Ze stavby:
Základem jsou vyříznuté polotovary trupu a křídel z EPP. Použili jsme
EPP tzv. tvrdíš (40g/dm3). Z desky o rozměrech cca 1200x780x50mm se dají
nařezat polotovary na 4 modely. Dva trupy se ale musí slepit ze dvou dílů.
Na VOP a SOP je použitý dutinkový polypropylen (Coroplast).
KŘÍDLO:
Začneme slepením polovin křídel. Lepit se dá Purexem, epoxy nebo vteřiňákem.
Epoxy ani Purex EPP moc dobře nelepí, ale drží to. Poloviny lepíme položené
horní stranou dolů. Vznikne tak mírné vzepětí. Po vytvrdnutí (vypěnění)
lepidla vyřízneme do spodní strany křídla trafopáječkou s tvarovaným hrotem
zářez pro uhlíkovou trubku. Hodí se třeba tenkostěnná o průměru 10mm.
Při řezání je třeba dát si pozor na to, že křídlo není zespoda rovné a
zářez proto nebude mít všude stejnou hloubku. Uprostřed je zářez cca o
5mm hlubší než na koncích. Trubku "zapěníme" do výřezu.
Na odtokovu část nalepíme výztuhu proti otlačení gumou z př. 2mm. Vyřízneme
otvor pro servo křidélek (co nejblíže k uhlíkové trubce - aby servo nevyčuhovalo
zespod křídla) a vepředu a vzadu nalepíme lože z př. 3mm (já výztuhy zalepil
do úrovně provrchu křídla aby se mi lépe potahovalo). Otrlejší mohou servo
do křídla zalepit, samozřejmě až po potažení.
Kompletní křídlo přebrousíme. Zhotovíme náhon křidélek. Mě přišlo nejjednodušší
řešení dle obrázku. Pro náhon je použit koupený polotovar, drát mezi ložisky
je překryt trubkou z lanovodu aby se při potahování nepřilepil.
VOP a SOP:
Obě ocasní plochy by bylo nejlépe zhotovit z Coroplastu tl.4, já měl jen
tl.2 a tak jsem postupoval následovně. VOP je slepena ze dvou vrstev a
to tak, že v místě náběžné hrany je Coroplast přehnut. Kormidlo VOP tvoří
přesah horní části. SOP je zhotovena obdobně, v místě náběžné hrany je
Coroplast přehnut - směr dutin je rovnoběžný s náběžkou. Vrstvy jsou k
sobě slepeny lepidlem 3M (povrch je lehce poprášen - nedoporučuji stříkat
moc lepidla protože se při schnutí nemá kam odpařovat a schne hrozně dlouho).
Ocasní plochy jsou zalepeny do trupu Purexem (lepil jsem před potažením
trupu, ale asi lze lepit i po potažení).
TRUP:
I když se to nezdá tak je asi nejsložitější částí modelu. Polotovar trupu
vyřízneme z desky EPP tl.50. Zhotovíme motorové lože z př.5 a desku nad
nádrží z př.3. Obě části k sobě přilepíme epoxy v požadovaném sklonu (vyosení
motoru), po vytvrdnutí zalepíme zápustné matice pro přišroubování plastového
lože motoru a vyvrtáme otvor pro trubky nádrže (průměr cca 20mm), trubky
do přepážky nelepíme, v případě poškození by byl problém je demontovat.
Pokud v motorové přepážce uděláte jen díru kterou je možné všechny tři
trubky protáhnout tak při demontáži stačí jen odlepit pásku kolem trupu
a nádrž vyjmout - opravit - případně vyměnit. V předku trupu uděláme výřez
pro nádrž a napasujeme překližkové díly lože motoru. Celek přilepíme k
EPP epoxy, nádrž není třeba lepit k EPP, postačí její přilepení izolepou
zvenčí. Z př.3 vyřízneme výztuhy pro zadní poutací kolík křídla - obdélníčky
cca 30x20mm zapustíme do trupu. Přední kolík je opřen o vodorovnou desku
nad nádrží. Do trupu zalepíme výztuhu (čtvereček překližky) pro přišroubování
držáku výfuku - kousek za nádrží (místo pro výztuhu je nejjednodušší najít
tak, že osadíte motor s výfukem a držákem a označíte si místo pro šroub).
ROZLOŽENÍ RC VYBAVENÍ:
Asi všichni znají větu "RC vybavení umístíme tak abychom jím model
vyvážili". Platí to i u tohoto modelu, ale je třeba se trefit na
poprvé protože rozmístění vybavení se po zadlabání a zalepení nedá měnit.
Bohužel se rozmístění ani nedá moc vyzkoušet před potažením protože hlavně
zadní část trupu nabere potažením hodně váhy.
Na svém modelu mám serva, přijímač a baterie rozmístěny takto:
- baterie jsou v trupu vlevo (při pohledu zezadu) kousek za nádrží
- servo výškovky je kousek za baterkami
- servo motoru je v trupu vpravo hned za výztuhou pro držák výfuku
- servo křidélek je za uhlíkovou trubkou v křídle
- přijímač je v trupu pod servem křidélek
- vypínač je tvořen konektorem modela, slouží zároveň pro nabíjení baterie
(zapojení)
POTAH:
Na potah modelu je použita "skelná páska" a barevné izolepy.
Před potahováním zbavíme všechny potahované díly prachu, nejlépe osprchováním
ve vaně - nebojte se, EPP ani malým překližkovým dílům to nevadí. Díly
přestříkáme lepidlem ve spreji 3M (nedoporučuji experimentovat např. s
chemoprénem apod. ... nedrží to).
Křídlo polepíme vyztuženou skelnou páskou. Nalepíme průběžný pás
v nejvyšší tloušťce křídla zhora i zdola. Pásku moc nenapínáme aby se
křídlo nezkroutilo. Polepíme náběžku a odtokovku - lepíme shora a přehneme
dolu.
Křidélka jsou z balzy 4. Jsou oboustranně polepená vystuženou páskou,
v místě zapuštění drátu náhonu křidélka je páska nalepena i kolmo k délce
křidélka.
Trup potahujeme v přední části dvakrát, vzadu jen jednou. Přední
část k odtokové části křídla polepíme skelnou páskou kolmo na osu trupu,
následuje potah celého trupu skelnou páskou rovnoběžně s délkou trupu.
Při potahování zadní části trupu u VOP je vhodné VOP v ohybu kormidla
proříznout (nebo propálit pájkou) a páskem skelné pásky spojit materiál
EPP nad a pod VOP. Překližkovou motorovou přepážku přelepíme pásem skelné
pásky.
Takto připravené díly můžeme začít polepovat barevnou izolepou. Pokud
je izolepa průhledná lze ji nalepit ve dvou vrstvách aby se alespoň částečně
zakryla černá barva EPP. Křídlo potahujeme odzadu dopředu rovnoběžně s
délkou křídla. Na závěr přilepíme křidélka - dráty zalepíme Purexem, závěsy
uděláme "bojové". Na trupu polepíme nejdříve "kritická"
místa - tzn. místa která se musejí potahovat malými kousky izolepy. Např.
přesah nad přední částí křídla, trup v místě odtokovky a zadní část trupu
kolem VOP a SOP. Trup potahujeme odspoda nahoru tzn. nejdříve spodek,
pak bočnice a nakonec horní část. Potah přední části přes mot. přepážku
jsem vyřešil přetažením smršťovací bužírky a jejím "smrštěním",
zabrání se tak zatékání paliva do modelu a odchlipování izolepy na velmi
exponovaném místě.
Doporučuji výrazně odlišit spodní a horní stranu modelu. Na model, tak
jak je na fotkách, jsem po zalétnutí dolepil na křídlo a VOP široké barevné
pruhy ze samolepící folie protože poloha modelu za letu zejména v krkolomnějších
obratech nebyla moc poznat.
POSTŘEHY Z LÉTÁNÍ:
Model létá skvěle, sice ještě laboruji s vychýlením motoru, ale už teď
to nemá chybu. Podařilo se mi dvakrát poslat model k zemi (resp. do země)
- jednou vinou rušení, jednou vlastní chybou když jsem při vybírání "divnoobratu"
zazmatkoval a namísto přitažení potlačil ... výsledek ... model zabořený
po motorovou přepážku do země.
Zjištěné škody po vyproštění motoru z hlíny - zlomená palivová tryska
(cca 99Kč), vrtule (cca 55-79Kč) a motorové lože (cca 49Kč). Vlastní model
téměř bez poškození, jen odtržená mot. přepážka od překl. desky nad nádrží
- PUREX to opravil.
DOPORUČENÍ NA ZÁKLADĚ LÉTÁNÍ A HAVÁRIÍ:
- při prvních letech pro MVVS 2,5 se osvědčila vrtule "Master Airscrew" 200/100, s touto vrtulí motor točí dost, až budete mít motor perfektně zaběhnut zkuste 200/75 (8/3) nebo 180/100 (7/4) ... pak konečně začně motor pořádně ječet a bude držet otáčky v jakékoli poloze za letu
- pro připevnění mot. lože použijte zápustné matice, pokud budete muset zbytek mot. lože po havárii odšroubovat tak není nic horšího než když se matice přilepené epoxy začnou protáčet
- pokud vám bude motor pálit svíčky tak jako mě (cca 1 svíčka na 2 lety) přidejte pod svíčku podložku ... je to sice trochu prasárna, ale svíčky se přestanou pálit (stejný efekt bude mít přidání podložek pod hlavu motoru, používám svíčky Malina M3
- po dvou zničených palivových tryskách jsem vyrobil "nezničitelnou" palivovou trysku
- občas se model poškodí srážkou s jiným modelem, ukazuje se, že je důležité aby byl dobrý přístup ke všem částem modelu ... tedy hlavně k nádrži a náhonům výškovky (bowdenu) - záseky od vrtule a potrhaný potah se opraví snadno, horší je to např. pokud se ohne náhon k výškovce (jde ztuha), vizuální kontrola stavu nádrže je také důležitá - může se stát, že se zasekne bimbátko nebo v horším případě uplně odpadne - pak oceníte snadnou demontovatelnost
- protože vrtule Airsrew jsou dost drahé kolegové používají KP 180/100, podle mě to ale není ono, přeci jen je MA lepší ... nezmiňuji vrtule APC které jsou sice špičkové, ale vzhledem ke své křehkosti moc nevydrží (a navíc jsou také dost drahé)
Pokud máte zájem můžete si výkres ve formátu AutoCAD14 stáhnout >>>
DALŠÍ ZKUŠENOSTI Z BOJOVÉHO LÉTÁNÍ
Po dalších letech se s vámi podělím o několik postřehů: Začali jsme už
regulérně létat se stuhou. Jako stuhu jsme použili plastovou pásku používanou
v květinářstvích - neosvědčila se, je příliš tvrdá a nedá se přeseknout,
papírová páska do pokladen ja také nevhodná protože se za letu trhá sama.
Nejlepší je zatím krepový papír nařezaný na pásky šířky cca 10-12mm. V
aircombatu (ACES) se používají pásky, které vzdáleně připomínaji Mikalentu
- u nás jsou ale nedostupné.
Na startování modelů máme udělané z ocel. kulatiny vidličky (jako mají
rybáři na pruty) do kterých se model posadí při spouštění motoru. Po nastartování
se snadno uchopí pod křídlem a hurá do vzduchu.
K samotnému létání: základem je dobře seřízený motor!!! rychlost modelu by neměla být na úkor obratnosti ... při závodech se ukazuje, že i pomalejší obratný model může zle zatopit rychlejším soupeřům. Na spolehlivé sekání stuh soupeřů a hájení vlastní stuhy je potřeba hodně šikovnosti, dobrý odhad vzdálenosti a také schopnost předvídat manévry soupeřů, vše se dá získat jedině neustálým treninkem.