RC web
hlavní
aktuality 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001-2000
hangár
rubriky
RC kombat slowflyer letadla dílna
ostatní
akrobacie kmitočty programy plánky
kontakt
odkazy
logo ACES logo EPA logo WW1+ logo RC mania
vyhledávání
Aircombat v Rohozci u Kutné Hory

Osvěžující sprchu po dvou parných dnech strávených na soutěži v aircombatu mám za sebou takže mohu napsat jak to všechno přibližně bylo.
Soutěž uspořádal dne 24.7. v Rohozci nedaleko od Kutné Hory Milan Bezstarosti v zastoupení Martina Musiolka. Milan nedostal propustku od rodiny a odjel kamsi na dovolenou. V Rohozci mají pěkné velké letiště, které provozuje zřejmě místní aeroklub. Většina vzdálenějších účastníků se na místo sjela již v pátek večer. V podvečerním prosluněném klidu někteří testovali nové modely (třeba Honza Franc Ki-61), někteří testovali starší, ale po delší době zprovozněné, modely (třeba Ríša Křížala), někteří testovali jak místní vzduch bude chutnat motoru (třeba já - Pavel Dvořák, i když to vlastně stejně bylo zbytečné - v den soutěže bylo počasí o dost jiné), někteří létali se zcela jinými modely než s aircombaty - mechanik Martina Musiolka Mirek Hauk měl elektro větroně, kousek dál jeden z místních létal s malou elektrifikovanou Belancou od Pelikána, já vytrvale proháněl epp shocka Puzzle (po 160km jízdě v rozpáleném autě byl pěkně pokroucený, ale po mírné ruční domluvě se zase srovnal).
Kromě výše zmíněných dorazili také mostečtí kombatáři. Opět přivezli modely Pirát, které jsem tak trochu v článku o soutěži ve Všeni hanil. Hoši si článek přečetli a při osobním setkání si neodpustili drobné výhrady. V mém názoru, že tyto "balzáky" nejsou pro kombat zrovna nejvhodnější mi ale tato soutěž dala stoprocentně zapravdu, ale nepředbíhejme. K večeru dorazil také Martin "Macek" Machura se synkem a třemi mezky. Dva klasické koncepce s laminátovými trupy a křídly polystyren+dýha, jeden s celobalzovým trupem a křídlem opět v kombinaci polystyren+dýha.
V naprosto ideálním zalétávacím počasí Honza Franc zkoušel novou Ki-61. Starší prý nedávno rozstřelil při létání s kamarádem. Ríša Křížala dlouho vybíral se kterým strojem bude soutěžit. Adepty byly Ki-64 (tu si chtěl šetřit), Ki-61 (celobalzový už dost pamatující model) a FW-190 (jeden z prvních kousků stavebnice F. Řezníčka). Při zkoušení FW-190 neodhadl při nízkém průletu na zádech nad letovou plochou výšku a trefil dřevěný kolík cosi vyznačující pro ultralighty. U Ki-61 měl zase neustále problémy s povolujícím se výfukem. Mostecký Radovan Suk překvapil a kromě celobalzového Piráta přivezl Spitefula postaveného ze stavebnice. Pro pohon zvolil starší "dvojku" ze šuplíkových zásob. Původně detoňák předělaný na žhavíka nebyl rozhodně nejspolehlivější natož pak ideální. Radovan provedl jeden zalétávací let a po přistání byl evidentně spokojen. Vrásky na čele mu způsobila jen chybějící kabinka odpadlá při letu. Její hledání mostečáky na chvíli zaměstnalo. Bohužel při jednom letu již při západu slunce Radovan jaksi neodhadl polohu modelu a praštil s ním o zem. Výsledkem byl pochroumaný čumák a zlomená vrtule. Protože už začala být opravdu tma nechal opravu na ráno.
S přibývajícími hodinami a ubývajícím světlem přišel čas rozdělat oheň a opéci přivezené uzeniny. Lahůdkou byl Ríšův opečený bůček. Vhod přišel také suchý led dovezený mostečákem Karlem Lutzem. Z auta vyhřáté pivo se v sousedství ledu v Karlově chladícím boxu stalo po chvíli opět pitelným. Nebudu to natahovat, pochutin bylo dost. Jen to množství piva někteří podcenili a tak se dvakrát jelo do nedalekého Rohozce. U ohně byl ten správný čas probrat témata okolo kombatu. Řešilo se palivo, motory, styly létání (to s ohledem na dost vysoký počet killů). S Mackem jsme trochu rozebrali téma související s možností začít pořádat soutěže airkombatu, ale s elektromodely postavenými např. ze stavebnic FSK (Flying Styro Kit). Macek rozjel "kampaň" ve které by mohla být možnost zakoupit od FSK polotovary jejich modelů letadel 2.SV za podstatně nižší cenu než je cena kompletní stavebnice. Jak toto dopadne jsme ale nedořešili. Mimo to se Macek pochlubil čerstvě koupenou stavebnicí dvoumotoráka Lockheed P-38J Ligtning (FSK). Jednotlivé polystyrénové díly jsou velmi pěkně barevně a plasticky vyvedeny. Model prý bude osazen dvěma AXIky 2208/34. Rozhodně však nepůjde o stroj pro souboj. Prostě takové pěkné letadlo.
Každopádně určitý směr v "malém" elektrokombatu naznačen byl. Zcela určitě by se v takových modelech mohlo využít podstatně levnější vybavení než v dospělém kombatu. Je třeba také zmínit menší riziko nebezpečí při létání s méně výkonnými a lehčími modely. Já touto cestou nejspíš nepůjdu. Pravděpodobně zkusím dát dohromady něco jednoduššího z epp - možná plochý trup a křídlo s horním a spodním potahem z tenké desky epp a se stojinou v místě největší tloušťky profilu?
Jak debata plynula Mirek Hauk se zmínil, že má s sebou malá rybářská chemická světla. Netrvalo dlouho a mém shockovi Puzzle byla všechna čtyři osazena - na konce křídla červené a zelené, na směrovku modré a zespoda trupu ještě jedno zelené. Puzzla mám celkem v ruce takže ani přes velmi chabé osvětlení od ohně nebyl problém zalétat. Trochu mě sice mátla dvě zelená světla ale dalo se na to zvyknout. Jednoduše pokud jsem viděl jen dvakrát zelenou chtělo to něčím pohnout aby se objevilo další, které by ujasnilo představu o poloze modelu. Při jednom přistání do ruky jsem nechtěně vylekal synka Macka. Chudák skočil ze židličky na zem jak při náletu. Tímto se mu omlouvám. Z nočního létání je pár fotek a snad se podařilo také krátké video. Někdy po půlnoci se jednotlivci začali vytrácet do stanů. Dokdy vydrželi poslední nevím, rozhodně jsem nebyl mezi nimi.
Probral jsem se okolo páté. Na stan ťukaly kapky deště a vedle mě odfukoval Ríša. To byla kombinace kvůli které se vyplatilo ještě alespoň na chvíli zavřít oči. Takže nakonec, vlivem nadbytečného množství tekutin v těle, první ze stanu vylezl Ríša. Po dešti zůstalo jen pár kapek v trávě. Pohledem na oblohu se dalo odhadnout, že sobotní soutěžní den bude trochu chladnější než extrémně teplý pátek. Po základních ranních činnostech jsem si dal dva lety se shockem v průběhu kterých také další noční konzumenti vylézali ze svých dočasných příbytků. Půl osmá ranní je myslím vhodnou denní dobou pro nastartování dvaapůlky takže jsem opět vyzkoušel skladbu atmosféry. Oproti teplému pátečnímu podvečeru chtěla jehla trochu otevřít. Macek začal vařit kafe, Karel Lutz nabízel tvarohové buchty od manželky. Začali přijíždět další soutěžící.
Start závodu byl naplánován až na desátou hodinu takže byl dostatek času na spoustu modelářských činností. Radovan Suk uspořádal epoxidové orgie nad opravou čumáku Spitefula poškozeného večer. Honza Franc testoval jak záložní novou Ki-61 tak svůj stroj číslo jedna Mustaga od firmy Veka Model. Oba mostečtí Karlové Lutzové, jak mladší tak starší, štelovali formu s Piráty. Vlastně všichni piloti zkoušeli své modely. Stále bylo dost času a tak při jednom mém poletuchování se shockem napadla Macka zajímavá myšlenka. Pro synka pořídil ve FSK malý jednoduchý hornoplošník na gumu. Jenže natočit svazek tak aby model dobře letěl dá práci - co ho tak zkusit vytáhnout? Proč ne? S využitím kusu nitě a dvou špendlíků jsme rychle připravili aerovlek. Jediným nevyřešeným problémem bylo jak ve výšce odpoutat vlečnou. Spoléhali jsme na to, že nějakým prudším obratem se špendlík na modelu uvolní. Všechno bylo nachystáno. Pomocník vypustil mého Puzzla, Macek hornoplošníčka. Stoupání v kruzích bylo kupodivu velmi uspořádané, polystyréňákův let byl velmi stabilní. S již celkem vybitou pohonnou baterií jsem nastoupal asi do 15ti metrů. Jen to odpoutání se nějak nedařilo. Zkrátka špendlík zapíchnutý v trupu držel a nepustil. Oba modely dokroužily až na přistání. Další pokusy o vlek s vylepšenou možností odpoutání se už nezdařily. Nit se pokaždé z Puzzla uvolnila.
Radovan bojoval s trucující dvojkou ve Spitefulovi. Zbytečně. Motor prostě odmítal poslouchat a tak jediným výsledkem byl po krátkém pokusu o let a následné malé havárii znovu prasklý trup.
Desátá hodina se přiblížila takže pořadatel sezval soutěžící k úvodnímu brífinku. Každý pilot obdržel list s tabulkou pro zápis dosažených výsledků v jednotlivých kolech (heatech) a dalšími údaji (typ, rozpětí, … hmotnost modelu).
Na soutěž začali přicházet diváci. Celkově bych odhadoval počet diváků v průběhu celé soutěže tak na 20-30. Vzhledem k tomu, že skutečně nejbližší civilizovaná oblast byla vesnice Rohozec to není snad tak špatné.
Soutěžících bylo celkem 16. Soutěž byla tedy rozlosována na tři kola a finále, každé kolo po třech heatech. Okolo půl jedenácté začala příprava prvního heatu. Stejně jako v minulém článku o soutěži ve Všeni kromě vlastního obecného subjektivního pocitu budou jednotlivé lety popsány z pohledu jednotlivých závodníků - tedy těch, kteří mi alespoň krátký textový "záznam" pošlou.
Takže obecně. V prvním heatu nastoupili dva Piráti (Radovan a Karel Lutz ml.) v konkurenci ostřílených airkombaťáků. Relativně pomalí Piráti to měly hodně těžké. Už po pár vteřinách létala balza vzduchem a Radovanův Pirát skončil. Pro Radovana to byl bohužel konec závodu protože už neměl s čím létat. Holt i takový je kombat. V druhém heatu nastoupil harcovník Macek Machura. Musím přiznat, že jsem byl hodně zvědav jak zalítá. Ani ne v polovině letu se s někým srazil a části modelu se odděleně poroučely k zemi. Po soutěži se ke svým killům vyjádřil ve smyslu, že s pomalými soupeři se mu špatně létá, zkrátka tam kde už čekal stuhu byl teprve model. Ve třetím heatu jsem startoval kromě jiných s Ríšou. Tomu se před soutěží nepodařilo uspokojivě "rozchodit" žádný ze starších modelů a tak nastoupil s novější Ki-64. Tenhle model je podle mě správný kombatový nástroj - velké rozpětí, vynikající letové vlastnosti. Ríša říkal něco o tom, že si chce model šetřit - co chce on je jeho věc. My ostatní chceme jeho stuhu. V tomto heatu jsem měl malý ťukec takže další dva jsem opravoval (pohoda). Jak jsem tak občas vzhlédnul od opravování zaznamenal jsem další kill Macka Machury (druhý let - druhý model) a kill jednoho z Pirátů. V šestém heatu opět startuji s Ríšou. Až na Tomáše Senohrábka mají snad všichni rychlejší modely. Ríšovi se jaksi nezadařilo a bez zjevných příčin s Ki-64 fláknul o zem. Tomáš Senohrábek létal se svým Atakem (mnoha boji a kolizemi notně poznamenaným, dá se říct, že jeho model je spíš létající troskou) hodně daleko a tak trefit ho bylo v podstatě nemožné. Tak od poloviny heatu jsme zůstali ve vzduchu ve třech, kromě Tomáše létal ještě Dan Pék. Ten měl už "nasekáno" tak se evidentně za nikým nehnal. Let jak Tomáše tak Dana (ke konci heatu) bych si dovolil ohodnotit jako velmi pasivní. Mně se nedařilo. Alespoň, že model přežil bez úhony. Mám tak možnost v sedmém heatu sledovat sekací koncert v podání Lukáše krause. Se svým Fairey Battle si evidentně dokonale rozumí a nikdo ze soupeřů není ani chvíli v bezpečí. Tenhle model díky velkému rozpětí a slušné rychlosti i s třiapůlkou je další nebezpečnou zbraní. Osmý heat si nevybavuji. Jen vím, že Macek konečně odlétal celý let se záložním modelem osazeným stávkujícím (nebo nevyladěným?) motorem. Jeho let by se dal spíš popsat jako ploužení. Jednu chvíli se motor rozjel, ale opravdu jen na chvíli. I přes to se mu podařilo dát sek. Dan Pék rychlostí blesku pročesával vzduch a takhle jeho taktika tentokrát slavila úspěch. Navíc se po celou dobu soutěže s nikým nesrazil - ideální kombinace. Startuji v posledním devátém heatu. Ríša po ráně s Ki-64 v předchozím kole vzal celobalzovou Ki-61. Ve zkušebním letu před startem ale model zapíchnul do pole a do posledního kola nakonec nenastoupil. Karlovi Lutzovi st. se poté, co v předchozím kole přišel o nového Piráta podařilo sestavit ještě jednoho staršího Piráta. Krátce po startu jsem se s ním sťuknul. Já letím dál, Karlův Pirát padá v divokých spirálách k zemi. Opět jsme do konce nedolétali všichni. Seků nebylo mnoho.
Do finále nastoupilo sedm nejlepších ze základní části (po třech kolech). Povedlo se mi v základní části obsadit páté místo a tak si vybojovat finálovou účast. Skladba pilotů byla opravdu "hustá" a jasně dávala tušit, že let bude masáž, krvavá koupel, masakr, peklo apod. Stal jsem se součástí divokého reje rozzuřených strojů. Tohle bylo opravdu vyvrcholení celé soutěže. Bohužel jsem se srazil s Martinem Musiolkem. Oba modely skončily v kapustovém poli. Sleduji dění na obloze. Opravdu je na co koukat. Excelují Dan Pék i Lukáš Kraus. Konečně zazněl povel rozhodčího k ukončení boje a modely jdou na přistání. Těsně nad zemí někdo seknul Danovi stuhu (už mimo soutěž). Smůla, chtěl jsem mu zkontrolovat jestli jí má celou, protože než jsem se odporoučel do kapusty zdálo se mi, že jsem ho sekl. Hůř dopadl při přistávacím manévru Lukáš. Neodhadl polohu modelu a rozložil ho o vzrostlou trávu na kraji letové plochy. Taťku Krause, Standu, který tentokrát dělal jen mechanika takhle synova rána na ruce evidentně naštvala.
Počasí nevypadá zrovna nejlépe a tak uklízíme modely z letové plochy. Následuje sečtení výsledků a vyhlášení vítězů. Třetí, i přes kill ve finále, je Martin Musiolek, druhý Lukáš Kraus a první Dan Pék. První místo je, kromě poháru, oceněno stavebnicí Spitefula.
Z průběhu závodu bych si na první místo tipoval Lukáše. Poté co ve Všeni vyhrál jsem ho po celý závod tentokrát dost důkladně sledoval, ale realita je jiná. Závody byly opět i přes nižší účast velmi vydařené. Páteční předsoutěžní večerní posezení bylo také velmi příjemné. Pokud někdy na takové závody vyrazíte, jeďte už den předem, stojí to za to. Je mi trochu líto mostecké party. Ze soutěže si odvezli třísky všech svých Pirátů - celkem čtyři modely.
Koncem prázdnin by se měla uskutečnit další akce v Jenišově u Karlových Varů. Soutěž bude pořádat parta okolo "Kobra figters". Jestli bude zase otevřená pro všechny modely je otázkou.
Takže nashle v Jenišově.

STARTOVNÍ LISTINA (přihlášení)
č.
jméno
stroj
1
Kraus Lukáš Fairey Battle
2
Suk Radovan Pirát
3
Richard Křížala Ki-64, Ki-61
4
Lutz Karel ml. Pirát
5
Segeň Petr BF109
6
Senohrábek Jiří ml. BF109
7
Dvořák Pavel Ki-61
8
Machura Martin BF 109
9
Senohrábek Tomáš
Atak
10
Senohrábek Jiří BF 109
11
Pék Daniel BF109
12
Augusta Petr Lavočkin La-5FN
13
Musiolek Martin Il-2
14
Lutz Karel st. Pirát
15
Franc Jan Mustang
16
Fiam Jiří Hellcat

VÝSLEDKOVÁ LISTINA
pořadí
jméno č.
1.kolo
2.kolo 3.kolo finále body
celkem
1
Pék Daniel 11 287/1 383/2 433/3 485

1589

2
Kraus Lukáš
1 135 528/4 385/2 337/2 1395
3
Musiolek Martin 13 269/1 297/2 473/3 295/2 1333
4
Senohrábek Jiří ml.
6 338/2 336/2 236/1 221/1 1131
5
Senohrábek Jiří st. 10 188 286/1 268/1 289/1 1031
6
Dvořák Pavel 7 331/2 237/1 237/1 53 857
7
Segeň Petr
5 137 237/1 182 119 674
8
Lutz Karel 14 253/1 57 233/1   543
9
Fiam Jiří 16 132 230/1 177   538
10
Křížala Richard 3 332/2 180/1 0   512
11
Machura Martin 8 233/1 72 136   441
12
Senohrábek Tomáš 9 134 236/1 71   441
13
Augusta Petr 12 208/1 127 80   415
14
Franc Jan 15 135 136 135   406
15
Lutz Karel ml. 4 160 106 123   389
16
Suk Radovan 2 101 0 0   101

Číslo za lomítkem udává počet seků v heatu.
Soutěžící, jestli máte zájem pošlete mi krátký popis jak jste soutěží procházeli. Tento popis se objeví po kliknutí na vaše jméno ve výsledkové listině.
Pokud máte k textu faktické připomínky dejte mi vědět na mail.

večer před soutěží noční lety se shockem Puzzle ... hoř světýlko plápolej, tupé síly udolej ... Ríša Křížala pěkný Fairey Battle Lukáše Krause (nepřežil přistání po finále)
ranní testování staršího celobalzového Ki-61, pilot Ríša, asistuje Honza Franc příprava na aerovlek, Puzzle v mých rukách a Leonardo od FSK v držení Macka Machury ... ... a takhle to dopadlo ... příprava ke startu
přišlo pár diváků, vlevo dole mezek Petra Segeně letka Petra Augusty Martinovo iljušin a křídlo mé Ki-61 po killu ve finále šrotiště mostečáků, vlevo nahoře Radovan Suk se Spitefulem
   
  Martinovi rupla příruba výfuku stupně vítězů, zleva: Lukáš K., Dan Pék a Matin M.  
© RC web
Design PAD | CSS&code by JK