Vítězným modelem se na WASGu ve Švédsku stal bombardér Nakajima B5N2. Výsledková listina WASG 2006.
Předloha může být mnohým známa z filmu Pearl Harbor protože je to přesně to letadlo ze kterého japonci odhazovali torpéda na přístaviště.
Vlastní model je klasická švédská škola - trup skořepina z extrudovaného polystyrenu potažená papírem, křídlo opět extruďák s potahem papírem. Předloha má pro kombat vcelku vhodné tvary - velké rozpětí, velká plocha křídla.
Původně byl sice záměr postavit model stejně jako švédi, ale nakonec jsem opět skončil u epp.
Chtěl jsem zachovat "švédskou" konstrukci trupu kdy je čumák bez odnímatelného krytu s upevněním motoru do vodorovné překližkové desky vlepené do čumáku. Bohužel se mi nepovedlo vyřešit uložení nádrže tak aby byla vyjímatelná - přes desku motoru to nešlo a při vkládání nádrže z prostoru pod křídlem by se příliš zeslabil trup. Docela dlouho mě to trápilo, ale když jsem zjistil, že na čumák naprosto přesně padne motorový kryt který používám na Téáčko bylo rozhodnuto a vlastně tato okolnost vedla k totální změně původně uvažovaného konstrukčního řešení a k návratu k osvědčené konstrukci použité na TA152h1 s drobnými vylepšeními.
Tím zásadním budou trubky pro připevnění motorové přepážky procházející přes celou délku trupu. Trup se totiž často lámal a to ne snad v důsledku přímého zásahu do trupu ale vlivem setrvačných sil působících na model při zásahu protivníkem třeba do křídla. Navíc nebudou trubky uhlíkové průměr 10mm ale hliníkové průměr 7/6mm, přírustek hmotnosti je minimální, cena nižší. Hliník doufám více vydrží, uhlíková trubka se v přední části v místě uchycení motorové přepážky po nesčetných killech a následných nárazech do země rozštípala (nutno dodat že jen jedna ze tří a i tak oprava nebyla nic složitého).
Na modelu zachovávám téměř přesně tvary předlohy, úpravy jsou jen v délce trupu (mírné prodloužení) a tvaru SOP (vyšší), křídlo má lomení do "U" ačkoli by bylo možné v rámci tolerance dané pravidly ACES udělat lomení jen do "V" - tady malá poznámka: na WASGu ve Švédsku se na způsob lomení křídla dost hledělo a v jednom případě bylo na rozhodnutí mezinárodní komise (sestavené pro řešení případných protestů apod. v průběhu soutěže) zda povolí start modelu F6F Hellcat jednoho ze švédských soutěžících na kterém bylo lomení křídla zjednodušeno do "V", nicméně třeba KI-64, která má v originále také lomení do "U", prošla s lomením do "V" bez problémů.
Profily na křídle LHK 508 a LHK 116.
Všechny výřezy z epp jsou vyrobeny na CNC řezačce.
Stavba
Výřezy křídla jsou vyztuženy vlepením (purexem) smrkových nosníků 3x6mm shora a zdola do vypálených drážek, v místě lomení nosníku a ve středu křídla je vlepena spojka resp. stojina z letecké překližky tl.2,5mm. Dále jsou vlepeny sklotextitové výztuhy u křidélka - nejdříve odtokovka křídla a poté náběžka křidélka. Koncepce je taková, že křídlo je potaženo vcelku a až nakonec jsou odříznuta křidélka, díky vlepeným sklotextitovým výztuhám bez nutného dalšího opracování (jen se vyřízne provizorně vlepený klín mezi oběma výztuhami). Servo křidélek je umístěno ve středu křídla tak aby žádná jeho část nevystupovala nad povrch. Do výřezu v křídle je vlepeno tavným lepidlem. Pro vedení náhonu křidélek je trafopájkou vypálena vypálena drážka. Vnější duše lanovodu je těsně pod povrchem křídla, pro vypálení drážky je použito očko z ocel. drátu prům. 0,5mm. Nakonec jsou do správného tvaru obroušeny koncové oblouky, seříznuta odtokovka a celé křídlo je lehce přebroušeno s "zapečením" drobných chloupků po broušení fénem.
Trup je ze čtyř dílů (+ samostatná kabina). Přední dva díly jsou slepeny a je vyříznut otvor pro nádrž. Poté je slepen celý trup. Použil jsem kontaktní lepidlo FLASH růžové barvy. Při lepení je nutno lepidlo nechat opravdu dokonale zavadnout - až už nelepí. Sesazení dílů je nutno trefit hned napoprvé přesně, oprava není možná. Pro přesné sesazení jsem si na díly trupu vyznačil jak vodorovnou tak svislou osu. Pro vlepení spodních dvou hliníkových trubek je trup zase rozříznut ve vodorovné rovině - podle kartonových šablon přišpendlených na boky trupu. Trubky jsou bodově vteřiňákem vlepeny do drážek vypálených trafopájkou očkem z měděného drátu. Je také vypálena drážka pro pozdější protažení kablíku serva VOP (viz. obrázek). Poloviny trupu jsou slepeny - tentokrát purexem, pochybuji, že při použití FLASHe by se napoprvé povedlo trefit správnou polohu polovin vůči sobě. Horní hliníková trubka je "zavrtána" do trupu a zalepena purexem. Na horní část trupu je nakreslena osa pro přesné zhotovení zářezu pro SOP. Pro poutací kolíky křídla z běžně dostupné bukové kulatiny prům. 6mm je ve trupu vlepeno vyztužení z topolové překližky tl.3mm. Vzhledem ke kulatosti trupu je velká část výztuh po vlepení purexem zase obroušena. V trupu jsou vypáleny potřebné otvory pro RC vybavení, pro servo VOP je v zadní části trupu vlepeno lože slepené ze sklotextitu. Pro připevnění motorové přepážky vruty jsou hliníkové trubky zaslepeny vlepením kousku bukové kulatiny prům. 6mm. Motorová přepážka je z hliníkového plechu tl.2mm, motorové lože plastové. Po připevnění motoru s tlumičem jsou do trupu vlepeny bukové špalíčky z kulatiny prům. 10mm do kterých je zasunut držák tlumiče ohnutý z drátu do výpletu kola prům. 2mm.
VOP a SOP jsou zhotoveny z dutinkového polypropylenu tl.3mm. Komůrky jsou po obvodě zaslepeny vlepením balzových lišt cca 3x3mm. Lišty jsou vlepeny vteřiňákem, následně jsou zabroušeny, opět "přejety" vteřiňákem, zase přebroušeny a nakonec znovu lehce "přejety" vteřiňákem prstem (zabaleným do mikrotenu). Na odtokovce VOP jsem uzavření dutinek neřešil. VOP je proti prohýbání vyztužena zasunutím uhlíkových trubek prům. 3mm.
Všechny díly z epp jsou potaženy skelnou tkaninou 23g/m2 lepícím lakem. Je to děsná pakárna, jen pro představu potahování dvou křídel a trupu mi zabralo celou neděli - cca 10 hodin nepřetržité práce. Potahování tenkých částí (třeba odtokovka křídla) je horor protože epp působením laku bobtná a tak se různě kroutí a prohýbá. Výsledek bohužel zdaleka neodpovídá vynaložené námaze. Jediným pozitivním je opravdu velmi dobrá opravitelnost i totálně rozbitých křídel. Po potažení je povrch všech dílů lehce přebroušen (lehce znamená opravdu lehce protože tkanina je velmi tenká a hrozí její probroušení) a ještě jednou přelakován lepícím lakem. Aby bylo vidět co už je natřeno přibarvuji lak náplní z centrofixu (proto ta oranžová barva na fotkách).
Kryt motoru je "vysmrštěn" z vhodné PET lahve na kopytu z bukového dřeva. Vyniká neskutečnou odolností, lehkostí a v neposlední řadě cenou (dle nápoje z PET cca 6-12Kč ... pokud nepočítám cenu kopyta).
Létání
Model jsem zalétnul v sobotu dopoledne 29.9. 2006. Letové vlastnosti jsou skvělé. Zaletnutí spočívalo ve zmenšení výchylek výškovky. Díky nízké hmotnosti je zvolený pohon motorem MVVS 3,5 s vrtulí Taipan 9/4 zcela dostačující a model je s ním schopen neomezeného svislého stoupání, rychlost řekl bych tak akorát, krapet rychlejší než "téáčko". Zkrátka jsem velmi spokojen.
Soutěžní létání
První křest absolvoval model krátce po dokončení na mostecké soutěži nazvané Bitva o Kobří kůži (původně měla proběhnout v Jenišově u Karlových Varů). Pro sekání stuh jsem náběžnou hranu křídel opatřil drobnou drtí korundu, na takovém povrchu zachycená stuha nemá šanci a obyčejně se přestřihne a nezůstává na křídle. Bohužel má taková úprava negativa v podobě horších letových vlastností - musejí se létat podstatně méně utažené obraty než bez "kamení".
V boji se model osvědčil. Byla vyzkoušena i odolnost. Na soutěži v Mostě ve třetím kole mi Karel Lutz ml. křídlem urazil kousek konce mého křídla. Kromě výrazně pootočeného křídla vůči trupu nic závažného a létalo se dál (to je to servo křidélek zcela skryté v křídle). Ve finále, do kterého jsem pro jistotu vzal nové křídlo, pak model absolvoval další srážku se soupeřem jejímž výsledkem byl vrtulí rozsekaný a roztřepený konec křídla a nakonec osudovou ránu od Jirky Senohrábka ml. po které šly oba modely k zemi - můj s ulomenou čtvrtinou křídla, Jirkovo KI-64 se ve vzduchu oddělilo křídlo od trupu. Vše by mělo být na první pohled celkem snadno opravitelné. Vyztužení trupu trubkami se osvědčilo, kromě dvou malých trhlin v potahu v zadní části trupu žádné poškození i přes celkem nešetrný pád poškozeného modelu na zem (zlomená vrtule, zničený motorový kryt, hlína ve vrtulovém kuželu a karburátoru).
| Základní parametry: | |
| rozpětí | 1300mm (dle pravidel může být až 1350mm) |
| délka (včetně vrtul. kuželu) | 885mm |
| hmotnost (s prázdnou nádrží) | 1060g (s těžším křídlem 1070g) |
| ovládané funkce | křidélka, výškovka, motor |
| motor | MVVS 3,5GFS/R-ABC-RC s černým bočním tlumičem |
 |
| poprvé poskládané části modelu |
 |
| vyztužení trupu vlepenými hliníkovými trubkami, žlábek pro kablík serva VOP |
 |
| potažené díly modelu |
 |
| sestavený model před barvením |
 |
| rozmístění RC vybavení v trupu |
 |
| krátce po záletu |
 |
 |
 |