Osvěžující sprchu po dvou parných dnech strávených na soutěži v aircombatu
mám za sebou takže mohu napsat jak to všechno přibližně bylo.
Soutěž uspořádal dne 24.7. v Rohozci nedaleko od Kutné Hory Milan Bezstarosti
v zastoupení Martina Musiolka. Milan nedostal propustku od rodiny a odjel
kamsi na dovolenou. V Rohozci mají pěkné velké letiště, které provozuje
zřejmě místní aeroklub. Většina vzdálenějších účastníků se na místo sjela
již v pátek večer. V podvečerním prosluněném klidu někteří testovali nové
modely (třeba Honza Franc Ki-61),
někteří testovali starší, ale po delší době zprovozněné, modely (třeba
Ríša Křížala), někteří testovali jak místní vzduch bude chutnat motoru
(třeba já - Pavel Dvořák, i když to vlastně stejně bylo zbytečné - v den
soutěže bylo počasí o dost jiné), někteří létali se zcela jinými modely
než s aircombaty - mechanik Martina Musiolka Mirek Hauk měl elektro větroně,
kousek dál jeden z místních létal s malou elektrifikovanou Belancou od
Pelikána, já vytrvale proháněl epp
shocka Puzzle (po 160km jízdě v rozpáleném autě byl pěkně pokroucený,
ale po mírné ruční domluvě se zase srovnal).
Kromě výše zmíněných dorazili také mostečtí kombatáři. Opět přivezli modely
Pirát, které jsem tak trochu v článku
o soutěži ve Všeni hanil. Hoši si článek přečetli a při osobním setkání
si neodpustili drobné výhrady. V mém názoru, že tyto "balzáky"
nejsou pro kombat zrovna nejvhodnější mi ale tato soutěž dala stoprocentně
zapravdu, ale nepředbíhejme. K večeru dorazil také Martin "Macek"
Machura se synkem a třemi mezky. Dva klasické koncepce s laminátovými
trupy a křídly polystyren+dýha, jeden s celobalzovým trupem a křídlem
opět v kombinaci polystyren+dýha.
V naprosto ideálním zalétávacím počasí Honza Franc zkoušel novou Ki-61.
Starší prý nedávno rozstřelil při létání s kamarádem. Ríša Křížala dlouho
vybíral se kterým strojem bude soutěžit. Adepty byly Ki-64 (tu si chtěl
šetřit), Ki-61 (celobalzový už dost pamatující model) a FW-190 (jeden
z prvních kousků stavebnice F. Řezníčka). Při zkoušení FW-190 neodhadl
při nízkém průletu na zádech nad letovou plochou výšku a trefil dřevěný
kolík cosi vyznačující pro ultralighty. U Ki-61 měl zase neustále problémy
s povolujícím se výfukem. Mostecký Radovan Suk překvapil a kromě celobalzového
Piráta přivezl Spitefula
postaveného ze stavebnice. Pro pohon zvolil starší "dvojku"
ze šuplíkových zásob. Původně detoňák předělaný na žhavíka nebyl rozhodně
nejspolehlivější natož pak ideální. Radovan provedl jeden zalétávací let
a po přistání byl evidentně spokojen. Vrásky na čele mu způsobila jen
chybějící kabinka odpadlá při letu. Její hledání mostečáky na chvíli zaměstnalo.
Bohužel při jednom letu již při západu slunce Radovan jaksi neodhadl polohu
modelu a praštil s ním o zem. Výsledkem byl pochroumaný čumák a zlomená
vrtule. Protože už začala být opravdu tma nechal opravu na ráno.
S přibývajícími hodinami a ubývajícím světlem přišel čas rozdělat oheň
a opéci přivezené uzeniny. Lahůdkou byl Ríšův opečený bůček. Vhod přišel
také suchý led dovezený mostečákem Karlem Lutzem. Z auta vyhřáté pivo
se v sousedství ledu v Karlově chladícím boxu stalo po chvíli opět pitelným.
Nebudu to natahovat, pochutin bylo dost. Jen to množství piva někteří
podcenili a tak se dvakrát jelo do nedalekého Rohozce. U ohně byl ten
správný čas probrat témata okolo kombatu. Řešilo se palivo, motory, styly
létání (to s ohledem na dost vysoký počet killů). S Mackem jsme trochu
rozebrali téma související s možností začít pořádat soutěže airkombatu,
ale s elektromodely postavenými např. ze stavebnic FSK (Flying
Styro Kit). Macek rozjel "kampaň" ve které by mohla být
možnost zakoupit od FSK polotovary jejich modelů letadel 2.SV za podstatně
nižší cenu než je cena kompletní stavebnice. Jak toto dopadne jsme ale
nedořešili. Mimo to se Macek pochlubil čerstvě koupenou stavebnicí dvoumotoráka
Lockheed
P-38J Ligtning (FSK). Jednotlivé polystyrénové díly jsou velmi pěkně
barevně a plasticky vyvedeny. Model prý bude osazen dvěma AXIky 2208/34.
Rozhodně však nepůjde o stroj pro souboj. Prostě takové pěkné letadlo.
Každopádně určitý směr v "malém" elektrokombatu naznačen byl.
Zcela určitě by se v takových modelech mohlo využít podstatně levnější
vybavení než v dospělém kombatu. Je třeba také zmínit menší riziko nebezpečí
při létání s méně výkonnými a lehčími modely. Já touto cestou nejspíš
nepůjdu. Pravděpodobně zkusím dát dohromady něco jednoduššího z epp -
možná plochý trup a křídlo s horním a spodním potahem z tenké desky epp
a se stojinou v místě největší tloušťky profilu?
Jak debata plynula Mirek Hauk se zmínil, že má s sebou malá rybářská chemická
světla. Netrvalo dlouho a mém shockovi Puzzle byla všechna čtyři osazena
- na konce křídla červené a zelené, na směrovku modré a zespoda trupu
ještě jedno zelené. Puzzla mám celkem v ruce takže ani přes velmi chabé
osvětlení od ohně nebyl problém zalétat. Trochu mě sice mátla dvě zelená
světla ale dalo se na to zvyknout. Jednoduše pokud jsem viděl jen dvakrát
zelenou chtělo to něčím pohnout aby se objevilo další, které by ujasnilo
představu o poloze modelu. Při jednom přistání do ruky jsem nechtěně vylekal
synka Macka. Chudák skočil ze židličky na zem jak při náletu. Tímto se
mu omlouvám. Z nočního létání je pár fotek a snad se podařilo také krátké
video. Někdy po půlnoci se jednotlivci začali vytrácet do stanů. Dokdy
vydrželi poslední nevím, rozhodně jsem nebyl mezi nimi.
Probral jsem se okolo páté. Na stan ťukaly kapky deště a vedle mě odfukoval
Ríša. To byla kombinace kvůli které se vyplatilo ještě alespoň na chvíli
zavřít oči. Takže nakonec, vlivem nadbytečného množství tekutin v těle,
první ze stanu vylezl Ríša. Po dešti zůstalo jen pár kapek v trávě. Pohledem
na oblohu se dalo odhadnout, že sobotní soutěžní den bude trochu chladnější
než extrémně teplý pátek. Po základních ranních činnostech jsem si dal
dva lety se shockem v průběhu kterých také další noční konzumenti vylézali
ze svých dočasných příbytků. Půl osmá ranní je myslím vhodnou denní dobou
pro nastartování dvaapůlky takže jsem opět vyzkoušel skladbu atmosféry.
Oproti teplému pátečnímu podvečeru chtěla jehla trochu otevřít. Macek
začal vařit kafe, Karel Lutz nabízel tvarohové buchty od manželky. Začali
přijíždět další soutěžící.
Start závodu byl naplánován až na desátou hodinu takže byl dostatek času
na spoustu modelářských činností. Radovan Suk uspořádal epoxidové orgie
nad opravou čumáku Spitefula poškozeného večer. Honza Franc testoval jak
záložní novou Ki-61 tak svůj stroj číslo jedna Mustaga od firmy Veka Model.
Oba mostečtí Karlové Lutzové, jak mladší tak starší, štelovali formu s
Piráty. Vlastně všichni piloti zkoušeli své modely. Stále bylo dost času
a tak při jednom mém poletuchování se shockem napadla Macka zajímavá myšlenka.
Pro synka pořídil ve FSK malý jednoduchý hornoplošník na gumu. Jenže natočit
svazek tak aby model dobře letěl dá práci - co ho tak zkusit vytáhnout?
Proč ne? S využitím kusu nitě a dvou špendlíků jsme rychle připravili
aerovlek. Jediným nevyřešeným problémem bylo jak ve výšce odpoutat vlečnou.
Spoléhali jsme na to, že nějakým prudším obratem se špendlík na modelu
uvolní. Všechno bylo nachystáno. Pomocník vypustil mého Puzzla, Macek
hornoplošníčka. Stoupání v kruzích bylo kupodivu velmi uspořádané, polystyréňákův
let byl velmi stabilní. S již celkem vybitou pohonnou baterií jsem nastoupal
asi do 15ti metrů. Jen to odpoutání se nějak nedařilo. Zkrátka špendlík
zapíchnutý v trupu držel a nepustil. Oba modely dokroužily až na přistání.
Další pokusy o vlek s vylepšenou možností odpoutání se už nezdařily. Nit
se pokaždé z Puzzla uvolnila.
Radovan bojoval s trucující dvojkou ve Spitefulovi. Zbytečně. Motor prostě
odmítal poslouchat a tak jediným výsledkem byl po krátkém pokusu o let
a následné malé havárii znovu prasklý trup.
Desátá hodina se přiblížila takže pořadatel sezval soutěžící k úvodnímu
brífinku. Každý pilot obdržel list s tabulkou pro zápis dosažených výsledků
v jednotlivých kolech (heatech) a dalšími údaji (typ, rozpětí, … hmotnost
modelu).
Na soutěž začali přicházet diváci. Celkově bych odhadoval počet diváků
v průběhu celé soutěže tak na 20-30. Vzhledem k tomu, že skutečně nejbližší
civilizovaná oblast byla vesnice Rohozec to není snad tak špatné.
Soutěžících bylo celkem 16. Soutěž byla tedy rozlosována na tři kola a
finále, každé kolo po třech heatech. Okolo půl jedenácté začala příprava
prvního heatu. Stejně jako v minulém článku o soutěži ve Všeni kromě vlastního
obecného subjektivního pocitu budou jednotlivé lety popsány z pohledu
jednotlivých závodníků - tedy těch, kteří mi alespoň krátký textový "záznam"
pošlou.
Takže obecně. V prvním heatu nastoupili dva Piráti (Radovan a Karel Lutz
ml.) v konkurenci ostřílených airkombaťáků. Relativně pomalí Piráti to
měly hodně těžké. Už po pár vteřinách létala balza vzduchem a Radovanův
Pirát skončil. Pro Radovana to byl bohužel konec závodu protože už neměl
s čím létat. Holt i takový je kombat. V druhém heatu nastoupil harcovník
Macek Machura. Musím přiznat, že jsem byl hodně zvědav jak zalítá. Ani
ne v polovině letu se s někým srazil a části modelu se odděleně poroučely
k zemi. Po soutěži se ke svým killům vyjádřil ve smyslu, že s pomalými
soupeři se mu špatně létá, zkrátka tam kde už čekal stuhu byl teprve model.
Ve třetím heatu jsem startoval kromě jiných s Ríšou. Tomu se před soutěží
nepodařilo uspokojivě "rozchodit" žádný ze starších modelů a
tak nastoupil s novější Ki-64. Tenhle model je podle mě správný kombatový
nástroj - velké rozpětí, vynikající letové vlastnosti. Ríša říkal něco
o tom, že si chce model šetřit - co chce on je jeho věc. My ostatní chceme
jeho stuhu. V tomto heatu jsem měl malý ťukec takže další dva jsem opravoval
(pohoda). Jak jsem tak občas vzhlédnul od opravování zaznamenal jsem další
kill Macka Machury (druhý let - druhý model) a kill jednoho z Pirátů.
V šestém heatu opět startuji s Ríšou. Až na Tomáše Senohrábka mají snad
všichni rychlejší modely. Ríšovi se jaksi nezadařilo a bez zjevných příčin
s Ki-64 fláknul o zem. Tomáš Senohrábek létal se svým Atakem (mnoha boji
a kolizemi notně poznamenaným, dá se říct, že jeho model je spíš létající
troskou) hodně daleko a tak trefit ho bylo v podstatě nemožné. Tak od
poloviny heatu jsme zůstali ve vzduchu ve třech, kromě Tomáše létal ještě
Dan Pék. Ten měl už "nasekáno" tak se evidentně za nikým nehnal.
Let jak Tomáše tak Dana (ke konci heatu) bych si dovolil ohodnotit jako
velmi pasivní. Mně se nedařilo. Alespoň, že model přežil bez úhony. Mám
tak možnost v sedmém heatu sledovat sekací koncert v podání Lukáše krause.
Se svým Fairey
Battle si evidentně dokonale rozumí a nikdo ze soupeřů není ani chvíli
v bezpečí. Tenhle model díky velkému rozpětí a slušné rychlosti i s třiapůlkou
je další nebezpečnou zbraní. Osmý heat si nevybavuji. Jen vím, že Macek
konečně odlétal celý let se záložním modelem osazeným stávkujícím (nebo
nevyladěným?) motorem. Jeho let by se dal spíš popsat jako ploužení. Jednu
chvíli se motor rozjel, ale opravdu jen na chvíli. I přes to se mu podařilo
dát sek. Dan Pék rychlostí blesku pročesával vzduch a takhle jeho taktika
tentokrát slavila úspěch. Navíc se po celou dobu soutěže s nikým nesrazil
- ideální kombinace. Startuji v posledním devátém heatu. Ríša po ráně
s Ki-64 v předchozím kole vzal celobalzovou Ki-61. Ve zkušebním letu před
startem ale model zapíchnul do pole a do posledního kola nakonec nenastoupil.
Karlovi Lutzovi st. se poté, co v předchozím kole přišel o nového Piráta
podařilo sestavit ještě jednoho staršího Piráta. Krátce po startu jsem
se s ním sťuknul. Já letím dál, Karlův Pirát padá v divokých spirálách
k zemi. Opět jsme do konce nedolétali všichni. Seků nebylo mnoho.
Do finále nastoupilo sedm nejlepších ze základní části (po třech kolech).
Povedlo se mi v základní části obsadit páté místo a tak si vybojovat finálovou
účast. Skladba pilotů byla opravdu "hustá" a jasně dávala tušit,
že let bude masáž, krvavá koupel, masakr, peklo apod. Stal jsem se součástí
divokého reje rozzuřených strojů. Tohle bylo opravdu vyvrcholení celé
soutěže. Bohužel jsem se srazil s Martinem Musiolkem. Oba modely skončily
v kapustovém poli. Sleduji dění na obloze. Opravdu je na co koukat. Excelují
Dan Pék i Lukáš Kraus. Konečně zazněl povel rozhodčího k ukončení boje
a modely jdou na přistání. Těsně nad zemí někdo seknul Danovi stuhu (už
mimo soutěž). Smůla, chtěl jsem mu zkontrolovat jestli jí má celou, protože
než jsem se odporoučel do kapusty zdálo se mi, že jsem ho sekl. Hůř dopadl
při přistávacím manévru Lukáš. Neodhadl polohu modelu a rozložil ho o
vzrostlou trávu na kraji letové plochy. Taťku Krause, Standu, který tentokrát
dělal jen mechanika takhle synova rána na ruce evidentně naštvala.
Počasí nevypadá zrovna nejlépe a tak uklízíme modely z letové plochy.
Následuje sečtení výsledků a vyhlášení vítězů. Třetí, i přes kill ve finále,
je Martin Musiolek, druhý Lukáš Kraus a první Dan Pék. První místo je,
kromě poháru, oceněno stavebnicí Spitefula.
Z průběhu závodu bych si na první místo tipoval Lukáše. Poté co ve Všeni
vyhrál jsem ho po celý závod tentokrát dost důkladně sledoval, ale realita
je jiná. Závody byly opět i přes nižší účast velmi vydařené. Páteční předsoutěžní
večerní posezení bylo také velmi příjemné. Pokud někdy na takové závody
vyrazíte, jeďte už den předem, stojí to za to. Je mi trochu líto mostecké
party. Ze soutěže si odvezli třísky všech svých Pirátů - celkem čtyři
modely.
Koncem prázdnin by se měla uskutečnit další akce v Jenišově u Karlových
Varů. Soutěž bude pořádat parta okolo "Kobra figters". Jestli
bude zase otevřená pro všechny modely je otázkou.
Takže nashle v Jenišově.
| STARTOVNÍ LISTINA
(přihlášení) |
|
|
č.
|
jméno |
stroj
|
|
1
|
Kraus Lukáš |
Fairey Battle |
|
2
|
Suk Radovan |
Pirát |
|
3
|
Richard Křížala |
Ki-64, Ki-61 |
|
4
|
Lutz Karel ml. |
Pirát |
|
5
|
Segeň Petr |
BF109 |
|
6
|
Senohrábek Jiří ml. |
BF109 |
|
7
|
Dvořák Pavel |
Ki-61 |
|
8
|
Machura Martin |
BF 109 |
|
9
|
Senohrábek Tomáš
|
Atak |
|
10
|
Senohrábek Jiří |
BF 109 |
|
11
|
Pék Daniel |
BF109 |
|
12
|
Augusta Petr |
Lavočkin La-5FN |
|
13
|
Musiolek Martin |
Il-2 |
|
14
|
Lutz Karel st. |
Pirát |
|
15
|
Franc Jan |
Mustang |
|
16
|
Fiam Jiří |
Hellcat |
|
|
pořadí
|
jméno |
č. |
1.kolo
|
2.kolo |
3.kolo |
finále |
body
celkem |
|
1
|
Pék
Daniel |
11 |
287/1 |
383/2 |
433/3 |
485 |
1589
|
|
2
|
Kraus Lukáš
|
1 |
135 |
528/4 |
385/2 |
337/2 |
1395 |
|
3
|
Musiolek
Martin |
13 |
269/1 |
297/2 |
473/3 |
295/2 |
1333 |
|
4
|
Senohrábek Jiří ml.
|
6 |
338/2 |
336/2 |
236/1 |
221/1 |
1131 |
|
5
|
Senohrábek Jiří st. |
10 |
188 |
286/1 |
268/1 |
289/1 |
1031 |
|
6
|
Dvořák
Pavel |
7 |
331/2 |
237/1 |
237/1 |
53 |
857 |
|
7
|
Segeň Petr
|
5 |
137 |
237/1 |
182 |
119 |
674 |
|
8
|
Lutz Karel |
14 |
253/1 |
57 |
233/1 |
|
543 |
|
9
|
Fiam Jiří |
16 |
132 |
230/1 |
177 |
|
538 |
|
10
|
Křížala Richard |
3 |
332/2 |
180/1 |
0 |
|
512 |
|
11
|
Machura Martin |
8 |
233/1 |
72 |
136 |
|
441 |
|
12
|
Senohrábek Tomáš |
9 |
134 |
236/1 |
71 |
|
441 |
|
13
|
Augusta Petr |
12 |
208/1 |
127 |
80 |
|
415 |
|
14
|
Franc Jan |
15 |
135 |
136 |
135 |
|
406 |
|
15
|
Lutz Karel ml. |
4 |
160 |
106 |
123 |
|
389 |
|
16
|
Suk Radovan |
2 |
101 |
0 |
0 |
|
101 |
|
Číslo za lomítkem udává počet seků v heatu.
Soutěžící, jestli máte zájem pošlete mi krátký popis jak jste soutěží
procházeli. Tento popis se objeví po kliknutí na vaše jméno ve výsledkové
listině.
Pokud máte k textu faktické připomínky dejte mi vědět na mail.
 |
 |
 |
 |
| večer před soutěží |
noční lety se shockem Puzzle |
... hoř světýlko plápolej, tupé síly udolej ... Ríša Křížala |
pěkný Fairey Battle Lukáše Krause (nepřežil přistání po finále) |
 |
 |
 |
 |
| ranní testování staršího celobalzového Ki-61, pilot Ríša, asistuje
Honza Franc |
příprava na aerovlek, Puzzle v mých rukách a Leonardo od FSK v držení
Macka Machury ... |
... a takhle to dopadlo ... |
příprava ke startu |
|
|
 |
 |
| přišlo pár diváků, vlevo dole mezek Petra Segeně |
letka Petra Augusty |
Martinovo iljušin a křídlo mé Ki-61 po killu ve finále |
šrotiště mostečáků, vlevo nahoře Radovan Suk se Spitefulem |
| |
|
 |
|
| |
Martinovi rupla příruba výfuku |
stupně vítězů, zleva: Lukáš K., Dan Pék a Matin M. |
|
