Pokračoval jsem přilepním ocasních ploch. VOP je zasunuta do výřezu v trupu. U SOP, která je k trupu připevněna otočně, jsem využil výhodných vlastností UHU Poru a namísto použití nějakých pantů jsem otočné uchycení udělal přímo z lepidla. Trup je obroušen v místě napojení na SOP dokulata, náběžná hrana SOP v místě pantu je seříznuta do špičky. UHU Por jsem nanesl v tenké lince jak na trup tak hranu SOP a po zavadnutí díly spojil. Vznil tak pružný, přesný a pevný pant. Trup je zatím zespoda otevřený pro nainstalování táhel VOP a SOP (duše lanovodu + ocel. struna 0,8mm). Do ocasních ploch jsem vlepil ovládací páky a podle nich instaloval táhla. Táhla vedou ke dvěma servům umístěným v přední části kabiny. Serva jsou šestigramová a jsou nalepena na desku z EPP tl. 10mm vlepenou do trupu. Nemám rád blimpy, ale tady jsem je na pákách serv použil - malé blimpy ze svorkovnic do desek tištěných spojů. Trup jsem v zadní části zespoda také uzavřel.
Samostatnou kapitolou je podvozek. Obrázky řeknou více než slova. Podvozková hřídel je z uhlíkové tyčky 3mm, kola nějaká plastová 65mm v průměru. Kola jsou na hřídeli zajištěna válečky z pěnové gumy (ty jsou vyříznuty uhlíkovou trubkou prům. 10mm z destičky gumy a uprostřed propíchnuty pro navlečení na hřídel). Podvozek je odpružený (prý je to lepší). Hřídel je vedena ve dvou překližkových přepážkách (tl. 2,5mm) a o vlastní odpružení se stará oko obyčejné gumičky. Aby odpružující gumička netlačila bočnice z EPP k sobě jsou překližkové destičky rozepřeny uhlíkovou kulatinou prům. 2mm.
Nadešel čas k hledání vhodné polohy pohonné baterie tak abych model vyvážil. Po nainstalování motoru se ukázalo, že baterie bude muset být dost vpředu. Očekával jsem, že vyjde někam do prostoru za podvozek. Takže jsem pro baterii vytvořil schránku vlepením další přepážky do čumáku tak, že se baterie zasunuje zpředu a drží ve vytvořeném "šuplíku" jen pružností EPP. Pro běžné létání je to dostačující a při ráně vyběhne ven a snad s sebou vezme jen vrtuli.
Přední spodní část je stále bez potahu, co kdyby se přeci jen ukázalo, že baterii je potřeba šoupnout někam jinam.
Nic nebránilo záletu. Křídlo je přivázáno obyč. gumičkami, baterie 3S1300mAh (je to baterie jak kráva na takový model, ale mám jich hodně :) ) zasunuta do šuplíku. Vyosení motoru dolu nevypadá úplně OK, zdá se mi malé, ale co .... šup s modelem do luftu. Letí to, a letí to asi tak jak se od takového typu modelu dá čekat. Ostatně název líná včela ani moc možností nedává :) Ten motor je fakt dolu vyosen málo a i doprava to chce. Přistávám, přidávám podložku pod lože motoru a pokračuji v záletu. Pro dětské létání snižuji výchylky, zejména na směrovce. Těžiště je OK. Při letu na plný plyn model dost stoupá, ale než si hrát s vyosením motoru, náběhem křídla apod. přimixovávám na vysílači k páce plynu trochu potlačení VOP. Pohoda. Hotovo, zálet za cca 8min a to už ke konci zkouším jestli ten (nebo ta?) lenoch zvládne přemet. Zvládne a o opravdu malém průměru a ani se do něj nemusí na rychlosti. Ostatně přitáhnout při plném plynu by asi znamenalo přetrhání gumiček a oddělení křídla od trupu :).
Takže teď už jen model předat synkovi a pozorovat co vydrží (model, ne synek).
Na fotkách je model nenabarvený, kamufláž si oba synkové vytvoří sami..
