Pravidla nové kombatové kategorie Aircombat WWI+ byla ustavena. Albatros pochází z přípravné série modelů WW1 firmy Freeair a je prototypovým výrobkem. Firma Freeair chystá celou kolekci modelů WW1.

Model má všechny díly zhotoveny na CNC stroji z EPP v gramáži 20g/dm3. Trup je oproti zvyklostem frézovaný z bloku EPP do definitivního doutníkového tvaru.

Polotovary jsou celoplošně potištěny. Kvůli možnostem potisku měly poloviny trupu tloušťku pouze 36mm. Po slepení polovin by byl trup příliš úzký a tak jsem vlepil navíc vložku z EPP tak aby půdorysný tvar trupu odpovídal předloze. Díky tomu jsem si přidělal dost práce nejen s broušením ale také s dobarvením.

Celkem pracné bylo vymyšlení a zhotovení uchycení horního křídla protože jsem chtěl model rozebíratelný. Stavebnicová verze bude koncipována jako nerozebíratelná. Sestavení a vlepení vzpěr se neobešlo bez zhotovení jednoduchého přípravku z desky EPS.

Podvozek je sestaven z uhlíkových trubek 3/2, v ohybech je obyčejný drát do výpletu jízdního kola prům. 2mm. Konce trubek jsou omotány režnou nití zajištěnou vteřiňákem. Dráty v trubkách drží dostatečně i bez zalepení. U takto řešeného podvozku se dá snadno nastavit jeho geometrie. Ale po pravdě řečeno udělal jsem ho takhle z nouze protože jsem neměl dostatečně dlouhý drát. Na druhou stranu je lehčí než celodrátěný.

18.4. 2009 - Od napsání předchozího textu uplynul více jak rok. S Albatrosem jsem úspěšně odlétal celou sezónu 2008 ve které vznikla nová kombatová kategorie RC Aircombat WW1+ jenž se velmi úspěšně rozjela a pokračuje sezónou 2009.
Po poslední akci sezóny loňské, ze které si Albatros odnesl několik šrámů, jsem jej doma už ani neopravoval a po částečném odstrojení skončil ve skříni. Pro novou sezónu 2009 jsem postavil model nový - ROLAND C2 - a s Albatrosem jsem už ani nepočítal. Nastaly ale okolnosti, které mě přivedly k jeho opravě a zletuschopnění. Zalepit pár ran na náběžce, opravit zohýbaný a částečně poničený podvozek a vyrobit nové vzpěry zabralo asi půl dne práce. Původní vzpěry se jen zapichovaly do křídel. To bylo sice jednoduché, ale v průběhu několika málo soubojů jsem je ztratil protože zkrátka vypadly. Po zkušenostech s Rolandem, kde jsou vzpěry funkční a opravdu významně zvyšují tuhost sestavy křídel, jsem je obdobně udělal i zde. Jsou slepené ze smrkových lišt do tvaru V, na koncích jsou překližkové destičky tl.0,8 přes které se kousky vázacího drátu upevňuji k protikusům z překližky tl.1,5 zalepeným do křídel. Celek sice díky tvaru vzpěr do V není tak tuhý jako u Rolanda, ale zpevnění je znát.
Nainstaloval jsem zpátky pohonnou jednotku sestávající z motoru Dualsky XM 2830-12 s vrtulí SF 10/4,7 a hned jsem vyrazil na letiště vyzkoušet jestli se něco oproti loňsku změnilo.
S baterií Rhino 3S1250mAh je sice model lehčí na hlavu. Jak se ukazuje v letu tak kromě mírného potlačení není potřeba nic měnit a užívám si Albatrosí obratnosti a celkem vysoké rychlosti. Ve srovnání s Rolandem si nemůžu pomoct ale je prostě lepší (což se opravdu nevyslovuje snadno). Ve vzduchu parádně sedí, nikam neuhýbá a ani silnější vítr nečiní problémy. Výkruty do kruhu, jeden výkrut do kruhu, přemety normální i obrácené .... a kdyby bylo trochu výkonu navíc určitě by i výkruty do přemetu zvládl. Celkově zkrátka paráda, i když jeden výkrut do kruhu Roland zvládá trochu lépe díky větší účinnosti směrovky.
Pohonná jednotka není úplně nejvhodnější. Na výše uvedenou baterii je délka těsně pod sedm minut při svižném létání ale s prací s plynem. Cvičně jsem zkusil délku letu i s baterií kterou mám speciálně jen pro EPA Dorniera Do 335 a sice LiPol 3S1550mAh. Vyzkoušel jsem, že při letu stále na plný plyn je doba letu jen lehce přes osm minut přičemž subjektivně není let rychlejší čí akčnější než s baterií s menší kapacitou. Chci ještě zkusit pohon z Rolanda sestávající z trochu těžšího motoru (80g, 750kv) a vrtule 11/7 se kterým Roland naprosto v pohodě na baterii 3S 1250mAh létá přes sedm minut.
Model jsem po opravě už nebarvil takže jsou vidět všechny odřeniny a dolepované části viz. tři fotky na konci.
Suma sumárum mám dilema jaký stroj nasadit na další soutěži do boje.

24.4.2009 - Albatrosa jsem po znovuzrození nachystal na sobotní soutěž WW1+ pořádanou současně s akcí EPA pod názvem Bitva o pohár Blades Squadron (soutěž uspořádala naše squadrona). Manželce Blance jsem přenechal Rolanda. Dva stroje vyžadují dvě rádia a tak mi squadronní kolega Soptík půjčil svou nevyužitou MC 16/20.

25.4.2009 - Albatros v boji více než obstál. První start sice nedopadl zrovna nejlépe když jsem namísto sledování svého modelu koukal po Rolandovi pilotovaném manželkou Blankou. Poryv větru připlácnul nízko letícího Albatrosa k zemi. Znovu jsem rychle odstartoval a nešikovně během chvíle poslal k zemi SE5 Pavla Hofschnaidra a Soptíkova Spada. Ve vzduchu byl ještě Helmík s Pfalzem. Nevšímal jsem si ho a jal se něžně nahánět Blančiného Rolanda. Po chvíli se povedl sek. A až po přistání jsem si všimnul, že z úvodního pádu je prasklá motorová přepážka. Naštěstí jakž takž držela a tak jsem ji neopravoval. Druhý bojový let jsem vynechal a mechanikoval Blance. Silný vítr způsobil její časté zalétávání za safety line. Ve třetím letu jsme se vystřídali a odstartoval jsem do boje se Soptíkem a Helmíkem, Pavel Hofschnaidr neletěl pro problémy s motorem nebo regulátorem. Jenže Helmík nevyměnil baterky a tak za chvíli přistál. Soptíkovi Spad moc dobře neletěl a nebyl velký problém dvakrát seknou jeho stuhu. Finále jsme letěli opět ve stejném složení a všichni jsme si odnášeli po dvou secích. Výsledné pořadí 1.Helmut HELMÍK Herman, 2. Pavel PAD Dvořák, 3. Pavel SOPTÍK Petrášek, 4. Blanka Dvořáková, 5. Pavel PNN Hofschnaidr. Málo pilotů, silný boční protivítr, obtížnější organizace ale vcelku pohodové polétání. Albatros kromě malého natržení náběžky horního křídla a přelomení motorové přepážky neutrpěl žádná závažnější poškození. Přepážku udělám novou a navíc chci vyzkoušet stejný motor jako je v Rolandovi takže je důvod celé uložení motoru rozebrat a přizpůsobit.

vložený střed pro co nejideálnější dodržení půdorysného tvaru

šablona pro vyříznutí lože spodního křídla

trup je trochu vyšší než by měl být a tak křídlo nevyšlo zcela podle potisku

pilot už má kde sedět, řezáno "horkým drátem" podle kartonové šablony (díly trupu nejsou ještě slepeny k sobě)

sestavení vzpěr šikmých všemy směry si vyžádalo upevnění do přípravku

lože z překližky 2,5mm je nejdříve vyříznuto trochu větší a až po nasazení na vzpěry je nakreslen správný tvar (tak aby byl pásek rovnoběžný s trupem, přeci jen vzpěry mohou být na každé straně trupu trochu jinak) a až po kontrole vyříznut

vzpěry přesahující přes překližku jsou sbroušeny, jemný uhlíkový prach je využit jako "tmel" - prach jsem neoklepával ale zalil řídkým vteřiňákem, do trupu jsou vzpěry vlepeny purexem

nastříkaný trup, zlatá ve střední části je tedy jak pěst na oko, na spodku trupu je to lepší protože jsem původní barvu odbrousil lehce tak aby se vytvořil pozvolný přechod

zalepené překližkové destičky, v každé bude jedna matice M3 pro upevnění spodního křídla běžným kovovým šroubem; nainstalována serva VOP a SOP

výřez pro motor a motorovou přepážku, vše vrtáno vhodnými trubkami - vnitřní otvor vrtán nádobkou od "voňavého" spreje (nádobka propíchnuta, obsah vylit :-) )

horní křídlo je ke vzpěrám uchyceno přes překližkové destičky s vlepenými zápustnými maticemi M3, destičky mají na koncích "ozub" který je zastrčen pod vlepené uhlíkové tyčky

albatros v takřka letuschopném stavu, hmotnost 533g, chybí ostruha, mezikřídelní vzpěry, pilot, kulomety, náznak motoru a hlavně podvozek

sestavený model

sestava podvozku, hlavní hřídel je připevněna na gumičkách a opravdu to při tvrdším přistání funguje - gumičky prasknou

ještě jednou podvozek z boku

před prvním bojovým startem, vlevo Fokker Borise Guiče (též Freeair)

Albatros létá parádně a v některých letových fázích se chová téměř jako akrobat :-)

na nožový let je směrovky málo

plastová loukoťová kola malého průměru nahradila kola měřítkově vhodnější

disky sestávají z bočnic z překližky 0,8mm, mezi nimi vnitřní vyztužení středu překližkou 6mm a balzová výplň (jen prstýnek po obvodu), pneumatika z desky pěnové gumy - přilepena purexem a vybroušena ve vrtačce brusnou mřížkou na sádrokarton, celková hmotnost podvozku 34g, z toho kolečka 16g

18.4. 2009 - na posledních třech snímcích je model po kompletní opravě, po skončení sezóny 2008 už jsem jej trochu poškozený odložil a částečně odstrojil, ale nedalo mi to a znovu jsem jej uschopnil k letu, a je to pořád výborný stroj

25.4.2009 - mezipřistání po namotání soupeřovo stuhy do vrtule

25.4.2009 - souboj Dvořákových - vlevo PADův Albatros a vpravo Roland C2 pilotovaný Blankou