Úvodem:
V sobotu 26.7.2003 proběhla na Srbičáku u Teplic třetí soutěž seriálu
OpenCombat2003. Možná se Vám zdá zmatené značení když předchozí soutěž
byla čtvrtá a tato je třetí. Je to z důvodu, že jsem změnil způsob číslování.
Soutěže v jednotlivých ročnících budou číslovány vždy od začátku.
Soutěž jsem uspořádal ve spolupráci s RMK Krupka (startovní čísla a vyznačení
linií), s DDM Teplice (zapůjčení stanu jako ochrany před sluncem a případným
deštěm) a hlavně opět s kamarádem Jožou Cerovským, který zajistil pěkné
ceny - batoh, chromované pouzdro na doutník a trochu alkoholu, trika atd.
Akce se tentokrát zúčastnilo nejméně závodníků za celou dobu pořádání soutěží v OpenCombatu. Zapsalo se celkem šest! soutěžících - dva z Teplic (já - tedy Pavel Dvořák a Zdeněk Ludvík) a čtyři z Prahy (Boris Guič, Václav Janko, David Kyjovský a Ondra Eremiáš). Jako pořadatele mne to dost mrzí, ale co dělat když někteří "tradiční" soutěžící termín stanovený hodně dlouho předem odsouhlasí, ale pár dní před samotnou akcí se dozvím, že jsou na dovolené. Milhause zas skolila chřipka - zatracená klimatizace v kancelářích. Celá soutěž tak proběhla v duchu přátelského víkendového polétání. Samozřejmě při respektování bezpečnostních pravidel OpenCombatu.
Vzhledem k počtu soutěžících bylo zbytečné rozlosovávat do kol a heatů - všech šest soutěžících letělo vždy spolu celkem šest kol.
Počasí nám oproti předchozí soutěži, kdy diváky vyhnal déšť po druhém kole, vyšlo téměř ideálně. Bylo sice vedro, ale slunce většinu času kryly mraky. V jednu chvíli sprchlo, ale kapek bylo tak málo že jsme ani neuklízeli modely a ostatní vybavení. V průběhu soutěže občas foukal mírný boční vítr. Po soutěži se ale vítr zcela uklidnil a při podvečerním létání byly ideální podmínky pro zalétávání a testování modelů.
K modelům:
Čekal jsem že hlavně pražští modeláři předvedou nové stroje. To se splnilo
přesně na padesát procent. Venca postavil nového kombata podobného svému
předchozímu eppfirovi. Vencovo modely jsou charakteristické eliptickým
křídlem, štíhlým trupem a malou nádrží :-). Nový model byl potažen samolepící
fólií Oracover a oproti na potah běžně používaným barevným izolepám je
to vzhledově určitě lepší materiál. Nehledě na bohatý výběr různých barevných
odstínů. Model byl postaven vcelku, tedy křídlo pevně spojené s trupem
tak jak toto řešení na předchozí soutěži prvně použil Ondra Eremiáš. Ondra
svůj starší stroj PANIC poslal do kombatího nebe a na tuto soutěž postavil
nového PANICa II. Oproti předchozímu typu má dvojka větší rozpětí, menší
křidélka, jinak řešené vyztužení křídla a hlavně jinak řešený odvod spalin
z výfuku. Výstupní otvor výfuku je sveden do duralové trubky procházející
celým trupem až ke konci. Trubka je po celém obvodu oblepena tenkou balzou
jako tepelnou izolací zabraňující natavování okolního EPP. Svedením spalin
do trubky model po létání zůstává čistý. Samozřejmě to předpokládá těsné
spojení motoru s výfukem a těsnící motor. Trubka zároveň slouží jako výztuž
trupu. Hmotnostně prý vychází lépe než silikonová hadice stejných rozměrových
parametrů. Ondra opět koncipoval model jako nedělený (tedy křidlo pevně
spojené s trupem). Dle mého je použití duralové trubky mírně problematické
protože v případě havárie a ohnutí trubky není jednoduché ji přesně narovnat
a model tak může být křivý. U neděleného modelu je podle mne také vyšší
riziko poškození protože v případě nárazu křídla na překážku nemá křídlo
možnost někam uhnout jako u modelů kde je křídlo připoutáno gumou. Za
sebe si myslím že původní PANIC byl tvarově elegantnější. Moje pochybnosti
ohledně modelů vcelku potvrdila srážka Ondrova PANICa II s Vencovo novým
eppfirem ve čtvrtém kole.
Také jsem nachystal nového kombata. Zkusil jsem model který by se vzhledově
více podobal některému z letadel 2.SV. Volba padla na Ki-61
Kai, zvaný též Tony Hien. Předlohou mi byl stavební plán J.Fary. Materiálem
tradičně EPP v gramáži 30g/dm3. Oproti plánu má model oblejší tvary trupu
a je vybaven křidélky. Model jsem dokončil ve čtvrtek ve 3.00 hodiny ráno,
v pátek večer zalétnul a v sobotu s ním od druhého kola zostra soutěžil.
Průběh soutěže:
1. kolo
Všichni bez obtíží startují. Pro mne a Davida ale po pár sekundách letu
končí killem. Po srážce se oba modely neovladatelně zhroutily k zemi.
V průběhu pětiminutového letu dal vedoucí muž průběžného pořadí seriálu
OpenCombat2003 Boris Guič neskutečné dva seky. Jednou se povedlo seknout
Ondrovi. Ondrovo model byl po celou soutěž jasně nejrychlejší. Asi také
vlivem vysoké rychlosti chvilku po startu ztratil stuhu a připravil se
tak o možnost bodovat za její uhájení, ale také tak vzal soupeřům možnost
seku své stuhy. V kole se jen mě a Davidovi podařilo hlavně díky killu
uhájit stuhy. Po skončení kola jsme si došli pro havarované modely. Davidovi
se oddělilo křídlo a tak obě části modelu ve vyšší trávě chvilku hledal.
Na mém Ataku nebyly škody zásadního významu - mírně prasklé křídlo a uražená
páka na křidélku. Bohužel se při opravě ukázalo, že havárii odnesl motor.
Vnější poškození nebylo zjevné, ale ani po několika pokusech jsem ho už
nedokázal spolehlivě naladit a tak jsem do dalších kol sáhl po novém Ki-61.
David dopadl o dost hůř protože mu u Toxica praskl trup. Do dalšího kola
ho ale ještě opravil.
2. kolo
Ani do druhého kola neměl nikdo problém se startem. Boris s Vencou dávají
po dvou secích, Ondra a já po jednom. Davida neopouští smůla a po střetu
s Ondrou se poroučí k zemi. Alespoň jako jediný uhájil celou stuhu. Po
této ráně je trup opět prasklý a neopravitelný. Do dalších bojů přehodil
křídlo z Toxica na trup staršího modelu. Se zazněním sirény druhé kolo
končí a přistáváme. Trapně přelétávám bezpečnostní linii a dostávám penalizaci
-100bodů (ach jo, stejně jako v Praze, taková blbost).
3. kolo
Třetí kolo bylo celkem úspěšné pro Zdeňka, dal jeden sek a navíc uhájil
celou stuhu. Boris, Ondra a Venca sekli každý dvakrát a nebezpečně naznačili
kde bude jejich místo v celkovém pořadí. David konečně odlétnul své první
celé kolo. Sice neseknul, ale alespoň uhájil 5m stuhy. Neschopností v
tomto kole seknou a penalizací z předchozího kola se průběžně dostávám
na pěkné šesté (poslední) místo!
4. kolo
Rock ´n roll - to se mi líbí - dávám nekompromisně tři seky a poskakuji
z posledního místa průběžného pořadí dopředu. Ondra seknul dvakrát a s
malým náskokem se ujímá vedení. Povedlo se mi sestřelit Borise - křídlem
jsem mu urazil výškovku, navíc to odnesla převodovka serva, ne že bych
měl radost ale soupeři se trápit musí. Ondra se srazil s Vencou a oba
šli k zemi. Celé kolo nedoletěli Zdeněk a opět pro problémy s motorem
David.
Po tomto kole následovala docela dlouhá servisní přestávka ve které skoro
všichni opravovali. Zdeněk snad po pilotní chybě svého Ataka uzemnil až
mu praskl kotouček na servu křidélek. Křídlo Ondrova modelu bylo srážkou
s Vencou velmi zle poškozeno a ani bohatě dimenzované uhlíkové vyztužení
nepomohlo. Venca urazil předek trupu. Boris opravoval uraženou výškovku
a vyměňoval servo. Všechny tyto opravy se řeší vydatným použitím vteřiňáku
s aktivátorem, skelné pásky a případně použitím jakéhokoli vhodného dostupného
materiálu. V případě např. Vencova modelu kousky smrkových lišt.
Protože jsem asi jako jediný neopravoval zkoušel jsem soupeře znervózňovat
drobnými poznámkami. Z klidu se mi je ale příliš vyvést nepovedlo.
5. kolo
V tomto kole dali po jednom seku Ondra a Boris. Celé kolo opět nedolétli
David a Zdeněk. Vencovi, Ondrovi a mě se podařilo uhájit celou stuhu.
Venca jednou přelétl bezpečnostní linii a vysloužil si 100 bodovou penalizaci.
V průběžném pořadí vedl Ondra těsně následovaný Borisem. Za nimi já s
malým náskokem před Vencou. David se Zdeňkem se hlavně kvůli problémům
s motory potáceli na chvostu startovního pole.
6. kolo
Krátce po startu jsme ve vzduchu s Borisem sami. Soupeři většinou kvůli
problémům s motory přistáli. Borisovi v průběhu letu upadla stuha a tak
jsem neměl co sekat. Navíc mu nešel dobře motor a tak bylo toto kolo dost
nuda. Jak jsem si tak prolétával tímhle nudným kolem tak ve snaze nenudit
alespoň diváky jsem se Borisovi nastavil tak, že mě skoro až nechtěně
seknul. Hloupá chyba. Mne to sice téměř nic nestálo, ale díky této hlouposti
se Boris dostal o pár bodíků před Ondru a tedy na první místo.
Do posledního kola se chtěl zapojit ještě později příchozí Jarda Siegel s modelem velmi volně inspirovaným také Ki-61 (resp. výkresem J.Fary). Do soutěže nenastoupil od začátku kvůli problémům s motorem - týden před soutěží při tréninkovém létání strhnul ojnici a poškodil píst. Do soutěže nedokázal sehnat nový výbrus a nejevil zájem ani o málo běhaný výbrus který jsem mu nabízel (tenhle výbrus jsem dostal od Jardy Marténka na základě problémů s motorem v předchozí soutěži - nakonec se ale ukázalo že problém nebyl v motoru ale ve výfuku takže výbrus mi zbyl). Půjčil jsem mu tedy svůj motor se kterým byly problémy po killu v prvním kole. Ani Jardovi se motor nepodařilo přivést k poslušnosti a tak do tohoto kola nevzlétnul. Proč toto zmiňuji? Pointa přijde později.
Vyhlášení vítězů nepřineslo žádné překvapení a docela jasně vypovídalo
o celkovém průběhu soutěže. První skončil a neporazitelnost ve všech dosavadních
soutěžích seriálu OpenCombat2003 uhájil Boris Guič. Na druhém místě jen
s nepatrnou bodovou ztrátou se umístil Ondra Eremiáš. Třetí jsem skončil
já. Na dalších místech Venca Janko, David Kyjovský a Zdeněk Ludvík. V
průběžném pořadí seriálu se na předních místech nic nezměnilo hlavně díky
tomu, že Ondra chyběl na první soutěži. I tak se ale spolehlivě dotahuje
na přední pozice.
|
|
Poznámka: kolonka "soutěží" udává kolika závodů se soutěžící účastnili |
Po ukončení soutěže vybalili Boris svou SEXTRU z EPP (rozpětí 1,55m,
motor ASP11ccm) a David dEEPku (rozp. 1,6m, motor 6,5ccm). Oba tyto modely
jsou určeny jak pro běžnou akrobacii tak hlavně pro 3D létání. David dále
předvedl malého elektro akrobata Bambulu opět určeného pro 3D létání především
v hale. Mini elektro akrobata představil také Ondra. Jeho model byl opravdu
miniaturní, rozpětí bych tipnul kolem 600mm. Oba elektrolety jsou vybaveny
střídavými elektromotory a vlastnosti těchto pohonů jsou pro méně znalé
skutečně překvapující. Vzlétnul také Jarda Siegel s modelem Fenix (rozp.
1,4m, motor 4,6ccm). S tímto motorem je Fenix skutečně raketa, možná by
mu prospěla větší kormidla.
Postupně odjeli Venca s Ondrou. Později také Jarda. Boris s Davidem neúnavně
proháněli své stroje. Šestapůlka v dEEPce občas protestovala a tak se
Davidovi nepovedlo příliš korektních letů, ale i tak bylo na co koukat.
Za chvíli se opět objevil Jarda tentokrát s dobrou náladou. Důvod byl
jednoduchý, do motoru dal můj výbrus a motor konečně začal poslouchat.
Sestavil kombata a ostrým letem předvedl, že by nám byl zdatným soupeřem
- škoda, pozdě.
Závěr:
Jako vždy jsme i tentokrát po soutěži probírali stávající pravidla. V
kategorii ve které se začínalo s relativně pomalými jednoduchými modely
se začínají čím dál více uplatňovat velmi rychlé modely. Moje teorie:
rychlejší modely v daném časovém úseku vykrývají daleko více prostoru
a tak je mnohem vyšší pravděpodobnost že se srazí s jiným modelem. Tato
teorie se myslím potvrdila. Padlo několik návrhů na změnu pravidel. Např.
minimální rozpětí 1300mm nebo minimální plocha, já navrhoval aby měly
modely nějakou reálnou předlohu nebo aby jediným omezením byla specifikace
zdvihového objemu motoru atd. Jenže takové úpravy by se asi stejně minuly
účinkem. Jasně, že ideální by bylo kdyby se létalo se stejnými modely,
stejným palivem a motory, jenže to by asi málokomu vyhovovalo. Takže nakonec
necháme pravidla v podobě v jaké jsou. Na druhou stranu Borisův vítězný
mustangoidní kombat má nejlepší zřejmě za sebou a ani rychlostí nijak
zvlášť nevyniká, přesto, i když s trochou štěstí, dokázal vyhrát a nechal
daleko za sebou i Vencův brus.
Jak probíhaly předchozí soutěže najdete v samostatných příspěvcích: 1.
soutěž OpenCombat2003, 2.
soutěž OpenCombat2003.