To jsme si takhle jednou se Sopťou přemýšleli co tak zkusit z EPP vysochat nějakého dvouplocha na soutěže v kombatu kategorie AIRCOMBAT RC WWI. Po krátkém vybírání jsme zvolili za předlohu francouzského SPADa ve verzi 7.
Následovalo shánění podkladů, překreslení do CADu, mírná úprava rozměrů z obav z krátkého čumáku a malé SOP a nakonec příprava tvarů pro CNC řezačku.

Model má všechny díly vyřezány na CNC stroji z EPP v gramáži 20g/dm3. Trup je řezán nadvakrát - nejprve půdorys a poté bokorys, následně je ručně obroušen do náležitého tvaru. Ručně jsou ještě zabroušeny koncové oblouky horního a spodního křídla, na VOP a SOP jsou pouze zaobleny náběžné hrany, odtokovky neupravovány (nesbroušeny do klínu).

Na ocasních plochách a křídlech není mnoho práce. VOP je vyztužena vlepením uhlíkových drátů prům.1mm shora i zdola do mělkých zářezů, kormidlo VOP je spojeno vlepením uhlíkového pásku 3x1mm a délky asi 8cm. Poloviny křídel jsou slepeny a vyztuženy vlepením hliníkového svářecího drátu prům. 1,6mm shora i zdola v místě kde jsou přední šrouby upevnění křídla k trupu - je to kousek před místem největší výšky profilu. Spodní křídlo je navíc vyztuženo vlepením dalšího drátu shora i zdola v místě zadních šroubů upevnění křídla k trupu - tyto dráty nejsou po celém rozpětí, jejich délka je cca 500mm. Horní křídlo je také vyztuženo v místě zadních šroubů ale jen krátkým drátem opět vlepeným shora i zdola.
Křidélka jsou jako na originále pouze na horním křídle ale proti originálu po celém rozpětí.

Na trupu je ještě před broušením vyznačena pozice "stojek" kozlíku horního křídla. Po dlouhém zvažování a několika variantách jak kozlík udělat vyšla asi ta nejjednodušší možnost a sice že kozlík sestává ze dvou "laviček". Každá lavička je tvořena dvěma sloupky z uhlíkové trubky 4/2mm a horní deskou z bukové překližky tl.2,5mm. V překližkové desce jsou celkem 4 otvory - dva pro sloupky a dva pro vlepení zápustných hliníkových matic M3 do kterých se šroubují běžné kovové šrouby M3 držící křídlo. Do trupu jsou shora vyvrtány tenkostěnnou trubkou z poškozené teleskopické antény otvory pro zasunutí sloupků kozlíku. Protože je žádoucí aby byly otvory vyvrtány co nejpřesněji (kolmost, rovnoběžnost) vymýšlel jsem jak na to. Přes úvahy o přípravcích a vrtání stojanovou vrtačkou jsem nakonec dospěl k celkem jednoduchému, rychlému a dostatečně přesnému řešení. To spočívá v použití třeba kartonové vizitky ohnuté napůl, takto velmi snadno dostaneme kolmici k horní ploše trupu. Pak už vrtám ručně od oka.

Asi by neškodilo zmínit se o způsobu upevnění křídel k trupu. Nejdříve jsem chtěl poutat křídla gumou, jenže kupodivu takové řešení by zřejmě vyšlo hmotnostně hůře než při použití šroubů - poutací kolíky, nutné vyztužení odtokovek a náběžek křídel + hmotnost samotné gumy. Rozhodl jsem se tedy pro šrouby. Abych si kotvením spodního křídla zbytečně nezabíral prostor ve středu trupu a současně u horního křídla nemusel dělat velkou desku ke které by se křídlo šroubovalo rozhodl jsem se použít pro každé křídlo po čtyřech šroubech. Nejdříve jsem chtěl nylonové (silonové?), jenže v rozměrech M3 či M4 jsem nesehnal dlouhé, větší mi přišly zbytečné a tak jsem nakonec zvolil obyčejné "černé" šrouby M3. Křídly šrouby prochází skrz, matice jsou na kozlíku a v trupu. Aby Hlavy šroubů z křídla nekoukaly a současně abych nemusel plochu pod hlavou vyztužovat zapustil jsem šrouby pod povrch. Šrouby v křídle procházejí "průchodkou" složenou z hliníkové trubičky 7/6 a "špuntu" na který dosedá hlava šroubu. "Špunt" je z hliníkové kulatiny s vyvrtaným otvorem o průměru 3,2mm a je do trubičky vlepen vteřiňákem. Délka trubičky je dle tloušťky křídla v místě kotvení, délka "špuntu" je cca 5mm. V překližkových deskách kozlíku jsou zalepeny běžné zápustné matice M3. Pro kotvení spodního křídla jsem udělal průchodky jako popsané výše ale v otvoru ve "špuntu" je vyříznut závit M3. Délka trubičky je v tomto případě cca 40mm aby byla co největší plochou zalepena do trupu. Díky tomuto řešení nemusím vymýšlet všelijaké výztužné a kotevní desky apod. Měl jsem sice trochu obavy o pevnost spojení průchodky s křídlem ale kolize při souboji toto řešení dostatečně prověřila a ukázala jeho vhodnost. Vše je vyrobeno použitím pouze stojanové vrtačky, žádný soustruh.

Po spasování křídel s trupem a vlepení kotvení jak do křídel tak do trupu je trup vybroušen do požadovaného tvaru. Na hrubo ořezán nožem a potom broušen smirky zrnitosti 120 - 240 - 400.

V přední části je vyvrtán otvor pro motor. Zase jsem docela dlouho vymýšlel jak motor k trupu upevnit. Mé oblíbené řešení uchycení na tři body troskotalo na velké délce motoru s převodovkou - dráty by musely být hodně dlouhé a obával jsem se možnosti kroucení celé sestavy dráty-přepážka. Jak se říká v jednoduchosti je síla a tak mě naštěstí Soptík myšlenkově "nakopnul" k použití velké překližkové přepážky vpředu upevněné do mohutného čumáku. Oblíbené tříbodové uchycení je zachováno. Díky velké délce motoru s převodovkou jsem namísto vypálení otvoru trafopájkou zvolil vrtání tenkostěnnou trubkou. Tu jsem získal z prázdného aktivátoru vteřinového lepidla odříznutím dna. Průměr je tak akorát na bezproblémovou manipulaci s motorem (vyosování) a ještě se provizorně vešel regulátor.

Aby nebyl model celý bílý tak jsem stříknul jen imatrikulační znaky, v konečné podobě bude krémově žlutý, budou doplněny další nápisy (formou samolepek jako na Mustangovi), pilot atd.

Letové vlastnosti jsou vcelku dobré, ještě je hodně co ladit co se pohonu týče, také vyosení motoru má své rezervy, díky obrovské vrtuli je nutno motor stranově vyosit opravdu výrazně. Oproti kombatovým modelům ostatních kategorií (EPA, ESA) je dvouploch celkově "tupější", takový "medvěd" ve vzduchu. Reakce na povely je mírně opožděná a tak je při boji nutno řídit trochu jinak než u modelů ACES nebo EPA/ESA. Nalétáno má málo, prvotní nadšení bohužel zchladil přístup koordinátora kategorie AIRCOMBAT RC WWI Jirky Motejlka, který jednoduše řešeno modely z EPP v této kategorii nechce. Uvidíme jak se budou věci vyvíjet dál. Každopádně snad brzo udělám nové spodní křídlo a model dovedu do finální podoby vč. barev, pilota atd.

Start SPADa v kategorii RC AIRCOMBAT WWI byl zakázán!

6.1. 2008 - Tak změna. Po dlouhých diskuzích s představiteli kategorie RC Aircombat WWI zazněl z úst náčelníka této kategorie jasný závěr - model pro kategorii RC Aircombat nesmí být zhotoven z EPP! Zklamání? Tak trochu. Naštěstí se ukázalo, že zájemců o létání s modely z EPP v kategorii kde budou mít modely předlohu v období první světové války je hodně a tak zřejmě vznikne nová kategorie Aircombat WWI+. Aby novinek nebylo málo chystá jedna, zatím nejmenovaná, česká firma výrobu modelů vhodných pro tuto kategorii a to s plnobarevným potiskem EPP dílů modelu. Díky novým technologiím bude možné vyrábět i velmi zaoblené prostorové trupy.

Aby vstup do této nové kategorie byl snadný především pro stávající piloty kategorie EPA byla pro novou kategorii stanovena základní podmínka a sice že model musí být vybaven stejným pohonem (přesněji řečeno hlavně pohonnou baterií) jako stávající stíhačky kategorie EPA.
Spad už byl hotov a testován s pohonem víceméně navrženým pro kategorii RC Aircombat WWI a měl jsem tedy obavy aby s poněkud méně výkonný "EPA" pohonem vůbec letěl. Kolega Soptík mě přesvědčoval, že i na éro s rozpětím lehce přes jeden metr bude výkonu habaděj. Nevěřil jsem a tak došlo na instalaci oblíbeného motoru Dualsky XM2830-12 s vrtulí GWS SF 10/4,7. Jako pohonná baterie posloužil pack 3S1350mAh létaný celou sezónu v EPA / ESA stíhačce Mustang. K létání jsme vybrali odbočku ze silnice s přilehlým zoraným polem. Mrzlo, všude sníh. Start tedy z ruky. Ihned po odhozu nutno výrazně trimovat výškovku, tak moc, že ani trim nestačil, ale jinak SPAD letí naprosto parádně, pomaleji než s předchozím pohonem, ale žádné potácení na pádovce. Přemet z vodorovného letu, při přitažení do kolmého stoupání také chvíli pokračuje strmě vzhůru, ale výkonu je přeci jen trochu méně. Po přistání kvůli nutnosti pořád držet knipl výškovky do potlačena se ukázala chybka - páka na servu byla přesazena po předchozí výměně serva. Opraveno a pak už SPAD létal s kormidlem pěkně v neutrálu. Zkrátka letový projev příjemnější než s původním pohonem. Další přístání do měkkého sněhu, nezbytné ladné překlopení na čumák a pak už jen pokorné klanění a vzdávání holdu Soptíkovi který měl zase pravdu. Fotka se SPADem a Soptíkem je na konci stránky. Na můj vkus letěl SPAD pořád docela dost rychle. Takže pohon je v podstatě odladěn. Po tomto krátkém létání jsem SPADíka odstrojil a putoval do rukou nového majitele. Já si vysochám nového s trochu maketovějšími proporcemi (u prototypu jsem to nějak přehnal se strachem z krátkého čumáku a tak jsem ho pořádně natáhnul) a také křídla dostanou namísto vyztužení hliníkovým drátem uhlíkové tyčky. Nabourané křídlo s hliníkem je prakticky neopravitelné, hliník se zohýbá a křídlo je pak pokroucené, s uhlíkem se maximálně uhlík zlomí ale není problém jej slepit nebo nastavit a křídlo se dá opravit nezdeformované. Zálusk si dělám na model z produkce výše popsaného výrobce neb model, který bych se smirkem v ruce sochal pěkně dlouho oni vyrobí podstatně rychleji a přesněji. A co že to chystám? ... Tak to už bude jiný příběh ...

pomůcka z vizitky pro vrtání otvoru kolmého k horní ploše trupu

kozlík horního křídla

celková sestava kozlíku - dva překližkové pásky, čtyři uhlíkové trubičky 4/2

díly uchycení křídel - vpředu průchodky, vzadu "matice" kotvení spodního křídla

jako problém se ukázalo obstarání koleček vhodných rozměrů - nakonec jsou vyrobeny z dvou bočnic z překližky 0,8mm, vnitřního balzového mezikruží které je ve středu nahrazeno překližkou a mechové gumy do definitivního tvaru opracované ve vrtačce po nalepení na disk

osazení spodního křídla

trochu potu si vyžádalo broušení trupu, tady jsou ořezány a do roviny sbroušeny boky ...

... ořezány a sbroušeny horní a spodní strana ...

... boky i horní a spodní strana jsou už zabroušeny do oblouku, tady jsou seříznuty hrany před konečným zaoblením ...

... vše zaobleno vč. přední části

pro srovnání polotovar a vybroušený trup

poprvé sestavený model, podvozek naohýbán jen z obyčejného drátu do kola o průměru 2mm

otvor pro motor je vyříznut trubkou (nádobka od aktivátoru ve spreji), nožem je doříznuto kruhové osazení pro zapuštění přepážky, přepážka je kotvena ve třech bodech

motorová přepážka připevněná k trupu

serva ocasních ploch

příprava na první let, aby nebyl model celý bílý nastříkal jsem alespoň imatrikulaci ...

.. chybí spodní kryt pod křídlem, na zálet netřeba ...

... výřez pro pilota je vypálen trafopájkou podle šablony a potom začištěn frézkou

před prvním startem, umrzlý sníh byl celkem slušným povrchem hned pro první start ze země

baterie vyšla mezi tyčky kozlíku, prodloužení čumáku jsem trochu přehnal

ranní polétání před soutěží ACES ve Znojmě při příležitosti ukončení kombatové sezóny

stále je prostor pro laborování s pohonnou jednotkou, tady vrtule APC 12/9

takhle to dopadlo po střetu s jiným modelem (žbrblinkové konstrukce) při soutěži, vypadá to sice dost tragicky, ale oprava nebyla nijak náročná ... tedy až na chybějící kus spodního křídla který "sežrala" vrtule soupeřova modelu; je zřejmé, že upevnění křídla vydrželo (autor snímku Patrik Svída - Horrido aircombat)

Kolega Soptík se SPADem po testování pohonu sestávajícího z motoru XM2830-12 s vrtulí 10/4,7 a pohonnou baterií 3S1350mAh (tedy až na vtuli klasika "EPA pohon")