Jak den po noci přichází tak se dojmy rozchází ...

Další letošní soutěž v kombatech kategorií ACES a EPA uspořádala parta z Moravy. Na letišťátko do Oder se sjížděli soutěžící i čumilové od pátku, mimo jiné i při příležitosti oslav narozenin Bédy Dubového. Se SOPTÍKEM jsem dorazil po cca 435km za volantem někdy kolem deváté večerní. Tak akorát na trochu piva a propečenou krůtu, k tomu oheň, kamarádi ...

ACES

Sobotní ráno je poněkud vlhké. K ranní rose se později přidává mírný deštík. Éra se vybalují a uklízejí a zase připravují a tak pořád dokola. Nadchází čas pro přihlášení. Kromě známých tváří z Čech jsou tu i známé tváře z Rakouska – Gert a Alois, Slovensko zastupuje jen dvojice Baťkových.
Deštík se mírní až přestává, jde se lítat.
První kolo parádní, 4 seky. Kupodivu v celém tomto kole žádné větší třísky. Druhé kolo poněkud destruktivnější. První srážka = křídlo pootočené vůči normální poloze o asi 30st., později další rána a s odseknutou asi třetinou křídla jakž takž přistávám. 3 seky jsou malou náplastí na tu bídu. V tomto kolo se také přihodilo něco takřka neskutečného. Petr Hakl se svou rozběsněnou dvaapůlkovou P40 ukořistil 5 seků. Jasně se posouvá průběžně na první místo. Paťas nijak zvlášť nezáří, ale stabilně si odnáší ze soubojů po dvou secích. Podobně nenápadně plíživě loví seky Simoneta Baťková. Milan Bezstarosti natěšený jak malý kluk že má zas pospravovaného svého „hurikána“ startuje do boje. Po pár vteřinách neřídí a letadlo míří k horizontu, zapichuje se nedaleko a dobrovolně končí svůj život. V třetím kole se trápím, tuším bez seku. Robo Baťka ukazuje po čem že má jeho model jméno – Devastátorem devastuje soupeře kteří padají jak mouchy k zemi. Petr Hakl zase něco nasekal. Máme tu finále. Poprvé se letí v sedmi. V předchozích kolech nastupovalo 17 pilotů do heatů v počtech 6-6-5. Bohužel velmi často se stávalo, že létali piloti třeba i jen tři poté co se někomu nepodařilo vůbec odstartovat nebo hned na začátku došlo ke srážce. Asi každý pilot si „vybral“ jeden takový let v němž se opravdu dalo těžko něco nasekat. Takže do finále radostněji. Sedm pilotů, to by mohlo být dobrý. Ale ouha. Bum, rána, trosky a snad už ve čtvrté minutě jsme na nebi tři – já, Paťas a Simoneta. Navíc Paťasovi po průletu troskami ze srážky jiných modelů chyběl kus křídla a tak si pěkně zapáčkoval. Oba jsme naháněli Simonetu. Statečně vzdorovala, ale nevydržela tlak dvou stokilových chlapíků a zaryla svojí stíhačku hluboko do země. Naháním Paťasovo poněkud handycapovaného Faireye. Aby toho nebylo málo, rozhodčí se upísknul a už po šesti minutách končí finálový souboj. S jedním sekem toho asi moc nenadělám. Smolně dopadl dosud radostný Petr Hakl. Srážka se Seiranem rakouského Aloise P. ukončila slibnou kariéru P40 a to tak, že definitivně. Z modelů toho opravdu moc nezůstalo.
Krátká přestávka na spočítání výsledků a vyhlášení. 1. Petr Hakl, 2. Patrik „Paťas“ Svída (jen o tři body za prvním, tak malý odstup, který by při trochu rychlejších startech do soubojů možná smáznul, komentuje chlapácky: „no co, měl jsem ještě jednou seknout“), 3. Pavel „PAD“ Dvořák. Nechybělo mnoho a na stupně vítězů mohla poprvé vystoupit dívka – bramborová Simoneta. Byly rozdány diplomy, poháry, vytombolovány pěkné ceny (kdo že si nakonec odnesl ten růžovoučký svetřík?) a soutěž ukončena.
Ačkoli ihned po finále začalo pršet a závěrečný ceremoniál se odehrával ve stanu prozíravě připraveném pořadateli nervalo dlouho a počasí se zase umoudřilo a až do večera se poletovalo se vším možným i nemožným (čarodějnice). Sešlo se i pár pilotů pro závod EPA v následujícím dni takže se uskutečnilo i několik soubojů.

pořadí	pilot	bodů	seků
1	Hakl Petr	1536
2	Svída Patrik	1534
3	Dvořák Pavel	1344
4	Baťková Simoneta (SK)	1042
5	Klouček Rudolf	1033
6	Dubový Bedřich	873
7	Preininger Alois (AU)	697
8	Petrášek Pavel	649
9	Havel Ondřej	649
10	Těžký Marek	601
11	Baťka Robert (SK)	552
12	König Gert (AU)	505
13	Musiolek Martin	364
14	Doležal Josef	345
15	Bejda Jan	292
16	Havel Miloš	243
17	Bezstarosti Milan	54

EPA

Nedělní ráno, tradičně, jako vymalované. Chladná noc předznamenala prosluněný den. Dorazili borci ze Slovenska – Bajerovci a Haluškovci, od Břeclavi „helmíkovci“ a další. Tradičně početně zastoupená dorazila parta z Hradce Králové.
Kolem desáté začíná soutěž EPA. Sešlo se jen 16 pilotů (po té, co někteří místní na poslední chvíli svou účast zrušili) a tak se létalo v heatech na 5-5-6 pilotů. Nevím jestli nebylo lepší létat na 2x 8 pilotů, ale pravidla připouštějí max 7 pilotů v heatu tak asi není co řešit. Opět, jako v ACES, se občas stalo, že z pěti pilotů měl jeden, dva nějaký problém a tak se stuhy lovily těžko. Díky poměrně silnému větru se občas létalo dost daleko, opět důvod pro obtížnější sekání. Ale co, podmínky pro všechny prakticky stejné. Rozlosování mi určilo starty vždy v prvním heatu každého kola. Po slušných výkonech z posledních závodů startuji hned do prvního souboje s Dornierem. Nezačínám zrovna nejlépe, model sice odhazuji jako první ovšem z nějakého důvodu se netočí přední motor, tvrdé přistání, stuha namotaná do zadního motoru, co je? Rychle vymotávám stuhu, zkouším přední motor, vše OK takže startuji jako poslední. Jak se nepovedl start tak se nepovedl celý let, končím s jedním sekem. U ostatních moc nevím, snad jen že Michal Bajer si vybírá slabší chvilku a přistává také jen s jedním sekem. Daří se SOPTÍKOVI, myslím že ulovil 4 seky. Ještě lépe zabojoval Milan Haluška, 6 seků. Překvapuje Franta Kváša, 4 seky. Filipovi Ryglovi po srážce upadl kus motoru a to se fakt v heatu nedá opravit. Dornier zklamal a tak do druhého kola beru osvědčeného Mustanga. Jak se v sobotním závodě ACES modely příliš nesrážely dneska je to přesně naopak. Hodně modelů končí po killech v nepěkných troskách a v pauzách mezi koly pořádají mnozí opravárenské dostihy. V druhém kole potvrzuje roli favorita Bajer sedmi! seky, strašný. Mě se daří 3, kromě toho si párkrát zaběhnu do bitevního pole pro letadlo kterému po nějaké drobné kolizi upadla vrtule. SOPTÍK se sráží a jeho Kingcobra je hodně pochroumaná. Mé pozornosti úplně uniká ZBEK, ale o tom později. Milan Haluška má dost smůlu, v jeho heatu soupeři popadali a není co sekat. Třetí kolo je parádní, snad jsem se ani nesrazil a 5 seků je skvělé skóre. Rozhodcuji ZBEKA a valím oči, kromě slušného počtu seků koukám na jeho log a hle, ani v předchozích kolech nezahálel. Takže já si hlídal slováky a zatím pod svícnem ...
SOPTÍK pokračuje v přídělu smůly a ničí další model. Základní část ukončena, počítá se kdo postoupí do finále. SOPTÍK žadoní zda bych mu do finále nepůjčil model, protože vše co měl dost pobil. Nabízí se ZBEK se zapůjčením svého tréninkového modelu. SOPTÍK nakonec jednu svojí Kingcobru zletuschopnil takže zápůjčku netřeba řešit. Do finále je na prvních místech hodně těsno, vede ZBEK, o dva body za ním já a pak s malým bodovým odstupem Bajer. Bez šancí nejsou ani ostatní finalisté. Zkrátka finále rozhodne a vítězem může být téměř kdokoli. Hlavně se nesrazit.
Úprk ke strojům. Start se daří a jsem ve vzduchu první. Stuhy zmizely hodně rychle a moc jsem se na jejich likvidaci nepodílel. Navíc se srážím s Martinem Musiolkem. Mému Musangu nic není, Martinův Fairey je na tom hůře i když ne neopravitelně. Tak vyměnit vrtuli a znovu do boje. Snad jediné stuhy jsou na modelu Milana Halušky, vozí pár krátkých kousků na křídle a výškovce. Postupně mu je odebírám, snad třikrát nebo čtyřikrát, zkrátka celkem pět kousků. Nestíhám sledovat ZBEKA ani Bajera. Dvě nebo tři vteřiny před koncem ještě sekám stuhu z Bajerovo Mustanga, ale díky tomu že to je včetně směrovky sek neplatí. Bajer 4, uf, ZBEK asi 2, no to bude těsný.
Výsledné pořadí se oproti stavu před finále trochu zamíchalo. 1. Pavel PAD Dvořák, 2. Michal Bajer, 3. Zbyněk ZBEK Majer. Ostatní viz tabulka.
Při vyhlášení byli všichni soutěžící odměněni diplomy, první tři pohárky a losovaly se drobné věcné ceny. Asi nejšťastnějším se stal poslední losovaný Ruda Klouček ml., který získal výřezy na model Miles M20 bezpochyby využitelný na EPA soutěže. Zvláštností modelu je pevný podvozek předlohy takže jej musí mít i model. Jsem zvědav jak si s tím taťka Klouček poradí.

pořadí	pilot	bodů	seků
1	Dvořák Pavel	2011	15
2	Bajer Michal (SK)	1839	13
3	Majer Zbyněk	1738	12
4	Haluška Milan (SK)	1622	11
5	Musiolek Martin	1306	9
6	Petrášek Pavel	1173	8
7	Brunner Radek	1043	5
8	Kváša František	864	7
9	Šindler Jiří	728	4
10	Klouček Rudolf ml.	701	3
11	Hron Zdeněk	655	4
12	Kudláček Radek	612	2
13	Hermann Helmut	566	4
14	Rygl Filip	458	2
15	Rygl Tomáš	385	1
16	Kohout Václav	235	1

Po dvoudenním zápolení mívám létání už plné zuby takže balím všechny modely, stan a vůbec všechnu výbavu. Někteří nezmaři ještě trápí zbylé modely dalšími nesoutěžními souboji. Celá soutěž se stihla odlétat poměrně rychle. Jsou asi dvě hodiny. Ještě klábosíme jak s pořadateli tak s kolegy modeláři, ale postupně mnozí odjíždějí. S vidinou 435km před sebou také neotálím. Ovšem na otočení klíčkem auto reaguje jen zacvakáním relé. Ach jo, vybitá baterie. Připojení startovacích kabelů by vyžadovalo vystěhování celého kufru neb baterku mám vtipně pod podlážkou zavazadlového prostoru. Naštěstí včerejší oslavenec Bedřich Dubový zkušeně usedá za volant a dieselový motor krátce na to po mírném roztlačení naskakuje. Tedy sám bych si netroufnul a po pravdě řečeno docela jsem se bál. Tahle trable s autem nebyla jediná. Paťas by mohl vyprávět jak se jezdí s autem bez oleje v motoru. Cesta byla naštěstí už bezproblémová a rychlá. Jen mě překvapilo obrovské množství motýlů kteří nás v hejnech (lze to tak napsat?) provázeli celou cestu po dálnici až do Prahy.
Skončil další ze závodních víkendů. Opálené obličeje, trochu šrámů na modelech a snad dobrý pocit u většiny závodníků je to co zůstalo po Odrách.
Díky pořadatelům za pěkné závody ACES i EPA.

Cestou domů jsem se trochu zamýšlel nad tím, jestli těch ran a hlavně následků v podobě zničených modelů není nějak moc. A napadlo mě jestli by třeba nebylo řešením zmenšit kapacitu baterií. Proč? Aby se modely zpomalily, aby byly lehčí, aby zkrátka srážky nebyly tak likvidační. Pro zajímavost jsem později doma na svého Mustanga, který normálně létá s vrtulí GWS HD 9/7,5 a do baterií po letu dobíjím cca 1150mAh (spíš méně), nasadil vrtuli GWS HD 8/6. Výsledkem byl o málo pomalejší let, model je stále schopen svislého stoupání. Po 7,5min letu bez stuhy dobito 865mAh. No to já jen tak, na rychlost mám ACES a tak by mi zpomalení EPA nevadilo, ale je mi jasné, že někteří to vidí dost jinak.

A proč že ta zvláštní věta hned na úvod? Je to prosté, na závodech v Suché sekal Dornier skvěle, v Odrách se moc dobře neukázal ... až doma jsem objevil že možná byla trochu zohýbaná vrtule, tak snad to bylo tím :)

Pavel PAD Dvořák