RC web
hlavní
aktuality 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001-2000
hangár
rubriky
RC kombat slowflyer letadla dílna
ostatní
akrobacie kmitočty programy plánky
kontakt
odkazy
logo ACES logo EPA logo WW1+ logo RC mania
vyhledávání
třetí soutěž v OpenCombatu

Řekl jsem si, že než cokoli napíšu tak nejdříve vychladnu - je 24 hodin po soutěži a tak sedím u počítače a datluji do klávesnice. Fotky mají kolegové ještě ve foťákách takže hned jak mi je doručí se tady objeví.

Úvodem fakta: Dne 12.4.2003 proběhla v Praze třetí soutěž v OpenCombatu pořádaná lidmi kolem RCmanie (David Kyjovský) potažmo kolem časopisu RCmodely za který šéfredaktor Václav Janko věnoval symbolické ceny. Po stránce administrativní se soutěže ujal Tomáš Ciniburk. Využil excelovské tabulky, které jsem vytvořil na předchozí soutěž v Teplicích. Protože také létal nestíhal zapisovat průběžné výsledky na výsledkovou tabuli - škoda, málokdo v průběhu soutěže věděl jak si stojí. Zúčastnilo se celkem 12 pilotů z Prahy, Teplic a Brna (Blanska). Počasí vyšlo na jedničku - slunečno, sucho a jen chvílemi mírný vítr. Letělo se na šest kol po dvou heatech. Nakonec se v šestém kole pro "nedostatek" pilotů letěl jen jeden heat (sedm soutěžících). Rozlosování do jednotlivých kol bylo provedeno tak aby se v průběhu šesti kol alespoň jednou potkal každý s každým. Startovní čísla soutěžících vycházela z předchozí soutěže v Teplicích - jména zůstala přes zimu napsaná na výsledkové tabuli. Dopsali se jen noví soutěžící v pořadí tak jak přišli. Škoda, že se startovní čísla nelosovala znovu, takhle probíhaly jednotlivé heaty často za účasti stejných pilotů jako v Teplicích.

Tento článek jsem napsal jako účastník nejspíš hodně subjektivně takže není vyloučeno, že se někde jinde dočtete nebo dozvíte o soutěži z jiného pohledu a možná i něco trochu jiného.

Průběh soutěže:

Zdaleka nemohu popsat vše takže alespoň to co si pamatuji a co mi připomněli kolegové. Jak jsem už napsal sešlo se 12 pilotů. Základem byly známé tváře, přibyli i tři nové - Jarda Martének přijel až z Brna. Měl obzvlášť kuriózní úvod když při hodně včasném příjezdu na letiště dostal od policajtů pokutu za přestupek kdy na letiště odbočil přes plnou čáru a poté ho zaskočilo množství psů poblíž letové plochy. Pozemek totiž kynologové hojně využívají. Naštěstí při soutěži už nebyl poblíž letové plochy pes žádný. Zjistil jsem, že spousta soutěžících létá s modely z mé produkce Coyote a Atak - všichni tepličáci, Jan Bejda a Jarda Martének.
Před začátkem soutěže si většina pilotů dala pár kontrolních letů. Já skoro 14 dní kvůli přestavbě bytu nelétal tak jsem se sžíval s modelem a při prvním přistání na drn jsem preventivně zlomil vrtuli, stejně tak Milhaus. Tomáš měl problémy s motorem (boční tryska se mu nějak nepovedla a tak s určitými obavami ze zničení namontoval klasickou). Zdeněk se zapletl ve smyčkách pražských silnic a přijel docela pozdě. Jeho dvaapůlka ale tentokrát šla jak víno takže žádný stres, navíc létal jen jeho syn Petr a Zdeněk dělal mechanika - silná kombinace. Soutěž začala úvodním briefingem kde Tomáš Ciniburk a David Kyjovský seznámili soutěžící s pravidly. Perličkou byl dotaz Ivana Janovice co se stane pokud někdo sekne stuhu ještě před začátkem kombatu tedy ve lhůtě 90 sekund mezi vyhlášením signálu startujte motory a vzlétněte a začátek kombatu. Většina soutěžících tento dotaz považovala za bezpředmětný s tím, že se problém bude řešit až případně nastane. A co se nestalo, hned v prvním heatu prvního kola před začátkem kombatu Boris Guič seknul právě Ivana Janovice. Seknutí mělo dohru po přistání když se mírně naštvaný Ivan dožadoval nějakého řešení. Naštěstí neletěl po dobu celého soutěžního letu (5 min) a tedy ani v případě uhájení stuhy by neměl nárok na získání bodů za stuhu. Nicméně zůstává otázkou jak takové případy v budoucnosti řešit. S kolegy jsme se shodli, že nikdo nemá zájem na předčasném seku (tedy seku před začátkem kombatu) a tudíž je na každém aby se snažil o stuhu nepřijít a pokud o ni přijde je to jen jeho problém.

Nyní k samotným soutěžním letům:

1. kolo:
Naštěstí nestartuji v 1.heatu který je hodně nabitý nebezpečnými kombatáři (D.Kyjovský, B.Guič, V.Janko, … pražská záležitost). Padlo pár seků ale je vidět že jde jen o zahřívací kolo. I když Boris usekl Petrovi Ludvíkovi půlku výškovky, naštěstí tu na které nebyla ovládací páka kormidla takže Petr s mírnými obtížemi let dokončil. Bohužel závod skončil pro Tomáše Nováka - po zazmatkování zalétnul do blízkého lesa a pochroumal si konektor serva křidélek na přijímači. Závada byla jistě opravitelná, ale i přes nejen mé hecování Tomáš radši končí - o pár heatů později se ukázalo jak prozíravé to bylo rozhodnutí - jeho model jsme v průběhu soutěže rozebrali na náhradní díly. V 2.heatu mám trochu strach z Milhause a nevím co čekat od nováčka Jardy Marténka. Naštěstí žádné překvapení a dávám alespoň jeden sek a uhájenou stuhu. Další nováček Jan Bejda z Prahy se potýkal s motorem a do boje téměř nezasáhl. Překvapením byl pro mne Jakub Janovic s Commanchem, který před závodem zabíhal motor a v soutěži už celkem obstojně létal. Bylo zřejmé, že starší typy modelů (Coyote, Commanche) jsou už překonané a větší úspěch s nimi by byl velkým překvapením.

2. kolo:
1.heat jsem moc nevnímal protože opět startuji v 2.heatu nicméně jeden pěkný moment byl - Milhaus sestřelil Vencu Janka. Křídla a trup Vencova EPPfire se odděleně poroučela k zemi, Milhaus pokračuje. Po přistání se ukázalo že se Milhausův Atak "prošel" po křídle Vencova modelu - záseky od vrtule byly jasné. V 2.heatu jsem se potkal s Davidem Kyjovským. Moc se mi nedařilo, ale ke konci jsem Davida seknul. Radoval jsem se jen chvíli než se kolem mého Ataka mihnul jeho Toxic. Následoval neřízený pád do oranice, Toxic letěl dál. Po ukončení letu jsem celkem bez nadějí došel pro trosky. Naštěstí hrozivě vypadající karambol měl za následek "jen" vytržené a trochu pochroumané ocasní plochy, zlomenou vrtuli, chybějící táhlo k výškovce a prasklou páku serva výškovky. Mezi koly je vyhlášena krátká 5min přestávka a v dalším kole startuji opět v až 2.heatu takže snad dostatek času na opravu. V tomto heatu skončil také Tomáš Ciniburk pro poruchu motoru - utočil ho k smrti. Alespoň se mohl věnovat pořadatelství a zapisovat výsledky jednotlivých kol do svého notebooku.

Čistím motor zapráskaný suchou hlínou po pádu do oranice, demontáž karburátoru je nezbytná. Naštěstí jsem si speciálně pro tento případ vzal benzin a plastovou vaničku. Já i model jsme celí ulepení od "lepidla" napatlaného na náběžky křídla a ocasních ploch (lepidlo zachytí soupeřovu stuhu). Po očištění motoru vlepuji vteřiňákem za vydatné pomoci aktivátoru vytržené ocasní plochy, naštěstí se vytrhly vcelku bez vážnějšího poškození. Chybí táhlo - večer před soutěží jsem provedl revizi vybavení na soutěž, na dně kufříku s nářadím byl i kousek struny a plastové duše bežně používané na táhla, chtěl jsem je vyndat, ale nakonec jsem si řekl, že když tam mohly ležet rok mohou tam ležet klidně další … jak prozíravé, délka struny i duše je tak akorát na výrobu táhla. Prověřuji servo - poškozená převodovka, sakra, půjčuji si servo z Tomášovo modelu (před tím už mu Milhaus odebral vrtuli). Servo naštěstí není do trupu zalepené ale jen přišroubované, kablík vedený v tunýlku v trupu není obtížné vytáhnout, hlavně nezapomenout přivázat na konektor serva provázek abych pak zpět protáhl kablík Tomášovo serva. Operace dokončena, naohýbat táhlo - je trochu delší, ale trim to zvládne - přišroubovat páku, doladit výchylku kormidla do neutrálu trimem na vysílači. Tak, honem zpátky k motoru - namontovat poslední vrtuli (tři už vzali za své) a ještě trochu očistit. "Vyhlašovatel" mě už nervuje výzvami k zahájení dalšího letu, dává mi ještě chvíli. Hotovo. Dotankovat a vzhůru do dalšího boje.

3. kolo:
1.heat jsem absolutně nezavnímal kvůli opravám takže jen zprostředkovaně od kolegů vím, že Petr Ludvík useknul Davidovi jedno křidélko u Toxica. Poté se střetli ještě dvakrát bez následků. Aby toho nebylo málo tak Petr v samotném závěru heatu utrhl při střemhlavém letu svou uhájenou stuhu - zbytečná ztráta bodů. Startuji v 2.heatu a celkově se trochu uklidňuji, po startu dotrimovávám model a dávám jen jeden sek. Přistávám, z lenosti sedám kousek od sebe do bezpečnostní zóny - jaká hloupost, neuvědomil jsem si, že linie platí po celou dobu soutěže, tedy i při přistání, pozorní David a Tomáš C. chybu radostně připomínají a já dostávám penalizaci -100bodů. V celkovém součtu se ukázalo že tato ztráta + má vlastní chyba v zápisu délky stuhy po prvním heatu mě stála první místo. Věřte, že tohle už nikdy neudělám. Jsem hodně naštvaný, ale za blbost se platí (škoda, že hoši nebyli tak všímaví i v případě nedodržení časového limitu pro včasný start o pár heatů pozdějí). Je mi všechno fuk - 2. kolo = kolize, 3. kolo = penalizace, jak to asi může dopadnout? Při kontrole modelu v depu jsem zjistil, že jsem zapomněl opravit zásek na výškovce z druhého kola, ale na let to naštěstí nemělo vliv. Doopravuji drobné oděrky po kolizi v druhém kole.

4. kolo:
V 1.heatu sledují šílený dravý letový styl Petra Ludvíka, vyplácí se mu sekem. Bohužel něco za něco a tak při boji o stuhu Jana Bejdy neodhadl vzdálenost a dokroužil až do větví stromů blízkého lesa kam model elegantně zavěsil. Modelu se nic nestalo, ale bodů za nepřetržitý let a za stuhu je škoda. Na obloze řádí David Kyjovský, ale snad kvůli motoru několikrát přistává a opět vzlétá. To mu ale nebrání v "nadměrném" sekání stuh soupeřům. Letím opět v 2.heatu s Milhausem a Borisem. Boris je zatraceně ostrej, během drobné kolize dostal zásek do směrovky.

5. kolo:
Poprvé letím 1.heat ve společnosti Borise a Vency. Je to heat bohatý na seky, dávám tři. Konec závodu se blíží a nervy jsou napnuté. Dvakrát jsem se nechal unést a hlásil jsem seky i když jsem nesekl, stuhy jsou fakt blbě vidět. Ihned po špatně zahlášených secích se soupeřům omlouvám, stejně tak po ukončení letu. Jinak heat proběhl celkem v klídku. Nechápu jak jsem za dva předsoutěžní a první dva soutěžní lety dokázal zlikvidovat tři vrtule, od druhého kola létám na jednu - MA 8/3 je vážně skvělá, předchozí tři zničené byly KP 180/100 a nejsou přesně to pravé ořechové, ale jsou za třetinovou cenu oproti MA. Při startu 2.heatu sledují pěkný start Borise, model mu hází Tomáš C.. Boros ale startuje asi jednu až dvě sekundy po začátku kombatu (viz. připomínky na konci)!. Celkem v pohodě sleduji Milhause. Musím mu fandit protože Tomáš je mimo soutěž a Petrovi Ludvíkovi s mechanikem Zdeňkem začíná zlobit motor. Je to pěkná podívaná. Milhaus dává dva seky a i vzhledem k předchozím letům je horkým adeptem na bednu. Námitka po skončení heatu na pozdní Davidův start zamítnuta.

6. kolo:
Zbylo sedm pilotů s letuschopnými modely - Petr Ludvík, Boris Guič, Václav Janko, Milhaus, já (Pavel Dvořák), Jarda Martének a Jakub Janovic. Poletíme najednou protože letět dva heaty nemá význam. Sedm pilotů v jednom heatu dává tušit pěkný souboj. Příprava - startujte motory a vzlétněte … Jdeme do vzduchu do finálového kola. Poučen z předchozího zamítnutí námitky o pozdním startu instruuji svého pomocníka a sám se při startu snažím sledovat soupeře. Jde to dost těžko ale vidím (viz. druhá námitka v připomínkách). Heat je docela bohatý na seky. Kupodivu i přes velké množství modelů nedochází k žádné kolizi. Petr Ludvík se potýká s neběžícím motorem (po soutěži zjistil že mu chybí jeden šroub držící hlavu motoru takže po zahřátí ztratil motor kompresi a chcípnul, hloupá závada - mechanik Zdeněk měl v záloze dva motory). Zazní signál konec kombatu. Pětiminutový let uběhl hrozně rychle. Dávám ubohý jeden sek. Přistáváme, tři modely se ještě honí na obloze do vylétání nádrže. Po ukončení letu a poradou se svým pomocníkem sděluji "hříšníkům" že pozdě odstartovali - se zlou jsem se potázal, rezignuji, za ty nervy to nestojí.

Po ukončení soutěžního létání jsme si s kolegy dali ještě jeden let. Petr Ludvík odstartoval s modelem u kterého taťka mechanik zapomněl zapnout palubní část RC vybavení takže následoval volný let zakončený neškodným zápichem do země. Nic se nestalo takže další start už vyšel dobře. Zkusil jsem seknout stuhu Jardovi Marténkovi - je dobrý minimálně jak ta jeho slivovice kterou přivezl z Moravy. Ještě chvíli jsme se honili ale palivo v nádrží brzy došlo.

Je tu vyhlášení výsledků - třetí Milhaus (Teplice) jupííí, alespoň někdo, druhý Venca Janko a první Boris Guič (oba Praha). David a já jsme sérii medailových umístění přerušili. Kupodivu jsem skončil na čtvrtém místě a zbyla na mne spolu s bramborovou medailí i zajímavá cena - knížka pánů Jiřího Nožičky st. a ml. Průkopníci klouzavého letu. Překvapení to pro mne bylo veliké, protože od kolize v druhém kole a penalizace v kole třetím jsem se průběhem závodu už moc netrápil.

VÝSLEDKOVÁ LISTINA
3.soutěž
OPENCOMBAT V PRAZE DNE 12.4. 2003
pořadí
jméno
město
seků
bodů
start.č.
1
Boris Guič
Praha
9
1180
3
2
Václav Janko
Praha
8
1140
5
3
Miroslav Novák
Teplice
7
1070
7
4
Pavel Dvořák
Teplice
8
1005
8
5
David Kyjovský
Praha
6
705
2
6
Petr Ludvík
Teplice
5
660
1
7
Jakub Janovic
Praha
0
240
12
8
Jaroslav Martének
Blansko
2
180
11
9
Ivan Janovic
Praha
0
40
4
10
Tomáš Ciniburk
Praha
0
40
10
11
Tomáš Novák
Teplice
0
20
6
12
Jan Bejda
Praha
0
20
9

VÝSLEDKOVÁ LISTINA
PO TŘECH SOUTĚŽÍCH
pořadí
jméno
město
seků
bodů
1
Pavel Dvořák
Teplice
21
3275
2
David Kyjovský
Praha
18
2995
3
Boris Guič
Praha
17
2810
4
Václav Janko
Praha
9
2065
5
Miloslav Novák
Teplice
8
1590
6
Petr Ludvík
Teplice
5
1110
7
Ivan Janovic
Praha
1
920
8
Zdeněk Ludvík
Teplice
1
720
9
Tomáš Ciniburk
Praha
0
400
10
Tomáš Novák
Teplice
0
260
11
Jakub Janovic
Praha
0
240
12
Jaroslav Martének
Blansko
2
180
13
Aleš Hercok
Praha
0
140
14
Jan Bejda
Praha
0
20
Poznámka: Někteří piloti mají podstatně méně bodů někdy také z důvodu, že nestartovali ve všech soutěžích

I přes obsazení "až" čtvrtého místa jsem se posunul do čela v cekovém hodnocení seriálu OpenCombat. Davidovi to prostě nějak nesedlo - seky dával, ale letěl jen čtyři kola, Boris s Vencou měli naštěstí velkou ztrátu z předchozích soutěží.

Závěr:

OpenCombat už není jen velká legrace, ale hodně tuhý boj kde každé škobrtnutí - drobná havárie, nenaladěný motor apod. - více či méně ovlivní celkový výsledek. Ale stejně je to velká zábava ve které se vyplaví hodně adrenalinu. Spoustě nepříjemných okamžiků se dá zabránit perfektní přípravou, vylétaností a maximální koncentrací při závodech. Havárie nejsou u EPP modelů většinou tak tragické aby se nedaly opravit, třeba za cenu zmeškání jednoho - dvou heatů. Výhodné je, stejně jako v ACES combat, stavět stejné modely, záměna jednotlivých dílů ušetří spoustu nervů a času.

Organizování takové soutěže je především o zodpovědnosti pořadatele a zajištění nestranných rozhodčí. Pokud budou mít rozhodčí celou soutěž pevně pod kontrolou nebudou se konat události na téma včasný/nevčasný start, sek/nesek apod. Soutěžící v soutěžním vypětí dle mého nelze považovat za nestranné. S přesným dodržováním pravidel samozřejmě souvisí také použití vhodných stuh.

Zmíním ještě několik svých "nepříjemných" připomínek k organizaci. Věřím, že Vás neodradí - zkrátka - jaký si to uděláš takový to máš.
Samotný fakt, že namísto ve 13.00 se začalo létat až ve 14.00 hodin dával ledacos tušit. Hlavní nedostatek soutěže byl podle mne ve výkladu a oznamování signálů v průběhu startu. Dle pravidel je to zcela jasné, ale hlavní "vyhlašovatel" přípravu namísto na minutu vyhlašoval na 90 sekund, poté správně vyhlásil startujte motory a vzlétněte i když jinou a ne vždy stejnou formulací a poté také správně vyhlásil začátek kombatu. Protože vyhlašování signálů probíhalo výkřikem ne každý je při řevu motorů slyšel. Zejména v případě posledně uvedeného signálu začátek kombatu to byla dost závažná chyba protože od včasného startu (tedy odstartování dříve než zazní signál začátek kombatu) se odvíjí zisk spousty bodů - body za včasný start, nepřetržitý let a po mírné úpravě pravidel před zahájením soutěže také body za stuhu (body za stuhu může získat jen ten kdo včas odstartoval a letěl celý let). Minimálně jednou (zrovna jsem neletěl tak jsem vše v klidu pozoroval) se tak stalo, že ačkoli "vyhlašovatel" již vyhlásil začátek kombatu někteří piloti to nezaregistrovali a až poté co jim bylo divné, že se po uplynutí signálu startujte motory a vzlétněte dlouho nic neděje a jejich mechanik se šel zeptat co se děje zjistili že už půl minuty běží kombat. Stávalo se tak, že někteří piloti neodstartovali včas a neměli tedy výše uvedené body získat, bohužel moje námitky po ukončení heatu nikdo neakceptoval a body byly započítány. Toto se opakovalo v posledním společném heatu ve kterém jsem také startoval. "Vyhlašovatel" oznámil začátek kombatu třikrát!!! Periferním viděním jsem si včasný start soupeřů hlídal a opět minimálně dva včas neodstartovali (s kolegy jsme se na trojnásobném vyhlášení shodli) - další námitka po ukončení letu byla opět zbytečná. Dá se to jednoduše pochopit - zatímco někteří zahájili kombat už na první oznámení kdy zdaleka všichni ještě nebyli ve vzduchu tak poslední startující odstartovali krátce před třetím oznámením. Mezi prvním a třetím vyhlášením byla ale časová prodleva minimálně 15 až 20 sekund! Nebyl zkrátka nikdo kdo by signály hlásil dostatečně nahlas a všímal si případných prohřešků. Ostatně není se čemu divit, většina pilotů když nelétala tak opravovala nebo pomáhala soutěžícím a v zápalu boje se přehlédne ledacos. Chyba byla jednoznačně na straně "vyhlašovatele".
Další "zrada" byla v barvě stuh. Pořadatel zajistil bílé krepové stuhy, které ale za letu nebyly téměř vidět resp. byly vidět jen občas. Alespoň mě se tak několikrát stalo, že jsem se hnal za letadlem, které nemělo stuhu. Dávno známou skutečností je, že nejvhodnější barva je červená. V podstatě všechny barvy jsou lepší než bílá. Mohlo se tak snadno stát že došlo k seku, ale nikdo to nezaregistroval, naopak některé seky byly velmi sporné. Milhaus po přistání tuším v pátem kole zjistil, že namísto jednoho seku o kterém věděl udělal další kterého si vůbec nevšiml, naštěstí dvě stuhy přilepené na křídle byly dostatečně průkazné.

Jak se říká "všechno zlé je pro něco dobré" - takže i já resp. teplický tým jsme se poučili a další soutěž, která by se měla konat poslední víkend v květnu, uspořádáme pod vlivem zkušeností nabytých na této třetí soutěži. Základem bude poučený ředitel soutěže (poučený ve smyslu znalosti pravidel a správného znění jednotlivých signálů) a použití megafonu (začátek kombatu bude jednoznačně vyhlášen sirénou).

Poznámka:
"Vyhlašovatelem" je v článku myšlen rozhodčí, který vyhlašoval jednotlivé signály. Dle pravidel by to měl být buď ředitel soutěže nebo pověřený rozhodčí. Nevím kým přesně byl - nejspíš pověřeným rozhodčím - proto jej tak označuji. Termíny psané kurzívou jsou platné vyhlašované signály dle pravidel.

Po vyhlášení se Boris snažil předvést svého nového obřího fun-fly akrobata Diablo. Bohužel žádná velká předváděčka se nekonala protože se za letu projevovalo cosi jako rušení. Vzhledem k tomu, že celou předchozí soutěž jsem odlétal na kanálu který měl Boris v Diablu bylo rušení vyloučeno. Zkoušel vyměnit přijímač, pak létal s jiným vysílačem - stále žádná změna. Jen je s podivem, že Boris model nerozbil, vždy zvládnul nějak přistát. Venca předvedl svého epp akrobata na motor 11ccm. Pěkný žlutočerný model létal na půl plynu v pohodě do doby než jej vzal do ruky David. Pád jsem neviděl, ale když David model po přistání do oranice přinesl Venca objevil prasklinu v křídle.

Stroje soutěžících:
depo Jakuba (vpředu) a Ivana Janovice depo teplických - vpředu můj Atak, dále Tomášův Coyote, za ním Milhausův Atak EPPfire Václava Janka
stroj Tomáše Ciniburka Davidův Toxic pražský Jan Bejda s Coyotem
vpředu mechanik Zdeněk ludvík s Atakem, v pozadí Tomáš s Coyotem Boris Guič u svého dolnoplošníku Atak Jardy Marténka v německé kamufláži

Další fotky ze závodu:
briefing před soutěží startuje Tomáš Novák odhoz ...
... a návrat z lesa startuje Pavel Dvořák depo teplických
Venca Janko patlá náběžku lepící substancí příprava ke startu teamu Ludvíků trochu netypický kolmý start teamu Ludvíků
klasický start hornoplošníku pěkný odhoz dolnoplošníku v podání Borise Guiče startuje Jarda Martének
startuje Jan Bejda start Ivana Janovice Milhaus se sršňem po boji
pohoda jazz mezi koly torzo Ivanova modelu detail rozlomeného trupu
Zdeněk opravuje odseknutou polovinu VOP Jarda se snaží vymotat provázek stuhy z unašeče Petr Ludvík zavěsil svůj model na stromy blízkého lesa
návrat z oranice po střetu s Davidovo Toxicem času je málo, oprav hodně po penalizaci ve 3.kole hledám skulinku v pravidlech - nenacházím
souboj souboj souboj
Coyot Jana Bejdy tentokrát útoku EPPfira odolal souboj - zamotaná stuha Jana Bejdy souboj - vpravo Milhausův srˇšeň
souboj - uprostřed můj Atak, vpravo nahoře Vencův EPPfire stupně vítězů - Venca (2), Boris (1), Milhaus (3) blahopřání Lukášovi - nejmladšímu účastníku v podání Václava - Lukáš samozřejmě nelétal
epp akrobat Václava Janka na motor 11ccm pro odhad velikosti Vencovo akrobata Borisův funflyer Diablo

Drobné připomínky k aplikaci pravidel ze sobeckého pohledu Jardy Marténka:

1. V prvním kole mě zmátla 90 s k příprava, po které pak následovalo dalších 90 s ke startu. Nastartoval jsem brzy už v přípravě a během letu mi pak došlo palivo. Nádrž mám dimenzovanou na 8 min letu. Stejný problém měl V.Janko, který startoval vedle mě. V ostatních kolech jsem už startoval později. 90s k přípravě je na nic, když mohu letadlo připravovat i opravovat v průběhu celé soutěže. Kdybych mohl na letadlo sáhnout a opravovat jen během oněch přípravných 90s pak by to mělo logiku. Jinak to vede ke zmatkům. A ty v tom působil i ředitel soutěže. V posledním kole se pak díky jeho
povelům opravdu startovalo z prdele (a navíc mi ředitel trhal stuhu před těsně startem, byl s pražákama určitě domluvenej :-))
2. Ve druhém kole jsem kvůli opravě motoru odstartoval pozdě. Nikdo na mě nečekal, přestože v dalších kolech si pražáci i PAD vynutili pauzy na opravy a startovalo se tedy později, a to i v situaci, kdy již byl vydán povel k přípravě. Nemělo by se měřit všem stejně?
3. Ve čtvrtém kole jsem dostal penalizaci za přelet bezpečnostní linie při přistání (přišel jsem o předchozí všechny výsledky!). Tu jsem skutečně při přistávání přeletěl, ale daleko vlevo nad polem aniž bych kohokoli ohrozil nebo omezil. Mám ze zveřejněných pravidel zafixováno, že bezpečnostní linie jsou omezeny také šířkou linie combatu. Měl jsem za to, že přistávám mimo prostor combatu, tj. v místě, kde už linii nemusím dodržovat. Ale to je moje blbost. Příště si na to dám pozor. Text pravidel by se v této části měl precizovat. Moje připomínka směřuje na to, že během lítání linie v průběhu soubojů přeletělo několik letadel (i já) a čároví rozhodčí to nehlásili! Takže jsem pravidlo
linií nebral tak vážně a při přistání sem to holt plácl aniž bych korigoval zatáčku.
4. Posadit čárové rozhodčí do míst, kde jdou všichni na zatáčku před přistáním, navíc
zády k přistávací dráze mi připadlo dost odvážný. Několik pilotů se tak zjevně bálo přistávat proti větru a švihali s tím v rychlosti po větru.
5. Krapet mě vadilo (což se mě ovšem netýká), že se PAD a pražáci dohadovali o to jestli byl nebo nebyl sek při jejich soubojích. To měli rozhodovat rozhodčí. Těmi klidně mohli být piloti, kteří zrovna nelítali! Tento systém jsem dodržoval snad pouze já. Kontroloval mě Radek, který nelítal (mimochodem rozený diplomat - uhádal mi pak sek i za seknutí šňůry soupeře).

I přes drobné připomínky to byla vydařená bžunda a výlet do Cajzlu za to stál. Lítat víc jak na dvě letadla je supr. Lítal sem na taktiku vlítni do chumlu a musíš něco terfit, ale chce to asi trochu víc.

Mimochodem žena mě doma ztřískala řemenem za to, že sem nic nevyhrál. Marné byly výmluvy, že mě na poslední místa posunula sporná penalizace pragocetristů. Až příště pojedu na závody, vezmu ji s sebou, aby to viděla. Uporňuju případné pořadatele, že si moje žena samozřejmě bere svoje nádobíčko, tj. řemen a váleček na nudle. Těším se na další pohodářskej víkend. Mějte se Jg


Pavel Dvořák (PAD)

© RC web
Design PAD | CSS&code by JK