Ve středu 11.7. jsme si udělali malé noční polétání se slowflyerovými
modely JUNI2.
Odchodu na "letiště" předcházel nákup rybářských chemických
světel. Na jeden model 2ks malých zelených - výškovka (2ks - 20Kč) a 2ks
větších modrých - křídla (1ks - 12Kč).
První na ploše byl Míla a už pilně proháněl svého slow... v šeru, já (Pavel)
jsem dorazil chvilku později a než jsem stačil model připravit k letu
dorazil na kole ještě Zdeněk. Mimochodem všichni tři jsme členové TKT
(Teplický kombat team), který docela zabodoval na poslední soutěži svahových
kombatů na Rané 1.7. ... no, Zdeněk moc ne :))
Po prvních startech bylo jasné, že létat na sousedních kanálech (66, 67)
nepůjde a tak došlo na první výměnu krystalů (Pavel). V průběhu výměny
Míla s modelem záhadně prásknul. Chtěl zkusit létát bez uší, ale rozmyslel
si to a pod vlivem "kamarádského" hecování přilepil uši k centroplánu
papírovou lepící páskou. Mezitím jsem si při absenci "rušícího"
vysílače pěkně zalétal. Nakonec jsme létali oba. Jednou se mi povedlo
už ve tmě nechtěně krásně přistát na jediné kolo široko daleko, Zdeňkovo
bicykl. Jak tak postupně docházeli baterky (LiIon 8,4V, 1250mAh) zkusil
jsem si nízko nad zemí lupnout jeden výkrut. Bylo to fakt nízko. Křup
a výsledek je na obrázku, nevypadá to, ale bude to na větší opravu. Nakonec
ještě Míla při přistání do hroudy zarazil motor za přepážku takže také
dolétal. Celé představení trvalo asi půl druhé hodiny. Světýlka přemístěná
po návratu domů do lednice mírně svítila ještě za dva dny, modrá skoro
vůbec, ale zelená docela ano.
Než jsme začali létat napadla mě napůl děsivá napůl trochu šílená myšlenka,
co uspořádat 24hodinový maraton v létání. Pravidla by byla jednoduchá,
po dobu 24 hodin být co nejdéle ve vzduchu :)
nezbytné obrázky které nafotil Zdeněk (nemaje co dělat, očumujíce a radíce):