Co si budem povídat, za téměř končící kombatovou sezónu EPA / ESA se mi nejvíce osvědčil ruský stroj MIG 3 z polotovarů Franty Kváši. Další letadlo, po dvou strojích německé Luftaffe (Dornier Do335, Ta152C), jsem tedy volil proporčně podobné. Volba padla na Mustanga P51D kterého jsem si ostatně už vyzkoušel ve verzi vyráběné firmou Freeair (i když nový model je koncepčně o dost jiný).
Když jsem nakreslil výkres vyšlo mi, že Mustang je zkrátka takový převlečený MIG (jen má kabinu trochu více vzadu a kulaté konce křídel a ocasních ploch).

Díly celého modelu jsou zhotoveny z EPP v gramáži 20g/dm3. Trup je "poloprostorový" zhotovený z jednoho kusu EPP a ručně vybroušený. Pokud bych chtěl trup rozdělit na více dílů s cílem snad ušetřit trochu práce s broušením tak nedosáhnu pěkných ladných křivek které prostě k mustangovi patří. Navíc trup z jednoho kusu je celkově pružnější. Broušení je záležitost tak maximálně půl hodiny a to navíc včetně prohlížení monografie jak že je to kde zakulacené. Základ ořezat nožem, pak smirek 150 a nakonec 240.
Stavba je už klasika. Pominu-li broušení trupu tak zaoblit obvodové hrany VOP a SOP. VOP vyztužit vlepením uhlíkových drátů prům. 1mm, vlepit spojku polovin VOP z uhlíku 3x1mm.
Novinkou je zalomení náběžky křídla nalepením epp návleků. Je to trochu pakárna, chce to střídavě lepit a brousit a lepit a ...., ale výsledek je celkem dobrý - odpadá potřeba docela přesné práce pokud by bylo zalomení řešeno jako na Téáčku. Seříznout a zabrousit koncové oblouky. V místě kde bude křídlo v trupu odříznout křidélka. Vlepit vyztužení křídla ze dvou Al drátů prům. 1,6mm (váží stejně jako uhlíkové dráty o průměru 2mm, ale jsou podstatně levnější). Nalepit textilní pásku pro zajištění epp pantíků kormidel a křidélek.
Podle mě nejobtížnější částí stavby je vymyšlení rozmístění rc vybavení, přesněji serva křidélek a přijímače. Použitá malá serva mají krátké kablíky a tak musí být serva křidélek a kormidla VOP blízko u přijímače. Kablík od regulátoru naštěstí bývá naopak hodně dlouhý. Kablíky a konektory by navíc neměly být v otvoru v trupu násilně ohýbány a deformovány. Nakonec vyšel přijímač zespoda do chladiče (kde jsem ho od začátku chtěl).
Další operací je odříznutí čumáku a upevnění motoru. Motor mám upevněn přes motorovou přepážku z duralu tl.1,5mm na třech bodech tvořených třemi dráty do jízdního kola prům. 2mm které mají závit M2,5. Dráty jsou v délce cca 7cm zalepeny do čumáku trupu. Z odříznuté části je vyříznutím otvoru pro motor vyroben kryt.
Všechny kablíky k přijímači jsou vedeny vnitřkem trupu v otvorech vyvrtaných uhlíkovou trubkou prům. 10mm a v žlábku vypáleném trafopájkou (v loži křídla).
Táhla ke křidélkům a ke kormidlu VOP z ocel. drátu prům. 0,8mm. Ke křidélkům s "V" ohybem pro přesné doladění délky. Na koncích táhel ohyb "Z". Žádné blimpy, žádné koncovky.
Kabina z průhledné folie na "zasmrštění" baterek "vysmrštěná" na kopytu z růžového extrudovaného polystyrenu.
Pilot jen jako papírová plochá silueta zhotovená na počítači ze dvou fotografií (levá a pravá strana). Vytištěno na laserové barevné tiskárně na silnější papír, ohnuto, slepeno, zalepeno do zářezu v trupu.

Je úterý 28.8. 2007, půlnoc, mustang je připraven k záletu (bez kabiny, bez pilota, s provizorně přilepeným regulátorem, s provizorně připevněným křídlem - co kdyby náhodou bylo potřeba měnit úhel náběhu ... a vlastně i pro pozdější nabarvení je rozložený model lepší).

Středa 29.8. 2007, pracovní doba se chýlí ke konci a počasí vypadá že "dneska by to šlo". Domu, naložit, popojet na letiště, vyložit, přilepit baterii, překontrolovat nastavení vysílače, nadechnout a šup do luftu. Mustang letí rovně jen hodně stoupá, zpátky na zem. Aha, nevšiml jsem si natažené VOP, dorovnat do neutrálu, znova nahoru. Bezva, letí parádně. Zkouška velikosti výchylek kormidla VOP, je to moc, přistát, zmenšit, nahoru. Výborně, co zatáčky? V levé stoupá, v pravé klesá, baterky se stěhují více k pravé straně. Hmm, lepší ale ještě by to chtělo závažíčko na pravou půlku, no co, na dalším exempláři půjde servo VOP na pravou stranu. Ještě vyosení motoru, při stažení plynu éro klesá více než bych chtěl, motor trochu dolu, už je to OK. Zálet ukončen. Těžiště je správně dle výpočtu. Jsem nadšen, konečně letadlo které nemusím učit létat. Obratností i rychlostí předčí Mustang MIGa, ne o moc, ale je to znát. Co se obratnosti týče dovolil bych si srovnávat se Soptíkovo Kingcobrou u které je ovšem kormidlo VOP propojeno s křidélky takže díky "přivztlakování" je model hodně obratný ... u Mustanga je servo křidélek jen jedno a tak "přivztlakovávat" nelze. Sopťova Kingcobra umí asi přeci jen obrácený přemet o menším poloměru.
Ještě udělat nástřik kamufláže a další bojový konkurenceschopný stroj je na světě. Vybral jsem si asi nejjednodušší zbarvení v kombinaci celý letoun stříbrný, přední část před kabinou modrá. Jeden ze strojů v této kamufláži má "jméno" Petie 2nd.

Závěrečnou a jednou z nejdůležitějších prací na modelu je nabarvení. Použil jsem standardně jako vždy barvy ve spreji Prima, jen stříbrná je z řady autolaků Škoda v barevném odstínu stříbrná metalíza (přišla mi "stříbrnější" než stříbrná Prima). Také jsem poprvé zkusil barevné drobnosti a výsostné znaky udělat jako samolepky. Barevné motivy jsou vytištěny na průhlednou samolepící folii. Aby samolepky na epp držely je nezbytné lepené plochy stříknout sprejem 3M77, bez něj to fakt nedrží! Čas ukáže jestli je to použitelné řešení. Povrchovou úpravou přibyl model na váze o 9g.

V neděli 2.9. 2007 jsem se odpoledne (po dopoledním barvení) dostal k létání. Pofukoval vítr, ne nijak dramaticky. Na letišti jsem se potkal s kolegy, kteří proháněli dvaapůlková a třiapůlková éra - zase jsem jediný elektrikář. Zasunout baterky, kontrola ovládaných funkcí a start. Mírně dotrimovat výškovku i křidélka, ještě trochu zmenšit výchylku kormidla VOP dolu a je to OK. Dokonce zmizelo i výše zmiňované mírné klesání v levé a stoupání v pravé zatáčce. Asi pomohly přeci jen o několik gramů těžší baterie než ty použité při záletu.

Práce na modelu skončila definitivním přilepením kabiny UHUPorem.

5.9. 2007 jsem dokončil další kus, na třetí se nedostává motor, ten je zatím v MIGu. Pro zajímavost - hmotnost prázdného modelu (bez motoru a RC vybavení) je 120g.

8.9. 2007 absolvoval druhý Mustang první ne zcela 100% bojovou zkoušku. Na závodech ACES "Bitva o Kobří kůži" jsme si po skončení oficiální akce lehce zabojovali se Soptíkem. Jen způsobem jeden dělá kavku, druhý seká. Mustang se projevil jako schopný sekač. Navíc se mi povedlo nechtěně vyzkoušet odolnost modelu zapíchnutím do oranice. Inu to bylo tak - střídali jsme se vždy po chvíli v úlohách vlečná a "sečná", Mustang sekal téměř okamžitě, Soptíkovo červené Kingkobře to trvalo déle (hodně foukalo), tak se střídáme, různě sekáme, sedáme, navazujeme stuhy, měníme baterie a zase vyšla řada na Sopťu a on mě sek tak rychle až se mi nechtělo věřit a hlava luštila jak je to možné namísto aby ovládala ruce a bylo to. Modelu se nic nestalo, jen zlomená vrtule, létalo se dál. Až doma jsem odhalil uvolněný jeden drát na kterém je upevněna motorová přepážka. Takže i po této stránce dobré.

15.9. 2007 - Bitva pod Chlumem (EPA) - První bojové nasazení Mustangů, vlastně Mustangu - kupodivu jsem celou soutěž absolvoval s jen jedním strojem, i když po killu ve druhém kole se stíhačkou Zdeňka Hrona a následným pádem daleko za safety line do betonové plochy to vůbec s érem nevypadalo dobře. Poprvé jsem ohnul hřídel v motoru. Při jednodném vybavení všech strojů nebyl problém vzít rotor z druhého Mustanga. Na ulomený čumák a prasklou část křídla padlo několik mililitrů vteřiňáku, rychlý zálet a znovu do bojů ve třetím kole. V tomto kole, ještě před killem, jsem spolu se stuhou ze Sopťovo KingCobry osekal kusy křídla a VOP, KingCobra skončila také v zemi, pro další kola nepoužitelná. Od prvního kola až do finále se držel na prvním místě Sopťa, na druhém a třetím místě jsem se střídal se Zdeňkem Hronem. Ve finále se bohužel Sopťa někdy v polovině letu upáčkoval do země, mě se naopak dařilo pořádně sekat (5), Zdeněk předvedl standardní výkon (3). Takže nakonec jsem ukořistil první místo před druhým Sopťou a třetím Zdeňkem Hronem.

22.9. 2007 - Bitva u Vysoké (ESA) - Druhé bojové nasazení Mustangů v poslední letošní bitvě kategorie ESA. Opět jsem vystačil jen s jedním strojem i když nějaké opravy mezi koly byly nutné. Počasí naprosto parádní, takřka bezvětří, sluníčko - zkrátka vyvedené babí léto. 11 soutěžících - tzn. dva heaty 5 + 6 (5 je fakt málo). Tentokrát se nesekalo nijak mnoho ale o to více bylo vzdušných kolizí, jak malých ťukanců bez následků až po totální destrukce vč. pyrotechnických efektů (můj mustang se potkal s fokoušem Terky Forštové, mustang letěl dál, fokouš bohužel skončil v zemi kde se po nárazu modelu na zem napíchla baterie na šrouby kotvení motoru a vyšlehl plamen, nová baterie totálně zničena). Něco o soutěži napsal Jarda Foršt na webu ESA. Některé jeho postřehy stojí za zamyšlení, někde bych polemizoval. Po sečtení výsledků bylo zřejmé že se mi povedlo vyhrát, 2. Libor Pechan (pokud se nemýlím v každém letu startoval s jiným modelem - nikoli z důvodu zničení předchozího), 3. Ruda Klouček.

25.3. 2009 - Uplynul více jak rok od stavby prvního mustanga. Od prvního prototypu doznal model několika ne příliš významných změn. Křídla byla postupně řezána tak že se na základní tvar dolepovaly "návleky" zalomení náběžky u trupu, později se tato část ze základního tvaru křídla odřízla a nahradila novou s rozšířenou náběžkou a nyní už křídlo lepím ze čtyř částí - je to asi nejjednodušší na spasování. Ocasní plochy z desky epp tl. cca 8mm nahradil coroplast tl. 2mm. Takové ocasní plochy jsou sice o trochu těžší ale daleko odolnější, že by snížení tloušťky a hladkost povrchu coroplastu měly zásadní vliv na rychlost modelu nepozoruji. S inovacemi ve stavbě trochu narostla hmotnost z původních cca 235g na 250g (model bez pohonné baterie). Na letovém projevu nepozoruji žádný rozdíl. On i Mustang po těžkých bojích a opravách kdy má bez baterie klidně 295g létá ještě naprosto bezproblémově (i když se to většinou už neobejde bez využití mixu ve vysílači "křidélek do výškovky" pro korekci letu modelu s poslepovaným a tedy i pokrouceným křídlem).
S mustangem jsem zakončil sezónu EPA a ESA 2007. Spojení výkonů MIGa a Mustangů přineslo první místo v obou kategoriích. Pro rok 2008 mě spolu s kolegou Soptíkem z kategorie ESA pořadatelé vyloučili (nebo chcete-li posalli email že si nepřejí abychom na jejich soutěže jezdili) takže zbyla jen EPA ve které se mi celosezónní pohár povedlo znovu vyhrát. Když pro nás skončila ESA začali jsme připravovat EPA odnož pro modely první světové války a výsledkem bylo založení nové kategorie RC Aircombat WW1+.
Suma sumárum Mustang byl asi doveden k jak stavební tak letové dokonalosti a bez nějakého velkého přemýšlení se dají další kusy "sekat jak Baťa cvičky". Ovšem pořád velmi záleží jak si hotový model každý zalétne, zvyky pilotů jsou různé a tak i nastavení modelu se může lišit.
Pohoda s Mustangy mě vedla k oživení pokusů s dvoumotorovým Dornierem, který se v prvním exempláři rozhodně nedal popsat jako bezvadný kombatový stroj.

sestavené výřezy modelu, už slepené křídlo včetně návleků pro zalomení náběžky

rozdíl mezi polotovarem a vybroušeným trupem

kopyto kabiny, vypadá divně ale výsledek je výborný

sestavený model z obroušených dílů (křídlo nemá seříznuty koncové oblouky)

tak trochu manufaktura ... model by měl být v omezené míře dostupný případným zájemcům

záletová konfigurace

rozmístění vybavení v modelu

manufaktura při barvení

nabarvené trupy, bílá místa vynechána pro nalepení samolepek

malá ukázka maskování písmen, vnitřní část písmene "O" je "přidržována" naohýbaným hliníkovým drátem přilepeným k masce, vpravo maskování, vlevo výsledek

nabarvená letka, už jen opět osadit RC vybavením, podle těžiště vyříznout otvor pro baterie, nalepit kabinu je hotovo

jeden Mustang v detailu

fotografie ze záletu

letka Mustangů na Bitvě u Vysoké (ESA, 22.9. 2007), vpředu vítězný a jediný nasazený stroj, ostatní záložní (naštěstí nebyly potřeba)

9.7.2008 - nová várka Mustangů

23.7.2008 - "skladiště" dílů připravených pro kompletaci, nakonec byl zkompletován jen jeden stroj (viz. další obrázek) a to s nahrazením ocasních ploch z epp coroplastovými, protože jsem prakticky celou sezonu 2008 odlétal se staršími stroji na dokompletování zbylých dvou došlo až začátkem sezóny 2009

26.7.2008 - zálet inovovaného Mustanga - coroplastové ocasní plochy, pozměněná konstrukce křídla v části zalomené náběžky ... na dalších nových kusech stříbrnou barvu na trupu a křídlech nahradím tmavší tak aby lépe pasovala k barvě ocasních ploch (ty jsou nebarveny, ponechány v barvě materiálu)