Pro frézu bylo potřeba trup vymodelovat v CAD programu jako 3D objekt. Trup je pro frézování rozdělen na dvě poloviny. Oproti očekávání je ale rozdělen na horní a spodní část. Takové rozdělení má dva důvody: 1. stopka frézy má omezenou délku a tak by při frézování bočních polovin nezvládla odfrézovat celé lože křídla, 2. do trupu vkládám výztuhy z hliníkových trubek takže bych stejně musel trup rozdělit ve vodorovné rovině.
Odladění frézování má ještě velké rezervy. Prvním frézovacím pokusem byl trup modelu Albatros, který používám na souboje kategorie WW1+ (tento trup je rozdělen svislou rovinou). Výsledek frézování je vidět na fotkách. Použitý nástroj měl tvar hříbku, průměr 12mm, poloměr 6mm. Frézování proběhlo ve dvou krocích: 1. hrubé opracování hranolu ("vrstevnicové" odebrání materiálu), 2. finální frézování. Po odříznutí spodních povrchů a vyříznutí otvoru pro VOP na hotových polotovarech jsem poloviny provizorně slepil oboustranně lepící páskou a kompletně obrousil tak aby zmizely drážky po fréze. Broušení zabralo asi hodinu. Dovnitř klenutá místa (návaznost trupu na kabinu) si vyžádala trochu více pečlivosti. Povrch je finálně přebroušen smirkem 400 a přefouknut horkovzdušnou pistolí.
Poloviny jsem zase oddělil a podle papírových šablon trafopájkou s různě tvarovanými očky z měděného drátu vypálil drážky pro trubky, nádrž a tunýlek pro protažení kablíku k servu VOP. Horní trubka je do trupu "zavrtána". Otvor pro servo VOP je vyříznut nožem, oproti předchozím trupu vyztužení trupu pro uchycení serva neřeším, servo bude do trupu zalepenou tavným lepidlem. Servo je na straně kde na něj nejdou spaliny z výfuku motoru. Ve spodní polovině je nožem vyříznut otvor pro přijímač a pro servo ovládání motoru. Otvor pro baterii se udělá až po dokončení trupu tak aby se jejím umístěním model vyvážil. To je z "vnitřku" trupu vše.
Ještě je potřeba sbrousit předek trupu podle vyosení motoru - 1,5st. doprava a dolu. Na povrchu jsou vyvrtány otvory pro poutací kolíky křídla (trubkou z poškozené teleskopické antény) a následně jsou v místech otvorů odbroušeny drážky pro vlepení vyztužení okolo poutacích kolíků křídla. Drážky brousím přípravkem z pásku překližky jen o maličko užší než budou pásky vyztužení (cca o 1mm) s nalepeným smirkovým papírem. Broušení je lepší než řezání nožem, brousím do hloubky tak aby největší hloubka drážky byla stejná jako překližkové vyztužení. Trup je téměř kulatý a tak jsou pásky vyztužení z topolové překližky 3mm docela krátké. Do drážek jsou přilepeny vteřinovým lepidlem, nejdříve jen v ploše, až po sbroušení překližky zároveň s povrchem trupu je vteřiňákem zalita i spára. Otvory pro kolíky jsou v překližce vyvrtány ještě před přilepením. Protože trup může být osazen i motorem MVVS s černým výfukem je do trupu vlepeno ještě vyztužení pro uchycení držáku výfuku. Vyztužení je ze dvou krátkých špalíčků bukové kulatiny prům. 10mm. Skrz trup je v náležiteém místě trubkou vyvrtán otvor a na jeho kraje jsou vlepeny špalíčky s již vyvrtaným otvorem prům. 2mm do kterého se zašroubuje držák výfuku zhotovený z drátu do výpletu jízdního kola. Na straně u výfuku je špalíček zarovnán a zabroušen s povrchem trupu, na druhé straně je mírně odsazen od povrchu a otvor je zaslepen zbytkem epp vzniklým při vrtání otvoru. Vše je lepeno řídkým vteřiňákem (na předchozích trupech převážně purexem).
Vlepí se spodní trubky vyztužení a uchycení motoru, do drážek nanesu malé množství purexu, vložím trubky a fixuji bodově zalitím vteřiňákem. Do otvoru pro horní trubku nanesu purex, uvnitř pěkně rozšmudlám delší špejlí a trubku zasunu. Trubky přesahují cca 3mm před čelo trupu. Poloviny trupu lze slepit - zkusil jsem oproti dříve používanému purexu a kontaktním lepidlům použít jen tenkou oboustranně lepící pásku. Jednu polovinu postupně polepím kousky pásky tak abych polepil celou plochu, v přední části kolem otvoru pro nádrž jsem dal jen menší kousky aby trup jakž takž držel. Poloviny trupu jsem stisknul k sobě, v přední části jsem spoj zalil z prostoru pro nádrž vteřiňákem. V zadní části za vop není trup slepen, VOP je nutno do otvoru zasunout zezadu, to až po potažení trupu (tzn. potáhnout, rozříznout v dělící rovině polovin trupu a zasunout na své místo, pak se trup slepí). Drážka pro SOP bude vyříznuta až po potažení trupu.
Nyní je potřeba trup potáhnout. Používám sklenou tkaninu gramáže 22g/m2, jako lepidlo slouží polyuretanový lak na dřevěné podlahy. Více zatížená místa jsou potažena dvěma vrstvami (lože křídla, přední spodní část trupu). V místech, kde je potřeba tkaninu zahnout o 90st. je možné použít trik spočívající v zalití tkaniny vteřiňákem a překrytí potahovaného místa mikroténovou folií, folie se přihladí a díky tomu že snad urychluje tvrdnutí lepidla je potah rychle hotový. Při použití vodního (polyuretanového) laku se na takových místech tkanina pořád odchlipuje, vodní lak schne zrátka velmi pomalu. Na druhou stranu "vteřiňákový povrch" je oproti "vodnímu" křehčí.
Povrch je vhodné opravdu dobře prolakovat aby se zacelily otvory v osnově tkaniny a palivo tak nemělo šanci se pod tkaninu dostat. EPP sice palivo nijak zvlášť nevadí, ale místo je pak takové nepřijemně rozmokvané. Ještě jeden trik když je tkanina "rozblemcaná" působením paliva - prosytit řídkým vteřiňákem, překrýt mikrotenovou folií a nechat vytvrdnout - povrch je pak pevný a hladký.
Po potažení se prořízne drážka pro SOP, do trubek v čele trupu se zalepí bukové špalíčky pro šrouby. Nyní lze trup nastříkat. Jako obvykle stříkám barvami ve spreji PRIMA. Přechody barev maskuji dle potřeby šablonami ze čtvrtky nebo krepovou papírovou lepící páskou. Finální nástřik je dvoukomponentním autolakem jako ochrana před účinky paliva. Opět jeden fígl - kryt motoru vyrobený z PET lahve (dotvarováním na dřevěném kopytě) stříkám jen barvou, bez ochranného laku. K potřísnění krytu palivem zas tak často nedochází a když tak "čerstvé" palivo moc barvu nepoškozuje. Navíc mám kryty nastříkané zvenku a ještě k tomu černou barvou, takže i když se barva třeba rozmázne nebo částečně setře není to téměř vidět ... a když už je kryt příliš nevzhledný tak dám nový.
Nastříkaný trup osadím servy a baterií. Baterii umísťuju tak abych model vyvážil. Všechny části jsou osazeny do těsných otvorů vyříznutých v trupu. Serva motoru (9g HXT900) a servo VOP (20g digitální s kovovými převody) jsou do otvorů zalepena tavným lepidlem, přijímač drží v těsném výřezu v trupu bez dalšího zajištění. Pro protažení antény přijímače je do trupu vlepena trubička z plastového obalu lanovodu. Vypínač napájení je osazen uvnitř trupu, ven je vyvedeno táhlo z ocel. struny 0,8mm, zapnutí je vytažením táhla. K vypínači je přilepen konektor pro nabíjení baterie, celek je vlepen do otvoru v trupu tavným lepidlem.
Při zalétávání se ukázalo, že skutečně trup vyrobený frézováním je přesně takový jaký jsem jej vymodeloval - přesnějí řečeno křídlo i VOP mají správný úhel náběhu - a tak nebylo celkem co seřizovat. Oproti předchozím dvěma trupům které byly řezány ze tří tvarových dílů. Při řezání a lepení trupu z několika částí zkrátka není problém dopustit se nepřesností.
7.11. 2008 - Trup zhotovený CNC technologií vyniká už zmiňovanou přesností, vyšší shodou s předlohou a také do jisté míry ladnější tvary (přechod kabina - trup). Samozřejmě kolegové kombatáři už naráželi na to, že chybějí přechody na křídlo. Na to je jediná odpověď a sice že kvůli připoutání křídla gumou je poněkud problematické je na trupu mít. Protažení trubek až pod výškovku se příznivě projevilo v odolnosti bohatě otestované jak na českých tak zahraničních soutěžích.
 |
| vyfrézovaný trup, horní a spodní polovina slepeny oboustranně lepící páskou |
 |
| vyfrézovaný trup, horní a spodní polovina slepeny oboustranně lepící páskou (lože křídla) |
 |
| obroušený trup |
 |
| v trupu vypáleny drážky pro trubky, palivovou nádrž (větší část výřezu je v horní polovině), drážka v zadní části trupu mezi dvěma užšími drážkami je pro protažení kablíku k servu VOP |
 |
| rozdělené poloviny, ve spodní zalepeny hliníkové výztužné trubky, na horní kousky oboustranné lepící pásky sloužící k provizornímu slepení trupu, v zadní části červenou fixou naznačen tvar výřezu pro servo VOP (samozřejmě jsem se spletl a napoprvé výřez udělal na špatné straně) |
 |
| trup připravený na potažení, obdélník v zadní části je už zaslepený otvor pro špatně umístěné servo VOP, tečka v přední části je vlepený bukový špalík pro uchycení držáku tlumiče (pro motor MVVS 3,5 s černým výfukem) |
 |
| trup připravený na potažení a otvor pro servo na správném místě (tady na něj nejdou spaliny z výfuku) |
 |
| díky rozdělení trupu na poloviny se dal pohodlně vyříznout otvor pro RC vybavení (přijímač, servo motoru) |
 |
| plastové motorové lože je na přepážce z duralu, ta je přišroubována k trubkám v trupu |
 |
| je tedy fakt, že kovu je nějak zbytečně moc, ale řešení se osvědčilo a i tak se dá model postavit lehký |
 |
| nový trup absolvoval asi tři lety v průběhu světového šampionátu WASG 2008 v Italském Fanu, ve finále jsem se srazil s pozdějším vítězem Patrikem svídou a takhle to dopadlo - trup s mírně pochroumaným uložením motoru a křídlo celkem snadno opravitelné |
 |
| na poslední akci sezóny 2008 - po WASGu opravený trup a nové dýhové křídlo; výsledek - první místo před Patrikem Svídou a Lukášem Krausem - kolegy ze skvadrony |