RC web
hlavní
aktuality 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001-2000
hangár
rubriky
RC kombat slowflyer letadla dílna
ostatní
akrobacie kmitočty programy plánky
kontakt
odkazy
logo ACES logo EPA logo WW1+ logo RC mania
vyhledávání
3.11. 2009 - Albatros DV - kombat WWI+

Několik modelářů včetně zahraničních se mě neustále ptalo kde seženou Albatrosa se kterým více jak dva roky létám. Tento model připravovala firma FREEAIR do výroby, ale nakonec se v nabídce neobjevil a zůstalo jen u prototypu, který jsem měl na testování.

A tak došlo na stavbu dalšího Albatrosa. Tentokrát jak se říká od píky. Začátek je vždy spojen s přípravou podkladů podle monografií. Návrh konstrukce je podřízen požadavku na co největší odolnost ovšem při maximální tvarové shodě s předlohou. Samozřejmě také jsem čerpal ze zkušeností s Albatrosem od FREEAIRu.

Rozkreslení modelu jsem se věnoval možná více než bylo zdrávo ovšem výsledkem je poměrně slušná dokumentace pro stavbu modelu vč. vykreslení drobných dílů ze sklotextitu a překližky. S přibývající podrobností výkresu došlo i na zjednodušené polomakety kulometů a motoru.

Základní parametry:
rozpětí 1024mm
délka 834mm (vč. vrtulového kuželu)
hmotnost letová 640g
ovládané funkce křidélka, výškovka, směrovka, motor
motor TURNIGY SK (80g, 750kv)
baterie LiPol 3S1300mAh
vrtule 11/7E
serva HXT 500 (5-ti gramová)
regulátor Jeti 18A
přijímač MZK Sexta


Než podrobný popis stavby uvedu jen několik základních informací o koncepci a stavbě modelu.

Tradičním oříškem je upevnění horního křídla na trup při daném tvaru vzpěrového systému. Poučen z provedení na předchozím Albatrosovi a po zkušenostech ze stavby Rolanda C2 jsem i přes vyšší hmotnost zvolil zhotovení vzpěrového systému z ocel. drátu O2mm tak aby bylo uchycení jednoduché, pevné a přitom ještě navíc sklopné pro případné skladování rozloženého modelu. Horní křídlo je tak uchyceno ve čtyřech bodech na celkem šesti plastových vidličkách. Vidličky jsou našroubovány na třech drátěných vzpěrách ve tvaru široce rozevřeného "U". Spodní křídlo je jednoduše dvěma kovovými šrouby M3 přišroubováno do překližkových výkližků v trupu.

Ocasní plochy na výkresu jsou z EPP tl. 8mm. Já ale už delší dobu i přes mírně vyšší hmotnost preferuji ocasní plochy vyrobené z dutinkového polypropylenu (coroplastu) tl. 2mm a ani u tohoto modelu tomu není jinak. VOP je vyztužena zasunutím dvou uhlíkových drátů O2mm do dutinek plochy.

Trup je ručně broušen z půdorysně a bokorysně vyříznutého polotovaru. Díky eliptickému průřezu v celé délce trupu je po základním ořezání hran broušení jednoduché a stačí práci neuspěchat. Pilotní prostor je vyfrézován ve stojanové vrtačce až po zaoblení trupu což je poněkud nepraktické (je potřeba trup upevnit na kus rovné podložky protože pak se s trupem posouvá, fréza - vrtačka se nehýbe), ale kokpit se tak vyfrézuje přesně podle hrany mezi bokorysným výřezem kokpitu a zaoblením trupu.

Výroba koleček viz. samostatná stránka.

Motor je montován se sadou pro obrácenou montáž na překližkovou desku nalepenou na předku trupu. Z odříznuté části trupu je vyroben motorový kryt. Základní vyosení motoru je dáno už seříznutím předku trupu, doladění je pak podkládáním montážního kříže motoru. Regulátor je umístěn vpředu na spodku trupu před křídlem, je tak chráněn podvozkem před poškozením. Kablíky mezi motorem a regulátorem a mezi regulátorem a přijímačem jsou zcela skryty v trupu. Kablíky od motoru jsou přivázány k motorové přepážce aby se nemohly dostat do kontaktu s rotujícím pláštěm motoru.

Kormidla a křidélka jsou ovládána obyčejnými malými servy HXT500. Každé křidélko má své servo. Vhodnost těchto serv mám ověřenu jejich více jak dvouletým používání v podobných modelech (pro kombat). Pro srovnání - v prvním Albatrosovi byla všechna serva HXT900, v Rolandovi HXT900 na VOP a SOP a na křidélkách HXT500. V ostatních kombatových modelech EPA (Mustang) mám prakticky výhradně HXT500.

První zálet proběhl s jen částečně nabarveným modelem jedné nevlídné říjnové soboty za mírného větru a mrholení. Hned napoprvé Albatros letěl spořádaně a bez nepříjemných překvapení. Oproti trápení s předchozím Rolandem naprosto ideální stav. Stačilo maličko dotrimovat a zkoušet chování nového stroje. Směrovky je na nožový let pořád nějak málo, ale ještě je rezerva ve velikosti výchylky. Přemet, výkrut atd. prostě klasika ... žádný problém.

Model dostal nástřik v barvách "Rudého barona". Rejpalové si jistě řeknou, že i výsostné znaky měly být přestříknuty červenou barvou. Ale takhle je kamufláž modelu výraznější a na obloze lépe čitelná. Černým centrofixem jsem na křídla naznačil zavěšení křidélek a žebra. Opět, kreslit v místech žeber černé linky je nesmysl, ale jemná grafika vzhledu modelu prospěje. Zálet ještě bude pokračovat, jde hlavně o přesné umístění baterie v trupu takže paneláž trupu a žebrování ocasních ploch zatím musí počkat.

Další létání mělo prověřit alternativní pohon s trochu lehčím a "více točícím" motorem (60g, 1050kV). Rychlost a obratnost modelu s vrtulemi 10/5 a 9/6 výrazně vzrostla ovšem za cenu zkrácení letového času na cca 6 minut což je pro soutěžní létání, kde bojový let trvá 7 minut, málo. Do modelu jsem namontoval původní motor s vrtulí 11/7E. Video z jednoho ze zalétávacích letů shlédněte na youtube.

Vzhledu modelu bezpochyby prospějíí detaily a doplňky. Pilot "vystrouhaný" z extrudovaného polystyrenu a natřen temperami; polomakety kulometů Spandau z překližky, folie a kousku plastu; polomaketa motoru MERCEDES 180HP atd.

21.6. 2014 Kdo by to byl řekl, že k těm kulometům a motoru se dostanu až po tak dlouhé době. Albatros od svého záletu někdy ke konci roku 2009 odpočíval uložen ve skříni protože jsem se s ním tak moc piplal, až mi ho bylo na kombatové souboje líto a tak si nikdy nezabojoval. Pořád létám se starším Albatrosem.

Začal jsem na vývoji a výrobě modelů spolupracovat s firmou Hacker Model Production a.s. a protože ta vlastní 3D tiskárnu naskytla se možnost konečně vyrobit motor a znovu i kulomety. 3D modely jsou nakresleny v Autocadu, který na takové jednoduché tvary v pohodě vyhoví. Následně je počítačový model vytištěn na 3D tiskárně metodou laser sintering. Jednoduše řečeno při tomto způsobu se v pracovním prostoru tiskárny postupně nanáší vrstvy prášku tl. 0,15mm a vždy po nanesení prášku laser "speče" prášek v požadovaném místě. Následuje nanesení další vrstvy a opět "spečení" a tak dále až do vytištění celého modelu. Přesnost tisku je 0,4mm a tak, i vzhledem ke způsobu použití, jsou modely motoru a kulometů tvarově zjednodušeny, ale zachovávají rozměrové a tvarové proporce. Motor s výfuky při prvním tisku vážil 25g. Postupným odlehčováním dílů (potrubí a výfuk jsou nakonec duté s tloušťkou stěny 0,7mm) a použitím jen části motoru, která vyčnívá nad obrys trupu, jsem se dostal na ucházejících 15g. Plastové díly jsou barveny obyčejnými barvami ve spreji. Místy jsem použil tenký štětec a nakonec jsem stříbrné části motoru opatlal "špinavým" ředidlem, kulomety jsou "opatlány" ředidlem "ušpiněným" stříbrnou barvou. Výsledek je poměrně zdařilý i když šikovný a trpělivý maketář by z polotovarů jistě dostal víc.

Fotky ze stavby a několik obrázků z podkladů pro stavbu.:

Výkres a stavební návod v rozpracovanosti (PDF).

© RC web
Design PAD | CSS&code by JK