RC web
hlavní
aktuality 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001-2000
hangár
rubriky
RC kombat slowflyer letadla dílna
ostatní
akrobacie kmitočty programy plánky
kontakt
odkazy
logo ACES logo EPA logo WW1+ logo RC mania
vyhledávání
FunFlyer REEPP

Základní parametry:
rozpětí 1300mm
délka (včetně vrtul. kuželu) 1385mm
hmotnost (s práznou nádrží) 2200g
plocha křídla / VOP 45,5 dm2/7,8dm2
plošné zatížení 41g /dm2
ovládané funkce křidélka, výškovka, směrovka, motor
motor MVVS 8 GFS/R-ABC-RC se standardním tlumičem
nádrž 250 ml (15min letu)
serva 4x HS-422, 1x HS-300 (motor)
přijímač REX 4 plus
vysílač Hitec Flash 5 (slabota, ale dá se)

Po delším rozhodování jsem se konečně vrhl na většího motoráka než jsou modely na 2,5-3,5. Za velmi dobrou cenu jsem koupil motor MVVS 8 GFS-ABC-RC (samozřejmě s novým zadním víkem, palivovou jehlou a větším otvorem v RC karburátoru). Motor jsem nekoupil náhodně - je určen pro model REEPP "kategorie" Fun-Fly. Modely Diablotinovského typu jsou podle mě už hodně okoukané, na vlastní návrh si zatím netroufám a tak se mi předlohou stal model REBELOVE od Topmodelcz.

Z webových stránek se dá stáhnout výkresový podklad ve formátu pdf. Následovalo převedení do obrázku (gif), import do AutoCADu a překreslení výkresu v náležité velikosti. REBELOVE má v originále rozpětí 1560mm a je určen pro motory 10-15ccm. Pro motor 8ccm jsem model zmenšil na rozpěti 1300mm. V nabídce Topmodelcz je i model KABRIOLIN o rozpětí 1400mm na motor 6,5-8ccm, na výkresu (pdf) není ale uvedeno nastavení modelu (náběh křídla, vyosení motoru).

REEPP má s modelem Rebelove shodný půdorysný tvar křídla, hodně se mu podobá i bokorysně. Jiné je uspořádání a tvar ocasních ploch, tvar kabiny. Trup je oproti Rebelove půleliptický i zespoda.
Vzhledem k použitému materiálu - jak jinak než EPP - jsem z obav před hmotností modelu zvolil menší rozpětí. Tak se rozměrově přibližuji k modelu Diablotin mini (rozp. 1280mm).

poslední kontrola před premiérovým startem stylový odhoz v podání Borise Guiče celkový pohled
detail pohonné jednotky - MVVS8 se standartním tlumičem detail náhonu ocasních ploch další z běžných startů
odhoz v podání Jardy Siegla letí ... po tvrdším přistání se trochu zdeformoval podozek

Létání:
První zkušenosti z létání s REEPPem jsou velmi příjemné. I přes vyšší hmotnost je s použitým motorem model velmi obratný s přebytkem výkonu. Pro některé 3D obraty by přebytek mohl být větší, ale co se dá dělat. Visení model zvládá, já zatím moc ne. Celkový projev modelu v letu je podle mne výtečný. Ani tomuto modelu se nevyhlo několik dětských nemocí.

  • Při vyšších rychlostech se "rozflatrovávala" výškovka, pomohlo její statické vyvážení plátky olova na předsazené náběžné části.
  • Model velmi nerad přechází do vývrtky ačkoli výchylky kormidel jsou veliké a těžiště je dost vzadu.
  • Podvozek na louce hodně trpí. Při tvrdších přistání se mi již dvakrát povedlo lože podvozku vytrhnout - oprava je jednoduchá, ale zrovna příjemné to není. Asi budu létat bez podvozku.

Stavba: (heslovitě)
Materiálem na základní díly je výše zmíněný epp v gramáži 30g/dm3, na ocasní plochy coroplast tl.5mm, boky trupu budou vyztuženy vysekávací překližkou Ceiba tl.3mm, křidélka jsou z plné balzy tl.10mm obroušené do klínu nebo konstrukční. Poloviny křídla se nasouvají na jednu duralovou trubku o průměru 18mm. Správna poloha křídlel je zajištěna bukovým kolíkem v místě odtokovky. Trubka se zasouvá do laminátových pouzder. Hlavní nosník křídla je ze dvou lišt 3x10mm mezi které je u kořene vloženo laminátové pouzdro pro spojovací trubku, prostor mezi lištami a pouzdrem je vylepen smrkem.
Z epp jsou vyrobeny poloviny křídla a tři části trupu - spodní část a dvě horní nástavby (přední a zadní); zadní je vyříznuta jako skořepina o tloušťce stěny 8-10mm. Spodní hlavní výřez trupu je v zadní části odlehčen vypálením otvorů (trafopájkou shora). V místě mezi polovinami křídla je uložen přijímač a servo motoru. Pod plastovou nádrží jsou umístěny baterie. Trup je v místě nad nádrží vyztužen překližkovou deskou (Ceiba tl.3mm). Na překližkové boky a desku nad nádrží je vpředu nalepena motorová přepážka z překližky tl.6mm. Mezi spodní část trupu a horní nástavby je vlepena páteř ze sklolaminátu tl.0,3mm.
Průhledná kabina je upravena z koupeného výlisku.

motor MVVS 8 GFS/R-ABC-RC
tlumič standartní
nádrž plastová hranatá 280ml
mot. lože plastové
výřezy trupu bílý EPP 30g/dm3
detail zadní horní nástavby bílý EPP 30g/dm3
polovina křídla bílý EPP 30g/dm3
konec roku 2001 delší dobu přemýšlím nad stavbou akrobata funflyerovského typu z EPP - největším zdrojem inspirace je pro mne D.Kyjovský (RCMANIA), epp technologii mám docela zvládnutou - viz. modely Coyote a Atak
VC Mělníka 2002 u stánku jsem za 30,- koupil kabinu
konec 2002 začal jsem kreslit výkres modelu - předlohou je REBELOVE od TOPMODEL CZ, detaily se rodí postupně a celkem pomalu
koupil jsem motor, podvozek, nádrž, mot. lože, mám pohromadě spojovací trubku s pouzdrem a coroplast na ocasní plochy (možná je nakonec udělám konstrukční)
10.3. 2003 konečně po problémech s materiálem jsou hotovy výřezy trupu a křídla, koupil jsem Ceibu a nosníky
16.3.2003

zhotoveny překližkové díly z Ceiby, na křídlo nalepena vteřinovým lepidlem odtokovka z b.10x10
zděšení: při předběžném propočtu hmotnosti modelu vychází šílených 2,2kg a to je na takový model moc, ocasní plochy a křidélka budou na 90% konstrukční (úspora asi 100g)
řešení: nad lahví vodky jsme s kolegou vyřešili otázku jak co nejpřesněji vyvrtat do křídel otvor pro laminátovou trubku

oprava zděšení 24.3.2003: zas tak hrozné to asi nebude, jen obroušením spodku trupu ubylo asi 50g a "odebírání" materiálu bude pokračovat, upřesňováním hmotností jednotlivých dílů jsem došel k hmotnosti do 2kg včetně coroplastových ocasních ploch (úspora oproti konstrukčním balzovým by nebyla 100 ale spíš jen kolem 50g a za to balzová kormidla nestojí)

17.3.2003 bude se odlehčovat, odlehčením křídla by mělo ubýt asi 135g, na vyvrtání děr do křídla a následné odříznutí odlehčení odporovou pilou jsem udělal přípravek
základní deska a zadní dorazová plocha ze zbytků lamina, vodící "domečky" ze smrkového hranolu; díry pro protažení odporového drátu se budou vrtat tenkostěnnou uhlíkovou trubkou, poté se odlehčení vyřízne podle šablon
21. - 23.3.2003 Základní díly trupu. Obroušením trupu a seříznutím nástaveb ubylo asi 50g. Trup se bude dále v zadní části odlehčovat. Na trupu vzadu jsou trochu patrny čáry podle kterých se trup broušením zaobloval, vpředu je naznačena poloha podvozku. Překližkové díly jsou maximálně odlehčeny - odlehčení se nevyhne asi ani mot. přepážka z letecké překl. tl.6mm. Nádrž bude z jedné strany přístupná proto nejsou překl. bočnice stejné, roztřepení bočnic na konci (vpravo) je způsobeno sbroušením do ztracena.
základní díly trupu shora: horní nástavby (přední a zadní), trup na kterém leží překl. díly upevnění podvozku, vlevo dole deska nad nádrží, překl. motorové lože (s nalepenou papírovou šablonou), vpravo dole bočnice trupu z Ceiby tl.3mm (kruhové otvory pro spojovací trubku, spojovací gumovou smyčku a kablíky serv křidélek)
24.3.2003 Konečně jsem se odhodlal k vypálení odlehčovacích otvorů do zadní části trupu. Vypaloval jsem trafopáječkou s očkem z měděného drátu (tvar obdélníka 60x70mm). Před vypalováním jsem nalepil na hrany shora vyztužovací pásky ze sklotextitu š.10mm tl.0,3mm dlouhé jako spodní hrana horní nástavby. Trup je tak i po vyřezání vylehčení úžasně pevný bez snahy se prohýbat. Původní hmotnost trupu (jen epp hlavní části bez nástaveb) byla 170g, po nalepení výztuh (15g) je konečná hmotnost 162g tzn. vyřezáním epp úspora asi 23g. Sice nic moc ale každý gram dobrý. Nutno dodat, že pro vedení trafopáječky při odlehčování je důležitá jistá ruka.
Už aby bylo hotové křídlo abych konečně určil polohu RC vybavení v trupu a mohl začít trup kompletovat a "doodlehčovat".
26.3.2003 Večer jsem za asistence Zdeňka a Míly vyvrtal do křídla otvory pro protažení odporového drátu. Šlo to nečekaně snadno a bez komplikací. Vrtali jsme uhlíkovou trubkou která byla na jednom konci zaslepena bukovým špalíčkem kvůli upnutí do sklíčidla vrtačky. Vrtačka musí umožňovat regulaci otáček! Novou zkušenost jsme pak vyrazili prodebatovat do hospody přes ulici. Po návratu jsem ještě sám ručně (otáčením rukou) vyvrtal otvor v křídle pro pouzdro spojovací duralové trubky. Po sesazení polovin křídla k sobě se ukázalo že díry jsou vyvrtány naprosto přesně. Tak ještě vypálit odlehčení a křídla budou prakticky hotova (pak ještě zalepit nosník, celé křídlo přebrousit, nalepit koncové oblouky, vyrobit křidélka, zalepit osazení pro serva, ....).
16.4.2003

Zalepil jsem překližkové díly uchycení podvozku. Po vyměření polohy bočních dílů, které nesou hlavní destičku uchycení podvozku, jsem udělal zářezy odlamovacím nožem a ostrým dlátkem. Přesná poloha těchto bočních dílů je velmi důležitá protože určuje postavení modelu na podvozku vůči zemi! Lepil jsem purexem, ale po ustavení bočnic do přesné polohy jsem je zajistil bodově zakápnutím vteřiňákem - přeci jen purex zvětšuje objem a mohlo by se stát že by se díly posunuly.

23.4.2003 Po delší pauze způsobené pracovním vytížením a přípravou na třetí soutěž v OpenCombatu jsem se dostal k vyřezání odlehčení křídel.
Řezal jsem ručně odporovou pilou připevněnou ke stolu. Šablony z cuprextitu vyrobil Milhaus. Nalepil jsem je bodově vteřiňákem na boky křídla. Předem vyvrtanými otvory jsem s využitím bukové tyčky prostrčil odporový drát. Řezání šlo celkem hladce, akorát můj zdroj neumí drát optimálně rozžhavit takže za řezem se materiál zase trochu slepoval - řez jsem tedy dvakrát až třikrát opakoval.
Obavy ze snížení pevnosti a tuhosti křídla vyřezáním se naštěstí ukázaly neopodstatněné.
koncový profil - tvar odlehčení; konec byl před odlehčováním vybroušena a odříznut (nebylo přeci potřeba mít ho rozřezaný odlehčením :-)), v odtokové části jsem konec odřízl tak jak je patrné z fotky aby byla větší plocha pro opětovné přilepení
Trafopáječkou se speciálně tvarovaným očkem z měděného drátu (speciálnost spočívá v dobroušení drátu tak aby rohy byly ostré) jsem vyřízl drážky pro nosníky křídla. Aby se dala přesně doladit hloubka zářezu navlékl jsem na očko malou lustrsvorku (blimp). Řezal jsem podle ocelového pravítka připevněného špendlíky.

Úspora hmotnosti odlehčením je docela výrazná: původní výřezy 360g - po obroušení koncových oblouků a přebroušení celého křídla 330g - po vyřezání odlehčení 230g. Začínám věřit tomu že hmotnost modelu nepřesáhne 2000g!

24.4.- 4.5.2003 Vyříznul jsem zářezy pro stojiny mezi laminátovým pouzdrem a nosníky. Pro řez se opět osvědčíl dlouhý ostrý kuchyňský nůž. Vše jsem zalepil do křídla - stojiny epoxidem, nosníky purexem.
kořenový profil bez kořenového překl. žebra
... a s žebrem (není přilepeno a dobroušeno), velkou dírou vpravo bude protažen kablík serva křidélka, malá dírka vpravo určuje pozici kolíku
Vrhl jsem se na křidélka. Jejich šířka je u trupu větší než šířka prkénka takže se musí kousek dolepit - lepil jsem středním vteřiňákem - natřít jednu část, druhou poprášit aktivátorem a přesně přiložit a přitlačit. Spoj jsem z obou stran obrousil. Vymýšlel jsem jak nejlépe a nejpřesnění a přitom co nejjednodušeji sbrousit křidélka do klínu. Vyhrála osvědčená metoda - napřed nahrubo ohoblovat a pak hrubším smirkem vybrousit. Brousil jsem v jednoduchém přípravku viz. foto. Zadní doraz je z balzových lišt, přední ze smrkové lišty 2x3 je jen kvůli tomu aby nebylo nutné křidélko při broušení držet. Tloušťka odtokovky křidélka je dána odsazením od hrany dřevotřískové desky. Tloušťka přední hrany se dohlídá snadno při broušení
jednoduchý přípravek pro broušení křidélka - i když se to nezdá tak smrková lišta není nalepena rovnoběžně s hranou desky!
Náběžku křidélka a odtokovku křídla jsem zbrousil tak aby se křidélko mohlo vychylovat do úhlu cca 45st. - fixkou jsem si naznačil kam až je nutno materiál ubrat, obrousil jsem hrubým smirkem a dočistil jemným (opět na dlouhém brusném prkénku!).
takhle zatím vypadá křídlo
Do trupu jsem zalepil pouzdro pro spojovací trubku - na boky trupu jsem si provizorně vteřiňákem přichytil překl. bočnice a nabroušenou trubkou jsem otvor z jedné strany vyvrtal. Je důležité při vrtání neustále kontrolovat kolmost. Trochu jsem ujel (cca 0,5mm) takže jsem hrubým smirkem stočeným do ruličky na jedné straně otvor mírně zvětšil. Trubku jsem do epp zalepil purexem. Při tvrdnutí lepidla jsem překl. bočnice zafixoval vteřiňákem tak aby bylo pouzdro naprosto přesně usazeno - do pouzdra jsem zasunul spojovací dural trubku.
8.5.2003 S křídlem se chýlím k závěru. Zalepil jsem úchyty serv zhotovené ze sklotextitu - patky tl.2mm, boky tl.0,3mm. Přední patka je dlouhá jen 10mm, zadní 20mm a je zapuštěna do "skořepiny" křídla. Bočnice jsou vysoké asi 10mm a po zalepení jsou zabroušeny do tvaru profilu. Vedou od nosníku křídla směrem k odtokovce do míst kde už není odlehčení. Sklotextitové díly lepím po obroušení (nebo odmaštění) vteřiňákem.
bez serva
se servem
Na křídla jsem zpátky nalepil odlehčené koncové oblouky. Zbývá zalepit výztuhy pro háčky, přes které se bude křídlo gumou spojovat.

Teď jde o to přesně určit rozmístění RC vybavení modelu tak aby těžiště vyšlo pokud možno bez zbytečného dovažování.

10.5.2003 Docela jsem pohnul stavbou. Dodělal jsem drobnosti na křídle - otvory pro zajišťovací kolík, bukové hranolky pro háček přes který se poloviny budou k sobě jistit gumou, zádlaby pro panty křidélek - zbývá potáhnout. Model jsem konečně sestavil abych ověřil správnou polohu těžiště, zdá se že vyjde tak akorát.
Na trupu jsem udělal výřezy pro ocasní plochy. Dopředu jsem zalepil úchyty serva motoru ze sklotextitových destiček 20x20mm.
hledání ideálního rozmístění RC vybavení - no, ono zas tolik možností nebylo, každopádně těžiště jakžtakž vychází kam má a ideál se doladí posouváním serv ocasních ploch
trup jsem ještě odlehčil (jen cca 15-20g, ale každý ušetřený gram za těžištěm je dobrý), v otvoru vpravo bude přijímač, druhý otvor je na nic
na fotce zatím chybí
takhle je umístěno servo motoru, bude překryto překl. bočnicí (ve které samozřejmě bude přistupový otvor), servo je připevněno na sklotextitových destičkách 20x20mm s vyvrtanými otvory pro šrouby M3
20.5.2003 Stavba opět stagnuje - úpravy bytu a příprava dalších závodu v OpenCombat si vybírají svou daň. Alespoň jsem pokračoval v elektroinstalaci - na serva ocasních ploch jsem naletoval delší kablíky. K baterkám přijímače jsem naletoval kablík s "vypínačem" z modeláckého konektoru, zakončení klasickým servokonektorem pro připojení do přijímače. Malý experiment je roztrojný kabel. Protože mám vysílač Hitec Flash5, který neumí žádné mixy využitelné (a potřebné) pro 3D létání tak použiji jen obyč. 4k přijímač REX4plus ... jenže serv je 5 a k tomu napájení. Proto roztrojka - zapojí se do konektoru pro servo křidélek a napojí se na ni dvě serva křidélek a napájení.
spodní kablík půjde do přijímače, do ostatních se zapojí dvě serva křidélek a napájení palubní části
27.5.2003 Včera o půlnoci jsem konečně dopotáhl křídla resp. už jen křidélka. Potah je, jako u epp již tradičně, barevnými izolepami - tentokrát v kombinaci bílá-žlutá-stříbrná, přechod barev je přelepen úzkou černou páskou.
Před potahováním je epp části nutno dokonale zbavit prachu (tentokrát jsem použil vysavač s kartáčem, pokud ale díly neobsahují dřevěné části je vhodnější je osprchovat). Potahovaný povrch jsem poprášil lepidlem ve spreji 3M77 - nedoporučuji experimentovat s jinými a postupně od odtokovky polepoval pásy barevné izolepy. Každou nalepenou pásku jsem přežehlil obyčejnou žehličkou. Chce to vyzkoušet správnou teplotu - musí být co nejvyšší ale tak aby se ještě příliš nesmršťovala. Žehlička, kterou jsem použil, neumožňovala nastavit správnou teplotu, buď byla moc nebo málo teplá takže jsem reguloval "ručně".
S barevnými izolepami je celkem pohodová práce. Se stříbrnou je to horší, nosič je podobný spíš celofánu takže se páska špatně tvaruje přes obliny, ale i tak se s trochou trpělivosti a správně nahřátou žehličkou dají dělat zajímavé kousky. U stříbrné izolepy doporučuji nejdříve "oblepit" hrany - tedy konkrétně u křidélka boční plochy s větším přesahem, poté odtokovku (také s přesahem na horní i spodní stranu) a nakonec náběžku (opět s přesahem). Pak se polepí horní a spodní strana už bez přesahů.
Po potažení je dobré všechny části očistit od zbytků lepidla z izolep benzínem.
ani křídlo z epp potažené izolepou nemusí vypadat špatně - levá polovina křídla - horní strana
levá polovina křídla zespodu, částečně je vidět hlavní nosník (smrk 3x8), křidélko je zavěšeno na čtyřech pantech, mírná nerovnost na křidélku v první levé třetině je výztuha pro páku křidélka, sklotextitové lože pro servo je popsáno o pár odstavců výše
28.5.-30.5.2003

Chci model předvést na soutěži OpenCombat v sobotu 31.5.2003 takže makám jak šroub na trupu a dokončovacích pracech. Po práci dělám obyčejně tak do jedné hodiny ranní :-(
Dodělal jsem táhla ke křidélkům - drát do kola, na obou stranách vidličky (na servu precizní kovové, ná páce křidélka MPJet s nacvakávacími čepy). Páky křidélek jsou z produkce tuším SVORu - jsou shodné s kdysi prodávanými pákamy modela, mají jednu velkou výhodu a to že např. oproti MPJet jsou otvory pro vidličky více předsazené před upevňovací patkou. To je nezbytné protože vzhledem k velkým výchylkám všech kormidel jsou páky motovány dost daleko od osy otáčení.
Dolepil jsem druhou překl. bočnici trupu (vteřiňákem), horní desku nad nádrží a motorovou přepážku (k epp vteřiňákem, k překližkovým dílům epoxidem).V prostoru pod nádrží jsem vyřiznul otvor pro baterie palubní části RC vybavení. Otvor je trochu hlubší aby se na baterie dala umístit destička epp. Po instalaci zapínacího/nabíjecího konektoru a ověření funkce napájení jsem destičku bodově přilepil vteřiňákem. Od otvoru pro přijímač jsem si do zadní části do míst kde budou serva vop a sop natáhl provázek abych později snadno protáhl kablíky serv. Nalepil jsem zadní horní část (také vteřiňákem), v prostoru kabiny jsem na skořepinu nalepil odlehčenou přepážku ze sklotextitu tl.0,3mm. Zadní část trupu jsem ještě vyztužil vlepením sklotextitového pásku š.10mm na svislo v ose trupu zespoda. Dolepil jsem přední horní část na desku nad nádrží. Trup jsem opět obrousil - dolepované díly.
Ještě před potažením jsem vyrobil kopyto pro laminátový kryt motoru. Vybrousil jsem ho z modrého extrudovaného polystyrénu nalepeného oboustranně lepící páskou na mot. přepážku. Po oddělení od trupu jsem na zadní část nalepil 20mm desku extr. polystyrenu aby měl překryt přesah přes předek trupu.
Trup jsem potáhl stejně jako křídla - tedy dokonale očistil, postříkal lepidlem 3M a potáhnul barevnou izolepou v kombinaci spodek žlutý, vršek bílý, oddělovací černý pruh. Rozhodl jsem se serva vop a sop zalepit až podle toho jak vyjde těžiště.
Dopracoval jsem pilotní kabinu - potah šedou samolepící folií, palubní desku vytvořenou v Photoshopu a vytisknutou na fotopapír inkoustovou tiskárnou jsem nalepil lepidlem 3M na své místo. Kabinu jsem zatím nelepil protože práce na trupu a s tím související možné poškození bude ještě víc než dost.
Celý model jsem kompletně sestavil a serva ocasních ploch rozmístil tak aby těžiště bylo v požadované poloze. Vyšlo mi, že ideální bude serva umístit za sebou - tedy nikoli jak jsem myslel nad sebou. Servo vop bude více vzadu.
Definitivně jsem zalepil ocasní plochy z coroplastu tl.5mm potažené stříbrnou lepící páskou. Lepil jsem vteřiňákem, sop jsem lepil částečně purexem.
Pro serva jsem slepil lože ze dvou pásků sklotextitu š.10mm tl.0,3mm a tří destiček ze sklotextitu tl.2mm 20x20mm ke kterým se budou šroubovat serva. Pro takto slepené lože jsem v trupu vyříznul zářezy a otvory tak aby se serva dala bez problémů instalovat. Zhotovení táhel nebyl velký problém. Použil jsem dráty do kola prům.2mm. Na jedné straně závit je, na druhé jsem jej po zkrácení drátu na požadovanou délku vyříznul závitovým očkem. Koncovky (vidličky) jsem použil plastové MPJet se "zacvakávacími" čepy. Na tomto místě je vhodné upozornit na úpravu kterou jsem provedl po zalétnutí - náhrada původních šroubků upevňujících páku na servu samořeznými šrouby prům. 3 (resp. 2,8mm). Protože jsem použil stavitelné páky tak původní šroubky byly do výstupního hřídele serva zašroubovány jen do hloubky cca 4-5mm, po druhém zalétávacím letu jsem zjistil, že šroubek páky vop je pryč a páka vypadlá - stalo se to naštěstí asi při přistání - pokud by k tomu došlo za letu myslím že by bylo jasno.
Nainstaloval jsem táhlo k páce karburátoru motoru. Je tvořeno strunou 0,8mm která je vlepena do vnitřní bílé duše lanovodu. Upevnění k páce serva je ohybem struny do "Z", na straně motoru je variabilní koncovka. Výchylky páky karburátoru (resp. uzavření pro volnoběh) jsem stanovil odhadem - zalétnutí potvrdilo že je to tak akorát.

  Další podrobnosti, které by stály za napsání, si nevybavuji. Pokud máte dotazy nebo třeba i zájem o výkres a výřezy na model tak neváhejte a mailujte
24.4.2004

Po zimní pauze jsem akrobata vyrazil provětrat. Udělal jsem zásadní úpravu a to sice v instalaci černého "laděného" výfuku. S předchozím standardním motor neměl požadovaný výkon. Výfuk jsem připevnil k podvozku měděným drátem.
Počasí sice nevypadalo zrovna optimálně, čas od času spadlo pár kapek, ale to by u takového modelu nemuselo zas tak vadit. Start motoru je bezproblémový. Následovalo mírné stoupání, točení první zatáčky a ... dál model neřídím. V levém náklonu pokračoval model z výšky asi 30-40m až do země. Asi znáte ten pocit, když nastane ticho a jdete k místu havárie. Motor zapíchnutý v zemi, zdeformovaný předek trupu (přeražená motorová přepážka), trup zlomený v půli, vyrvané křidélko jedné poloviny křídla, ohnutá spojovací trubka křídel a doma jsem přišel ještě na zlomenou výškovku, utržený podvozek ani nezmiňuji. Z karburátoru motoru se vytrhla palivová tryska, ulomila páka ovládání a koleno výfuku se ohnulo.

Příčina? Banalita - vypadnutý přijímačový krystal. Prostě jsem přijímač špatně zabalil do molitanu a díky vibracím od motoru se vyklepal.

Co se dá dělat, model jsem poskládal do auta. Naštěstí jsem měl ještě kombata Tonyho tak jsem si trochu spravil náladu posekáním několika stuh kolegovi Zdeňkovi z jeho Ataka.

Doma jsem poškozené části modelu odstrojil, trochu očistil a zatím uložil k ledu. Oprava nebude tak náročná, ale teďka nemám chuť. Věnoval jsem se jen motoru, poškození snad nebude tragické. Koupil jsem náhradní díly a motor je zas jak nový, uvidím při spuštění. Koleno výfuku jsem ve svěráku narovnal, jestli vydrží se ukáže.

8.5.2004

Jak tak koukám na REEPPa říkám si, že to zas s opravou nebude tak hrozné. Známe rčení "žádná kaše se nejí tak horká jak se uvaří" platí i pro tuto havárku. V půli přeražený trup je pohoda, ale slepím ho až na konec. Přelomená výškovka (v místě kde prochází trupem) je sice horší, ale je vyrobena z dutinkového polypropylenu takže do dutin zastrkám jen pár kolíčků z uhlíkové kulatiny. Měnit výškovku rozhodně nebudu, na to jsem moc líný a znamenalo by to větší chirurgický zákrok. Horší je předek trupu. Překližková mot. přepážka se v místě mot. lože nárazem střihla a na výšku praskla. Přemýšlím zdali udělat novou nebo stávající slepit. Nemaje vhodný materiál slepil jsem si ze tří desek překližky tl.1,5 desku na přepážku, ale nakonec zvítězila lenost. Přepážku jen slepím. Styčná plocha je vcelku veliká a při použití purexu nemám obavu o kvalitu spoje. Purex teče proudem. Dolepuji horní nástavbu trupu nad nádrží. Vteřiňákem zalívám menší prasklinu v překližkové bočnici trupu. Nakonec zalepuji desku podvozku. Předek trupu je v pohodě, ještě opravit tu výškovku. Pak obě poloviny trupu slepím, přidám pár sklotextitových výztuh. Netěším se na potahování izolepou. Kvůli lenosti potáhnu jen opravovaná místa. Potahovat celý trup se mi nechce.
Jak to tak vypadá nejvíc práce budu mít s výrobou nového křidélka. To je polámané tak, že jen ho slepit si netroufám. Pouzdro spojovací trubky křídel je v jedné polovině vylomené. Doluji ho ven, zpět bude zalepeno purexem.

Znovu vedu rozhovor s pilotem, který při osudovém letu seděl v kabině. Je to spíš monolog - jen sedí a mlčí, nevím jestli si ještě někdy získá moji důvěru.

Znovu si říkám jak by asi dopadl model balzový. Určitě už by nebylo co opravovat. Na takovou ránu se modelu zas až tak moc nestalo a prakticky (až na křidélko) nebudu vyrábět nové části, jen vše slepím zase k sobě.

23.5.2004 O víkendu jsem měl naplánovanou soutěž v halové akrobacii ve Stochově. Původní dvoudenní rozvrh se smrsknul pouze na sobotu a tak jsem měl neděli volnou a mohl jsem pokračovat s opravou akrobata.
Předek trupu už je opraven za vydatného použití purexu. V místě zlomení trupu jsem sundal potah a trup vteřiňákem slepil. V místě sklotextitových výztuh jsem vlepil nové krátké pásky. Kromě části u ocasních ploch jsem z celého trupu odstranil potah a trup znovu potáhnul. Původně jsem chtěl trup potáhnout celý znovu, ale okolo ocasních ploch je to docela pracné a taky bych musel vyndat serva výškovky a směrovky. Starý potah jsem sundal až před novým potahováním kvůli tomu, aby na se "ulepeném" povrchu nechytaly nečistoty. Následovala oprava zlomené výškovky. Do dutinek výškovky jsem zatlačil 5 kolíčků z uhlíkové tyče a zelepil vteřiňákem. Pokračoval jsem instalací motoru, nádrže, výfuku a podvozku. Zbývá dovybavit kokpit folií, palubní deskou a pilotem. Kabina vydržela takže ji znovu použiji.
24.5.2004

Vrhul jsem se na křídlo. Zpátky na své místo jsem purexem zalepil laminátové pouzdro spojovací trubky. Vteřiňák posloužil na slepení prasklého konce křídla. Opravený konec jsem nově potáhnul kouskem izolepy a následně jsem obě křídla poškádlil žehličkou pro vypnutí trochu pomuchlaného potahu.
Z balzy tl. 12mm jsem vyhobloval a vybrousil nové křidélko a po pravdě řečeno byla to nejméně příjemná práce na celé opravě modelu - balzový prach. Po nalepení překližkových výztuh v místě upevnění páky křidélka následoval potah pokovenou stříbrnou izolepou. Potahoval jsem opět s použitím žehličky.
Poslední operací bude přilepení kabiny a znovuzapojení přijímače.
Čekal jsem že to bude horší, nakonec vše šlo jak po másle.

Tematicky podobné stránky:
epp kombat ATAK, epp kombat Coyote

© RC web
Design PAD | CSS&code by JK