V akrobacii nemá smysl hodnotit jednotlivá soutěžní kola. Obecně je ale
jasné, že úroveň pilotních schopností šla neskutečně nahoru. Když si vzpomenu
jak se létalo sotva před čtyřmi měsíci také právě ve Stochově na první
soutěži Hacker Model Indoor Open tak předváděné výkony jsou naprosto nesrovnatelné.
V kategorii "A" startovalo 9 pilotů. Kromě tradičních borců
jsme v této kategorii, po úspěchu na Slowflyeru 2005 v Praze v "béčkách",
poprvé startovali spolu s T. Ciniburkem. Většina pilotů má sestavu už
opravdu v malíčku a tak se těžko hledají chyby, ale najít se dají. Já
s Tomášem jsme si vybrali nováčkovskou daň. Tomáš v podobě předposledního
místa, já po neskutečných kixech ve druhém a třetím kole v podobě místa
posledního (moje hlava odmítla pracovat a v letu na zádech při náletu
do souvratu na zádech vymyslela, že levá ruka přitáhne - při letu cca
1m nad zemí to znamenalo nuly za všechny následující obraty - to se mi
už hodně dlouho nestalo). Škoda Tome, porazit tě bylo pro mne výzvou :-)
V celkovém součtu dělily první dva neskutečné dva body, třetí měl na prvního
ztrátu jen 26b.
Béčka jsou řekněme kategorií začínajících halových akrobatů a tak kromě
perfektních výkonů byly k vidění i slabší okamžiky některých soutěžících
např. v podobě výletu modelu mezi diváky na tribunu či krocení nevyzpytatelného
(a po pravdě řečeno pro halovou akrobacii ne zrovna vhodného) modelu.
Suverénně zvítězil Dan Hrachovec (13 let).
Aeromuzikály mě až na výkon Lukáše Krevňáka, který myslím konečně dokázal
zalétnout svou sestavu přesně tak jak chtěl, moc nebraly - všechny sestavy
byly stejné jako na Slowflyeru 2005. V téhle kategorii jsem nakonec taky
startoval i když CD s muzikou jsem vypálil až v pátek večer před soutěží
a definitivní rozhodnutí padlo až při přihlašování. Řekl jsem si, že když
už jsem v hale tak si za startovné 300,- alespoň pořádně zalétám. Ne že
bych netrénoval, ale mít z dvouminutového letu vymyšleno jen 30s není
zrovna příliš. Při prvním letu (o kterém jsem si špatně myslel že je již
soutěžním) se dařilo, některé jsem možná překvapil a byli i tací kterým
se má sestava evidentně líbila - pravda, sestřel na konci letu nemá v
sestavě zatím nikdo :-) Jenže co se v tréninku povedlo v soutěžních kolech
se už zopakovat nepodařilo a tak to bylo zase jen poslední místo.
Doplňkově se asi poprvé v hale letěly pylony. Startovalo 8 pilotů. Stroje,
kromě dvou Rare Bear, mustangy v různých úpravách (Miss America, Dago
Red). Pylony K. Hacker vymyslel z kovových trubek s vlajkou na konci -
působivé. Tady bych k průběhu závodu i něco napsal protože adrenalin tekl
proudem. Letěla se dvě základní kola po dvou na pět okruhů. Hned do prvního
jsem startoval s T. Ciniburkem. Tomáš tuším po dvou okruzích skončil na
zemi, já dolétal v čase 27s. V dalším startu, jestli dobře vzpomínám,
ani jeden závodník nedoletěl neb stroje byly roztříštěny o zem nebo o
pylon. Jednoduše řečeno zalétnout pět okruhů nebyl až tak boj s protivníkem
jako spíš s vlastním strojem resp. jeho řízením kolem tyčí. V druhém kvalifikačním
kole jsem model nasměroval v druhém okruhu přesně na pylon - čelní střet
- odnesla to vrtule a motor u kterého se trochu ohnul plášť. Nakonec se
do finále probojovali T. Ciniburk, B. Guič a já díky výbornému času z
prvního letu. Po startu mi motor zřejmě díky předchozí ráně moc nešel
a tak jsem se spíš plazil abych stejně ke konci trefil pylon. Zato boj
o první místo mezi Tomášem a Borisem stál za to. Boris nakonec vyhrál.
Parkur se letěl úplně jako poslední disciplína. Co se letělo viz začátek
článku. Jako první startoval T. Ciniburk který má branku rád a obyčejně
v těchto disciplínách dosahuje vynikajících výkonů. Jeho let byl také
návodem pro ostatní jak se to má vlastně letět. Po něm jsem šel na start
já abych poukázal na nevyjasněnost pravidel - jeden průlet brankou mi
nevyšel a branku jsem projel po zemi. Co s tím? Po krátké diskuzi jsem
dostal opravný let s tím, že pokud se brankou projede nelze to považovat
za průlet. V druhém letu se zadařilo a na dlouhou dobu jsem s časem 20,44s
se usadil ve vedení. Po chvíli výborně zaletěl L. Krevňák (cca 21,4s).
Hodně nás vypekl mladý Dan Hrachovec který zaletěl přemet fikaně ihned
po výletu z branky a do branky se vrátil v opačném směru než vylétnul
čímž ušetřil jeden oblet, výsledný čas 17s. Nutno ale říci, že takto zalétnout
není úplně jednoduché a tak piloti letící letěli po Danovi dodržovali
jednoduší způsob - i když u asi dvou jsem si všiml, že nejspíš chtěli
zalétnout jako Dan, ale nevyšlo jim to a tak raději pokračovali "klasicky".
Mezi posledními odstartoval Jan Sedláček aby svým časem odsunul na bramborovou
pozici Lukáše. Výsledné pořadí: D. Hrachovec, P. Dvořák (já), J. Sedláček.
Co napsat závěrem. Tahle akce se hodně povedla, mě osobně bavila víc než
Slowflyer 2005 a jistě i divákům se větší část závodů musela líbit. Nebylo
tolik pilotů takže divácky nudná akrobacie netrvala tak dlouho. Při pylonech
a parkuru se jistě bavili všichni.
Při závěrečném vyhodnocení obdrželi vítězové diplomy. Všichni účastníci
si pak formou tomboly vylosovali z hodnotných cen v podobě stavebnic modelů
z produkce firmy Hacker Model Production (ZoomZoom, ZoomBi, Tough Boy
- model pro začínající piloty, vylosoval si ho B. Guič ... no, asi to
nebyla náhoda :-), Sukhoi, Pitts Specialized), triček s firemním potiskem
Hacker a pytlíků s drobnými sklotextitovými díly z produkce firmy Soft
model (Jan Sedláček). Rozdávání cen formou tomboly je dobré, bohužel se
také může stát, že vítěz odejde jen s tričkem což se přihodilo Danu Hrachovcovi,
který vyhrál "béčkovou" akrobacii a parkur.
Nakonec nelze než poděkovat Karlovi Hackerovi a jeho spolupracovníkům za uspořádání báječné akce, takže Karle díky.
pořadí | F3AI-A: | F3AI-B: | Aeromusical: |
1. | David Kyjovský (2000) | Daniel Hrachovec (2000) | David Kyjovský (2000) |
2. | Petr Chyška (1998) | Petr Michalovič (1860) | Daniel Hrachovec (1873) |
3. | Lukáš Krevňák (1974) | Zdeněk Singer (1826) | Lukáš Krevňák (1791) |
4 | Jan Sedláček (1957) | Václav Řípa (1806) | Boris Guič (1759) |
5 | Jan Špatný (1907) | Jiří Potenský (1761) | Jan Plevný (1754) |
6 | Boris Guič (1905) | Petr Hulík (1724) | Jan Špatný (1712) |
7 | Jan Plevný (1868) | Jakub Špatný (1718) | Pavel Dvořák (1573) |
8 | Tomáš Ciniburk (1829) | Luboš Komberec (1645) | |
9 | Pavel Dvořák (1687) | Marek Plichta (1610) | |
10 | Petr Hrubeš (1498) | ||
11 | Václav Komberec (1406) | ||
12 | Miloslav Malásek (1025) | ||
13 | Petr Mihalov (825) | ||
14 | Jiří Nožička (744) | ||
Hodnoty v závorce udávají součet bodů ze dvou lepších kol. Aeromuzikály se letěly jen na dvě kola. |
pořadí | pylony: | parkur: |
1. | Boris Guič (Miss America) | Daniel Hrachovec |
2. |
Tomáš Ciniburk (Dago Red) |
Pavel Dvořák |
3. | Pavel Dvořák (Rare Bear) | Jan Sedláček |
WELLY - něco mezi Sniperem a Focusem
Zdenka Singera
|
aeromuzikálový jednoploch Lukáše
Krevňáka, s "plůtky" na koncích křídel je prý s modelem
zalétnutí přemetu v nožovém letu jistější než bez nich
|
další z mnoha variací na Focuse
|
stojánka na trénikové lety
|
akrobat Dana Hrachovce
|
stojánka mustangů - pyloňáků (vše z výřezů od
Freeairu)
|
pylonové modely - v popředí model
ze stavebnice od Hacker Model, vlevo vzadu můj Rare
Bear
|
ke konci dne Boris zavěsil svého mustanga do šňůr na pylonu - urazil čumák a špagát se mu zaříznul do křídla (červená šipka) |
stojánka pylonových strojů vyvolala zájem fotografů | můj Focus při aeromuzikálu, se stuhou omotanou kolem křídel se řídilo podstatně hůř |
parkur - průlet brankou | nový prototypový stíhací stroj z epp od Freeairu |
nový prototypový stíhací stroj z epp od Freeairu | zajímavý náhon křidélek na modelu T. Ciniburka |
vyhlášení výsledků pylonů - 1. B.Guič (uprostřed vlevo), 2. T.Ciniburk (uprostřed vpravo), 3. P.Dvořák (vlevo) a pořadatel soutěže K. Hacker (vpravo) | vyhlášení výsledků parkuru - 1. D. Hrachovec (otočen zády), 2. P.Dvořák (vlevo), 3. J.Sedláček (uprostřed vlevo) a pořadatel soutěže K. Hacker (vpravo) |
... ne že bych nechtěl přidat i fotky vyhlášení vítězů akrobacie A a B (když na nich nejsem :-)),ale bohužel je nemám |