zhotoveny překližkové díly z Ceiby, na křídlo nalepena vteřinovým lepidlem odtokovka z b.10x10
zděšení: při předběžném propočtu hmotnosti modelu vychází šílených 2,2kg a to je na takový model moc, ocasní plochy a křidélka budou na 90% konstrukční (úspora asi 100g)
řešení: nad lahví vodky jsme s kolegou vyřešili otázku jak co nejpřesněji vyvrtat do křídel otvor pro laminátovou trubku
oprava zděšení 24.3.2003: zas tak hrozné to asi nebude, jen obroušením spodku trupu ubylo asi 50g a "odebírání" materiálu bude pokračovat, upřesňováním hmotností jednotlivých dílů jsem došel k hmotnosti do 2kg včetně coroplastových ocasních ploch (úspora oproti konstrukčním balzovým by nebyla 100 ale spíš jen kolem 50g a za to balzová kormidla nestojí)

Zalepil jsem překližkové díly uchycení podvozku. Po vyměření polohy bočních dílů, které nesou hlavní destičku uchycení podvozku, jsem udělal zářezy odlamovacím nožem a ostrým dlátkem. Přesná poloha těchto bočních dílů je velmi důležitá protože určuje postavení modelu na podvozku vůči zemi! Lepil jsem purexem, ale po ustavení bočnic do přesné polohy jsem je zajistil bodově zakápnutím vteřiňákem - přeci jen purex zvětšuje objem a mohlo by se stát že by se díly posunuly.

koncový profil - tvar odlehčení; konec byl před odlehčováním vybroušena a odříznut (nebylo přeci potřeba mít ho rozřezaný odlehčením :-)), v odtokové části jsem konec odřízl tak jak je patrné z fotky aby byla větší plocha pro opětovné přilepení

Úspora hmotnosti odlehčením je docela výrazná: původní výřezy 360g - po obroušení koncových oblouků a přebroušení celého křídla 330g - po vyřezání odlehčení 230g. Začínám věřit tomu že hmotnost modelu nepřesáhne 2000g!

bez serva	se servem

Teď jde o to přesně určit rozmístění RC vybavení modelu tak aby těžiště vyšlo pokud možno bez zbytečného dovažování.

Chci model předvést na soutěži OpenCombat v sobotu 31.5.2003 takže makám jak šroub na trupu a dokončovacích pracech. Po práci dělám obyčejně tak do jedné hodiny ranní :-(
Dodělal jsem táhla ke křidélkům - drát do kola, na obou stranách vidličky (na servu precizní kovové, ná páce křidélka MPJet s nacvakávacími čepy). Páky křidélek jsou z produkce tuším SVORu - jsou shodné s kdysi prodávanými pákamy modela, mají jednu velkou výhodu a to že např. oproti MPJet jsou otvory pro vidličky více předsazené před upevňovací patkou. To je nezbytné protože vzhledem k velkým výchylkám všech kormidel jsou páky motovány dost daleko od osy otáčení.
Dolepil jsem druhou překl. bočnici trupu (vteřiňákem), horní desku nad nádrží a motorovou přepážku (k epp vteřiňákem, k překližkovým dílům epoxidem).V prostoru pod nádrží jsem vyřiznul otvor pro baterie palubní části RC vybavení. Otvor je trochu hlubší aby se na baterie dala umístit destička epp. Po instalaci zapínacího/nabíjecího konektoru a ověření funkce napájení jsem destičku bodově přilepil vteřiňákem. Od otvoru pro přijímač jsem si do zadní části do míst kde budou serva vop a sop natáhl provázek abych později snadno protáhl kablíky serv. Nalepil jsem zadní horní část (také vteřiňákem), v prostoru kabiny jsem na skořepinu nalepil odlehčenou přepážku ze sklotextitu tl.0,3mm. Zadní část trupu jsem ještě vyztužil vlepením sklotextitového pásku š.10mm na svislo v ose trupu zespoda. Dolepil jsem přední horní část na desku nad nádrží. Trup jsem opět obrousil - dolepované díly.
Ještě před potažením jsem vyrobil kopyto pro laminátový kryt motoru. Vybrousil jsem ho z modrého extrudovaného polystyrénu nalepeného oboustranně lepící páskou na mot. přepážku. Po oddělení od trupu jsem na zadní část nalepil 20mm desku extr. polystyrenu aby měl překryt přesah přes předek trupu.
Trup jsem potáhl stejně jako křídla - tedy dokonale očistil, postříkal lepidlem 3M a potáhnul barevnou izolepou v kombinaci spodek žlutý, vršek bílý, oddělovací černý pruh. Rozhodl jsem se serva vop a sop zalepit až podle toho jak vyjde těžiště.
Dopracoval jsem pilotní kabinu - potah šedou samolepící folií, palubní desku vytvořenou v Photoshopu a vytisknutou na fotopapír inkoustovou tiskárnou jsem nalepil lepidlem 3M na své místo. Kabinu jsem zatím nelepil protože práce na trupu a s tím související možné poškození bude ještě víc než dost.
Celý model jsem kompletně sestavil a serva ocasních ploch rozmístil tak aby těžiště bylo v požadované poloze. Vyšlo mi, že ideální bude serva umístit za sebou - tedy nikoli jak jsem myslel nad sebou. Servo vop bude více vzadu.
Definitivně jsem zalepil ocasní plochy z coroplastu tl.5mm potažené stříbrnou lepící páskou. Lepil jsem vteřiňákem, sop jsem lepil částečně purexem.
Pro serva jsem slepil lože ze dvou pásků sklotextitu š.10mm tl.0,3mm a tří destiček ze sklotextitu tl.2mm 20x20mm ke kterým se budou šroubovat serva. Pro takto slepené lože jsem v trupu vyříznul zářezy a otvory tak aby se serva dala bez problémů instalovat. Zhotovení táhel nebyl velký problém. Použil jsem dráty do kola prům.2mm. Na jedné straně závit je, na druhé jsem jej po zkrácení drátu na požadovanou délku vyříznul závitovým očkem. Koncovky (vidličky) jsem použil plastové MPJet se "zacvakávacími" čepy. Na tomto místě je vhodné upozornit na úpravu kterou jsem provedl po zalétnutí - náhrada původních šroubků upevňujících páku na servu samořeznými šrouby prům. 3 (resp. 2,8mm). Protože jsem použil stavitelné páky tak původní šroubky byly do výstupního hřídele serva zašroubovány jen do hloubky cca 4-5mm, po druhém zalétávacím letu jsem zjistil, že šroubek páky vop je pryč a páka vypadlá - stalo se to naštěstí asi při přistání - pokud by k tomu došlo za letu myslím že by bylo jasno.
Nainstaloval jsem táhlo k páce karburátoru motoru. Je tvořeno strunou 0,8mm která je vlepena do vnitřní bílé duše lanovodu. Upevnění k páce serva je ohybem struny do "Z", na straně motoru je variabilní koncovka. Výchylky páky karburátoru (resp. uzavření pro volnoběh) jsem stanovil odhadem - zalétnutí potvrdilo že je to tak akorát.

Po zimní pauze jsem akrobata vyrazil provětrat. Udělal jsem zásadní úpravu a to sice v instalaci černého "laděného" výfuku. S předchozím standardním motor neměl požadovaný výkon. Výfuk jsem připevnil k podvozku měděným drátem.
Počasí sice nevypadalo zrovna optimálně, čas od času spadlo pár kapek, ale to by u takového modelu nemuselo zas tak vadit. Start motoru je bezproblémový. Následovalo mírné stoupání, točení první zatáčky a ... dál model neřídím. V levém náklonu pokračoval model z výšky asi 30-40m až do země. Asi znáte ten pocit, když nastane ticho a jdete k místu havárie. Motor zapíchnutý v zemi, zdeformovaný předek trupu (přeražená motorová přepážka), trup zlomený v půli, vyrvané křidélko jedné poloviny křídla, ohnutá spojovací trubka křídel a doma jsem přišel ještě na zlomenou výškovku, utržený podvozek ani nezmiňuji. Z karburátoru motoru se vytrhla palivová tryska, ulomila páka ovládání a koleno výfuku se ohnulo.

Příčina? Banalita - vypadnutý přijímačový krystal. Prostě jsem přijímač špatně zabalil do molitanu a díky vibracím od motoru se vyklepal.

Co se dá dělat, model jsem poskládal do auta. Naštěstí jsem měl ještě kombata Tonyho tak jsem si trochu spravil náladu posekáním několika stuh kolegovi Zdeňkovi z jeho Ataka.

Doma jsem poškozené části modelu odstrojil, trochu očistil a zatím uložil k ledu. Oprava nebude tak náročná, ale teďka nemám chuť. Věnoval jsem se jen motoru, poškození snad nebude tragické. Koupil jsem náhradní díly a motor je zas jak nový, uvidím při spuštění. Koleno výfuku jsem ve svěráku narovnal, jestli vydrží se ukáže.

Jak tak koukám na REEPPa říkám si, že to zas s opravou nebude tak hrozné. Známe rčení "žádná kaše se nejí tak horká jak se uvaří" platí i pro tuto havárku. V půli přeražený trup je pohoda, ale slepím ho až na konec. Přelomená výškovka (v místě kde prochází trupem) je sice horší, ale je vyrobena z dutinkového polypropylenu takže do dutin zastrkám jen pár kolíčků z uhlíkové kulatiny. Měnit výškovku rozhodně nebudu, na to jsem moc líný a znamenalo by to větší chirurgický zákrok. Horší je předek trupu. Překližková mot. přepážka se v místě mot. lože nárazem střihla a na výšku praskla. Přemýšlím zdali udělat novou nebo stávající slepit. Nemaje vhodný materiál slepil jsem si ze tří desek překližky tl.1,5 desku na přepážku, ale nakonec zvítězila lenost. Přepážku jen slepím. Styčná plocha je vcelku veliká a při použití purexu nemám obavu o kvalitu spoje. Purex teče proudem. Dolepuji horní nástavbu trupu nad nádrží. Vteřiňákem zalívám menší prasklinu v překližkové bočnici trupu. Nakonec zalepuji desku podvozku. Předek trupu je v pohodě, ještě opravit tu výškovku. Pak obě poloviny trupu slepím, přidám pár sklotextitových výztuh. Netěším se na potahování izolepou. Kvůli lenosti potáhnu jen opravovaná místa. Potahovat celý trup se mi nechce.
Jak to tak vypadá nejvíc práce budu mít s výrobou nového křidélka. To je polámané tak, že jen ho slepit si netroufám. Pouzdro spojovací trubky křídel je v jedné polovině vylomené. Doluji ho ven, zpět bude zalepeno purexem.

Znovu vedu rozhovor s pilotem, který při osudovém letu seděl v kabině. Je to spíš monolog - jen sedí a mlčí, nevím jestli si ještě někdy získá moji důvěru.

Znovu si říkám jak by asi dopadl model balzový. Určitě už by nebylo co opravovat. Na takovou ránu se modelu zas až tak moc nestalo a prakticky (až na křidélko) nebudu vyrábět nové části, jen vše slepím zase k sobě.

Vrhul jsem se na křídlo. Zpátky na své místo jsem purexem zalepil laminátové pouzdro spojovací trubky. Vteřiňák posloužil na slepení prasklého konce křídla. Opravený konec jsem nově potáhnul kouskem izolepy a následně jsem obě křídla poškádlil žehličkou pro vypnutí trochu pomuchlaného potahu.
Z balzy tl. 12mm jsem vyhobloval a vybrousil nové křidélko a po pravdě řečeno byla to nejméně příjemná práce na celé opravě modelu - balzový prach. Po nalepení překližkových výztuh v místě upevnění páky křidélka následoval potah pokovenou stříbrnou izolepou. Potahoval jsem opět s použitím žehličky.
Poslední operací bude přilepení kabiny a znovuzapojení přijímače.
Čekal jsem že to bude horší, nakonec vše šlo jak po másle.