Slowflyer 2004

O víkendu 7.-8.2 2004 se konal další roční soutěže Slowflyer 2004. Tradiční soutěž byla tentokrát spojena s akcemi halové akrobacie (přesné akrobatické létání) a AeroMusicals (létání s hudebním doprovodem). Soutěž proběhla v tělocvičně SOU ul. Zelený pruh v Praze 4.

Pravidla:
Slowflyery se létaly dle pravidel, která byla uvedena v časopisech RCmodely 12/2003 a 1/2004. Zjednodušeně bylo úkolem po startu ze země prolétnout brankou, oblétnout pilon vzdálený od branky asi 7m a opět prolétnout brankou. Celkem musel soutěžící prolétnout brankou pětkrát. Následovalo přistání na tzv. letadlové lodi. Tuto "loď" si představte jako vodorovnou plochu o rozměru asi 4,8x1,5m 1m nad zemí. Pokud model po zastavení zůstal na "lodi" byl bonifikován odečtem 10s od celkového letového času. Pro ukončení letu se model musel "lodi" alespoň dotknout. Letěly se celkem dva soutěžní lety.
Akrobacie se létala dle německých pravidel, která byla popsána na stránkách časopisu RCmodely 10/2003 a na webu www.rcmania.cz.
AeroMusicals je mladá kategorie. Létalo se 2 minuty na hudbu a bodovači hodnotili různé aspekty letu (náročnost obratů, vyplnění prostoru, střídání obratů a pod.).

Kromě tradičních i méně tradičních českých účastníků přijelo také několik pilotů z Německa, Holandska a Polska - především jako účastníků akrobacie a AeroMusical. Účast přislíbili též známí češti piloti obřích akrobatů Michal Mikulec a Radek Černý kteří ale nakonec nesoutěžili - prý poté co viděli lety ostatních soutěžících (akrobacie), holt létání v hale je něco úplně jiného než létání venku.
Vůbec se nezmiňuji o létání vrtulníků, tato kategorie jde zcela mimo mně.

Píšu jak jsem vše prožíval já - jednak jako divák a také soutěžící v kategorii slowfly.

I když akrobacie jsem se nakonec radši nezúčastnil jel jsem se už v sobotu na létání prvních dvou kol akrobacie a poté tréninku na aeromusical alespoň podívat co hlavně partička kolem RCmanie natrénovala a vůbec jaký je v těchto disciplínách trend. To co bylo k vidění nepoučeného překvapí znalému vezme dech. Kdyby mi to, co piloti předváděli, někdo vyprávěl před dvěma a možná i jen před rokem bral bych to jako sci-fi. Jenže tohle byla realita. Přesná akrobacie není na první pohled divácky příliš atraktivní, ale kdo někdy v hale létal musel většinu předvedených výkonů ocenit. Samozřejmě byli piloti dobří i méně zdatní. Někteří s létáním v omezeném prostoru haly občas bojovali, u jiných - těch lepších - bylo zřejmé že opravdu už jen dopilovávají provedení obratů nebo celkový projev. Celá akrobacie je jak o umění tak hodně o nervech, ale to platí určitě nejen pro halové létání. Večerní tréninky na aeromusical byly další lahůdkou. Především u pilotů kde hudba nebyla jen zvukovým doprovodem ale povedlo se jim hudbu s předváděnými akrobatickými prvky dobře skloubit se bylo na co dívat. Nemá cenu tuto disciplínu popisovat, to chce vidět.
Letový den skončil a já s kamarádem Zdeňkem L. jsme se vydali přenocovat k Vencovi Jankovi (šéfredaktor časopisu RCmodely a hlavně pořadatel celé akce). Probrali jsme spoustu témat nejen modelářských. Něco si ale nemůžu nechat pro sebe - až Venca vyveze z garáže (ona to vlastně garáž není a nikdy prý ani nebude, je to velká dílna kterou by mohlo mnoho modelářů tiše závidět) to co má rozdělané a věci které zatím jen připravuje myslím, že si spousta nejen modelářů položí otázku "Co to vlastně ta modelařina je?". Doufám že se Venca pochlubí brzy. Více neprozradím, možná by se na mne zlobil.
Někdy kolem půlnoci po debatě nad mým modelem Papundekl připraveném na nedělní soutěž, který při tréninkovém létání dost odmítal startovat ze země, došlo ve Vencově dílně na zvyšování podvozku. Nic složitého. Podvozek je přichycen gumičkami takže jsem ho jen podložil blokem z epp o výšce cca 25mm. Ještě nás napadlo v prostorném obýváku zkusit kolmé starty takže jsem na model nalepil několik uhlíkových tyček aby model stál kolmo. Bohužel nezdařilo se. Než se vrtule roztočí natolik aby šlo odstartovat tak se model někam zvrhne nebo překlopí. Nakonec mi ještě Venca nabídnul k vyzkoušení baterie 2xLiPol340, 700 a 1200. S 2xLiPol340 jsem nakonec soutěžil. S nimi má model hmotnost 140g. Pohonná jednotka se střídavým motorem z CDrom a vrtulí GWS8/3 dává tah kolem 225g takže ideální kombinace.
Druhý den jsme se sbalili a vyrazili do haly. Létala se soutěž slowflyer, aeromusical a letělo se třetí kolo akrobacie.
Po ránu panoval trochu chaos. Většina soutěžících, kteří se chtěli přihlásit na slowflyer, netušila kde si udělat zázemí, jak se přihlásit apod. Nakonec se vše v pohodě vyřešilo, proběhla registrace spojená s odevzdáním vysílačů a mohlo se začít létat. Dost mě děsilo, že nebyl prostor pro vyzkoušení modelů - docela jsem si chtěl prověřit jak můj Papundekl startuje ze země se zvýšeným podvozkem. Takže první start hned naostro. Startoval jsem až ke konci startovního pole tak jsem snažení soupeřů. Někdo letěl dobře, někdo špatně, někdo neodstartoval - zkrátka klasika. Za zmínku stojí určitě let němce Mullera který použil model Shockflyer EDGE 540arTistic z produkce firmy Ikarus (jednoduchá konstrukce z desek extr. polystyrenu tl.3mm vyztužená uhlíkovými pásky, stínový trup v bokorysu i v půdorysu ... tímto modelem byl také inspirován můj 3DX). Jeho let bych zvukově popsal jako bzzzz (točící se vrtule při startu), vžum vžum vžum vžum vžum (5 průletů) a cvak (pěkné přistání na "letadlovou loď") - to celé trvalo kolem dvaceti vteřin. Zcela po právu tuto disciplínu vyhrál. Já kupodivu odstartoval velmi lehce (díky za nápad se zvýšením podvozku Venco), udělal pět průletů a šel na přistání. To se na poprvé nepovedlo tak jsem nalétával tak dlouho až jsem přistál na podlaze. Rozhodčí na mě volali, že pro ukončení letu je nutno
"lodi" se alespoň dotknout. Doběhl jsem pro model a pokračoval v nalétávání, zadařilo se velice rychle, dokonce jsem přistál ve směru kratšího rozměru "lodi" .... asi na padesáti centimetrech. Kolegu Zdeňka jsem musel k soutěžnímu letu přemlouvat :-) Byl hóóódně nervózní. Nakonec jsem ho přesvědčil a letěl. Přesněji řečeno odplazil se půl kola a spadnul. To mě překvapilo, protože s modelem už létal doma při tréninku vcelku dobře. Nakonec se závada našla. Když jsem jeho model ukazoval jednomu z návštěvníků všiml jsem si obráceně nasazené vrtule - holt nervozita vykonala své. Navíc zřejmě po nějakém dřívějším pádu rotor (plášť) motoru nedržel na osičce a při větším tahu se tak plášť vysouval mimo plechy.
Po ukončení prvního kola slowflyeru pokračovala akrobacie a aeromusical. Úplně nakonec se letělo druhé kolo slowflyeru. Jeho průběh byl obdobný jako u kola prvního. Někdo proletěl někdo ne, někdo přistál někdo ne, někdo si odnesl model celý někdo v troskách. Bohužel jsem patřil k těm posledně uvedeným. Po vzletu se mi model stočil na levou část branky a nacpal se do konstrukce kterou byla branka tvořena (příhradovina z kovových tyčí). Časoměřiči nade mnou evidentně zlomili hůl, ale já si pro model doběhl, nasadil vrtuli a i přes to, že měl model uraženou směrovku, jsem pokračoval v letu. Bohužel hned při dalším průletu jsem otestoval druhou stranu branky ... asi by se dál dalo pokračovat, ale řekl jsem si že to stačilo. Když nad tím tak přemýšlím, možná jsem měl letět, v nejhorším bych znovu narazil do branky. Zdeněk sice bez problémů odstartoval a poprvé proletěl brankou, ale s nezalétnutým modelem (večer před soutěží ho upravoval po posledním pátečním tréninkovém létání) si moc radosti neužil a spáchal takové malé kamikadze na rozhodčí.
Soutěžní maraton skončil a čekalo se na vyhlášení výsledků. Než se napsali diplomy byl krátký čas na předvedení modelů soutěžících. Chtěl jsem vylepšit svojí reputaci po pokaženém druhém soutěžním letu a přihlásil se do předvádění také. Po letech Rampy s Extrou, jednoho německého závodníka s pěkným "vakuovaným" akrobatem a po předvedení synchronního letu dvou německých závodníků se shock-flyery EDGE (fakt bezva podívaná) jsem si nakonec přeci jen s Papundeklem zalétal a předvedl čeho je schopen.

Diplomy byly dopsány, poháry a ceny nachystány tak se začalo s vyhlašováním. Kromě Davida Kyjovského který obsadil první místo v kategorii akrobacie si češi moc valně nevedli. Většinu cen pobrali němci. Vše je zřejmé z tabulek.

SLOWFLYER pořadí číslo jméno země 1. kolo 2. kolo započítáno 1 4 Martin Muller GER 12 13 12 2 1 Jan Špatný CZ 25 30 25 3 35 Alex Loske GER 120 30 30 3 47 Jaroslav Brojír CZ 30 65 30 5 26 Lukáš Krevňák CZ 33 39 33 6 48 Ladislav Bušek CZ 114 36 36 6 29 Zdeněk Petlák CZ 36 120 36 8 19 Tomáš Ciniburk CZ 41 56 41 8 45 Jan Kareš CZ 83 41 41 10 11 Petr Michalovič CZ 118 45 45 11 18 Ondra Eremiáš CZ X 46 46 12 42 Miloslav Malásek CZ 47 116 47 13 37 Josef Brandl       CZ 48 120 48 14 46 Jiří Kareš CZ 54 49 49 15 53 Pavel Dvořák CZ 50 120 50 16 32 Boris Guič CZ 51 120 51 17 24 David Kyjovský CZ 53 66 53 18 55 David Štěp CZ 120 120 120 18 43 Michal Polák CZ 120 X 120 18 44 Jiří Zikmund CZ 120 120 120 18 52 Zdeněk Ludvík CZ 120 120 120 18 13 Luděk Novotný CZ 120 X 120 18 6 Leszek Pienkowski PL 120 120 120 18 54 Jiří Štěp CZ 120 120 120 18 40 Daniel Sychra CZ 120 120 120 X ... soutěžící nenastoupil, 120 ... soutěžící let nedokončil nebo překročil pracovní čas (120s)

AKROBACIE pořadí číslo jméno země bodů celkem 1 24 David Kyjovský CZ 21080 2 28 Alexander Kammerer GER 20990 3 4 Martin Muller GER 20885 4 12 Markus Wissinger GER 20690 5 20 Sascha Fliegener GER 20465 6 22 Benoit Dierickx FR 20005 7 9 Jan Plevný CZ 19620 8 17 Aleš Zapletal CZ 19605 9 19 Tomáš Ciniburk CZ 19415 10 10 Markus Rummer GER 19370 11 32 Boris Guič CZ 19035 12 23 Jakub Skotnica CZ 18870 13 11 Petr Michalovič CZ 18855 14 16 Maxi Speckmaier       GER 18715 15 26 Lukáš Krevňák CZ 18545 16 25 Sebastian Scheinig GER 18435 17 14 Robert Widl GER 18385 18 15 Václav Svoboda CZ 17935 19 27 Dan Šimáček CZ 17045 20 29 Zdeněk Petlák CZ 17000 21 33 Rudolf Bartl CZ 16895 22 35 Alex Loske GER 16000 23 8 Armin Mangelmann GER 15795 24 30 Jürgen Schreiner         GER 15725 25 1 Jan Špatný CZ 14360 26 3 Jiří Potenský CZ 14130 27 18 Ondra Eremiáš CZ 13360 28 7 Luboš Chvátal CZ 12150 29 2 Ralph Pawlowitz   PL 10750 30 36 David Bilíček CZ 560 31 6 Leszek Pienkowski PL 0

AEROMUSICAL pořadí číslo jméno země bodů celkem 1 4 Martin Muller GER 89,5 2 28 Alexander Kammerer GER 86 3 20 Sascha Fliegener GER 81,5 4 12 Markus Wissinger GER 78 5 22 Benoit Dierickx FR 76 6 10 Markus Rummer GER 73,5 7 24 David Kyjovský CZ 73 8 16 Maxi Speckmaier GER 72 9 8 Armin Mangelmann GER 70,5 10 29 Zdeněk Petlák CZ 65,5 11 26 Lukáš Krevňák CZ 65 11 35 Alex Loske GER 65 13 17 Aleš Zapletal      CZ 63,5 14 32 Boris Guič CZ 63 15 27 Dan Šimáček CZ 61,5 16 30 Jürgen Schreiner GER 61 17 1 Jan Špatný CZ 58,5 17 23 Jakub Skotnica CZ 58,5 19 33 Rudolf Bartl CZ 55 20 11 Petr Michalovič CZ 49

Obecně závěrem: Zaujaly mě modely německých soutěžících. Evidentně jdou směrem modelů z extrudovaného polystyrenu - jak deskového tak vakuovaného jak jej známe třeba z produkce výrobců AlfaModel nebo Formoplast. Naopak mnoho českých soutěžících (opět mám na mysli především kluky kolem rcmanie) dělají modely z epp. Na rozbor vlastností nebo předností jednotlivých modelů si netroufám, ale můj osobní závěr je, že německé modely z vakuovaných dílů jsou moc pěkné i výborně létají ale kusová výroba nebude asi jednoduchá, díly je potřeba zřejmě vyrábět ve formách. Oproti tomu modely z epp mohou být udělány také velmi pěkně (třeba model vítěze akrobacie Davida Kyjovského), dají se relativně snadno modifikovat (tu se uřízne, tu přidá :-)) a navíc snesou i méně šetrné zacházení.

Létající zajímavostí se asi nejen pro mne stal obří slowflyer Tomáše Ciniburka s pohonem motorem AXI2208/34 slepený z desek extrudovaného polystyrenu tl.4, výplet křídel je z kevlarové nitě, celková hmotnost modelu okolo 440g. AXI si i s takovým mackem skvěle poradil. Tomáš letové vlastnosti názorně demonstroval letovou ukázkou. Zřejmě jde o největší halový model.

Mám slíbené fotky, takže časem ....

Tomáš se svým obřím slowflyerem

Design PAD