RC web
hlavní
aktuality 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001-2000
hangár
rubriky
RC kombat slowflyer letadla dílna
ostatní
akrobacie kmitočty programy plánky
kontakt
odkazy
logo ACES logo EPA
vyhledávání
SLOWFLYER 2002

V neděli 20.ledna 2002 v Praze-Vinohradech v Riegrových sadech (bývalá hala TJ Bohemians) uspořádala redakce časopisu RC modely stejně jako vloni setkání příznivců halových RC modelů - slowflyerů a vrtulníků.

--- přeskočit na fotografie --- přeskočit na výsledkovou listinu ---

V hale, která byla "závěsem" rozdělena na část pro vrtulníky a pro letadla se sešlo několik "vrtulníkářů" a 46 soutěžících s modely letadel různých koncepcí a konstrukcí (soutěžilo nakonec jen 43 pilotů). Následující článek je věnován leteckým modelům kategorie slowfly.

Oproti loňské soutěži se objevilo více modelů z extrudovaného polystyrenu (potpron, styrodur apod.). Důvod je jednoduchý, rychlá a snadná stavba a mnohem jednodušší oprava v případě poškození (tedy pokud máte vteřinové lepidlo na polystyren - i když vzhledem k dlouhé době mezi starty v jednotlivých disciplínách by se dalo lepit i disperzními lepidly). Pokud bych se pokusil popsat obecně konstrukci všech modelů vypadalo by to asi takto:
TRUP - uhlíková trubka s hlavicí z EPP (extrudovaný polypropylen), PP (pěnový polystyren), nebo EP (extrudovaný polystyren); motor s převodovkou je upevněn na hlavici případně přímo na uhl. trubce v případě podvěšené "kabiny".
KŘÍDLO - nejčastějí lomení do "U", materiál EP (resp. potpron) tl. 3-5mm, nebo balsová konstrukce - obojí někdy vyztužené uhlíkovými rowingy s potahem nažehlovací fólií, mylarovou folií ale i igelitem do odpadkového koše (můj černý model)
OCASNÍ PLOCHY - v klasickém uspořádání i do "V", materiál EP nebo balzové konstrukční s potakhem jako křídla

Tomuto stručnému popisu se vymykají modely s nosnými plochami s rámem "stočeným" z uhlíku a potahem mylarovou folií (např. model T.Ciniburka).

Podle původního časového harmonogramu měla být hala otevřena až od 10.00, ale když jsem dorazil asi v 9.30 už se čile trénovalo. V létání opět trochu vládl chaos takže do vzduchu si troufl jen ten kdo se o svůj model nebál. Naštěstí se pořadatelům vše rychle podařilo zvládnout a po upozornění soutěžících na (novou) tabuli s čísly kanálů a systém označování obsazených kanálů kolíčky na prádlo (obrázek v pravo) se vše dostalo do správných kolejí.

PRAVIDLA:
Neodpustím si známou větu "všechno je jinak". Tak by se dal popsat rozdíl mezi pravidly uvedenými v propozicích soutěže (časopis RCmodely 11/2001, 12/2001 a 1/2002) a pravidly podle kterých se nakonec létalo.
Z loňského létání zůstalo rozdělení haly na část pro soutěžící (vrtulníky, letadla) a pro diváky

schéma celé plochy haly
celkové schéma využití haly

SOUTĚŽNÍ ÚLOHY
SLOWFLYER

  • Úloha "A"
    1. Vzlet přes překážku
    Pevný start přes překážku a následné plnění bodu č. 2 a 3. Bylo určeno místo pro vzlet. Překážkou byla spodní příčka branky ve výšce cca 1,2m.
    2. Průlet brankou
    Průlety brankou o rozměru cca 3x1,5m v libovolném směru. Za každý průlet byl udělen 1 bod. Při kontaktu modelu s brankou nebyl průlet započítán. Kontakt modelu se zemí neznamenal konec úlohy "A" což mnozí uvítali především pokud se jejich model zapletl do pásky vymezující branku - mohli po vyproštění a případně opravě modelu pokračovat v letu. V praxi všichni soutěžící kroužili kolem jedné (levé) tyčky.
    3. Přistání na bod
    Po splnění bodů č.1 a 2 přistání do středového kruhu. Kruhy byly dva, vnitřní o průměru cca 1m a vnější o průměru cca 3m. Při přistání do menšího kruhu se počet průletů násobí koeficientem 4, do většího koeficientem 2, mimo koef. 1.
    Na splnění celé úlohy "A" byl stanoven letový čas 2 min. Při jeho překročení se nehodnotilo přistání (resp. hodnotilo koeficientem 1 - přistání mimo středové kruhy.

    Poznámka:
    Vzlet přes překážku není nijak hodnocen, několik soutěžících (včetně třeba celkově třetího Davida Kyjovského) vůbec tuto část úlohy nesplnilo.
    Hodnocení přistání tak vysokými koeficienty často vedlo k tomu, že namísto aby soutěžící prolétaval brankou nechal si více času na přistání, které bylo možno opakovat až do uplynutí časového limitu - ale to je věc každého soutěžícího.
    Dle mého názoru by bylo vhodnější za přistání udělovat body, tak jako v loňském ročníku namísto násobení.


  • schéma letové plochy pro úlohu "A"

  • Úloha "B"
    Let na cíl
    Úkolem bylo v letovém čase 1 min dotknout se polystyrénové tyčky 5x5 mm vysoké 0,5 m ve středovém kruhu. Startovalo se ze země ven ze středového kruhu libovolným směrem. Výsledkem byl čas za který se podařilo tyčku zasáhnout. Případný kontakt se zemí (mezipřistání) ve středovém kruhu před zlomením tyčky byl možný.


  • schéma letové plochy pro úlohu "B"

  • Úloha "C"
    Přistání na letadlovou loď
    Následovala ihned po přistání v úloze "B" - soutěžící svůj model přenesl na "letadlovou loď" ze které odstartoval k plnění úlohy "C". Úkolem bylo přístát na "lodní palubu" tvořenou plochou o rozměru cca 4,5x1,2m (výška cca 1,2m) v časovém limitu 1 min. Platným přistáním bylo jakékoli přistání kdy model zůstal na "palubě lodi". Start byl možný v libovolném směru, přistání muselo být ve stejném směru jako vzlet (jako na opravdové letadlové lodi). Výsledkem byl čas za který se podařilo přistát. Model pro tuto disciplínu musel být opatřen kolovým podvozkem. Případné "mezipřistání" mimo letadlovou loď nebo "pád z paluby" znamenaly konec úlohy (utopení letadla).
    Poznámka:
    Někteří soutěžící model doslova zapíchli do paluby, především se samokřídly a těžšími (rychlejšími) modely asi jinak přistát nelze. Nicméně by bylo vhodné zavést pravidlo že model musí zůstat nepoškozen, resp. při oddělení jakékoli části modelu za letu nebo při přistání by byl soutěžící diskvalifikován.


  • schéma letové plochy pro úlohu "C"

LET KOLEM PYLONŮ
Letos, na rozdíl od loňského ročníku, byl let kolem pylonů pojat jako samostatná soutěž s vlastním vyhodnocením a udílením cen. Úkolem byl let kolem dvou otočných bodů (stuhy zavěšené na vznášejících se balóncích) po dráze oválu na 10 kol. Startovalo se ve dvojicích systémem KO - kdo uledělal dříve 10 průletů kolem pylonů postoupil do dalšího kola. Úvodní dvojice byly určeny podle pořadí při přihlášení do soutěže. Po vyřazovacích bojích ve dvojicích zůstali tři piloti, kteří se o celkové pořadí utkali ve společném letu.


schéma letové plochy pro LET KOLEM PYLONŮ

Nejmladším účastníkem byl teprve 8-mi letý Jan Kareš, jeho věk neměl vůbec vliv na předváděné výkony. Leckdy předčil starší (zkušenější?) piloty. Při poslední slowflyerové úloze (přistání na loď) sice vlétl do diváků blízko lodi, model trochu rozbil a objevila se slza v oku, ale jen na chvíli.
Na samotném létání byla hodně znát vylétanost pilotů, která je nejdůležitější podmínkou létání nejen v hale. Na některých pilotech bylo vidět, že model nemají "v ruce" a tak letět např. těsně nad zemí nebo čistě zatáčet byl pro ně problém. Na druhou stranu je důležité mít správně seřízený a létající model nejlépe s trochou nadbytku výkonu pro případ kritických situací. Jenomže jak nejlépe seřídit model lze poznat zase jen při létání ... tak tedy létat a létat a létat.

Nedá se jednoznačně určit které modely jsou vhodnější, pokud pilot dokonale zvládá svůj stroj vyhoví téměř jakýkoli model. I když pomalejší modely jsou asi lepší především u úloh kde je potřeba přesně přistát (let na cíl, přistání na letadlové lodi). Kromě klasických "letadlových" modelů a samokřídel soutěžili piloti i s modely "divnými" - uhlíkovo-mylarová mrcha T. Ciniburka (jak TO jinak nazvat) nebo placka "Trilobit" Jana Sedláčka juniora (kopie francouzskeho Drenalyne?).

Je také třeba zmínit opět vysokou účast diváků - pořadatelé alias RCmodely mohou mít radost jakou spoustu lidí dokážou oslovit. V průběhu celého dne byla tribuna haly téměř zaplněna. Diváci spontálně oceňovali pěkné předvedené výkony, drobná škobrtnutí a v neposlední řadě i různé havárie (nejvíce potlesku) a neplánované figury modelů. Obrovský potlesk sklidil let, ale i vzlet a přistání, čtyřmotoráku "POBŘEŽNÍ STRÁŽE" pilotovaný Danem Šimáčkem z teamu Potensky. Celopolystyrenový model se do haly vešel tak-tak.

pěkný slowflyer Patrika Švejnohy akrobat v depu Patrika Švejnohy
depo modelů firmy Formoplast Ponier Miloše Petrboka - závodní letoun r.1912, pohon GWC/Hořejší, materiál Potpron, barvy Agama
model od Formoplastu Červený baron před letem
Jiří Šmíd s Tomášem Ciniburkem v rozpravě nad Černou vdovou Černá vdova - Black Widow
Černá vdova pod stropem haly čtyřmotorák pobřežní stráže pilotovaný Danem Šimáčkem
EPP pyloňák Spit (280 napřímo) - prodává se jako stavebnice model Davida Kyjovského (3. místo)
já se svou černou mrchou oprava výškovky (nebo směrovky?) po nezdařeném přistání na letadlovou loď

Určitě bylo možné pořídit více zajímavějších záběrů,
ale v průběhu soutěže jsem víc nezvládl.

VÝSLEDKOVÁ LISTINA - SLOWFLYER 2002
body za úlohu A jsou průlet x koeficient přistání, celkové pořadí bylo stanoveno na základě součtu pořadí v jednotlivých disciplínách, nižší součet znamená lepší umístění

celkové pořadí
PILOT
A
B
C
součet pořadí
příjmení
jméno
průlety
koef. přistání
body
pořadí
let na cíl
pořadí
loď
pořadí
1
Michalovič Petr
18
4
72
1
6
1
24
11
13
2
Plevný Jan
12
4
48
4
9
6
13
6
16
3
Kyjovský David
20
2
40
7
8
5
11
5
17
4
Ciniburk Tomáš
12
4
48
4
13
15
6
1
20
5
Sedláček Jan jun.
20
1
20
13
7
2
22
10
25
6
Guič Boris
12
4
48
4
17
19
8
3
26
7
Chramostil Martin
7
2
14
16
7
2
19
9
27
8
Rája Radovan
11
2
22
11
7
2
60
26
39
9
Malásek Miloslav
9
4
36
8
9
6
60
26
40
10-11
Daneš Jaroslav
13
4
52
3
55
30
15
8
41
10-11
Potenský Jiří
11
4
44
6
10
9
60
26
41
12-14
Brojír Jaroslav
9
4
36
8
22
24
28
12
44
12-14
Petroušek Jan
4
1
4
23
15
17
9
4
44
12-14
Smetana Jan
21
1
21
12
9
6
60
26
44
15
Drážek Jan
12
2
24
10
11
11
60
26
47
16
Tříska Jaroslav
12
2
24
10
58
31
14
7
48
17
Kareš Jiří
15
4
60
2
20
22
60
26
50
18
Perkovič Stanislav
15
2
30
9
14,5
16
60
26
51
19
Eremiáš Ondřej
18
1
18
14
60
37
7
2
53
20-21
Chadim Jaroslav
14
1
14
16
12
13
60
26
55
20-21
Mezihorák Martin
12
2
24
10
17
19
60
26
55
22
Kareš Jan
8
1
8
21
10
9
60
26
56
23-24
Hrubý Tomáš
23
2
46
5
48
28
60
26
59
23-24
Janda Pavel
17
1
17
15
60
37
14
7
59
25-26
Novotný Luděk
20
1
20
13
20
22
60
26
61
25-26
Šmíd Jiří
6
1
6
22
12
13
60
26
61
27-28
Roučka Miroslav
1
1
1
25
11
11
60
26
62
27-28
Šimáček Daniel
11
1
11
18
16
18
60
26
62
29
Janko Václav
9
1
9
20
60
37
13
6
63
30
Tomeš Miloslav
5
2
10
19
18
21
60
26
66
31
Nevrlý Milan
6
2
12
17
60
37
44
13
67
32-33
Paclt Petr
10
1
10
19
44
26
60
26
71
32-33
Šimek Jiří
18
2
36
8
60
37
60
26
71
34
Sajdl Petr
9
1
9
20
44
26
60
26
72
35
Dvořák Pavel
12
2
24
10
60
37
60
26
73
36-37
Bláha Václav
9
1
9
20
53
29
60
26
75
36-37
Petrů Václav
2
1
2
24
32
25
60
26
75
38
Švejnoha Patrik
14
1
14
16
60
37
60
26
79
39
Bušek Ladislav
12
1
12
17
60
37
60
26
80
40
Chvátal Luboš
0
1
0
26
59
32
60
26
84
41
Šimek Martin
2
1
2
24
60
37
60
26
87
42
Polák Michal
1
1
1
25
60
37
60
26
88
43
Havel Milan
0
1
0
26
60
37
60
26
89
 
Hron Jiří                  
  Sedláček Jan sen.                  
  Tomiška Leoš                  

VÝSLEDKOVÁ LISTINA - LET KOLEM PYLONŮ
celkem 34 startujících, let ve dvojicích systémem KO

pořadí
příjmení
jméno
model
poznámka
1
Tříska Jaroslav
samokřídlo
 
2
Šimáček Daniel
samokřídlo
PAF - Potensky
3
Janko Václav
klasika
potpron, uhlík, epp

VÝSLEDKOVÁ LISTINA
VRTULNÍKY

pořadí
příjmení
jméno
1
Kopec Radovan
2
Pospíšil Roman
3
Mráz Tomáš
4
Havlíček Tomáš
5
Brož Jan
6
Novotný Ludvík
7
Dvořák Stanislav
8
Zikmund Jiří
9
Šimek Oldřich

Pavel Dvořák (PAD)

© RC web
Design PAD