Ikarův pád - 0. ročník

Mostečtí modeláři z klubu Ikarus uspořádali v neděli 10.10. 2004 odpoledne soutěž v airkombatu. Omezením byla, stejně jako na předchozích soutěžích ve Všeni a Rohozci, pouze kubatura motoru do 3,5ccm. Soutěž se konala na letišti u Libkovic (u Mostu). Měla být jakousi příležitostí zalétat si poté co byla zrušena soutěž v Jenišově. Vyhlášena byla tedy dost narychlo a zřejmě to mělo za následek nízkou účast. Sešlo se celkem sedm pilotů, čtyři z Mostu a tři z Teplic. Ale vzhledem k tomu, že byla pojata víceméně jako sobotní přátelské polétání a mostečtí si chtěli vyzkoušet co takové pořádání obnáší myslím, že to vůbec nevadilo. Sedm pilotů bylo akorát na jeden heat. Startovní pole co se týče modelů bylo pestré. Tři mezci BF-109 z produkce Dana Péka, jeden Pirát, dva epp Ataky a můj epp Ki-61. Před startem jsme si k obědu opekli buřty, probrali pár drobností ohledně systému létání a mohlo se začít.
První heat byl chudý na seky. Ne tak na havárie. Už po 19 sekundách se se soutěží rozloučil pořadatel Karel Lutz st. Jirka Karásek ml. měl trable s motorem a z celého heatu odlétal necelé dvě minuty. Poškození utrpěl také mezek Radovana Suka - křídlo bylo uprostřed prasklé, ale heat dolétal. Ke konci heatu jsme létali společně už jen sami dva s Jirkou Karáskem st.
Přestávka před druhým heatem byla dlouhá. Nikam se nepospíchalo, pilo se kafe a byl čas na pokec. Do druhého heatu nastoupilo jen šest pilotů. R. Suk dlouho váhal ale nakonec připravil Spitefula. Hned po startu jsem dal pěkný sek - podařilo se mi odstartovat velmi rychle a pak už jsem jen čekal na startující modely abych je ihned po startu připravil o stuhu. Po jednom seku dal ještě J. Karásek ml. a K. Lutz ml. Ani tento heat se neobešel bez havárií. R. Suk zrušil Spitefula po nárazu do země. Kolizi se nevyhnul ani J. Karásek st. kterému se po srážce s Pirátem Martina Trče uvolnilo křídlo a trup se zapíchnul kousek za pilotní linii. Pirát přistál. J. Karásek ml. se srazil s mezkem K. Lutze ml. a oba modely skončily na zemi. Mezek neopravitelný, Jirkovo Atak se s přispěním J. Karáska st. podařilo o přestávce zprovoznit.
Ve třetím heatu už startovali jen čtyři piloti. K. Lutz ml. nastoupil se záložním Pirátem. J. Karáskovi ml. se podařilo ukořistit další sek, u ostatních nevím. Po polovině letového času se zřítil jeden z Pirátů a druhý ho ihned následoval. Nevím kdo spadnul první ale každopádně druhý pilot koukal po padajícím modelu a když se kouknul zpět na svůj bylo již pozdě. Zbyli jsme s J. Karáskem sami. Honil jsem Jirku jak se dalo, ale šikovně se vyhýbal takže bez seku. 5s před koncem letu jsem ve výšce asi 3m nad zemí svým modelem trefil Jirkovo a následoval pád. Naštěstí z malé výšky. Na mém modelu byly jen vytržené šrouby držící motor v mot. loži. Jirkovu modelu se snad ani nic nestalo.
Do finále běžně na závodech postupuje sedm nejlepších pilotů ze základní části soutěže. Jenže tady až na Jirku a mne všechni modely rozbili. Finále ve dvou je rarita, ale proč ne. Jirka měl přede mnou, hlavně díky dvěma sekům, náskok 21 bodů. Povedlo se mi odstartovat jen o chvilku dříve. Okolo poloviny letu začal zlobit Jirkovo motor a nakonec chcípnul. Za necelé dvě minuty už byl ale zpátky ve vzduchu. Byl jsem v klidu, Jirkův chcíplý motor mi smazal onu bodovou ztrátu (3s=1 bod). Jenže klid trval jen chvíli. Můj motor krátce po Jirkovo startu také chcípnul. Když jsem byl ve vzduchu sám snažil jsem aby diváci měli na co koukat a asi špatnou prací s plynem jsem motor zadusil (přeci jen už je můj motor trochu starší a tak se k němu musím chovat rozumně). Bylo tedy zaděláno na drama. Mechanik mi pro model doběhl a za chvíli jsem byl zpátky ve vzduchu. Časoměřič zahlásil konec heatu. Let byl bez seků tak to by bylo abych si ještě alespoň jednou nesekl. Létali jsme až do vylétání paliva. Jeden sek, již mimo soutěž, se mi podařil. Nakonec jsem Jirku přelétal o pouhých 7 bodů.
Nemohu nezmínit svoje rozpaky nad osudem modelů. Všechny alespoň jednou padly k zemi, většinou po killu. Hlavně pohled na trosky letky tří mezků (Lutz st., Lutz ml. a R. Suk) doplněnou troskami Spitefula (R. Suk) byl opravdu smutný. Tentokrát jsem ani nefotil. Jednoduše těch fotek s troskami mám už nějak moc - a opravdu to není dávno co jsem se ke každé havárii hrnul a snažil se jí zachytit foťákem. Jak se říká čeho je moc toho je příliš. Jeden z Pirátů skončil po opečení poslední várky buřtů v ohništi, druhý snad půjde ještě opravit. Na poškození jsme z akce vyšli nejlépe s epp modely. Jirka Karásek st. sice bude mít trochu práce při opravě trupu, ale jestli jsem to dobře odhadl udělá jen novou motorovou přepážku a nalije do trupu trochu vteřiňáku. Práce na jedno odpoledne. Mě se výjimečně karamboly vyhnuly. Ten ze třetího kola byl opravdu legrační. I když si nešlo nevšimnout udiveného výrazu ostatních modelářů nad tím, že po takové havárii je model celý? Holt epp je materiál více než vhodný. Snad mohu napsat, že o mé epp modely (jak starší Atak tak o Ki-61 a také dále popsané Ta152h1) byl zájem a kluci si u mě modely zamluvili. Zkrátka viděli, že s epp se létá a ne jen lomí rukama nad troskami.
S ohledem na výše uvedené se nabízí otázka jestli není vhodný čas na vzkříšení kategorie openkombatu pro kterou není nutno stavět model dle reálné předlohy. Modely jsou tak většinou jednodušší a díky použití "slabších" motorů také přeci jen trochu pomalejší. Ve finále jde v podstatě o to, že jsou finančně od dost méně náročné. Je to na dlouhé povídání. Ale mě je jasné, že scalekombat je prostě zábavou pro majetnější nebo přesněji pro ty, kteří jsou ochotni investovat dost úsilí a prostředků. Killy jsou časté a na odlétání soutěže jen s jedním modelem byste museli mít hodně štěstí. Samozřejmě jsou typy modelářů kterým nevadí, že model rozbijí hned v prvním kole a pak do konce soutěže už jen koukají. To ale není můj případ.
Na soutěž jsem přivezl na ukázku nový model Ta152h1 stavěný tak aby vyhovoval jak scale tak openkombatu. Foukal ale tak silný a studený vítr, že se mi nechtělo přehazovat motor z Ki-61 (mám jen jednu dvaapůlku) a tak na letovou ukázku nedošlo. Hodně přemýšlím, jestli vůbec takový pěkný model do boje nasadit. Pokud chcete pošlete mi svůj názor na tuto kategorii na můj mail email. Jestliže uznám za vhodné zveřejním jej na tomto místě.
Závěrem díky mostečákům, jmenovitě Karlovi Lutzovi st. a Radovanovi Sukovi, za pěkné modelářské odpoledne. Nezbývá než doufat, že se podobná akce zase uskuteční. Soutěž dostala zpětně svůj název dle nejčastější události celého odpoledne.

VÝSLEDKOVÁ LISTINA pořadí jméno model (motor) město body body po finále 1 Dvořák Pavel Ki-61 (2,5) Teplice 447 566 2 Karásek Jiří ml. Atak (2,5) Teplice 468 559 3 Lutz Karel ml. Bf-109, Pirát (3,5) Most 443   4 Trč Martin Pirát (3,5) Most 314   5 Suk Radovan Bf-109, Spiteful (3,5) Most 187   6 Karásek Jiří st. Atak (2,5) Teplice 184   7 Lutz Karel st. Bf-109 (3,5) Most 6

Soutěžící uvedení v béžovém poli startovali ve finále.

Radovan se svým mezounem před použitím	letitý ale spolehlivý epp Atak z hangáru mladšího Karáska	úprk ke strojům v prvním kole - to byl pilotů ještě dostatek
Radovanův Spiteful po druhém kole	aby toho nebylo málo - všichni tři mezci havarovali

Názory zúčastněných i nezúčastněných ke kombatu všeobecně:

Milan Bezstarosti (airkombatový nadšenec, správce webu www.aircombat.bezstarosti.cz)

Vše je jen o lidech, bez jejich nadšení, urputnosti, práce na netu, na modelářských letištích, a v dílnách by se nelétalo vůbec. Je jedno jestli se bude létat s EPP modely, nebo křehkým výtvorem podobajícím se věrně předloze, je to zábava a jde jen o to, kolik nás STÍHAČU BOJOVNÍKŮ BUDE. Protože bez nadšených lidi neuděláš NIC...dle mého názoru pravidla ani výdrž modelů není rozhodující. Rozhodující je jen NADŠENÍ LIDÍ PRO ŠÍLENOU VĚC :)

Design PAD