Někdy na podzim jsem si od Pavla Dvořáka koupil výřezy nového motorového
kombata ATAKa. Dlouho jsem
váhal s jeho stavbou, jednak proto, že můj stávající bojový model Coyot
stále dobře létal a také proto, že na půdě, kde mám svojí dílnu, je přes
zimu hrozná zima a v ložnici mi žena zakázala brousit EPP. Alespoň někdo
má v naší rodině rozum. Takže jsem stále létat se starým Coyotem a odolával
jsem Pavlovu hecování do stavby nového. "Jo, postavím ho, ale až
zruším Coyota" zněla povětšinou moje odpověď v naději, že EPP vydrží
vše a já si stavbu nechám na letní teplé večery.
Opět další tréninkový den našeho Teplického kombat týmu. Pavel již prohání
svého nového a o dost rychlého ATAKa a já se Zdeňkem se proháníme s Coyotama.
Všichni tři se honíme po nebi a sekáme si stuhy. Nevím, jak to Pavel zařídil
s tím nahoře, ale stalo se to, že jsme se střetli se Zdeňkovo strojem
takovým způsobem a razancí, že to vypadalo jako malý nukleární výbuch.
Ze dvou hlučných rychle letících strojů zbylo jen pár kuliček EPP, které
tichým pomalým a houpavým letem padaly k zemi. No a to byla přesně ta
chvíle pustit se do stavby nového ATAKa.
Naštěstí se už jaro hlásí o své a sluníčko prohřálo mojí dílnu na půdě
na snesitelnou teplotu, že Purex již začíná schnout a ne mrznout. Stavbu
jsem začal křídlem. Seřízl jsem konce křídla do oblouku a vyřízl křidélka.
Poloviny křídel jsem slepil Purexem. Samozřejmě, že všechny lepené plochy
jsem zdrsnil smirkem. Pavlovo speciálním
očkem na trafopájku jsem vyřízl žlábek pro uhlíkovou trubku, kterou
jsem zalepil opět Purexem. Pak následovalo vypálení otvorů pro servo a
pro lanovody.... Prostě stavba probíhala podle Pavlova návodu . Jedinou
změnou bylo, na Pavlovo upozornění, posunutí akumulátorů o 5mm dopředu,
aby vyšlo lepší umístění serva pro motor při konečném dovážení. Takže,
hrubá stavba byla u konce a zbývalo vymyslet barevné provedení. Moje vybraná
kombinace žluto modrá byla již na několika strojích teplických kolegů
použita. Potřeboval jsem výrazně odlišit spodní a horní část, asi je všem
jasné proč. A ti co nevědí na to jednou taky přijdou :-) Výsledek hotového
éra si můžete prohlédnout na přiložených fotkách. Stavba mi trvala cca
dva týdny, ale s velkými přestávkami.
Konečně přišla chvíle zalétnutí. Nachystané nové letadlo a jen sbalit
vše potřebné a jet na letiště. Byl jsem z toho tak nervózní, a to si myslím,
že už jsem leccos nalítat, že jsem si zapomněl vzít foťák. Ten pocit nejistoty
co to udělá až to poprvé odhodím je prostě božský. Jooo, už je to v luftu
a letí to, sakra, to je ale rychlá a obratná mrcha oproti mému předchozímu
kombatu. Po úspěšném zalétnutí a vytrimování jsem stáhnul výchylky
křidélek a nastavil 70% exponenciál. Výškovku jsem nastavil tak, aby při
plném přitažení letadlo provedlo čistý rychlý přemet. Další zvětšení výchylky
mělo za následek již různé prosedání a padání po křídle. Výškovka již
zřejmě fungovala jako brzda. Exponenciál jsem dal 50%. Pak následovalo
ještě asi deset pětiminutových letů, při kterých jsem zkoušel různé úhybné
a akrobatické obraty. Vyhnala mě z letiště zima, která se pořád nějak
nechce vzdát. Prostě se to letadlo Pavlovi povedlo a létá skvěle. Určitě
na to má vliv i moje pečlivá stavba, že jo Pavle. I dobré letadlo se dá
postavit tak, aby nelítalo. Být tohle moje první motorové letadlo někdy
v 15 letech kdy jsem si postavil mého prvního RC motoráka Siriuse na ruský
detonační motor MK17-1,5ccm, tak bych možná byl dnes mistr světa amoleta.
Jo toho Siriuse mám dodnes na půdě a dokonce letuschopného. Je to již
20 let.
Důkladné prověření mých a ATAKových schopností mě teprve čeká. V sobotu
12.4. jedeme na soutěž v Open kombatu do Prahy, kde jsou na nás jistě
velice dobře vyzbrojení ostatní šílenci posedlí touto kolektivní zábavou.
Pokud snad ještě někdo váhá pustit se do bojů s ostatními, tak mu to můžu
vřele doporučit. Vůbec nechápu ty doby, kdy jsem byl šťastný, když jsem
byl ve vzduchu sám. A dokonce to vyžadovali i ostatní. Dnes už u nás sám
nikdo lítat nejde.
 |
 |
| Spokojený majitel se sršáněm | Konečně si přišel zalétat i Tomáš se starším Coyotem a na soutěž do Prahy jede s náma! |
 |
 |
| Ladné tvary v kombinaci s nepřehlédnutelným zbarvením ... | ... prostě zabiják :-) |