Od firmy Freeair jsem získal výřezy na model B-25 Mitchell z řady válečných strojů 2.SV. Hlavní díly modelu jsou vyrobeny z EPP a jsou již nabarveny.
Model jsem pořídil primárně pro letošní zakončení sezóny kategorií EPA a ESA kde by se měl zúčastnit týmových soubojů - pracovní název souboje "Zachraň bombardér". V principu půjde o souboj dvou týmů, každý tvořen třemi piloty. Jeden tým má navíc bombardér a cílem je jeho ochrana, druhá letka se naopak snaží bombardér "sestřelit" - useknout jeho stuhy.
Takže s ostrým soubojovým nasazením modelu víceméně nepočítám.

Zásadní otázkou bylo jaký zvolit pohon a instalaci. Motory jsem vybral 2x Python 60 s regulátory MGM 07 Expert. Dle vyjádření výrobce lze provést spojení pohonná baterie - regulátor - přijímač takto:
1. Pokud je jedna společná pohonná baterie napájecí kablíky oboru regulátorů se spojí a připojují se k baterii najednou. Pokud nemají regulátory vypínače (nebo se nepoužijí - vyřadí se z provozu) lze regulátory zapojit společně do přijímače. Získá se tak BEC s dvojnásobným výkonem. Pokud se vypínače použijí musí se u jednoho regulátoru odpojit BEC (nezapojit plusový červený drát servokablíku do přijímače).
2. Při napájení každého regulátoru z jiného aku (by't se spojenými zeměmi) nelze BECy spojit. Leda by byly spojené i plusy a minusy obou baterií. Odpojení BEC vytažením plusového červeného kablíku na jednom z regulátorů.

Zvolil jsem variantu č.1

Stavbu jsem zahájil laborováním s osazením motorů. Gondoly jsou připraveny pro osazení stejnosměrných motorů řady 280. Když to má být kombat tak byl samozřejmě zvolen pohon motory střídavými. Otvory v gondolách jsou zvětšeny trafopájkou podle jednoduché papírové šablony (z vizitky). Motory jsou přes sklotextitové přepážky upevněny každý na třech bodech na tyčkách z drátu do jízdního kola s vyříznutým závitem M2. Pokud by měl být model na souboj tak zcela jistě sklotextitové přepážky nevyhoví, stejně tak by M2 byl nahrazen M2,5.
Následovala kompletace křídla vlepením spojek dělených křidélek a vlepením vyztužení ze dvou hliníkových drátů prům. 1,6mm shora a zdola v místě největší tloušťky křídla spolu s dokončením VOP vlepením spojky polovin kormidla a vlepením vyztužení ze dvou uhlíkových tyček prům. 1mm shora a zdola. Po kontrole volnosti pohybu spojek křidélek v motorových gondolách jsem gondoly definitivně ke křídlu přilepil.
Tradičně nejvíce přemýšlení dalo rozmístění komponent RC vybavení. Vždy se na obdobných modelech snažím rozmístit a upevnit RC vybavení tak aby bylo kdykoli snadno demontovatelné z hotového modelu. Horní kryt nad křídlem je proto odnímatelný, kryje servo křidélek a přijímač. Servo kormidla VOP je na boku trupu tak daleko jak jen to dovoluje jeho kablík. Všechna táhla z ocel. drátu prům. 0,8mm, ke kormidlu VOP vedeného v bowdenu. Regulátory jsem se ani nesnažil skrývat do modelu protože bych musel prodlužovat kabely, regulátory jsou navíc "vytahané" z jiných ér kam je zase plánuju vrátit. "Plandající" kablíky mezi gondolami a trupem jsou zkrátka takovou obětí pohodlnosti.
Při závěrečné kompletaci je dobré zaměřit se na dodržení celkové geometrie modelu. EPP je materiál pružný a tak se při lepení dá ledacos napravit (i pokazit) že se tu nebo tam spoj trochu více přimáčkne. Vše je lepeno řídkým vteřiňákem který dokonale pronikne do hloubky EPP čímž ho zpevní.

23.9. 2007 - Na zálet mám nachystány páry vrtulí HD 7/3.5, HD 8/4, SF 8/4.3, SF 8/6 - vše GWS. Výběr bude spíše než letovému projevu podřízen pevně dané kapacitě pohonné baterie LiPol 3S1320mAh a požadované době letu minimálně 7 minut (délka soutěžního letu).

24.9. 2007 (odpoledne) - Před cestou na letiště jsem ještě na doporučení kolegy elektrikáře koupil vrtule GWS SF 7/6 a rovnou jimi model osadil.

24.9. 2007 (pozdější odpoledne) - Slunečné počasí, mírný vánek. Zálet proběhl celkem bez problémů. Baterie provizorně přilepena na spodek trupu papírovou lepící páskou. První start skončil po asi 20ti vteřinách letu - model v levé zatáčce po větru najednou přešel do vývrtky a skončil na zemi, povedlo se mi přistát na plocho takže žádné škody. Měl jsem za to že jsem model přetáhl, pro další lety tedy opatrněji. Další lety byly pohodové, polaboroval jsem s polohou baterie vůči těžišti až model začal létat podle představ (trochu akrobaticky). Znovu jsem zkoušel utaženější a utaženější zatáčky pro nastavení výchylky kormidla VOP - žádná snaha o pád - model na minimální rychlosti s plně přitaženou VOP letí opravdu pomalu a jen se legračně pohupuje bez snahy převrátit se do strany. Tak proč ta havárie v prvním letu? Nakonec mi došlo, že se zastavil levý motor, stalo se mi to v průběhu cca 40ti minut letového času ještě dvakrát, vždy jen levý motor. Důvod vypnutí jen jednoho reglu jsem zatím nezjistil. Na modelu jsem kromě posouvání baterie a nastavení výchylky kormidla VOP nic jiného neměnil, vyosení motorů dle doporučení výrobce je správné.

Zvolený pohon se osvědčil. Letový čas při alespoň polomaketovém létání (tedy ne pořád na plný plyn) je lehce přes 10 minut. Motory v kombinaci s vrtulemi GWS SF 7/6 dávají modelu velmi svižný letový projev, na plný plyn lze létat opravdu rychle. I krátce před koncem letu (vybitím baterie) pohonné jednotky model "uvisí". Jiné vrtule jsem nakonec ani nezkoušel.

Jediné co podle mě modelu trochu schází jsou ovládané směrovky, při zatáčkách o malém poloměru a na nízké rychlosti letí B25 nehezky čumákem nahoru. Udělat směrovky ovládané by ale pro případné nadšence nemusel být neřešitelný problém.

Takže celkově velmi povedený model, který ve vzduchu vypadá pěkně a impozantně.

sestavený B-25 před záletem, zatím bez otvoru pro baterii

s kabeláží mezi regulátory a přijímačem resp. regulátory a baterií jsem se moc netrápil

nemajíc fotografa lepší letová fotka se mi nepovedla

ve vhodném autě ani takhle velký model nezabírá místo - Renault Kangoo

pro srovnání s Mustangem P51D - čistokrevným kombatovým strojem pro EPA/ESA